Babiččin duch nás vyděsil k smrti
Se svým přítelem, jsem byla na chatě. Tak říkají domečku po babičce. Kolem půlnoci se začalo ozývat hrozné naříkání. Pak se u naší postele zastavila bílá postava bez tváře, jako by koukala na nás a vznášela se, a byla pryč.
Myslela jsem, že se mi to zdálo, a podívala jsem se na přítele. Ten byl strašně bledý a po tváři mu tekly slzy. Do rána jsme se k sobě tiskli a hned se šli podívat na hřbitov. Bylo to přesně na den pět let od smrti jeho babičky.
Nevymýšlím si, i teď při psaní mí stojí chloupky na těle.
Radka
3.11.2006 Rubrika: | Komentářů 6 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babiččin duch nás vyděsil k smrti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Stalo se mi neco podobneho.Zesebvrazdil se mi kamarad a kdyz jsem prijela tam,kde bydlel,tak jsem vecer na nej myslela a tekly mi slzy po tvarich.najednou se okolo mne zvedl vetrik a a osusil mi slzy.nikde jinde ten vetrik nebyl,nehnula se nikde ani travicka ani listecek-nez jen u mne.a ja jsem vedela,ze se se mnou prisel rozloucit a usadil se ve mne klid a mir.Byl to velice zvlastni pocit.ale vubec jsem se nebala.
fuj běhá mi mráz po zádech. 
.gif)
nikdo neví, co je mezi nebem a zemí opravdu, ale po přečtení mnoha knih tomu věřím
Měla jsem podobné sektání. S bílou postavou, nic neříkala, jen tak stála a já se moc bála, i když na tyto věci věřím.Myslím, že nás prostě děsí věci, které neznáme, či nemáme s nimi moc zkušeností. Kdyby nám od malinka říkali, že je to paráda setkat se s beztělcem, byli bychom třeba nadšení:). Druhý den mi volala máma, že babička zemřela, takže jsem si to vyhodnotila, že se přišla rozloučit.
