Šel zajíček podél plotu,
roztrhl si novou botu.
Liška mu ji zašívala,
veverka se posmívala.
Co ty se máš posmívat,
když já umím zašívat.
Hybaj ven,hybaj ven,hybaj ven,
vyženu tě koštětem.
Po prázdnínách
Ladislav Stehlík
Vyběhání,vykoupání
vracíme se z luk a strání
Uvody nám dobře bylo
sluníčko nás opálilo .
zbiráli jsme hřiby v lese
ve škole teď scházíme se.
Čili,zdraví.osvěžení,
s chutí zase do učení.
Bumtarata na vrata,máme čtyři koťata .
První mňouká,druhý přede,
a to třetí spinkat nedovede,
čtvrtý prská,ocáskem si mrská.
PERNÍKOVÁ CHALOUPKA
Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti!
Cos tam viděl, holoubku?
Perníkovou chaloupku u černého smrku.
A viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji s Jeníkem, krmili se perníkem.
A když z okna na zahradu vystrčila baba bradu, nebáli se, holoubku?
Kdepak zamkli chaloupku na cukrový klíč a už byly pryč!
KUŘÁTKO A OBÍLÍ
Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí
bude včer za chvili.
,,Povězte mi, bílé ovsy,
kudy vede cesta do vsi!´´
,,Jen se zeptej ječmene,
snad si na to vzpomene.´´
Kuře bloudí mezi poli,
pípá, pípá, nožky bolí.
,,Pověz, milý ječmínku,
jak mám najít maminku?´´
Ječmen syčí mezi vousy:
,,Ptej se pšenic, vypomenou si!´´
Kuře pípá u pšenic,
nevědí však také nic:
,,Milé kuře, je nám líto,
ptej se žita, poví ti to!´´
Kuře hledá žitné pole,
ale to je dávno holé.
A na suchá strniska
vítr tiše zapíská.
,,Vždyť jsi doma, za chalupou.
Slyšíš? V stáji koně dupou,
kocour ve stodole vrní -
a tvá máma za vraty
zob, zob, zobá bílé zrní
s ostatními kuřaty.´´
,,Děkuji ti, žitné pole!´´
,,Pozdravuj tam ve stodole!´´
,,Koho milé políčko?´´
,,Zrno i to zrníčko!
,,Ať se ke mě zjara hlásí,
vychovám z nich nové klasy´´
A tak mámu zakrátko
našlo také kuřátko.
numerka:
fylypa.k: Maruna:
numerka:
Maruna:
DanaI:
Maruna:
DanaI: Jak se Ti to podařilo? Písni mi do vzkazů. Díky.