Jak přežít vztek, zlost a agresi
Vztek, hněv, zlost a agrese jsou přirozené lidské emoce, o kterých jsme však zvyklí přemýšlet téměř výhradně v negativních souvislostech, negativními, dokonce přímo destruktivními se tyto duševní stavy stávají tehdy, vymknou-li se naší kontrole.
V publikaci renomovaného psychologa prof. Jara Křivohlavého je uvedeno několik osvědčených a v praxi ověřených postupů, které budete moci využít při vyrovnávání se s negativními zážitky, jako jsou urážky, ponížení, pomluvy, podrazy, popřípadě znásilnění. Publikace vám pomůže chápat hněv a zlost jako signál ke změně toho, s čím jste nespokojeni, jako výzvu k tvořivému a konstruktivnímu řešení nepříjemné situace, jako šanci k odpuštění, a především jako varování před tím, aby se tyto emoce neproměnily v nenávist.
Kniha může být vodítkem nejen pro širokou veřejnost, ale i pro profesionální psychoterapeuty a terapeutické skupiny.
V knize se dočtete
- Proč a jak dochází ke hněvu a zlosti
- Praxe zvládání negativních emocí
- První pomoc při výbuchu vzteku a agresivity
- Jak odpouštět
Autor: prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.
Prodejní cena včetně DPH: 169,- Kč
O autorovi:
Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.
Na FF UK vystudoval obor psychologie - filozofie, v roce 1950 mu byl udělen doktorát filozofie.V roce 1966 se stal kandidátem věd a později mu byla udělena docentura. Nakonec po habilitaci na Masarykově univerzitě v Brně (v roce 1996) mu prezident republiky udělil hodnost univerzitního profesora psychologie. Prvních 15 let pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. Dalších 25 let byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval nejen u nás, ale i v zahraničí.
11.6.2010 Rubrika: Společnost | Komentářů 12 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak přežít vztek, zlost a agresi
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
pro okolí jsem salámista, doma, poslední dobou, jsem za vzteklouna , vím to - přepracování, únava, menstruace, neuvěřitelně nápaditý a živý syn, .... nezvládám vztek. Doufám, že až syn povyroste a uzdraví se babička, bude lépe.
.jpg)
To ostatní ano, ale agrese ne. To už je důsledek neschopnosti vztek zvládnout
.jpg)
vekem se zrejme zklidnujeme, jsem dost impulzivni-kdysi jsem musela bouchnout dvermi nebo do nich kopnout a treba i zarvat (nekolikery dvere s prosklenou uzkou casti tam mely papundekl). Nyni by mne to ani nenapadlo, vynadam si sama sobe, kdyz neco opet vymamlasim (treba kvuli PC spalim brambory i hrnek, nebo si pustim neco na nohu) a protoze muj 
na jakykoliv hlasitejsi projev reaguje zdrhnutim daleko ode mne, hned mne to prejde a sladce nan volam, ze se prece nan nezlobim, protoze on je hodne zlaticko a jen ja jsem blbe kopyto (ted uz si natahuji zvoneni na mobilu, kdyz neco varim ap.) Sama sobe jsem pak k smichu 
a vlstne je to zbytecne - nejlepsi je klidek a manana, mir a 
v dusi. Jenze zamestnane zeny s domacnosti a detmi se zrejme stresu nevyhnou - to je uz o necem jinem.
Já už jsem toho hodně napáchala svými výbuchy vzteku. Ty důvody asi byly tyto: Když se po mně náhle něco chtělo, s čím jsem nepočítala, když se nějak změnily plány, když mě někdo kritizoval, když to někomu slušelo a já právě nebyla ve své kůži, vedro, menstruace, kombinace obojího, několik prací najednou, hlavně domácích, různé zmatky a všelijaké další kombinace toho všeho. Ale myslím, že se po čtyřicítce trochu zklidňuju.
dřív jsem doslova vypěnila kvůli každé blbosti, ale nějak se to rokama zklidnilo, a teď jsem spíš lítostivá, brečím každou chvíli
zrovna jsem byla na přednášce,
každý si má prý něco najít, běhání, plavání, nebo gruntování, rytí či sekání dřeva, prostě ten papínův hrnec nějak odpustit,
tak holky pohodičku čajíček či kávičku a hlavně v těch vedrech pitný režim holky
sharon: Přesně tak,spousta věcí se dá vyřešit v klidu a míru.Člověk žije jen jednou,tak proč si neužít víc radosti,klidu a pohody,neblbnout s úklidem,když je líp u vody nebo v lese...Když tak se může čutat do prašivek....(obrazně!!).
Renda68:
Já taky uklízím, co mně přijde pod ruku. Jsem schopná vyleštit Sidolem i hřebíčky, na kterých jsou pověšeny obrázky.
.gif)
jsem na tom podobně jako Almega......proč se vztekat ? pro blbost jiných ? ....z toho jsem už vyrostla..
dadka: Já se teda vztekám fakt málo kdy, ale když už, tak jsem na tom úplně stejně - uklízím jako šílená
a jsem schopná pucovat i šutříky v akvárku a rybám ploutve...
Já jsem stále v pohodě,netrpím vztekem ani agresí,nanejvýš je mi něco líto....
Když jsem vzteklá, tak mívám doma nejvíce uklizeno. Makám jako šroub, abych ten vztek ze sebe dostala.
