Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dnes vám představíme další postavu ze starověkého Řecka. Přísnou a nelítostnou manželku vládce podsvětí Háda – Persefonu. Neměla ráda lidi a oni zase neměli rádi ji.

Persefona nebyla vždycky taková. V dobách svého dětství a mládí žila šťastný život…

Byla dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně plodnosti, země a rolnictví Demeter. Užívala si života na výsluní, byla milá, veselá a oblíbená. Často chodívala se svou matkou na procházky a tančila s nymfami na loukách.

Jednoho dne se dopustila prohřešku. Utrhla narcis, květinu smrti. V tom okamžiku se před ní rozestoupila země a z jejích hlubin vystoupil bůh podsvětí Hádes. V mžiku se překvapené Persefony zmocnil a propadl se s ní zpět do nitra země. Její matka Demeter zaslechla zoufalý výkřik své dcery, ale únosu zabránit nedokázala. Celých devět dní pak nešťastně bloudila bez jídla a pití po zemi a svou dceru hledala. Marně. Nakonec se nad ní slitoval vševidoucí sluneční bůh Helios a vysvětlil jí, co se událo a kde se její dcera nachází.

Demeter, zlomená ztrátou své dcery, se vydala na Olymp, kde Diovi vše vyčetla. Byla přesvědčená, že bez jeho vědomí by Hádes nikdy nemohl takový čin spáchat. Persefona přece byla Diovou dcerou! Zeus slíbil, že zařídí, aby Hádes unesenou dívku vrátil, a hned vyslal do podsvětí posla Herma. Ten však již přišel pozdě.

Hádes se s Persefonou totiž mezitím oženil a dal jí sníst jádra granátového jablka. Když někdo v podsvětí něco snědl, už se nikdy nemohl vrátit zpátky na zem. Po dlouhém vyjednávání Zeus nakonec dosáhl přijatelného kompromisu: Persefona bude jednu třetinu roku pobývat v podsvětí jako Hádova manželka a dvě třetiny pak stráví na zemi ve společnosti své matky.

A tak přichází každé jaro Persefona na zem. Její matka Demeter každý rok ze samé radosti dodá rostlinám plodivou sílu, aby se příroda zazelenala. Touto jarní nádherou vítá svou dceru, která pak stráví s matkou na zemi čas až do pozdního podzimu. Pak se musí vrátit zpět ke svému manželovi do podsvětí. Její matka ze žalu nad dceřiným odjezdem zahalí do smutečního šatu i celou přírodu. Zelené listy zežloutnou a opadají… Alespoň do doby, než opět nastane čas radosti a Persefona se znovu objeví na zemi.

Zdroj: Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí