Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Byla uctívána v celém starověkém Řecku, nejvíce pak na ostrově Samu, kde se narodila. Homér její krásu opěvoval jako „zlatotrůnnou“, „velebnou“ a „kravookou“, což nemyslel posměšně, jelikož krávy mají skutečné krásné a velké oči.

Víte, o kom je řeč? O bohyni Héře, manželce nejvyššího boha Dia. Pečovala o posvátnost a neporušenost manželských svazků, sesílala manželům potomstvo a pomáhala matkám při porodu. Ironií tak trochu je, že ač sama byla velmi dbalá manželské věrnosti, měla za manžela snad největšího proutníka v celém pozemském i božském starověkém Řecku.

Při jejím narození ji postihl stejný osud jako všechny její starší sourozence. Její otec Kronos ji snědl, aby se zbavil dalšího možného povstalce proti své vládě. Jako božské bytosti ale všechny jeho děti nadále žily v jeho útrobách. Vysvobodil je až jejich nejmladší bratr Zeus, kterého matka tajně porodila na ostrově Kréta.

Zeus se pak stal nejvyšším bohem a za manželku si vyvolil právě Héru, která jej okouzlila svou krásou. Sňatky mezi sourozenci tehdy nebyly v božských ani v aristokratických kruzích ničím výjimečným. Tak se stala Héra nejvyšší bohyní a královnou nebes.

Jako manželka boha Dia byla jeho spoluvládkyní, byť s omezenými pravomocemi. Zeus se s ní často radil a na její úsudek hodně dbal. Hojně také plnil různá její přání, protože Héra si dokázala vždy prosadit svou. Když nebylo její přání splněno, vyvolávala nekonečné hádky, které Dia velmi unavovaly. Když už to opravdu přeháněla, uplatnil svou moc a odkázal ji do patřičných mezí. Jednou ji dal dokonce za trest spoutat zlatými řetězy a pověsil ji mezi nebem a zemí.

Z dnešního pohledu by se dalo říct, že jejich manželství bylo více než bouřlivé. Vinou Diovy neuhasitelné touhy po všech ženách – pozemských i božských. Žádnou sukni nenechal na pokoji a používal různé lsti, aby se dostal k objektu svého zájmu. Výsledkem bylo velké množství dětí, které zplodil a jejichž existenci Héra nesla velmi těžce. Pokaždé, když se o nějakém novém plodu jeho záletů dozvěděla, ztropila mu scénu, při které lítaly hromy a blesky a celý Olymp se otřásal.

Ona sama dala Diovi tři potomky: boha války Area, božského kováře a zbrojíře Hefaista a bohyni věčného mládí Hébu. Tu si podle některých bájí porodila sama, stejně jako Zeus bohyni Athénu. Héřinou dcerou byla prý i ochranná bohyně porodu Eileithyia.

Velmi účinně zasahovala do života různých antických hrdinů a vytrvale pronásledovala Diovy potomky ze smrtelných žen. Byla to ona, kdo na zemi sesílal bouře, hromy, blesky a mlhy. Byla šlechetná a laskavá, ale uměla být i velmi nemilosrdná a krutá. Přesto anebo právě proto patřila mezi nejuctívanější bohy starověkého Řecka, o čemž svědčí množství chrámů, které jsou jí zasvěceny.

Zdroj: Vojtěch Zamarowský, Bohové a hrdinové antických bájí.