Trest za justiční vraždu
„A proto spiklenci v čele se Slánským, podle příkazu svých imperialistických chlebodárců nasadili všechny páky, aby nemohla vzniknout tato základna, z níž by vyrostl radostný a šťastný život našeho lidu. Aby spiklenci mohli zločinně zasahovat do všech úseků československého hospodářství...“ „Tisíce projevů, které došly tomuto soudu ze všech vrstev tohoto národa vyjadřují nesmírný hněv našeho pracujícího lidu nad hanebnou činností žalovaných...“ Fanatické, šílené projevy prokurátora Josefa Urválka nahánějí posluchačům hrůzu i dnes, po mnoha letech.
Jak se potom asi cítili ti, kteří byli v padesátých letech přímými účastníky zmanipulovaných politických procesů? Lidé vzdělaní a inteligentní, postavení na pranýř a vydaní na milost, či spíše nemilost tehdejšímu právnímu systému? Dá-li se něco takového vůbec nazvat právním systémem.
Čarodějnické procesy uprostřed 20. století
Falešná obvinění, zmanipulované procesy, fyzické a psychické týrání odsouzených... Mnoho a mnoho utrpení, nelidského věznění a vynesené rozsudky smrti. Na významné a rozhodující pozice byli postaveni lidé, kteří neměli potřebné vzdělání ani lidské kvality. Rozhodujícím faktorem byla naprostá loajalita vládní komunistické straně, Sovětskému svazu a socialismu. Pokud dotyčný tyto předpoklady splnil, mohl se klidně stát i soudcem s pravomocí posílat na smrt v podstatě kohokoli.
Jak jinak by se mohla soudkyní stát Ludmila Brožová-Polednová, jež má – kromě jiného – na svědomí i smrt Milady Horákové? Žena bez právnického vzdělání; absolvovala pouze jakousi povinnou právnickou přípravu a stanula na postu, kde se rozhodovalo o životě a smrti. Kolik fanatismu v sobě musela mít, aby byla schopná vyřknout smrtící ortel nad ženou, matkou..? Nad člověkem vzdělaným, inteligentním, nadmíru lidským?
Milada Horáková byla žena s pevným charakterem, mimo jiné se angažovala v boji za ženská práva. Za druhé světové války se zapojila do protinacistického odboje, následně byla vězněna a tehdy jen o vlásek trestu smrti unikla. Po válce se stala poslankyní Národního shromáždění a vykonávala ještě řadu dalších funkcí. Přestože se po únorovém převratu poslaneckého mandátu vzdala, pomstě komunistů neunikla. Ještě v září téhož roku byla zatčena a obviněna ze špionáže a velezrady.
Rozjel se kolotoč. Výslechy, psychické a fyzické týrání... To vše mistrně doplňovala manipulace s veřejným míněním. Prostřednictvím rozhlasu pronikaly do éteru hysterické, plamenné projevy, jejichž cílem bylo vzbudit v lidu nenávist vůči všem vlastizrádcům a špiónům. V důsledku toho se množily pamflety a petice, v nichž pracující žádali smrt všech zrádců. Nebylo výjimkou, že do těchto krvežíznivých akcí se zapojovaly i děti sotva školou povinné.
Nesměla ani naposledy obejmout svou dceru
Po dvouletém věznění, mučení a zpracovávání započal 31. května 1950 proces s Miladou Horákovou a její skupinou. Rozsudek byl vynesen již 8. června a ještě tentýž měsíc, 27. června, byl vykonán.
Třebaže se rozsudek setkal v celém světě s vlnou odporu a mnohé významné osobnosti té doby psaly protestní dopisy a žádosti o jeho zrušení, nestalo se tak. Naopak. Jak nemilosrdný byl celý způsob vyšetřování až po konečný ortel, tak nemilosrdné byly i poslední chvíle Milady Horákové. Dokonce jí ani nedovolili, aby naposledy objala svou dceru. Těžko si dokážeme představit, jak mučivé chvíle musely obě dvě při svém posledním setkání prožívat. Smrt našla Milada Horáková na šibenici, která byla upravena tak, aby odsouzený umíral pomalu a bolestivě pozvolným uškrcením.
Po pádu komunistické vlády v roce 1989 byla Milada Horáková rehabilitována a její smrt byla označena za justiční vraždu. Vraždu, která však zůstávala dlouhá léta nepotrestaná. Až nyní byla soudkyně Ludmila Brožová-Polednová odsouzena za spolupachatelství na vraždě k osmi letům nepodmíněně. Je ovšem jasné, že ve svých 86 letech si tento trest jen těžko skutečně „odsedí“.
I když pozdě, přesto bylo spravedlnosti alespoň částečně učiněno zadost. Možná si někdo řekne: „A co si dnes kdo vezme na staré, nemocné ženě?“ Pravda, nevezmeme si na ní nic. Jenže ona nebyla vždycky stará a bezmocná. A za to, na čem se podílela a co svým přičiněním způsobila, musí nést následky. Třeba i po mnoha letech. A ne jenom ona. Už kvůli těm, na nichž se dopustila zločinného bezpráví.
7.11.2007 Rubrika: | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Trest za justiční vraždu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Cest pamatce Milady Horakove opravdu ji povazuji za hrdinku (ikdyz tohle slovo je asi taky spatne, protoze byla pravdepodobne taky "jenom" normalni zena se svymi strachy, postoji, pochybnostmi...nevim...). Ja si myslim, ze pravo soudit nejvetsi ma jeji rodina, pozustali - jim se dostalo nejvetsiho ublizeni (podle me jenom oni maji pravo, pro ne je to nejake zadostiucineni a mozna taky ne? Dokazali by ji i mozna odpustit? Kdo vi??? Kdo vi proc tu roli prijila, byla zmanipulovana, verila tem bludum - idejim, vyhrozovali ji nebo videla pohodlnou karieru, snahu dostat se vysoko...Nevim a ty vycitky svedomi s tim zit asi taky neni jednoduche....
Všechno se mělo řešit hned po listopadu, nemuselo to takhle dopadnout.
.jpg)
monia: to je pravda ...
ale zase je fakt, že ty záznamy a nesetříhaný film z procesu Horákové našli až loni. A právě z nich byl vzat důkazní materiál.
Největší problém českého práva je totiž to, že pan Jičínský prostě narouboval ústavu a zasloužil se tak o "kontinuitu práva".
Mělo to přijít mnohem, mnohem dřív a ne jen proces s jednou vetchou stařenou. Vždyť ona přece nebyla jediná zrůda. 
catcat: jen aby poznala, kde sedí (nebo leží) a něco z toho měla
Ne tohle se skutečně zapomenout a odpustit nedá! Za války lidi decimoval alespoň jiný národ, komunisti likvidovali svůj vlastní... Kromě té spusty mrtvých je to i ztráta možnosti prožít normální život pro spousty dalších lidí. Ano, i když je dnes Brožová-Polednová vetchá stařena, je nutné, aby si trest odpykala. A může si pěkně po komunisticku v base říkat "kdo seje vítr, sklízí bouři", alespoň to bude stylové...
Např během prvního roku vlády Zápotocký dal 8 milostí z toho 4 dostali nacisté a popravili 41 lidí ....
Nácek Max Rostock , ( v Praze ve službě od roku 1939) který se přímo zůčastnil vyvraždění a vyloupení Lidic - on osobně vyloupil kostel a zmlátil faráře , organizoval odebíraní dětí matkám. (dle svědku z vyšetřování 1945-1947)
V roce 1950 vydán do Československa kde strávil skoro rok aniž byl vyslechnut a nebylo zahájeno řízení protože represivní orgány v té době měly na práci Miladu Horákovou a její spiknutí, proces "s devíti pomocníky" ( míněno pomocníky biskupu tedy s církví), Babice atd ....
vrah Rostock byl po necelých 10 letech propušten a eskortován na Rozvadov.
Předtím od roku 1959 mnohokrát v doprovodu STB navštívil pražské restaurace a hotely ....
Který politický vězen měl takový fešácký kriminál jako Rostock?
Jak zemřel generál kultervašr ? Vojenský velitel pražského povstání ?
Po věznění v komunistickém kriminále( doživotí), kde byl v "latrínkomadu" s posledním německým vojenským velitelem Prahy, byl propuštěn smrtelně nemocen roku 1960 v důchodovém věku ale nedostal žádný důchod. Zemřel běhm prohlídky u lékaře kde se snažil prokázat, že je invalida ....
Vikina: to je na tom to nejběsnější ... značná část zeků i po deseti letech na Sibiři věřila, že se jedná o provokaci kapitalistů, že stalinská represe je dílem fašistických provokatérů a že matka strana a tatíček Stalin o ničem neví.
Tu knížku jsem četl ( vydání z roku 1969) , London byl zatčen až v roce 1951 tedy ve čtvrtém roce represí.
Ve francii byl od roku 1963 až do své smrti agentem KGB
.jpg)
Ota: samozřejmě souhlasím, že sklidil, to co zasel a všichni ostatní taky, ale myslela jsem, že dobře popsal, jakým způsobem se ve vězení donucovalo k přiznání. Konec konců, samozřejmě po návratu do Francie zůstal jako kámoš Miterranda pravověrným komoušem.
Můj manžel je synem odsouzeného k smrti v 50.letech. Seděl s Husákem dokonce v cele, a co se stalo: Husák prezident-komouš jako hrom a tchán-po mnoha letech práce s uranem těžce a léta umíral na rakovinu střev. Podrobnosti jeho života a celé rodiny raději nebudu popisovat. Manžel viděl tátu až jako student gymnázia, přehodnotili trest na doživotí.
Má manžel odpustit staré babě- komunistické rychlokvašce? Ani omylem. Nezapomínejte, že si celý další život pod křídly strany žila jako v bavlnce!Umřít v kriminále se dá, ale nechť ji doprovází do konce dnů ostuda, vyobcování, pohrdání a hlavně vědomí, že se na sviňárny nezapomíná. Žádná čára! Ani omylem.
Ota: 
Ota: proboha, to je děs. z toho jde mráz po zádech
Alice.: je to sice výsměch ale takových stařečků a stařenek jsem už viděl.
Ještě dneska v Německu,Austrálii,Jižní Americe,Africe,USA atd občas deportují nějakého stařečka , nebo mu alespoň udělají ostudu v komunitě protože se sice pozdě ale přece zjistilo, že má na rukou krev z koncentráků ....
A je mi úplně jedno že je pozdě. Některé věci se porostě promlčet nemají. To že tadz existovala dohoda s komouši v roce 1989 je víceméně jisté. Na druhou stranu nebyla nasazena armáda policie a letectvo.
A věř mi jak jsem znal naše pražské milicionáře tak oni se někteří z nich fakt těšili že si "bachnou" ze sapíku na ostro....
Jo byly to doby, například maminku Mašínů, manželku hrdiny odboje utrápili na Pankráci v místech kde mučili jejího manžela náckové.
Nebo vrahy z Lidic , gestapáky a pány z německých represivních orgánů komunisté věznili s hrdiny západní,východní a domácí fronty, pustili je všechny dřív a většinu z nich používali jako agenty.
Jeden z největších udavačů gestapu dostal od STB novou identitu a dělal na Moravě zubaře až do šedesátých let, část údajně v SSSR popravených čeaských SSáků potkávali zděšení veteráni ,generálové ČSLA v Moskvě ještě v sedmdesátých letech.
Mučitelé jako Grebeníček jsou dodnes mezi komunisty za hrdiny persekuované po "převratu v roce1989"......
Vikina: samozřejmě je pak nutno dodat, že Arthur sežral jen to co mohutně podporoval několik let předtím.
