Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Na svátek sv. Václava se už ujímá své vlády podzim. Listí žloutne, vyskytují se i první mrazíky a v lesích rostou oblíbené houby václavky.

Kníže Václav se narodil okolo roku 907, jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. Dostalo se mu výborného vzdělání na škole v Budči a pod vlivem své babičky sv. Ludmily se přiklonil ke křesťanství. Na knížecí stolec usedl pravděpodobně v roce 921, jako v pořadí čtvrtý historický kníže přemyslovského rodu. Dle legendy se zavázal platit německému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi každoročně 120 volů a 500 hřiven stříbra. V těchto časech to však nebylo nic neobvyklého, jednalo se o takzvaný „ tributum pacis“, poplatek za mír. Tak například k obdobnému závazku se v této době upsal vůči výbojným Maďarům, kteří pustošili západní Evropu, i sám německý král Jindřich I Ptáčník a bavorský vévoda Arnulf. Právě s tímto poplatkem za mír zásadně nesouhlasil mladší bratr Václava, Boleslav. Dne 28. září roku 929, dnešní historici se spíše kloní k roku 935, Boleslav s několika dalšími muži zavraždil Václava ve Staré Boleslavi.

Někdy v letech 972 – 975 bylo v Praze založeno biskupství. Nová diecéze potřebovala domácího světce a Václav, který zahynul jako panovník, se stává mučedníkem. Sv. Václav nebyl světcem ledajakým, vždyť byl vládnoucím knížetem, to znamená, že byl Bohem obdařen zvláštní milostí. V této době taky velmi vzrostla prestiž vládnoucího přemyslovského rodu a sv. Václav, jako patron české země, ochraňuje její panovníky a lid.

V Praze na Václavském náměstí stojí naše bezpochyby nejznámější jezdecká socha sv. Václava, od sochaře J. V. Myslbeka. Socha sv. Václava je obklopena dalšími čtyřmi sochami českých světců, sv. Ludmilou, sv. Anežkou, sv. Vojtěchem a sv. Prokopem. Taky na pražském Karlově mostě najdete pěknou sochu sv. Václava s knížecí čapkou, pláštěm a korouhví, od sochaře J. K. Böhma.

V areálu Pražského hradu stojí katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, ve které byli korunováni čeští králové a královny a která patří k nejnavštěvovanějším památkám v naší zemi. V chrámu se taky nachází bohatě zdobená svatováclavská kaple. Její stěny jsou obloženy 1345 kusy leštěných polodrahokamů – ametystů a jaspisů a taky jsou zdobeny středověkými malbami. Jsou zde uloženy ostatky, včetně lebky sv. Václava. Z kaple je přístup do korunovační komory, kde se nacházejí české korunovační klenoty a mezi nimi je i Svatováclavská koruna.

V naší zemi je mnoho kostelů, zasvěcených sv. Václavovi. Zde si připomeneme ještě kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi, který stojí v místě zavražděni sv. Václava. V kostele se nachází taky památník zavraždění sv. Václava. V Olomouci stojí monumentální, původně románská a dnes novogotická, katedrála sv. Václava. Sv. Václav, patron České země, je skutečně národním světcem. Je taky patronem šlechty, kléru, sládků a vinařů.

A ještě trochu pranostiky, která se váže k datu 28 září, svátku sv. Václava.

Na svatého Václava bývá bláta záplava.

Svatý Václav víno chrání, brzy bude vinobraní.

www.litery.cz