Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Doubravka je pěkné staročeské jméno. Mnohé z vás si jistě vzpomenou, že Doubravka se jmenovala herečka Daniela Kolářová v dnes již klasické české filmové komedii Léto s kovbojem. Já se zde zmíním o kněžně Doubravce, která sehrála významnou úlohu v českých i polských dějinách. Kněžna Doubravka je sice opomíjena, ale dle mého názoru by se měla právem zařadit mezi významné a slavné české ženy, po boku sv. Anežky České, sv. Zdislavy z Lemberka, nebo třeba Boženy Němcové.

Přemyslovský kníže Boleslav I. pro bratrovraždu sv. Václava dostal přídomek Ukrutný. Kníže vládl patrně v letech 935 – 972 a v rámci objektivity je třeba uznat, že za jeho dlouhé vlády české knížectví územně vzrostlo a mocensky zesílilo. Kníže Boleslav I. měl se svou ženou Němkou Biagotou čtyři děti. Doubravku, budoucího panovníka Boleslava II.,Strachkvase a Mladu, která se později stala abatyší prvního kláštera benediktýnek v Čechách, při kostele sv. Jiří na Pražském hradě.

Doubravka se narodila v roce 933 a byla vychována v klášteře benediktýnek v bavorském Řezně. Zde se jí rovněž dostalo velmi solidního vzdělání. Nejstarším známým historickým vládcem vznikajícího Polska byl kníže z rodu Piastovců Měšek I. (922 – 992). Dynastický rod Piastovců vládl Polsku až do roku 1370. Polský kníže Měšek I. si roku 965 bere za ženu českou kněžnu Doubravku. Je především zásluhou této kněžny, že se v sousední slovanské zemi začalo šířit křesťanství. Kněžna Doubravka přiměla svého manžela aby přijal křest, a kníže pak založil polské biskupství v Poznani.

Doubravka byla matkou prvního polského krále Boleslava Chrabrého (966 – 1025). Tento panovník zaujímá v polských dějinách významnou pozici, srovnatelnou s našim císařem Karlem IV. Boleslav Chrabrý vládl v letech 992 až 1025 a zde je alespoň malý výčet jeho státnických činů. Kníže připojením Malopolska k Velkopolsku dokončil územní formování polského státu. V bojích s císařem Jindřichem II. potvrdil nezávislost Polska na římskoněmecké říši. V roce 1000 dokázal kníže Boleslav Chrabrý nad ostatky českého světce sv. Vojtěcha zřídit v polském Hnězdně arcibiskupství a tím církevně osamostatnit svoji zem.

České země se zřízení arcibiskupství v Praze dočkaly až za dlouhých 344 let v roce 1344, za vlády českého krále Jana Lucemburského. Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 1039 vtrhl český kníže Břetislav I. se svým vojskem do Polska a ostatky sv. Vojtěcha z Hnězdna převezl do Prahy. V letech 1003 až 1004 byl Boleslav Chrabrý vládcem Čech a v roce 1018 dobyl Kyjev. Kníže Boleslav Chrabrý byl na sklonku svého pozemského života v roce 1025 korunován na prvního polského krále. Kněžna Doubravka se slavné vlády svého syna nedožila, neboť zemřela v roce 977 ve věku pouhých 44 let.

Poznań je starobylé město na řece Vartě. Je hlavním městem Velkopolska, historické oblasti, v níž před více než tisíciletím vznikl polský stát. Nejstarší částí města je Ostrow Tumski, ostrov, na němž stojí katedrála sv. Petra a sv. Pavla, nejstarší polský chrám z 10. století. V katedrále je Zlatá kaple s náhrobkem a pomníkem Měška I. a Boleslava Chrabrého, prvních polských vládců. Historici mají za to, že ve zdejší katedrále se nachází taky hrob kněžny Doubravky, který však doposud nebyl nalezen.

Poláci kněžnu Doubravku dobře znají a jsou patřičně hrdí na matku svého prvního krále. Ve své rodné zemi je kněžna Doubravka takřka neznámá, ačkoliv právě dynastický svazek knížete Měška I. a kněžny Doubravky položil základy tradičně dobrých a přátelských vztahů mezi Čechy a Poláky.