Kam si chodili ulevovat naši předkové? Na výsernici.
Třeba s hygienou byli naši předkové skutečně na štíru. Z dnešního pohledu, samozřejmě. Jim to tehdy připadalo normální, nic jiného neznali. Jisté ovšem je, že si občané vzájemně asi příliš nevoněli. A to ani ti chudší, ani ti bohatší. A s konáním svých biologických potřeb moc štráchů nenadělali.
Prevét nebo prevít? Obojí je správně.
Všimli jste si někdy při prohlídce nějakého skutečně starobylého hradu toho, že se zde většinou vůbec nenachází místnost, která by alespoň vzdáleně připomínala toaletu, tedy hezky česky řečeno záchod? A napadlo vás, jak svou velkou či malou potřebu jeho obyvatelé tehdy řešili? Samozřejmě, že jim posloužily všelijaké nádoby a nočníky, které se pak vylévaly do hradního příkopu. Hradní pán ale míval poněkud výsadnější postavení a vykonávat potřebu na nočník pro něj bylo pravděpodobně nedůstojné.
Pro něj a pro jeho vznešenou stolici bylo určené patřičně důstojné místo, které se nazývalo prevét, ve staročeštině se mu pak říkalo velmi trefně „výsernice“. Tato zařízení ústila vždy přímo do hradního příkopu, kam z několikametrové výšky dopadlo právě vyrobené urozené lejno. Jestliže se v oněch místech zrovna nacházel nějaký člověk, patrně byl obdařen velmi nelibě zapáchajícím dárkem, který sem doputoval z výše posazeného prevétu. Možná, že právě tehdy se ujal hanlivý název „prevít“. Mezi námi, kdo by si v takové chvíli jadrně neulevil.
Ani tam císař pán nechodil sám
Rozmařilý feudál si s tím však hlavu nelámal. Dobu jeho trůnění na výsernici mu často služebnictvo krátilo hudebním doprovodem, nejoblíbenější prý bývala serenáda. Pravda, žádná jiná hudba by se k tomuto výkonu nehodila lépe.
A čímpak se hradní pán asi utíral? Přesněji řečeno – čím byl utřen? O závěrečnou hygienu se opět postaralo služebnictvo. O rolích toaletního papíru tehdy lidé asi nesnili ani v těch nejbujnějších fantaziích. Od dávnověku se k této činnosti používalo všechno možné: jemná sláma, seno, kousky látek, v asijských státech sloužila k této očistě pouze levá ruka. I proto se již od dávnověku zachoval zvyk podávat při pozdravu pouze pravici.
První toaletní „šmirglpapír“
První toaletní papír se objevil až v polovině devatenáctého století v Americe a o několik desítek let později dorazil i do Evropy. Původně
měl sloužit v holičstvích k hygienickému otírání břitev, ale bystří a šikovní lidé brzy přišli ještě na další využití. I když to byl již velký pokrok, dnes bychom tyto první „toaleťáky“ asi používat nechtěli. Byly totiž vyrobeny ze slámy a zbroušeného dřeva.
Občas není špatné takhle se podívat do historie, že? Člověk si pak hned více váží věcí, které již bere jako úplnou samozřejmost. Třeba bílý, nablýskaný, splachovací záchod, naparfémovaný a jemný toaletní papír a tekoucí teplou vodu. Jak málo stačí k lidské radosti. A ani nám k tomu nemusí hrát serenáda.
Zdroj: www.tnv.cz
Městské muzeum Týn nad Vltavou
Horní foto www.hrady.dejiny.cz
Z redakčního archivu
15.5.2012 Rubrika: Lidské osudy | Komentářů 23 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kam si chodili ulevovat naši předkové? Na výsernici.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Taky si pamatuju, ze papir v obchodech nebyl vubec, ani ten skladany. Dovazel se jeden cas z Jugoslavie. Byla na nej fronta pokud vubec nejaky byl. Meli k nam prijet z Nemecka, tak se sestrenice ptala, co maji privezt. Kdyz jsem ji rekla ze toaletak, mohla se uplacat smichy. Papiru privezli hned dva baliky, ale kdyz jsem ji dala ten skladany na ukazku, smich ji presel. 
orinka: Jo klouzal desne.
lee: My tu zelenou krabicku meli na zdi u mamky a byvala asi na vsech verejnych zachodech. Teda pokud tam nebyvala pani, ktera ti za 50 haleru dala jeden ctverecek.
.jpg)
loupák: Zádný utirani
Kdysi jsem někde četla,ze za menstruujici ženou se táhla cara
.gif)
orinka:copak samotný akt potřeby,to si dovedu představit,jak píšeš,rozkročily a bylo,ALE co to utírání??? to by mě zajímalo
.jpg)
Jo a ještě jsem si vzpomněla - v tom skládaném toaleťáku jednou naši pašovali asi 20 dolarů, když jsme jeli k moři. Maminka to doma hezky zastrkala mezi jednotlivé lístečky a nikdo nic nepoznal
Jo, tak všem, co si stěžujete na skládací toaletní papír bych přála ten, co máme v současné době v práci!! Teda pokud tam je, tak se člověk bojí, aby si z něj nezadřel třísku, které z něj lezou, občas je v něm takové skoro průhledné místečko, takže ho člověk musí přeložit nejmíň na 5x, aby mu ruka neprojela skrz. docela by mě zajímalo, jeslti je opravdu tak cenově výhodný oproti jiným. Ale vzhledem k tomu, že se stane, že tam třeba i týden žádný není..... No a takhle vypadá WC v české škole v roce 2012
pekny clanek
loupák: coby - prostě se rozkročily a bylo.
Tu krabičku na skládací toaleťák jsme taky měli doma, když jsem byla malá. Ale utřít se tím papírem fakt nedalo. 
Četla jsem jakousi historickou knihu, nějaký francouzský král tam měl židli s nočníkem na které dokonce přijímal deputace. To si teda fakt neumím představit,ale lidi tenkrát asi s tělesnými potřebami tolik tajností nedělali.
Ten toaleťák si taky pamatuju a ještě se používaly staré jízdní řády, stránek to mělo spoustu, papír poměrně jemný, velikost tak akorát a ještě si člověk na WC početl co kdy a kudy jelo.
dadka: Jo, třívrstvý, Ten je nejlepší !
Od nového roku budeme mít dle nařízení EU používání třívrstvého toaleťáku povinné.
Aby Brusel měl z každého ho.na dvě kopie...
Auuuuu!!!! Utírat se slámou a dřevem! Vybírám si toaletní papír třívrstvý, se vzorečkem a různých barev a vůní, mám i vlhčený a voňavý.Na toaletním papíře zkrátka ujíždím.
Pamatuju si na skládaný toaleťák, na který se stála fronta a musela jsem zapojit celou rodinu, abychom ho měli dostatek.
Meryl:pěkný článek....a máš pravdu,že si to říkám pokaždé když vidím nějaký historický film,kde mají komtesy a markýzy milióny spodniček,jak to asi muselo vypadat,když šly na óó...a ten skládanej hajzlpapír si taky pamatuju,v době kdy byla nouze o normal toaleťák to byla pro mě noční můra jít na wc
v té době asi pro mnohé z nás
Almega: "Jsi-li každý správným Čechem, né papírem, ale mechem..."
To zpíval už Jahelka.
Myslím,že se zapomnělo na utírání mechem,četla jsem to v jedné knize o historii....Dokonce se tyto mechy prodávaly na trzích.
