Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Přemyslovský kníže Vratislav II. ( asi 1033 – 1092 ) se stal historicky prvním českým králem. Byl v pořadí druhým z pěti synů knížete Břetislava I. Vratislav II. vládl přes třicet let , v období roků 1061 až 1092. Byl třikrát ženatý a měl devět potomků. Čtyři jeho synové se později vystřídali na přemyslovském trůně.

Na Pražském hradě nechal vybudovat monumentální románskou baziliku sv. Víta. Byl to právě Vratislav II., který z opevněné vyvýšeniny nechal vybudovat legendární Vyšehrad. Dal zde postavit románský chrám sv. Petra a sv. Pavla a sám za přítomnosti papežského legáta nanosil dvanáct nůší kamene do základu chrámu. Byl zde postaven rovněž knížecí palác a Vyšehrad byl obehnán hradbami. Vznikla tak nová knížecí rezidence. Chrám sv. Petra a sv. Pavla byl v průběhu dalších století několikrát přestavěn, ale do dnešní doby se na Vyšehradě zachovala rotunda sv. Martina, která byla pravděpodobně vystavěna za panování knížete

Vratislava II. Kníže rovněž v roce 1063 nechal zřídit olomoucké biskupství a tak se biskupství dočkala taky Morava. Za jeho velmi úspěšné vlády náležela českému státu taky významná role v evropské mezinárodní politice. Právě za Vratislavovy vlády došlo ke sporu dvou vůdčích sil v křesťanském světě, papežství a císařství. Šlo o takzvanou investituru, velmi zjednodušeně řečeno o kompetenci v otázkách udílení nejvyšších církevních úřadů. Tyto hodlal jmenovat papež a nikoliv jako doposud panovník. Polsko a Uhry se přidaly na stranu papeže, Vratislav se však stal hlavním spojencem německého císaře Jindřicha IV. Mnohokrát se Vratislav vyznamenal na polích válečných, mnohokrát císaři pomohl. Rozhodujícím způsobem zasáhl, když v Sasku proti Jindřichovi vypuklo povstání. Za tříleté nepřítomnosti císaře, hájil Vratislav jeho pozici v říši, aby Jindřich mohl dobýt Řím a na papežskou stolici dosadit místo Řehoře VII. papeže Klimenta III. ,který pak v roce1084 korunoval Jindřicha na císaře Svaté říše římské. Na římskou jízdu přispěl Vratislav císaři značnou sumou peněz, věnoval mu čtyři tisíce hřiven stříbra, a poskytl tři sta bojovníků, kteří za císaře udatně bojovali a domů do Čech se jich vrátilo pouze devět.

Královský titul udělil knížeti Vratislavovi císař Jindřich IV.

Císař Jindřich IV. na zásluhy knížete Vratislava nezapomněl. V dubnu roku 1085 na dvorském sjezdu v německém městě Mohuči mu uděluje královskou hodnost. Dne 15. června na Pražském hradě v bazilice

sv. Víta pak trevírský arcibiskup Egilberk za přítomnosti mnoha diváků nasazuje Vratislavovi zlatou čelenku a Vratislav se stává králem. Královských poct si Vratislav II. užívá zhruba sedm let. Počátkem ledna roku 1092

na lovu spadne z koně, těžce se zraní a dne 14. ledna 1092 první český král zemřel. Zlatá koruna učinila v hierarchii říšských hodností Vratislava II. nejvýznamnější autoritou mezi panovníky hned po císaři i když královský titul získal jen pro svou osobu. Jeho královské hodnosti byl přiznán mezinárodní charakter, čímž taky neobyčejně vzrostla prestiž českého státu.