Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Moje vnučka, která se chystá na gymnázium, mi říkala cosi o Tomáši Granko Masarykovi. Nesmála jsem se. Vzpomněla jsem si na sebe samu, jak jsem kdysi přemýšlela, jak divné druhé jméno ten Masaryk měl.

Bylo to takhle:

Charlotte, zvaná Charlie, se narodila 20. listopadu 1850 v americkém Brooklynu. Její otec pocházel z Evropy a byl knihkupcem. Založil i protipožární pojišťovnu a tím rodinu dobře zabezpečil.

Charlie se chtěla stát klavíristkou, dlouhé hodiny cvičila tak usilovně, až jí ruka zchromla. Toužila po samotě a celé hodiny trávila doma s eseji Francise Bacona nebo díly Williama Shakespeara. Jiné dívky jejího věku uháněly ženichy, Charlotte se však rozhodla, že se bude tvrdě vzdělávat. Věřila tomu, že ženy a muži jsou si rovni. Odjela do Lipska ke svým známým Göringovým, které často navštěvoval filosof Tomáš Masaryk.

Dalo by se říct, že šlo o lásku na první pohled. Charlotte totiž Masarykovi velice imponovala tím, že byla soběstačná a emancipovaná žena se vzděláním, s vlastním názorem na svět a na věci kolem sebe. Nacházeli v sobě větší a větší zalíbení. Jenomže Masaryk se stále neměl k tomu, aby Charlottě vyznal lásku. "Když jednou pluli Charlotte a Tomáš společně s rodinou Göringových lodí po řece, paní Göringová vystupovala z lodě tak nešikovně, že spadla do vody a začala se topit. Masaryk neváhal a paní Göringovou se snažil dostat na břeh... Ale paní Göringová byla trošku korpulentní, takže to nebylo tak jednoduché a Masaryk se málem utopil," vzpomíná historik František Povolný. Poněvadž si to uvědomil, rozhodl se, že už nebude otálet, Charlottě se vyzná a požádá ji o ruku. Charlotta tím nejdřív byla tak trochu zaskočena, hned se nevyslovila. Ale už po týdnu byli zasnoubeni.

Charlotta pak musela odjet do Ameriky. Slíbili si, že se po půlroce sejdou a že se vezmou. Po tom všem následovala poněkud překvapivá zpráva, která Masaryka zastihla při psaní disertační práce: Charlotta je těžce zraněná – ochrnula z leknutí, když se jí splašili koně – ať rychle jede do Ameriky. Masaryk neváhal, v Hamburku nasedl na loď Herder a plavil se za Charlottou. Byla to dobrodružná cesta, protože loď Herder byla ve špatném technickém stavu. Masaryk se v Americe vylodil v pořádku, ale cestou zpátky se loď potopila. Charlottu našel nicméně živou a zdravou. Po několika dnech se konala svatba a novomanželé se přestěhovali do Vídně, kde jim začal nový život.

Masaryk si vydělával jako soukromý učitel a celé dny nebyl doma. Charlotta se učila česky a zároveň překládala do němčiny filosofii Davida Huma. Zde se jim narodilo první dítě – Alice, po roce Herbert. Charlotta však vždy byla nervově velice labilní, a tak poporodní deprese způsobily, že se zhroutila. O děti se musel starat Masaryk, který se mezitím stal docentem a přednášel na univerzitě.

Počátkem osmdesátých let se přestěhovali do Prahy, kde Masarykovi nabídli místo univerzitního profesora. Zdejší společnost je však nepřijala dobře – Charlotta se nechovala jako dobrá hospodyňka, účastnila se dokonce společenských akcí, ba dokonce – ó hrůzo – debatovala s manželem o filosofii. Na pohled se zdála chladná a nepřístupná a naprosto věrně stála manželovi po boku v bitvách, které sváděl s českou veřejností. A že to byly bitvy – padělky Rukopisů a Hilsneriáda.

Charlotta se připojila k zakládání Ženského klubu, dokonce vstoupila do sociálnědemokratické strany.

Začala první světová válka a s ní nejhorší období – Masaryk odjel do emigrace a ona zůstala v Praze pouze s dcerou Alicí, syn Herbert zemřel, ji neustále vyslýchala policie, neměla dostatek zpráv o rodině. Poprvé byla skutečně sama, nervově se zhroutila, byla uznána za duševně chorou a umístěna do veleslavínského sanatoria.

V prosinci 1918 se konečně vrátil Masaryk – jako prezident československého státu a jako miláček národa.

Charlotta se zotavila tak, že se mohla ujmout role první dámy, svou dřívější sílu už v sobě však nikdy nenašla. Zemřela na jaře roku 1923 a je pochovaná v Lánech.

A jak je to tedy s tím jménem?

Po občanském sňatku následoval unitářský podle nevěstiny víry. Její jméno připojil Masaryk podle amerického způsobu ke svému.