Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Známe to hlavně z amerických filmů – kdosi zemřel, nechal závěť a celá rodina s napětím očekává, jak to dopadne ... za hrobového ticha proběhne otevírání a čtení závěti a pak nastane zděšení. Nevím, jak to v praxi probíhá v Americe, ale u nás se se závětí tak často zatím nesetkáte. Jelikož ale už i u nás začíná leckterým docházet, že hádky o dědictví mohou narušit i jinak docela dobré rodinné vztahy, budeme se s ní asi setkávat stále častěji.

Je důležité, aby závěť byla sepsána dobře a v souladu se zákonem, jinak by se mohlo stát, že se dědicové pohádají nejen kvůli majetku, ale také kvůli závěti jako takové.

Zákon klade na závěť poměrně přísné požadavky, a to nejen po obsahové, ale i po formální stránce.

Závěť musí být vždy písemná. Zůstavitel (ten, po kom se jednou bude dědit) má tři možnosti, jak dosáhnout toho, aby jeho písemná závěť byla platná.

Může celou závěť sepsat sám vlastní rukou. Skutečně celou závěť – nesmí použít ani datumové razítko a podobně.

Závěť může sepsat i na stroji či na počítači, ale pak ji musí podepsat před dvěma svědky. Svědci musí být přítomni současně a zůstavitel musí jednoznačně dát najevo, že listina, kterou podepisuje, obsahuje jeho poslední vůli; svědci musí listinu podepsat. Svědkem nemůže být osoba, která je nezpůsobilá k právním úkonům (nezletilci či osoby způsobilosti k právním úkonům zbavené). Svědkem také nemůže být osoba nevidomá, neslyšící, němá, osoba neznalá jazyka, v němž se činí projev vůle, a osoba, která by měla podle závěti dědit.

Poslední možností je, že závěť sepíše u notáře ve formě tak zvaného notářského zápisu. Sepsání závěti ve formě notářského zápisu je jediným způsobem, jak mohou poslední vůli projevit nezletilí starší 15 let.

V závěti vždy musí být napsán den, měsíc a rok, kdy byla podepsána. Bez uvedení této zdánlivé maličkosti by celá závěť byla zcela neplatná. Stejně tak by nebylo možno použít závěť, kterou společně sepsalo více zůstavitelů, a to ani společnou závěť manželů.

Zůstavitel musí v závěti jednoznačně jmenovat dědice. Není třeba uvádět veškerá nacionále, ale je nutné dědice popsat tak, aby bylo možné jednoznačně určit, o koho se jedná (zpravidla bude stačit jméno a příjmení a některý z dalších údajů – datum narození, rodné číslo, bydliště, povolání, popis vztahu k zůstaviteli a podobně).

Občas se stane, že zůstavitel chce dědictví něčím podmínit – nezletilý syn získá milion, až dostuduje, manželka získá dědictví, když se už nikdy nevdá, a podobně. Takové podmínky však v závěti být nemají. Jestliže tam budou, nebudou mít právní následky. Získání dědictví tedy nelze čímkoli podmínit.

Zůstavitel nesmí zapomenout stanovit, jakým podílem kdo bude dědit, nebo určit co kdo bude dědit. Pokud by podíly neuvedl, platilo by, že podíly všech dědiců jsou stejné. Zůstavitel se může rozhodnout, že jeho majetek má být použit ke zřízení nadace, a svou závětí tak zřídit nadaci. Přesné definování podmínek fungování nadace by mělo být svěřeno do rukou právníkovi – notáři, případně advokátovi. Zůstavitel by zároveň měl pamatovat na své neopominutelné dědice – tedy na své potomky. Nezletilým potomkům (tedy dětem, případně vnukům, kdyby dítě nedědilo) musí závětí odkázat alespoň tolik, kolik by získali ze zákona; zletilým potomkům je třeba odkázat alespoň polovinu. Pakliže tedy po zůstaviteli, který má majetek v hodnotě 3 milionů, zbudou tři dědicové ze zákona – manželka, nezletilý syn a zletilá dcera, pak manželka nemusí zdědit nic, nezletilý syn musí získat alespoň majetek v hodnotě 1 milionu, zletilá dcera musí dostat majetek alespoň v hodnotě 500 tisíc.

Kdyby závěť na neopominutelné dědice nepamatovala vůbec, nebo kdyby dostali méně, než kolik by ze zákona dostat měli, je závěť v této části neplatná. V praxi by to probíhalo tak, že by se snížily podíly ostatních dědiců do té míry, aby se neopominutelným dědicům dostalo tolik, kolik měli dědit ze zákona.

Zákon pamatuje i na to, že někdy se neopominutelní dědicové nechovají tak, jak by se slušelo, a proto upravuje tak zvané vydědění. Jak na to a kdy je vydědění přípustné, bude naším tématem příště.