Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Předtucha

Předtucha.

Autobus se mnou natřásá, jako by jeho kola byla hranatá, a to mě probere ze spánku. Ještě s očima rozostřenýma spánkem se dívám kupředu do uličky. Výhled čelním sklem mám úplně zakrytý. Co se děje?

Než jsem usnula, náš zájezdový autobus právě vjížděl do hor. Podle cestovního průvodce jsme měli před sebou nejhorší úsek cesty. Úzkou silničku, vinoucí se po úpatí kopce. Z jedné strany kamenná stěna, z druhé hlubokou průrvu, spadající stovky metrů dolů do skalního údolí. Po celodenním slunění jsem byla docela ospalá a pravidelný hukot motoru a okolní hovor mě brzo uspaly.

Teď sebou autobus škubl jako raněné zvíře. Zřejmě se něco stalo. Ostatní cestující z našeho zájezdu vyskakují ze sedadel a zděšeně ječí, když na ně shora padají příruční zavazadla. Cítím, jak se celá levá strana naklání dolů. Náklon mě tlačí na sedadlo přede mnou. Zoufale se držím opěradla a najednou se jakoby otáčím a vznáším ve vzduchu.

předtucha1Když autobus tvrdě narazí, dopadám bolestivě do mezery mezi sedadly. Je to hrůza. Celá střecha se trhá, jako by byla z papíru, a koutkem oka zahlédnu nad sebou tmavou, hvězdnatou oblohu. Tam, kde jsem měla původně sedět, je díra. Kus autobusu chybí.Ještě než mě něco uhodí do hlavy a ztratím vědomí, ucítím pod sebou něco měkkého. Vyděsím se - je to bezvládné lidské tělo. Moje ruka křečovitě svírá něco maličkého, co mě tlačí do dlaně. Pak už jen milosrdná tma...

„Hej, hej!“ někdo mě poplácává po tváří. Do očí mi pere ostré sluníčko. Sotva otevírám spálená víčka. „Slečno, to se dělá, takhle usnout na sluníčku? To se nedivím, že pak máte divoké sny, že křičíte na celou pláž!“ starostlivá stará paní mi dává na čelo mokrý kapesník. Odkud já ji jen znám?

Ach! Zjitřená fantazie mi přehraje útržek strašného snu. Bezvládné tělo se řítí uličkou autobusu a já dopadám na ně. Je to právě tahle paní. Fuj! To se mi tedy zdají věci! Vstanu z plážového lehátka a jdu se ochladit do moře. Je to úžasné. Vlny mě houpavě nadnášejí a nad obzorem se vznáší lehký opar. Škoda, že už dneska zájezd končí. Za chvíli se vrátím do hotelu, sbalím si poslední věci, navečeřím se a jede se domů.

Moc se mi sice nelíbí, že přes hory budeme přejíždět v noci, ale co se dá dělat. Sami jsme si odhlasovali, že místo ráno odjedeme až odpoledne a pojedeme celou noc. Každá chvilka strávená na prosluněné pláži je dobrá. Když si beru kabelku, vypadne mi zpředtucha3 kapsičky zrcátko a rozbije se na tisíc střípků. Sakra, smůla! Ke všemu jsem tak pověrčivá.

Hodím si osušku přes ruku a vracím se do hotelu. Cestou míjím místní tržnici. Ještě si na cestu vybírám z hromady obrovských oranžových šťavnatých pomerančů a upoutají mě velké, pestrobarevné šátky u vedlejšího stánku.

Prodává je taková seschlá babka celá v černém. Když chci zaplatit, zabodne se mi do očí svým pohledem. Vrtí pořád hlavou a brebentí cosi ve svém nářečí a já jí nerozumím. Odstrkuje moji ruku s penězi, ukazuje kostnatou vyzáblou hnědou rukou kamsi kupředu a něco mi říká. Pokrčím rameny, strčím jí do ruky pár zmuchlaných bankovek, vezmu si šátek a rychle odcházím.

Babka ještě chvilku kluše vedle mne a tahá mě za ruku. Něco mi strká do ruky. Pak to vzdá a když se po pár metrech otočím, ještě za mnou hledí. Bezzubými ústy cosi mumlá a neustále se jednou rukou křižuje. V jejích zapadlých očích vidím něco jako posvátnou hrůzu. Asi je nějaká bláznivá, nebo co. Podívám se do dlaně, co mi to vnutila. Je to malý křížek z tmavého dřeva. V dlani mě pálí, jako by byl z rozpáleného kovu. Přesto se v podvečerním vedru zachvěju, jako by na mne sáhla smrt. Je to celé podivné.

Celá ulice ještě sálá neúprosným podvečerním vedrem, když nakládáme do autobusu svoje zavazadla. Řidič potom ještě obchází celý autobus a zahlédnu ho, jak kopne do přední pneumatiky a odplivne si. Pak už mě zástup cestujících vnese do autobusu.

Scénou s babkou jsem se zpozdila.  Na mém sedadle, vedle krásné Naděnky, mé spolucestující při cestě sem, sedí mladík, se kterým se předtucha2seznámila. Oba na mě omluvně hledí. Tak mávnu rukou a sunu se dozadu. Na krku mezi korálky se mi houpe křížek od podivné babky. K bílému kompletu a mojí opálené pleti totiž přesně ladí. Nakonec jsem ráda, že jsem ho dostala.

Usadím se na místo vpravo, uvolněné mladíkem a vytáhnu cestovní polštářek. Pomalu se rozjíždíme a řidič zapíná klimatizaci. Je tu příjemně a za chvíli mě jízda ukolébá. Podivný sen z odpoledne se mi ještě chvíli honí v podvědomí, ale ošklivé myšlenky zaplaším a tvrdě usínám.

Autobus se mnou natřásá, jako by jeho kola byla hranatá, a to mě probere ze spánku...........

Vikina


26.10.2007   Rubrika:   |   Komentářů 12   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Předtucha

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
celina
celina - 28.10.2007 21:50

jasmine:přeji moc a moc štěstíčkasmajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45smajlik - 61

 
Vikina
Vikina - 27.10.2007 20:04

jasmine: milá jasmínko, celá naše rodina ti drží palce a věříme, že se z toho brzy dostaneš.smajlik - 24smajlik - 61smajlik - 25

 
jasmine
jasmine - 27.10.2007 13:53

na sny já věřím,smajlik - 68zdají se mi denně ted jsem pře operací měla sen který mi dle snářky,která mi vysvětluje co mé sny znamenají,řekla,že ten sen naznačuje problémy při operaci a potom smajlik - 76ano vče jsem přišla z nemocnice domů a ačkoliv to byl banální chronický zánet uzliny na levo v krku,zasáhly mi nerv a mám dva ocrnuté svaly na tváří,naštestí to není tak moc vidět,smajlik - 76ale čeká mě nejmémńě každý den půl roku chodit denně na rehabilitace,a do toho ještě všeho mi dali mého otce do umělého spánku a je to s ním vážné,nedávjí nám naději,přitom měl jen opeaci žlučníku,leč srdce selhalo.Život je opravdu moc těžký ale i jsou na světě lidé na tom mnohem hůře,já věřím že svojí pílí,chozením na rehabilitaci se z toho dostanu,leč vy milé ženy jste mi v nmocnici moc chyběli tento web mám ráda.Kdo zná mě pod uživatelským jménen jistě jsi vzpomene,jak jsem na jaře psala jak mi ochrnul na pravou polovinu těla mé dvojče bratr,měl tu samou operaci co já,už chodí jen o holi,ale věřte,že mi bylo velmi těžko když jsem na ní měla jít také ale dopadla jsem přeci jen lépe.DRŽTE MI VŠICHNI PALEČKY AT SE UZDRAVÍM JÁ BOJOVAT BUDU!!!!smajlik - 61

 
kubikm
kubikm - 26.10.2007 18:34

LenkaT.: no...sny jsou varováním, nebo jinotajem, nemusí se takhle doslova splnit, ale zamysli se, co by to mohlo znamenat....

 
orinka
orinka - 26.10.2007 12:53

babkatapka: jo tááák, teď mi to teprve došlo....smajlik - 76 no to je teda hrůza, nevyslovená pointa je ještě horší smajlik - 6

 
LenkaT
LenkaT - 26.10.2007 12:34

mě se zdál předevčírem taky hrozně blbej se, neměl sice tak hrůzný konec, ale stejně jsem se vzbudila celá zpocená. Doufám, že se sny doopravdy neplní smajlik - 76

 
babkatapka
babkatapka - 26.10.2007 11:03

No toto!!!!!smajlik - 76Konec to má a pěkně tvrdej!!!!!smajlik - 76píšu opět 1****

 
mam-ča
mam-ča - 26.10.2007 10:48

orinka: Jak nemá ? Má, a drsnej...smajlik - 58

 
orinka
orinka - 26.10.2007 10:42

už zas to nemá konec!!!!smajlik - 37

 
Aja
Aja - 26.10.2007 10:30

Tyyyjoooo....smajlik - 76

 
Channah
Channah - 26.10.2007 9:36

smajlik - 76smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
syja
syja - 26.10.2007 8:18

uáááá

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78251.
Archiv anket.