Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Začarovaný les

Začarovaný les

Tmavý mokrý pruh silnice se v měsíčním světle leskne jako hřbet velké lochnesky. Ta jako by hlavu zabořila mezi vysoké stromy borového lesa místo do vody. V dálce za mými zády bliká pár opuštěných světélek nedaleké vesnice. Ještě před chvilkou se vpravo ode mě táhl tenký zlatavý proužek zapadajícího slunce, který náhle prudce zrůžověl, pak přešel do světle zelené a modré, až nakonec zčernal stejně jako krajina okolo.

Po minutovém lijáku z jednoho tmavého mraku se všechno prudce rozvonělo. Vyprahlá země v mžiku spolkla všechnu vodu a teď se nocí nese vůně mokré země, trávy a smůly. Jako by si všechno po celodenní výhni horce a vlhce vydechlo. Vzduch je téměř jako v tropech.

Skončím to tiché rozjímání. Nadhodím si batoh na rozbolavělých ramenou a přidám do kroku. Pokřivené borovice se rýsují v šeru těsně přede mnou. Mezi kmeny vidím tančit světélka svatojanských broučků. Ještě tak půl hodiny chůze a otevře se mi pohled do našeho setmělého údolí. Až se na druhém konci vynořím, určitě se k vůni lesa přidá ještě ta kouřová z táboráku, pak probleskne jeho mihotavé světlo a zaslechnu první tóny kytar. Už se nemůžu dočkat. Zatím je ale ticho přímo kostelní.

„Šššššš...“

Les se náhle rozšuměl. Mých holých paží se dotkl závan větru, v horkém podvečeru je nečekaně chladný... Až jsem se otřásla. Z hloubi lesa se ozval skřek nějakého nočního dravce a utajené noční drama dokreslilo vypísknutí jeho nebohé oběti. Znovu jsem se zachvěla.

Vlídný teplý večer se proměnil jako mávnutím kouzelného proutku. Teď už mi les nepřipadá tak bezpečný a přátelský, jako když jsem do něj vcházela. Koruny stromů nad mou hlavou se spojily v téměř nepřátelskou hradbu a sem tam na mne spadne nějaká mokrá kapka. I světlušky se někam ztratily.

Fuj, teď se mi na obličej přilepila mokrá pavučina, která visela z keře u cesty. Jak jsem se po ní ohnala, ještě jsem se do obličeje plácla mokrou olistěnou větvičkou. Už abych byla z lesa venku.

„Kujííí, kujííí,“ přibližuje se ke mně zlověstné naříkání sýčka. Sýček přivolává smrt, zazní mi v uších babiččin hlas. Ke všem nepřátelským zvukům se přidává ještě skřípění rozhoupaných kmenů a duté klepání větví. Teď už mi opravdu běhá mráz po zádech. Ve spáncích mi prudce buší, srdce splašeně utíká.

Vítr sílí, až se změní ve vichr. Nevím, jak je možné, že ještě nejsem na kraji lesa. Světlo baterky v třesoucí se ruce tančí chvíli po cestě a hned zase ozařuje stromy podél ní.les

„Aááá!“ zařve nějaký hlas ve chvíli, kdy se silný kmen vedle cesty změní v obrovskou postavu v jakési středověké kutně. Zkroucené pahýly větví se ve slabém světle proměnily v sukovaté paže s velkými, hrubými prsty, které se napřahují ke mně. Z tmavého otvoru pod kápí na mě hledí dvě odporné červenozlaté oči.

Za ním se vztyčí obrys jakéhosi velkého zvířete a tmou se ke mně nese hluboké hrdelní zavrčení. Udělám dva zmatené kroky stranou a roztřesené, podklesávající nohy mi klopýtnu o nějaký kořen.

Padám na záda do mokré trávy, a než mě cosi udeří do zátylku, chytím se jako za záchrannou brzdu za zlatý křížek od babičky, který mám kolem krku. Strhnu ho a mávnu jím před sebe. Ještě cítím odporný hnilobný dech, zaslechnu něco jako zklamané zavytí a pak se už propadám do milosrdné tmy bezvědomí.

Plesk! Plesk! Cosi mokrého se mi otírá o obličej. Když otevřu oči a posadím se, jsem na kraji lesa. Vedle mne sedí vlčák kamaráda Petra a snaží se mi ještě naposledy beztrestně olíznout nos, do kterého se mi dere známá vůně páleného dříví. Vzdálené odlesky z velké hořící hranice v tábořišti, nad kterým se ve svitu měsíce majestátně tyčí zřícenina, dopadají až sem.

Zdá se, že všechno byl jen zlý sen. Zvedám se ze země. Au! Co to? Do dlaně mám hluboko vtlačený křížek jako cejch.

Vikina


18.1.2008   Rubrika:   |   Komentářů 7   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Začarovaný les

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sára
Sára - 18.1.2008 15:46

smajlik - 6smajlik - 6smajlik - 6smajlik - 47

 
babkatapka
babkatapka - 18.1.2008 15:20

to jsem se krásně bálasmajlik - 76 Vikino, jako vždy 1***. A ten křížek v dlanismajlik - 76
Už mě chyběly ty páteční hororysmajlik - 56smajlik - 56
Čárina: pavučina v obličeji- fuj fuj.

 
Čárina
Čárina - 18.1.2008 14:02

brrrrrrrr, ale nejhorší je pavučina v obličeji smajlik - 65smajlik - 63

 
orinka
orinka - 18.1.2008 8:07

No totosmajlik - 6 - kdo se bojí, nesmí do lesa!!!smajlik - 68

 
sanbibi
sanbibi - 18.1.2008 7:58

styzkalo se mismajlik - 99 jinaksmajlik - 47

 
syja
syja - 18.1.2008 7:45

obrázek - drkota_zubama_1_.gif

 
jasmine
jasmine - 18.1.2008 0:18

Vikismajlik - 47smajlik - 61

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78555.
Archiv anket.