Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Ďáblova nevěsta

Ďáblova nevěsta

Jsem sama doma. Sedím v setmělé pracovně u počítače a bezmyšlenkovitě hledím na monitor. Přede mnou je prázdná stránka. Před chvílí se v pravém dolním rohu číslice přehouply přes půlnoc a já ještě nemám ani slovo. Oči se mi zavírají a nejradši bych už byla v posteli. Přitom termín odevzdání je už zítra... vlastně dneska. O čem mám tedy psát? Nevím.

Loknu si vystydlé kávy, jdu do vedlejšího pokoje, otevřu okno a zapálím si cigaretu. Je průzračná měsíční noc. Úplněk, nebe černé jako tuš, poseté miliardami hvězd. Obrovský stříbrožlutý měsíc září jako zběsilý a rozkvetlé stromy před domem vrhají stíny jako za bílého dne. Podivné bílé nevěsty uprostřed úplňkové noci.

Potáhnu z cigarety, jejíž konec se rudě rozzáří. Na vteřinku mě to i trochu oslní. Co to..? U silnice, která vede okolo našeho domu, se cosi pohnulo. Z keříku se tichounce vynořila černá kočičí silueta a tiše jako duch přeběhla na druhou stranu. Jen jsem zahlédla, jak se jí měsíční světlo odrazilo v očích. Zastavila se pod mým oknem a tichounce mňoukla. Znělo to jako výzva.

„Kde ses tu vzala, číčo?“ povídám. „Mňáááúúú!“ dostalo se mi odpovědi. „Hmmm, tak pojď, aspoň tu nebudu tak sama.“ A kočka se jako na povel jediným ladným skokem ocitne na okenním parapetu. Vlastně to není kočka, ale veliký statný kocour. Černý jako noc.

Záclona se v chladném nočním závanu větru vzdula a oba nás přikryla. „Vidíš, čerte? Teď jsme jako ženich a nevěsta,“ vypadne ze mě polohlasně a kocour souhlasně mroukne. Tiše přešlápne na hedvábných tlapkách, lehce se ke mně přitulí a bokem se o mě otře, jako by mi rozuměl. Zvedne ke mně hlavu a dívá se mi upřeně do očí – jako by v těch jeho žlutých probleskly plaménky. Trošku se otřesu nočním chladem, a tak se vracím zpátky k počítači.

Černý kocour s úplnou samozřejmostí zamíří za mnou a uvelebí se na opěradle mého otočného křesílka. Pohladím ho po hlavě a on se slastně protáhne, a když se opřu, jednu tlapku mi majetnicky položí na rameno a jemně zatne drápky do županu.

„To víš, že jsem tvoje nevěsta. Neuteču ti, jen musím něco napsat. Třeba o tvojí návštěvě,“ špitám mu tiše. Au! Cítím, jak se mi drápek jako na souhlas zaťal do ramene.

„Klap, klap, klap...“ ruce se mi míhají po klávesnici. I když jsem nechala okno otevřené, v místnosti se udělalo teplo. Snad proto, že jsem se dokonale probrala a už se mi nechce spát. Shodím tedy župan a sedím jen v tričku bez rukávů.

Do příběhu jsem se zabrala tak hluboce, že si až po chvíli uvědomím, že kocour je pryč. Asi jsem ho zaplašila tím svlékáním županu.

Na pravém rameni mám maličký škrábanec od jeho drápku, perlí se na něm maličká kapička krve. Nic to není, ale chtělo by to dezinfekci. Potmě tedy jdu do koupelny.

Vracím se. Když procházím přes obývací pokoj, kam dopadá jen měsíční světlo, v rohu se cosi pohne. „Hej... Čerte... Čičičí,“ lákám svého nočního hosta. Přimhouřím krátkozraké oči a hledím do rohu. Něco tam za křeslem je! Pohybuje se to.

„Tak si tam zůstaň,“ říkám důrazně, „napíšu to i bez tebe!“ Přivřu za sebou prosklené dveře pracovny, ale nechám škvíru. Usednu zpátky k počítači.

„Vrrrzzz!“ Dveře jemně skřípnou a otevřou se, ale nevidím, že by někdo vešel. Není to moc příjemný pocit. Pak uslyším tiché kroky. Ale není to neslyšný krok kočky. Jsou to lidské kroky. Lidské, nebo... nelidské?!

Ve světlejším dveřním otvoru stane tmavý obrys velké postavy. Dosahuje až k hornímu rámu. Strach mi zamknul ústa. Nedokážu ani vstát z křesílka, protože se mi roztřásly nohy. Co je to, proboha?

„Kkkkkkddddo jste?“ slyším svůj hlas, jako by za mě promluvil někdo cizí.

„Ty mě nepoznáváááš?“ nese se pokojem tichounký mrazivý šepot, který se nepodobá ničemu pozemskému.

„Nnnnne...“ vypadne ze mě drkotavě. Střídavě je mi horko a zase mě mrazí děs z neznámého.

„Já jsem přece tvůj ženich, sama sis mě vybrala,“ zní skoro posměšný šepot.

Podlaha zavrže, jak postava postoupí blíž ke mně. Zády se vmáčknu do křesla a třesoucí se prsty zarývám do opěradla, až mě bolí nehty.

kocourTam, kde tuším hlavu, se najednou rozevřou dvě veliké žhoucí oči. „Ssssama jsi mi dala jméno,“ zní pokojem opět ten mrazivý hlas. „A slib je zpečetěný krví... Už chápeššš?“ Ze tmy se ke mně vztáhne velká ruka.

V přízračném světle monitoru vidím dlouhé tenké zkroucené prsty, které mají místo nehtů kočičí drápy. Snažím se i s křeslem poodjet, ale za mnou už je jen knihovna. Není kam uniknout.

Za temnou postavou se otevírá černý tunel. Sálá z něj horko a na jeho konci vidím pochmurnou rudou zář.

Žlutě žíhané oči s kolmými černými papilami změnily svou barvu na rudou a sápe se po mně i druhý dravčí spár. Už mě uchopil za ruku a do holého předloktí se mi zarývají drápy. Cítím, jak mi z ruky crčí krev. Jeho oči jsou zlé, kruté a výsměšné.

Hlavou mi duní „ďáblova nevěsta...ďáblova nevěsta..!“ Z posledních sil se natáhnu ke klávesnnnnnn.....

Vikina


9.5.2008   Rubrika: Horoskopy, sny, tajemno   |   Komentářů 11   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Ďáblova nevěsta

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
andel.777
andel.777 - 19.5.2008 20:51

pěkné...také mám černého kocoura, ale v ženicha se mi zatím neproměnil...inu,třeba se to ještě stane. Ještěže jsem ho nenechala vykastrovat!!!

 
hancze
hancze - 10.5.2008 7:20

...a vzal ji cert smajlik - 42smajlik - 68
dobry smajlik - 47

 
sonia
sonia - 9.5.2008 23:24

smajlik - 5dobrá povídka ,tak na dobrou strašidelnou noc

 
Čárina
Čárina - 9.5.2008 18:28

to máš z toho, že hulíš a to jsou pak ty konce smajlik - 76smajlik - 80smajlik - 63

 
Křeček
Křeček - 9.5.2008 15:22

brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr kam na to chodíš, zase se budu bát v noci na záchod smajlik - 42

 
babkatapka
babkatapka - 9.5.2008 13:52

smajlik - 47smajlik - 47To mě už dlouho chybělosmajlik - 61smajlik - 61

 
jasmine
jasmine - 9.5.2008 9:38

smajlik - 47smajlik - 61

 
kopprettinkaa
kopprettinkaa - 9.5.2008 9:09

smajlik - 86pěkná hovadina

 
Pusina
Pusina - 9.5.2008 9:01

uááááááá smajlik - 6smajlik - 6smajlik - 6smajlik - 6 a do klávesnice mi upadl kus ovesný kaše!!!smajlik - 6smajlik - 6

 
Siriane
Siriane - 9.5.2008 8:23

smajlik - 47

 
syja
syja - 9.5.2008 7:32

smajlik - 6smajlik - 6obrázek - drkota_zubama_1_.gif

smajlik - 5smajlik - 5

smajlik - 5

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78623.
Archiv anket.