Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Přízraky noci. Díl třetí.

Přízraky noci

Vybírám si tedy jednu z možností. Zavřu oči a prudce odhrnu záclonu. V tu chvíli zároveň slyším hluboký zvuk odbíjení hodin. Je jedna po půlnoci. Otočím se za zvukem, ale v místě, kde před chvilkou stály cizí vyřezávané hodiny, je opět můj stolek s květinou.

Promnu si oči a otočím se na terasu. Odhrnutím záclony jako bych smazala všechno, co na terase dosud bylo. Celá společnost – i se všemi stolečky a křesílky, lampiony a svícny – zmizela jako mávnutím proutku. Zírám na holou dlažbu a oprýskanou zeď, již ozařuje pouze stříbrný svit úplňku. Jen stín balustrády zábradlí kreslí na dlažbu oblé tvary.

Až závan chladného vzduchu přiblíží cíp záclony, ten mě pohladí po ruce a vrátí do reality. Mám dojem, že jsem se zbláznila. Copak jsem náměsíčná a ve snu se procházím po bytě? Taky by se lehce mohlo stát, že bych překročila oprýskané cihly na sloupkové balustrádě terasy a skončila o deset metrů níž na chodníku. To bych opravdu nechtěla.

Dlažba mě zastudila na bosých nohou, a tak si jdu do kuchyně ohřát skleničku mléka, abych rychle usnula. Zaráží mě, že vyhřáté trepky, které jsem večer určitě nechala u postele, jsou jedna uprostřed obýváku a druhá na polštářku v křesle. V polštářku je otisk, ještě vlažný. Dokonce se mi zdá, že vidím pár bílých zvířecích chlupů a otisk má tvar stočeného psího tělíčka.přízraky

Ne, nebudu nad tím bádat v jednu v noci! Vypiju mléko, honem se zavrtám zpátky do peřin a zavřu oči. Před nimi mi pořád probíhá scéna z terasy jako film. Ještě si říkám, že zítra se určitě musím podívat do archivu, jestli se o tomhle bytě něco nedozvím. Taky se zastavím v realitní kanceláři, abych se agentky zeptala na všechny okolnosti pronájmu. To nemůže být jen tak. Jakmile si na dnešek zadám tyto úkoly, hluboce a tvrdě usnu.

Když se probudím, je už skoro deset. Do obýváku sahá otevřenými dveřmi slunce svými paprsky, které se odrážejí v naleštěných parketách. V jejich světle se chvěje trochu prachu a já mžourám a protahuji se. Můj pohled přitom padne na podlahu vedle postele. Tady asi fakt straší...

Moje trepky, které zaručeně ležely vedle pelesti, jsou pryč. Už mě to ani nepřekvapuje. Jestli tu tedy chci bydlet, musím se smířit s tím, že tenhle byt není takový, jaký by měl být. Bosky dojdu do obýváku. Teplá záře sluníčka v něm tančí na všech předmětech. Odráží se od skla na tmavém leštěném příborníku a vpíjí se do hustého kulatého koberce uprostřed.

Je tu tak příjemně a útulně, že se tady opravdu cítím jako doma, jako bych tu žila odedávna. Ne, nechce se mi odsud stěhovat za žádnou cenu. Ať už byl osud bytu i jeho majitelů jakýkoliv.

Oči mi sjedou po stojací lampě s baňatým stínítkem s třásněmi. Také poklad z půdy. Můj pohled se zastaví na velkém ušáku. Jedna trepka je zase v křesle, vtlačená mezi opěradlo a vínový polštářek. Od tmavšího pozadí se v rohu odráží malinký chomáček bílých chloupků jako pozůstatek podivné noci. Už se ani nepodivím.přízraky

Když vyjdu na terasu, je zase úplně prázdná. V rohu na dlaždicích však vidím kulatý otisk velkého květináče. Není to otisk v prachu, ale spíš stín na dlažbě. Určitě tam kdysi stávala ta palma, kterou jsem v noci viděla. Náhle mě něco napadne. Nasnídám se a cestou do realitky vyzvednu v bance žalostný zbytek svých letitých úspor.

Agentka je viditelně nervózní, když ji žádám o veškeré materiály ohledně bytu. Stále si nasazuje a snímá brýle a ruce se jí chvějí. Ze stolu vytáhne tlustý šanon a nešikovně jej upustí. Po zemi se rozlétne spousta zažloutlých fotografií. S povzdechem je začne sbírat a já zvednu šanon.

Když si pročítám historii bytu, dozvídám se o nejasných příčinách, které způsobily jeho nízkou cenu. Čtu dopisy bývalých nájemníků, kteří si stěžovali na podivné zvuky, noční hudbu, nevysvětlitelný dětský pláč, štěkot neexistujícího psa a pohyb nábytku, který se sám přesouvá. Také se prý v noci objevuje plačící žena ve stříbřitých šatech nad prázdnou kolébkou.

Nejvíce stížností je z doby, kdy byl byt rozdělený. Ovšem to bylo před padesáti lety, kdy přísný materialismus zapovídal i náznak myšlenky na věci nadpřirozené. Nakonec si prohlížím staré zažloutlé fotografie původního bytu. Přesně odpovídají tomu, co jsem viděla v noci...

Také obraz dámy s květinami a psíkem visí na témže místě. Už skládám spoustu věcí do souvislostí a hlavou mi bleskne nápad. Myslím, že vím, co mám udělat.

Vikina

Přízraky noci:


4.5.2007   Rubrika:   |   Komentářů 16   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Přízraky noci. Díl třetí.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.