Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Znásilněná a zavržená

Znásilněná a zavržená

Pětatřicetiletá Faraja téměř nesundává šátek z hlavy. Pohledná žena žije se svými čtyřmi dětmi na pěti metrech čtverečních v malé chýšce. Manžel ji i s potomky vyhnal. Faraju totiž opakovaně znásilnili, a tak se za ni styděl.

„Když jsem jednou byla na poli a okopávala maniok (obdoba brambor, pozn. red.), unesli mě i s mojí dcerou Hutuové ze Rwandy a drželi v zajetí. Půl roku mě znásilňovali,“ vzpomíná Faraja.

V Demokratické republice Kongo, odkud Faraja pochází, bohužel není taková zkušenost neobvyklá. Kvůli občanské válce o nerostné suroviny, trvající deset let, tu bylo znásilněno už 200 tisíc žen a dětí. Sexuálních útoků se dopouštějí převážně povstalečtí vojáci ze Rwandy – Hutuové. Znásilňují ale i příslušníci konžské armády.

Jde o velmi brutální útoky, kdy jsou genitálie napadených žen doslova rozervány. Oběti pak potřebují kompletní plastiku přirození. Na náročnou operaci se čeká většinou tři měsíce, v některých případech až půl roku. Vojáci ženám často způsobí i trvalá zranění: třeba od zaražení pušky nebo hole do vagíny. Zraňují je rovněž ostrými kongo1předměty.

„Bylo nás tam osm žen. Drželi nás v takové díře. Občas nás přivazovali ke stromům,“ vypráví klidným hlasem Faraja. Každou chvíli si však otře uslzené oči.

Většina znásilnění se odehrává v odlehlých místech, kde se ženy pohybují: na polích, u studen, v lese a podobně. Mnoho útoků nicméně probíhá přímo ve vesnicích, obvykle při přepadení. Některé ženy jsou unášeny do džungle, kde musejí sloužit jako sexuální otrokyně. Po návratu domů manžel často vyžene svou ženu z domu. Důvodem je stud za to, že byla znásilněná. Kromě zdravotních a psychických problémů je zavržení další překážkou, s níž se napadené musejí vyrovnat.

Věk obětí? Od 12 do 82 let

Možnost pomoci mají konžské ženy velmi omezenou. Ve vesnici Bunyakiri funguje malé centrum pod vedením řádové sestry Clotilde, která se obětem snaží pomáhat. Průběžně u ní žije dvacet žen ve věku od 12 do 82 let. Další stovky znásilněných za ní přicházejí pro radu.

Až do května letošního roku neměla Clotilde ženám co nabídnout – kromě vlídnosti, ochoty a elánu. Neměla k dispozici léky ani dost jídla. Nechává ženy bydlet na vlastní zahradě a na pozemku, který patří kostelu, a je tedy bezpečný. V květnu začala Clotilde v jejím úsilí podporovat společnost Člověk v tísni.

„Projekt na pomoc znásilněným ženám jsme vymyslely společně během čtrnácti dnů, kdy jsem v Bunyakiri žila,“ říká koordinátora projektu a novinářka Markéta Kutilová. Organizace koupila dvaceti ženám v nejkritičtější situaci chýši, ve které mohou žít a nemusejí se bát, že je zase někdo vyhodí. Do místní nemocnice také přibylo dvacet lůžek pro ženy, jež potřebují náročnou operaci genitálií. V rámci projektu rovněž vznikla dílna na výrobu mýdel a kongo2na šití školních uniforem, kde poškozené ženy pracují, aby se brzy mohly postavit na vlastní nohy.

Na dnešek připadá Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. O tom, co se děje ženám v Kongu, svět zatím spíše mlčí. Pokud jim chcete pomoci, přispějte na konto Člověka v tísni 7632 7632/0300 s variabilním symbolem 222. Peníze půjdou na projekt Markéty Kutilové a sestry Clotilde.

Podívejte se na reportáž, kterou společnost Člověk v tísni v Kongu o znásilněných ženách natočila.

 

Horní foto: Znásilněné ženy často manželé vyženou i s dětmi. Stydí se za ně.
Dolní foto: Po brutálním zákroku ženy potřebují náročnou operaci: kompletní plastiku přirození.

 

Fotografie: Markéta Kutilová

www.clovekvtisni.cz

Člověk v tísni


25.11.2008   Rubrika: Společnost   |   Komentářů 32   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Znásilněná a zavržená

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-32
Leii
Leii - 25.11.2008 22:23

sharon: omyl, změní to jeden každý, kdo bude žít tak, aby se za sebe nemusel stydět a kdo bude co nejvíce zvažovat dopad svých činů na tenhle svět, životní prostředí, a tím zprostředkovaně na životy druhých, kdo nebude chtít mít všechno, ale naopak bude rád, že dokáže mít málo. "já nic nezměním" je jeden z největších alibismů, jakým si zacpáváme pusy a svazujeme ruce smajlik - 66

 
sonije
sonije - 25.11.2008 22:07

To je hrůza, ale nemám zas tolik peněz, abych mohla přispět na vše, co bych chtěla, peníze by měli dávat hlavně politici, aby si ulevili svědomísmajlik - 68. S prckem vždycky házíme korunky do pejska na výcvik asistenšních psů, kupujeme magnetky, které nabízí v marketech a dnes jsem nechala tři stovky za tričko pro malého a ozdoby na stromek a 93% půjde na UNICEF, mají to v Ikei, tak doufám, že to vše odejde kam má. Taky jsem se ptala na možnost předání oblečení do děcáku, samozřejmě toho pěknějšího, ale nechtějí, mají od sponzorů a chtějí spíš peníze. Nedám! Sem tam pošlu DMS. Ještě si budu u Oriflame objednávat žirafku, která pomůže stovkou dětem v kojeňácích a u Avonu jsem si zase objednala zrcátko na rakovinu. Ale na účty soukromých lidí ani organizací neposílám..

 
Sára
Sára - 25.11.2008 19:58

UVita: takových případů bylo hodně, přesně jak píšeš ČK nebo Adra, kamiony se vykradly cestou a tak..ale téhle organizaci věřím páč ukazuje kam ty peníze dává a co se za ně pořizuje..

 
UVita
UVita - 25.11.2008 18:17

prema: někdy ale pochybuji, že peníze putují na správné místo a lidem, kteří to potřebují. Toto je velmi smutná reportáž a nejde mně vůbec o pár korun. Mám ale zkušenosti, že i peníze , které lidi posílali přes ČK nedorazily tam, kam měly, ale do kapes darebáků.

 
prema
prema - 25.11.2008 17:57

Myslím, že co je pro nás pár korun, pro tyhle ženy je to jmění, také pravidelně přispívám a právě tenhle článek, který jsem si někdy vloni přečetla v novinách mě k tomu přiměl, Člověk v tísni je skvělá organizace, o své příspěvky nemám absolutně strach, jen kdyby bylo víc těch, co přispějou, stačí stovka, dvě měsíčně... A letité zvyky cizích vlád asi nezměníme, tak pokud je tahle pomoc žádaná, dejme se do toho smajlik - 47

 
Juana
Juana - 25.11.2008 14:57

chytrájakrádio: nikde jsem netvrdila něco takového. Jen jsem položila otázku, zda za koloniální nadvlády by taková svinstva byla možná.
Pokud nemáme právo zasahovat jim do života, pak nechápu, proč to tu vůbec řešíme. Klidně je můžeme ponechat jejich osudu, ne? Proč se tedy starat o nějaké znásilněné černošky - stejně si za to určitě mohly samy, že jo (to byla ironie, jestli to někdo nepochopil).

 
meme
meme - 25.11.2008 14:43

Smutné osudy,strašlivé příběhy.Je třeba jim pomáhat.Ale asi by se měly změnit zákony v těchto zemích a dbát na jejich dodržování.Aby tyto ženy už nemusely žít v takovýchto hrůzách a ve strachu o sebe a o své dcery.smajlik - 11

 
kat
kat - 25.11.2008 14:10

orinka: já myslím že nadace ČLOVĚK V TÍSNI mluví sama za sebe..tam se zpronevěry nebojímsmajlik - 66

 
Sára
Sára - 25.11.2008 13:28

orinka: možná máš pravdu, ale pokud je možné těmto ženám pomoci a za poslané peníze se pořídí konkrétní věc, tak si myslím, že to smysl má a věřím, že člověk v tísni je zárukou, že peníze půjdou na dobrou věc...

 
orinka
orinka - 25.11.2008 13:03

dokud ti lidé nebudou mít vzdělání a rozhled, budou se takhle chovat dál. Každá finanční a jiná pomoc je diskutabilní, bůhví, kde to tam končí.

 
LenkaT
LenkaT - 25.11.2008 12:59

tak jsem byla v bance a už něco málo odeslala, ale bude to jako kapka v Pacifiku smajlik - 26

 
chytrájakrádio
chytrájakrádio - 25.11.2008 12:30

Juana: tak tohle je mi tedy názor smajlik - 20 takže my bílí máme právo zotročovat jiný lidi, krást jejich území a diktovat jim život, náboženství atd., jen proto, že máme pocit, že jsme na tom líp? Před kolonializací Afrika samozřejmě nebyla ideální, ale lidi tam žili ve svých kmenech a vesnicích, samozřejmě mezi sebou i válčili atd., ale to se dělo všude na světě.... Kolonizátoři do Afriky ale určitě nejeli pro to, aby černouškům pomohli z bídy: šlo jim o nerostný suroviny! A drancovali to tam slušně smajlik - 36

 
sharon
sharon - 25.11.2008 11:32

smutné,ale bohužel, my to nezměníme....smajlik - 44

 
LenkaT
LenkaT - 25.11.2008 10:51

no já pár stovek pošlu, ale tohle je fakt jen náplast, chtělo by to jinou změnu a to my bohužel ovlivnit nemůžeme smajlik - 66smajlik - 17

 
Juana
Juana - 25.11.2008 10:46

Jen by mi zajímalo, jestli to, co se tam děje, by bylo možné i za koloniální správy. Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že v době kolonií se tam těm lidem až tak špatně nevedlo. Moderní města tam taky začala vznikat, až když se tam nahrnuli běloši. Možná i těm, co byli dovlečeni z Afriky a dřeli na bavlníkových plantážích, se nakonec dařilo lépe než v původní zemi.... Tím to nechci nijak obhajovat, ale z mého pohledu ti lidé nejsou schopni sami rozumně svá uzemí spravovat.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-32
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.