Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Víte, že pokud se stanete obětí trestného činu, můžete získat finanční odškodnění? Na to, jakým způsobem může oběť o toto odškodnění žádat, jsme se zeptali Mgr. Petry Krupičkové z Ministerstva spravedlnosti.

Co si máme pod pojmem "finanční odškodnění obětí trestných činů" představit? 

V podstatě se jedná o tzv. peněžitou pomoc oběti trestného činu, jejímž účelem je pomoci oběti překlenout období zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Peněžitá pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí finanční částky.

Kdo má na takové odškodnění nárok?

Peněžitá pomoc se poskytuje fyzickým osobám, kterým v důsledku trestného činu byla způsobena škoda na zdraví. Touto formou jsou částečně odškodňovány osoby, kterým byla způsobena vážnější újma na zdraví. Z tohoto důvodu zákon stanoví podmínku, že peněžitou pomoc lze poskytnout pouze tehdy, pokud celková výše bodového hodnocení za bolest dosahuje hodnoty alespoň 100 bodů. Bolestné hodnotí lékaři, a to podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Pokud trestným činem došlo k úmrtí oběti, mají na peněžitou pomoc nárok osoby pozůstalé po oběti, a to za předpokladu, že této osobě zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. V této souvislosti uvádím, že se připravuje novela zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti. Mimo jiné je navrhováno, aby se okruh pozůstalých osob oprávněných žádat o peněžitou pomoc rozšířil tak, že o peněžitou pomoc bude moci žádat osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, je-li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila ve společné domácnosti anebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.

Kdy může žádat a kde? Je nějaká promlčecí lhůta? Je možnost žádat i zpětně několik let?

Žádost o peněžitou pomoc je třeba uplatnit u Ministerstva spravedlnosti nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem. Stanovená lhůta je tzv. lhůtou prekluzivní, což znamená, že jejím uplynutím právo na peněžitou pomoc zaniká. Tuto lhůtu nelze bohužel prodloužit ani prominout její nedodržení. Žádost o peněžitou pomoc projednává odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že není třeba čekat na to, až bude pravomocně skončeno trestní řízení. Pro účely poskytnutí peněžité pomoci stačí, nejsou-li na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení důvodné pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v jehož důsledku byla oběti způsobena škoda na zdraví.

Vztahuje se to i na ženy  – oběti domácího násilí?

Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů nerozlišuje oběti podle kategorií trestných činů, které na nich byly spáchány. Podmínkou pro to, aby mohla být pomoc poskytnuta, je – jak jsem uvedla výše – skutečnost, že trestným činem byla způsobena škoda na zdraví, přičemž bodové hodnocení bolestného musí být alespoň 100 bodů.

Alespoň orientačně - o jaké částky se jedná, pokud to jde nějak obecně vyjádřit?

Obětem lze poskytnout paušální částku 25.000,- Kč, anebo částku, která představuje prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, které nehradí zdravotní pojišťovna. Pokud se jedná o pozůstalou osobu, lze opět poskytnout paušální částku 25.000,- Kč, nebo náhradu prokázaných nákladů spojených s pohřbem a náklady na výživu. Maximálně však lze poskytnout pomoc v částce 150.000,- Kč.

V rámci projednávané novely zákona č. 209/1997 Sb. se navrhuje, aby se pozůstalé osoby odškodňovaly paušální částkou 150.000,- Kč.

Peněžitá pomoc však není nenávratnou dávkou. Oběť, které byla pomoc poskytnuta, je povinna do pěti let ode dne poskytnutí pomoci odvést na účet Ministerstva spravedlnosti částky, které obdržela jako náhradu škody, a to až do výše poskytnuté pomoci. Je však na místě také uvést, že Ministerstvo spravedlnosti se na základě žádosti oběti může jménem státu vzdát práva na vrácení poskytnuté peněžité pomoci, a to za předpokladu, že takový postup odůvodňuje sociální situace oběti, celková výše škody, která jí byla způsobena, a výše náhrady, kterou oběť obdržela.

Kam mají lidé své žádosti adresovat?

Oběti trestných činů mohou své žádosti o peněžitou pomoc adresovat na Ministerstvo spravedlnosti, odbor odškodňování, jež sídlí na adrese Vyšehradská 16, Praha 2, PSČ 128 10. Na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti lze v sekci odškodňování nalézt formulář žádosti, jehož účelem je usnadnit obětem postup při uplatňování nároku na peněžitou pomoc. Jeho využití však není povinné.

Existují i případy, kdy peněžitou pomoc poskytnout nelze?

Považuji za účelné dodat, že zákon č. 209/1997 Sb. kromě podmínek, za nichž se peněžitá pomoc poskytne, stanoví též případy, kdy peněžitou pomoc poskytnout nelze. Důvodem neposkytnutí peněžité pomoci je například skutečnost, že oběť trestného činu nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu (je-li udělení souhlasu podmínkou zahájení trestního stíhání nebo pokračování v něm), nebo vzala takový souhlas zpět. Pomoc nebude poskytnuta ani tehdy, pokud oběť neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody, anebo jako svědek v trestním řízení využila s odvoláním na svůj poměr k pachateli práva odepřít výpověď.

Pro učinění závěru, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí peněžité pomoci, se přihlíží i k tomu, zda oběť využila všech zákonných prostředků k uplatnění nároku na náhradu škody na pachateli, popř. jiné osobě, která je povinna škodu nahradit.

Děkuji za rozhovor