Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Jak jsem byla na Silvestra sama a vyrobila si slušnou depku

Jak jsem byla na Silvestra sama a vyrobila si slušnou depku

Nikdy jsem nepatřila k nějakým „pařičům“. V dobách nespoutaného mládí jsme sice pořádali mejdany a náležitě si je užívali, ale později mě tento druh zábavy docela míjel. Když se situace vyvrbila nějak přirozeně a sama od sebe, zábavě jsem se nebránila. Ale nějaké plánované veselí jsem v oblibě moc neměla.

A tak to mám i se Silvestrem. Připadá mi legrační, že zrovna v ten jeden den v roce máme být nezřízeně veselí a radovat se až do rána. Ale přiznávám, že to svým způsobem dodržuji. Ne, že bych hýkala a smála se na celé kolo jen proto, že je Silvestr, ale nějakou oslavu konce roku vždycky uspořádám, nebo se jí zúčastním.

Jeden rok jsem se ale rozhodla poslední den v roce zbojkotovat. Byla jsem sama, bez partnera, děti byly na vánoční prázdniny u mých rodičů a mně se ten rok nechtělo vůbec, ani trochu slavit. V pevném rozhodnutí, že na Silvestra kašlu, jsem slušně odmítla několik pozvání od přátel, vysvětlila kamarádce, že opravdu nebudu smutná, a těšila se, že si ten večer užiji po svém.

Měla jsem v plánu si číst, poslouchat hudbu a odebrat se do postele ne až povinně po půlnoci, ale ve chvíli, kdy se mi bude chtít spát.

Jak jsem si předsevzala, tak jsem učinila. Televizi jsem nechala vypnutou, aby mi zbytečně nepřipomínala, že je ten Silvestr, vzala jsem si knížku a užívala si pěkný večer. Kolem jedenácté jsem knihu zaklapla a uložila se ke spánku. Usnula jsem bez problémů.

Jenže spánek netrval dlouho. O půlnoci mne probudily petardy, dělobuchy a jásavé výkřiky. A ač jsem se bránila, najednou mi začalo být strašně smutno a uvědomila jsem si, jak jsem sama. Snažila jsem se znovu usnout, ale nešlo to. V půl jedné jsem se oblékla a sjela o několik pater níž ke kamarádce, kde se konala pravá silvestrovská oslava. Osazenstvo mne bez problémů přijalo mezi sebe a já s nimi pak v bujarém veselí strávila několik dalších hodin.

A od té doby vím, že i když to několik dní předem vypadá, jakože o nic nejde, že je to koneckonců den jako každý jiný, není to tak úplně pravda. Je to poslední den v roce, na člověka všechno tak nějak doléhá a není dobré zůstávat sám. Alespoň pro mě ne.

A co vy? Zkoušeli jste být někdy na Silvestra sami? Nebo ho tak trávíte pravidelně? Vyhovuje vám to, nebo ho tak trávíte „z donucení“?

A jak vůbec trávíte Silvestra? Jucháte, slavíte, veselíte se? Házíte rachejtle, popíjíte a pojídáte? Chodíte spát hned po půlnoci, nebo vydržíte až do rána?  

Meryl


28.12.2006   Rubrika:   |   Komentářů 34   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Jak jsem byla na Silvestra sama a vyrobila si slušnou depku

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84340.
Archiv anket.