Inu, to je pokrok, pokrok, pokrok…
…a už jsme zase o krok o krok dál. Také znáte tuto starou sprostonárodní písničku? Já si ji dost často v dětství pobrukovala, jelikož měla moc povedený text. O tom ale možná raději někdy jindy a někde jinde.
Dnes jsem se chtěla s vámi podělit o jeden pokrokový objev, který jsem nedávno učinila a měla jsem z něj radost stejného kalibru, jako když „momentálně“ retardovaný Rákosník objevil splachovací záchod.
Byla jsem na služební cestě a postihl mě jakýsi moribundus. I za běžného provozu bývám zmrzloň obecný, ale při nemoci u mě nastává přímo akutní námraza organismu, takže místo abych si vesele užívala noční život velkoměsta, trávila jsem večery v hotelovém pokoji pendlujíc mezi horkou vanou a studenou postelí. Nebylo mi nejlépe, protože mimo vyhřátou koupelnu mé tělo provázel třes a čelistní vibrace hrozící destrukcí dentálního 
vybavení.
V zoufalství jsem zalovila ve skříni, kde jsem měla pohotovostní placatku se slivovicí, a v tom jsem to našla – na horní polici byl ukrytý zelený balíček, který vypadal velmi lákavě. Vytáhla jsem ho na světlo boží a zjistila jsem, že to je deka, a dokonce poměrně velká. Zabalila jsem do ní své tělo a v tu chvíli jsem se zamilovala na celý život. On to totiž nebyl jen tak nějaký obyčejný vypelichaný socialistický plyš, nýbrž nový úžasný mikrovláknový zázrak, který mi během pár minut zachránil důstojnou existenci a naplnil mé večery hřejivým teplem.
Při odjezdu jsem zvažovala možnost narvat deku do kufru a zmizet po anglicku, ale soudě podle ceníku nápojů v hotelovém minibaru jsem odhadla, že by mi zpětně naúčtovali částku přibližně v hodnotě obnošeného norkového kožichu. Takže jsem raději hned po návratu na rodnou hroudu vyrazila do hobbymarketů a našla jsem si svého nového miláčka za slušnou cenu a v lepší barvě. Celé první odpoledne jsme se synátorem trávili v konejšivém objetí měkkoučkého mikrovlákna a vymýšleli mu jméno. Teď je to náš Žužmelín, zkráceně Žužmík (pan Pratchett snad promine).
A co vy? Také jste si něco koupili a jste z toho na větvi? Podělte se o to s námi! Já si velice ráda rozšířím obzory. Jak vidno, mám v oblasti moderních vychytávek velké mezery ve vzdělání…
27.5.2011 Rubrika: Vybavení domácnosti | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Inu, to je pokrok, pokrok, pokrok…
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Stanik: i mě 
(dřív jsem před jízdou mívala stresovej průjem)
Petruša: 
presne ... odpadla jedna z veci, na kterou jsem se musela soustredit.. takhle mi to naprosto vyhovuje.
Ahoj Všichni.Můj největší objev tohoto roku je sušička na prádlo.Nejdřív jsem nechtěla ani slyšet,na co bzde věšet a ušetřím.Ale manžel mi ji koupil a tď jsem z ní nadšená.Nejen,že se nedřu s košema prádla ven tam a zpět.Nebolí mě ruce z věšení,ale hlavně můžu prát kdy si zmyslím nehledě na počasí.Bydlíme v rodiném domku a tady není sušárka jako v paneláku.jo a prádlo mi voní po prášku a nemusím požívat ani aviváž.
Stanik: jj rozjíždění a taky mi přostě nešlo podřazovat, nedejbože třeba z ptky rovnou na trojku, já vždycky šla po stupních a ty nervy z toho...Teď jsem naprosto v klídku a jezdim jak ďas 
orinka: siroke hudle priznam se nedelam, koupim cersve na farmarskem trhu.. a jsou naprosto skvostne.
Petruša: ze jo? ja bych taky asi nikdy nezacala.. v podtstae nejvetsi stres s rozdijzdenim mi odpadl a nikam se necpu a rychle najizdet nepotrebuju, protoze me vsichni ( alespon teda muzska cast ridicstva) s usmevem pousti 
orinka: 
Známá věc. 
majucha: ale máš se za co držet, ta páka tampořád je. Jenom se s ní "nešmrdlá" (mam to stejně jako Stanik, díky automatu už pár let znovu jezdím, jinak bych nezačla)
mam-ča: ale pozor, suché teplo je možná na housera dobré, ale nikdy se nesmí sednout do vany s horkou vodou, pak už by se možná ani nevylezlo...
Zapomněla jsem napsat,že výše uvedenou píseň jsem jakživo neslyšela,ale je zajímavá....
Linda: v tom s tebou souhlasím, snad jen s tím dovětkem, že soused naproti by tam nemusel být VŮBEC, plot neplot 
.jpg)
majucha: jestli sis vsimla o tvém vjezdu netvrdím nic spatného, naopak musím pochválit ze jsem se vesla na sírku, to na jiných vjezdech to odnesla zrcádka. Já jenom tvrdím, ze ta lampa by mohla stát o kus dál a soused naproti by mohl mít mekký plot (treba zivý) a ne beton. Uznávám, ze mám nákladák a to se viking poohlízí po necem novejsím a to mezi cím vybírá je az o 30cm delsí 
.
Pro všechny zmrzlíky vřele doporučuju : http://plysaci.torf-ziegler.com/obchod/c/4-raselinove-hrejive-lahve
Já si tím nahřívám pochroumanou páteř, ale nahřát se s tím dá cokoliv. Stačí polštářek na 2-3 minuty strčit do mikrovlnky, a hřeje to půl dne.
Na bolavá záda to funguje na principu vyhánění čerta ďáblem.
Přiložím řádně horký polštářek na bolavou část, a jelikož mozek nedokáže zpracovat dvě bolesti najednou, tak ta nová - pálící, nabyde vrchu a ta původní, z vykloktaných plotýnek, ustoupí do pozadí.
Stanik: že? Z kupovaných jsou vždycky slizouni. Jinak samozřejmě těstoviny s něčím dělám z normálních v sáčku, s tím se nepiplu. Akorát tak široké nudle s ořechama, to je báseň.
Almega: no jó, já jsem děsně staromódní, mě by vyhovovalo devatenácté století. No jo, ale pak bych zas nemohla kecat tady, vlastně
Sofffie: přísahám, že tohle jsem nikdy neslyšela, děkuju za ukázku, je opravdu pěkná. Já znám jenom, že "v pr*eli je tma, nejsou tam okna....atd."
