Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Některá je pruhovaná. A jiná zase dokáže rozhýbat naše mozkové závity. Ano, řeč bude o logických mozkolamech.

Logickými chytáky a hlavolamy se docela jistě lidé bavili již v dobách starověkého Říma, Řecka, Egypta i mnohem dřív. Ale teprve v polovině 20. století se objevila novodobá forma logických úloh, jak ji známe dnes, a okamžitě získala ohromnou popularitu. Hlavolamy dostaly jméno „zebra“ podle Einsteinovy úlohy, která byla 17. prosince 1962 uveřejněna v časopise Life International a která zebru ve svém zadání skutečně obsahovala.

Einstein tvrdil, že 98 % obyvatel Země ji nedokáže rozluštit, což bylo asi číslo značně nadsazené, protože navzdory této předpovědi „zebřímu“ šílenství propadli všichni. Možná ona poznámka o pouhých 2 % schopných luštitelů sehrála svou roli a každý si chtěl ověřit své schopnosti. „Zebry“ luštil každý bez ohledu na věk či povolání.

Koneckonců, i „šťastné ženy“ mohou teď dokázat, že se Einstein mýlil. Zde je původní zadání:

1. V ulici stojí 5 domů.

2. Angličan bydlí v červeném domě.

3. Španěl chová psa.

4. Káva se pije v zeleném domě.

5. Ukrajinec pije čaj.

6. Zelený dům stojí vpravo hned vedle bílého domu.

7. Kuřák Old Gold chová hady.

8. Ve žlutém domě se kouří Kools.

9. Mléko se pije v prostředním domě.

10. Nor bydlí v prvním domku.

11. Muž, který kouří Chesterfieldky, bydlí vedle domu, kde je chována liška.

12. Kools se kouří v domě sousedícím s domem, kde je chován kůň.

13. Kuřák Lucky Strike pije pomerančový džus.

14. Japonec kouří Parliamentky.

15. Nor bydlí vedle modrého domu.

Kdo pije vodu? Kdo chová zebru?

Ještě je třeba dodat, že každý dům má jinou barvu, každý obyvatel je jiné národnosti, chová jiné zvíře, kouří jinou značku cigaret a pije jiný nápoj.

 „Vpravo“ v 6. bodě znamená vpravo z tvého pohledu.

Vzorové řešení vyšlo v témže časopise o pár měsíců později, 25. března 1963. My vám je přineseme přesně za 14 dní.

Údajně tuto původní „zebru“ vymyslel Albert již jako devítiletý. V jiných pramenech je ale autorství připisováno matematikovi Charlesu Lutwidgovi Dodgsonovi (1832-1898). Používal pseudonym Lewis Carroll a čtenáři na celém světě jej znají jen jako autora půvabné dětské knížky o Alence v říši divů či za zrcadlem, přestože napsal i spoustu hodnotných matematických spisů. Nevíme, jaká je skutečná pravda, ale můžeme se domnívat, že zvídavého Alberta již v dětství zaujaly logické úlohy a později se Carrollovou úlohou inspiroval (jako mnozí další po něm – existuje mnoho a mnoho variací na tuto „zebru“).

„Zebry“ v posledních letech znovu získávají svou hvězdnou pozici, avšak tentokrát nikoli v křížovkářských kruzích, ale jako seriózní materiál, který je součástí nejrůznějších testů a také přijímacích zkoušek na školy všech typů a stupňů. „Zebrou“ lze otestovat schopnost logického myšlení uchazeče. Existují však způsoby, jak je možné některé kroky zautomatizovat, a tak ušetřit čas potřebný k vyřešení úlohy. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo se chystá v příštím školním roce uspět v podobném testu, poraďte mu, aby si pár „zeber“ vyluštil předem. Nemusí se totiž nejlépe umístit ten nejchytřejší, ale ten, kdo ví, jak na to!

A těm, kteří nevědí, jak na to, prozradíme fintu fň. Přesně za týden… Zatím si můžete zkusit vyluštit zebru „Kde bydlí miláčci?“ Najdete ji v pravé liště v sekci Soutěže.