Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Smrtící past. Prokletí mayské hrobky 3

Smrtící past. Prokletí mayské hrobky 3

Už se těšíte na pokračování našeho soutěžního seriálu? Tady je třetí díl a také třetí soutěžní otázka.

 

Smrtící past

Kolona automobilů zastavila na břehu Río Passion. Silnice zde odbočovala k severu. Dál se muselo pěšky. Zatímco část peónů vykládala vozy, deset mužů kácelo stromy a stavělo vor. Přeplavili se pak na západní břeh. Tam si peóni rozdělili zavazadla. Od této chvíle se stali nosiči. Výprava si probíjela cestu deštným pralesem a stoupala do hor. Vedla je bezejmenná říčka, která prý pramení u Dos Pilas.

„Ten název mayské pevnosti ale zní spíš španělsky,“ divila se Eva.

„Také to je španělsky,“ odpověděl Paul, „bylo to významné strategické místo, které ovládalo městská království v nížinách Mexika i Guatemaly. Bylo nedobytné a leží přímo u pramenů přítoků řek Passion i Salinas. Proto mu Španělé dali ten název. Anglicky by to bylo Fort Springs. Jak mu říkali sami Mayové, však dnes už nevíme.“

Náhorní planina u pevnosti byla pustá, porostlá tvrdou trávou. Prales zůstal hluboko dole. Peóni ještě pomohli vybudovat tábor, pak byli vyplaceni a vrátili se zpět. Večer u ohně vyprávěl Bobby legendu, která se vázala k této pevnosti:

„Tisíc let před příchodem Španělů ovládalo Guatemalu královské město Tikal. Brzy mu však vyrostl soupeř – město Calakmul. Vítězil Tikal. Calakmul však navázal spojenectví s bohatým přístavem na řece Passion, Cancuénem. Tikal se ocitl mezi mlýnskými kameny. Proto král Tikalu vyslal svého bratra, prince Balan Chan Kaawiila na toto místo. Princovo vojsko vybudovalo nepřemožitelnou pevnost a jeho elitní jednotky si podrobily Cancuén. V Dos Pilas nikdy nebyli zemědělci, jen vojáci. Princ vybíral daně pro Tikal. Brzy si je však začal ponechávat, hromadil bohatství a byl stále mocnější. Zotročil okolní země a krále dobytých měst obětoval bohům. Roku 679 společně se svou armádou a vojsky Cancuénu se zrádně spojil s armádou nepřátelského Calakmulu. Zaútočil na rodný Tikal a dobyl ho. Tekly řeky krve. Z lebek zabitých obránců Tikalu si nechal postavit palác a bohům obětoval svého bratra. Pak zničil i svého spojence Calakmul. Zotročil svou vlastní zemi. Teď byl nejmocnější! Obyvatelé museli rozebrat své chrámy a stavět pro něho pevnosti. Pak se objevil v čele podmaněného národa Cholů muž královské krve Ochkin-Balam, Pán jaguárů. Jeho jaguáří muži osvobodili Cancuén a zaútočili na Tikal. Všichni zotročení obyvatelé povstali. Tikal padl. Krvavý princ Balan Chan Kaawiil naložil své poklady na otroky a se svou nepřemožitelnou gardou se probil z města. Už nikdy se nevrátil. Prý si postavil nové město v pralesích poblíž řeky Usumacinty. Jeho poklady prý tam někde dodnes leží.“

Ráno před stany přistály dvě helikoptéry. Piloti Cris a jeho o dva roky starší bratr Ben se hlásili u svého otce:

„Sehnali jsme vše, co sis objednal. Bedny jsme složili na soutoku Usumacinty a Lakandonu. Hlídají je tam García, Hernandez a Buenaventura.“

„To jsou mí nejlepší lidé,“ vysvětlil Ramon Robertovi. „Joaquin García je předák. Je v mé firmě teprve půl roku, ale nemám lepšího! Vystudoval geologii a několik let byl úspěšný gambusino. Zná hory, poušť i prales jako málokdo. Esposito Hernandez býval kormidelníkem říční plavby. I na motorovém člunu a kanoi je nepřekonatelný. Juan-Carlos Buenaventura přišel z Brazílie. Býval garimpeiro a je to nejlepší znalec drahokamů na jih od Rio Grande. Že jsou skvělí i se zbraní, je samo sebou.“  

Netrvalo dlouho a vše bylo sbaleno a naloženo. Helikoptéry se vznesly nad vrcholky kopců. Pak letěli chvíli nad hladinou Río Salinas. Zanedlouho pod sebou měli mohutnou pralesní řeku Usumacintu. „Vidíš ty stromy dole?“ zeptal se Bobby Evy. „To je další poklad. Jsou to mahagony.“

Na soutoku s Lakandonem ležely velké dřevěné bedny. Na nich seděli tři mesticové – míšenci. Vypadali jako velmi ostří hoši. Joaquin García byl mnohem mladší než jeho společníci. V rukou držel velký panama-hat se síťkou proti moskytům.

„Buenos días, seňores. Vše je v pořádku, zatím jsme postavili provizorní tábor,“ přešel plynně do americké angličtiny. Ramon vypáčil víko jedné bedny. Eva jen zírala. Bedna byla plná automatických pušek AK47, dobře známých kalašnikovů. Ta expedice začíná vypadat pěkně divoce, pomyslela si.

Vše naložili a opět vzlétli. Rio Lakandon se klikatila neprostupným pralesem. Přestože ruiny Sac-Balamu sotva prosvítaly mezi stromy, nepřehlédli je. Helikoptéry kroužily a hledaly místo k přistání. Musely však přistát na hladině řeky.

„Něco jsem zahlédl asi dvě míle na sever,“ řekl večer Paul Robertovi. Zatímco ostatní začali ráno budovat stálý tábor, vydali se tam v doprovodu Joaquina. Než míšto našli, skoro ztupili mačety. Rozhodně se to však vyplatilo. Byla to malá pyramida. Vytesaný symbol smrti znamenal, že jde o hrobku. Neodolali a udělali malý průzkum. Odklopili kamennou plotnu a spatřili chodbu. Joaquin zažehl magnéziovou pochodeň a vstoupil. Ušel asi deset kroků, když se pod ním propadla podlaha a on se zoufalým výkřikem zmizel v temné hlubině...

 

SLOVNÍČEK

PEÓN (špaň., port.) – chudý nádeník, zemědělec apod.
GAMBUSINO (špaň.) – prospektor, hledač kovů a rud
GARIMPEIRO (port.) – hledač drahokamů
PADRINO (špaň.) – tatík, tatíček
SIERRA (špaň. ) – pohoří
RÍO (špaň. ) – řeka
PILAS (špaň.) – prameny
SEŇOR, SEŇORA (špaň.) – pán, paní
SEŇORITA (špaň.) – slečna
DON, DOŇA (špaň.) – pán, paní
Habla usted Espaňol? (špaň.) – mluvíte španělsky?
Hasta la vista! (špaň.) – na viděnou, na shledanou
UN LADRÓN (špaň.) – lotr, gauner
Buenos Días (špaň.) – dobrý den
EL CORAZÓN (špaň.) – srdce
EL MUERTE (špaň., port.) – smrt
AMIGO (špaň.) – přítel
PYTHON (špaň., angl. ) – hroznýš
GUERILLA (špaň.) – odboj, bojové komando

 

Soutěžní otázka

Církev likvidovala indiánská náboženství. Kdo jako první podal zprávy o mayské mytologii?

Svou ODPOVĚĎ NAPIŠTE do příslušné soutěže V PRAVÉ LIŠTĚ MAGAZÍNU.

Gargamel

Prokletí mayské hrobky:


1.10.2007   Rubrika:   |   Komentářů 2   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Smrtící past. Prokletí mayské hrobky 3

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
M.Ar.Tina
M.Ar.Tina - 1.10.2007 18:06

a co ty slibované pláže Acapulca?smajlik - 85

 
M.Ar.Tina
M.Ar.Tina - 1.10.2007 18:00

HEZKÉ POČTENÍČKO.,

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77179.
    Archiv anket.