Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Před čtyřmi lety jsem si podala inzerát na internet. Přišlo mi asi 180 odpovědí. Napsala jsem tam totiž, že zatím nechci vážný vztah, a tak si od toho pánové slibovali bůhví co. Jedna polovina odpovědí byla od takzvaně zanedbávaných manželů různého věku a druhá polovina od takzvaně zanedbávaných zadaných různého věku. Asi deset odpovědí ale bylo celkem normálních. Nechala jsem si poslat fotky a z toho vybrala dva, co by stáli za schůzku. S odstupem času "opravdu za to" stál hlavně ten první...

Jmenoval se Pavel, pracoval ve farmaceutické firmě, kariéra se mu rozjížděla, a tak si bylo hned o čem povídat... :-) Mně v té době bylo 19 let, měla jsem pár měsíců po maturitě a zrovna začínala pracovat v oboru, který jsem si vysnila už jako dítě. Pavel mě vzal do McDonalda. Když jsem chtěla zaplatit svůj díl, tak se jen usmál – příště zveš ty. Připadalo mi to spíš jako řečnický obrat, a tak jsem poděkovala. Jenže u jídla se mě Pavel pořád ptal, kolik beru, kde jsem byla na dovolené, jestli pořád bydlím u rodičů nebo kolik odhaduju, že budu vydělávat tak za 5 let. A sám se chlubil, co všechno má, kde byl, kolik vydělává... Hrůza. Docela rychle jsme se rozloučili.

Pavel mi pak pořád psal a zkoušel volat. Když takhle otravoval už skoro 14 dní, řekla jsem si, že mu dám ještě jednu šanci, a kývla na jeho pozvání na večeři do jedné pizzerie. Kupodivu to tentokrát bylo o dost příjemnější. Po jídle řekl, že zaplatí, a číšník mu přinesl účet. Pavel se podíval na účet, potom na mě a pronesl: "Neříkali jsme náhodou minule, že příště platíšt ty?" Bylo to takovým tím tónem "už mě nebaví za tebe pořád všechno platit". S číšníkem to trhlo. Řekla jsem něco ve smyslu, že to samozřejmě zaplatím, když mu to pomůže, a na to Pavel jen velmi neochotně řekl: "Víš co, nech to bejt".

Chvíli jsem si sice říkala – když už scéna, tak scéna, ale pak jsem se na to vykašlala a nechala ho ty svoje dvě koly a pizzu zaplatit. On ten krvácející pohled taky stál za to :-) Pak jsem mu řekla, že už o další kontakt nemám zájem.