Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Bambulka: plínky se vyvařovaly z hyg. důvodů - jak psala Bellana, ale taky jsem je prala zvlášť proto, že trochu pouštěly "cucky", nechtěla jsem je dávat prát s ostatním prádlem. A kdo chtěl, tak si tu práci taky zjednodušil, pokud to šlo. Měla jsem koupený malý mandl, abych nemusela plínky žehlit, dalo se na něm pohodlně vymandlovat i povlečení a další věci. Není to tak, že bychom si my starší generace lebedili v nějaké nesmyslné práci, aspoň já to tak cítím. Ale je fakt, že spoustu věcí co jsou teď, člověk neměl k dispozici.

Myslím,že přít se která generace to měla těžší je nesmysl, neboť každý člověk má jiné životní a rodinné podmínky, jiné psychické a fyzické vybavení.
Moje maminka sice neměla automatku, ale měla k ruce obě babičky, děti 5let od sebe a zařizovat vše chodila bez dětí,protože je od roka dávala do jeslí.
Já mám děti od sebe 13měsíců, s babičkama počítat nemůžu a manžel se vrací z práce až kolem 18h, takže ať dělám co dělám vždy a za všech okolností s oběma dětmi. Do toho rekonstruujeme dům, máme dva velké psy a kupujeme koně. Díkybohu mám alespoň tu automatku,protože jinak bychom asi chodili špinaví, protože prát v ruce už bych neměla kdy.

Takže každý ví nejlépe jak to měl či má těžké a ten druhý nemůže soudit.

Velmi mě pobavila tato věta :
nemusely jsme kupovat kdejakou pitomost, bez které se dají děti vychovat

Zato teď musí - je to povinnost ze zákona, že ?

Bambulka: A proč jsme pleny žehlily? Já třeba proto, že miminka mají jemnou pokožku a vyžehlené prádlo je prostě jemnější, ne tak drsné. Tož asi tak k té zbytečné práci.

Bambulka: Pleny se vyvařovaly z hygienických důvodů. Ony se jaksi v použitých množí bakterie. Na všechno se nedá dát Bref. U batolat už se to tak nebralo, ale miminko bych do nevyvařené a nevyžehlené pleny nedala ani já

Verera: 00.02 Hele, ja s tebou fakt souhlasim, ale ono je to vazne neskutecne obtizny. Ja sice vim, ze dite nepotrebuje specialni sustici hraci decku se zviratkama za 1700Kc (taky sem ji nekoupila), ze mu staci zdedene obleceni, ktere dokonce ani nemusi byt modre protoze mimino stejne nerozlisuje barvy atd. ale kdyz pul roku sledujes, jak nekdo o tomhle porad dokola mluvi a pta se te jestli uz mas tohle a tamto, tak to znejisti skoro kazdej, zvlast kdyz u prvniho ditete fakt nevis..... Ja sem treba miminu koupila novou matraci a dostala na spani spaci pytel. ale pote co sem si prohlidla par fotek postylek co maji nachystany supermatky sem taky propadla zoufalstvi, ze nemam kanyr pod matraci a nebesa a ladici lozni pradlo (misto co bych si pomyslela, ze je to kravina)
no a necist webovy diskuse je sice dobra rada, ale v praxi je to taky tezky... zadna z mych blizkych kamaradek zatim dite nema, takze neresi co je potreba, a pochopitelne je to ani nezajima. a on se v tech diskusich prece jen sem tam objevi napr. rozumny odkaz na nejakou praktickou vec, knihu nebo neco..... ale nepripoustet si ten zbytek je nekdy opravdu tezky.

Markýza: Třeba u tebe nechápu, proč jste tolik věcí vyvařovaly a pak klidně napíšeš, že bílé prádlo se normálně pralo v té vířivé pračce. Tak nechápu právě to, proč se v ní nepraly i ty plenky a další věci, o kterých píšeš, že jste je ručně vyvařovaly. Pořád si stojím za tím, že jste si (třeba ne vy konkrétně, ale všeobecně) přidělávaly víc práce, než bylo potřeba.

teahot: jj, máš pravdu, že bez internetu to možná v tomto ohledu bylo jednodušší. Jinak tu propagaci kojení jsem asi vnímala víc, protože jsem vystudovala SZŠ, tam nám to dost omílali a v 80-tých letech najednou objevili jako horkou novinku rooming-in a s tím i to kojení. Aby bylo jasno, proti kojení nic nemám, ale vše by se mělo brát rozumně a nestresovat matky po porodu, kterým to fakt nejde. Zrovna tak pobyt novorozence s matkou hned po porodu asi každému nevyhovuje, já bych viděla jako zlatou střední cestu mít dítě přes den u sebe a na noc u sestřiček. Moje kamarádka se divila, že jsem kritizovala rooming-in, prý to zažila taky a nic špatného na tom nevidí. Ale pak jsem zjistila, že dostala mimčo až za 6 hodin po porodu a od 22 do 4 hodin byly mimina u sester. Pak řekla, že za 6 hodin v noci se stejně nevyspíš. Co já bych za to dala, kdyby tenkrát mohl člověk spát celých 6 hodin! Nejde jen o vlastní budící se mimčo, ale když se na pokoji postupně budí 4 děti, je to o něčem jiném. No, ale ve zdraví jsme vše přežili, tak to je poho
Jinak naše pediatrička říkala, že ten novodobý roomig-in propagoval profesor Švejcar a že jeho myšlení je poznamenáno věkem. V něčem měla pravdu. Chtěla, aby si maminky po porodu alespoň 1 - 2 dny odpočinuly.

Verera:

Proč by to měly matky dnes horší? Stačí používat hlavu a intuici snad si dokážou odfiltrovat co je potřeba a co je jen snaha vytáhnout z nich paníze za nepotřebné nesmysly.

A kolikrát je nejlepší dárek pro dítě ,tedy asi ne k narozeninám, ale při běžném nákupu, kdy se potomek něčeho dožaduje, nekoupit mu nic. Prostě říct, že je to hezká hračka , ale nepotřebujem ji, i kdybychom na ni měli. A čím častěji to uděláme, tím pro dítě líp, to mu dá mnohem víc do života než spousta věcí, které pohodí někde v koutě a druhý dne neví, že je má.

punh: já jsem kolem sebe v roce 92, žádnou supermatku naštěstí neměla, takže pro mne to byl po druhém porodu něco nového, ani si nepamatuji propagaci kojení, možná jsem měla štěstí na doktorku. V parku se nás sešla banda mamin a řešilo se všechno možné - televize ( tehdy běžela na Premiéře Manuela) , knížky, pletení, recepty, ale nepamatuji se , že by tam někdo řešil, jak děláme všechno špatně, zatím co u druhého se mi to stalo několikrát. Když jedna supermatka začala v parku řešit , náš naprosto nevhodný kočárek - kde si syn mohl stoupnout nebo ( jeho nejoblíbenější) hlava dolů z kočárku a sledování jak slintá na kolečka, že nemá tuhle blbost a támhletu kravinu a jak mu to škodí tak se mi děsně zastesklo po době kdy nebyl internet a maminy všechno řešily především instinktem. Díky tomu, že jsem poprve rodila ještě v minulém století, tak mě ta mediální masáž nechala prakticky v klidu. Na maminkovský web s ohledem na své duševní zdraví raději nechodím, ale chápu, že dnešní holky , které jsou tím masírovaný ze všech stran, mají strach , že to nezvládnou a nebudou tou dokonalou maminou.Já říkám, že dokonalá matka nemusí ještě znamenat šťastné dítě.

teahot 16:58 : máš pravdu, že dnešní maminky to mají proti nám "starým matkám" horší, a to sice v tom, že za nás se nepoužíval terminus technikus "supermatka". Ale je fakt, že i v té dřívější době se vyskytovaly. Měla jsem známou, která měla stejně staré děti jako já (1988 a 1991) a neustále srovnávala svoje děti s mýma, samozřejmě naše byly zaostalé. Časem jsem s ní přerušila veškeré kontakty, protože to bylo dost vysilující poslouchat, jak mám nevychované děti a tohle by jejich nikdy... a taky u svých pěstovala estetické cítění, takže by na ně neoblíkla ani na doma béžové punčocháče Měla problémy s despotickým a záletným manželem, tak si musela někde vylít zlost. Ale s kojením se prudilo už v těch 80-tých letech, to si pamatuju jako studentka SZŠ, že nám vtloukali do hlavy, ať u matek propagujeme kojení co nejdéle. Naše osvícená pediatrička (už jsem se o ní jednou zmiňovala - nesouhlasila s rooming-in) nám řekla, že kojení má význam pro dítě, ale ničí matce prsa. Kojila jsem dlouho, ale nikdy ne na veřejnosti, jak je teď zvykem. To je taky jeden trend moderní doby, který ne zcela chápu. Kojení považuju za úplně soukromou věc, kdy má být klid pro dítko, a to někde na náměstí nejde. Chápu to ještě u úplně maličkých miminek, pro které je kojení nenahraditelné (a dá se nakojit nenápadně někde v ústraní bez čumilů), ale ne u chodících batolat. Párkrát jsem viděla scénku, jak si 2 - 3 leté dítě vynucovalo řevem kojení před lidmi, bylo mi té maminky líto, že si na sebe upletla bič. Takhle velké dítě přece může venku dostat rohlík nebo jogurt a nemusí se dělat podívaná pro širokou veřejnost. Už jsem i slyšela názor, že to je fyziologická potřeba, takže na to má matka i dítě právo. Ale vylučování je taky fyziologická potřeba a málokdo si troufne vykonat potřebu na veřejnosti před zraky x lidí.

Taky něco málo napíšu. Mám děti 15 m od sebe. tzn. když starší bylo 6 měsíců otěhotněla jsem. První rok byl rychlý a opravdu náročný, ale když se mě někdo ptal, tak jsem odpovídala, že nic jiného neznám tak mi to ani nepřijde, až zpětně to vidím. ALe neměnila bych, děti mají stejné zájmy, když jeden plácá bábovky na pískovišti baví to i druhého , zvládnou stejné věci .. prostě já vidím jen pozitiva, budou mít podobné zájmy, kamarády, i si spolu vyhrají. O potratu bych vůbec neuvažovala, ale to to nesouvisí s věkovým odstupem. Takže první rok je náročný, ale zvládnout se dá a pak už to jen a jen lepší, Takže moc držím palce

Moje sousedka takhle přesně otěhotněla. Má dvě holky, necelý rok od sebe. Ona se ani neměla šanci rozhodnout, zjistila to až asi v 19. týdnu těhotenství. (pozn. otěhotněla i přes antikoncepci, kojila )
Ten první rok byl určitě mazec, určitě než ta starší začla chodit a pak bylo dle toho jak jsem jí pozorovala a co mi řekla, doba kdy začla chodit i druhá. Teď je té mladší 20.měsíců a řekla bych, že je z nejhoršího venku. Už se i venku občas zastaví a pokecá s kámoškama
Zase je super výhoda, že holky nejsou tak daleko od sebe a budou mít víc společných her a možností hraní si než když jsou dál od sebe.

Určitě si mimčo nechej, ale připrav se na ten záhul první rok až rok a půl. Zvládnout se dá všechno!

Ja otehotnela nechtene 5 mesicu po porodu 2 ditka. A moje reakce byla stejna jako tvoje. Behem tehotenstvi se nase obavy "vsakly" a zvladla jsem odchovat 3 deti - neuveritelne. Mezi 1 a 2ma detma neni velky rozdil, zvlaste kdyz jsou hned po sobe, az zacnou chodit tak se z nich stanou dvojcata a vyhraji si spolu.