Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Neschopnost otěhotnět je v dnešní době poměrně častou záležitostí. Pokud již pár vyzkoušel všechny „zaručené“ rady, možná je čas začít uvažovat o návštěvě centra asistované reprodukce a umělém oplodnění.

Umělé oplodnění jako jedna z metod léčby neplodnosti předpokládá pečlivou diagnostiku a podrobnou konzultaci ošetřujících lékařů. Má smysl teprve tehdy, když jsou kompletně vyčerpány možnosti odstranění příčiny neplodnosti. Důkladné lékařské vyšetření muže zahrnuje alespoň dva spermiogramy. U ženy se zjišťuje průběh menstruačního cyklu pomocí hormonální stimulace.

Kdy má provedení IVF naději na úspěch?

Jak IVF probíhá?

In vitro fertilizace je latinské označení pro oplození mimo tělo. To znamená, že nejprve jsou po předchozí hormonální stimulaci odebrána vajíčka, která se pak spojí v živném roztoku (médiu) se spermiemi partnera.

Po úspěšném oplození se vajíčka, popřípadě embrya, vloží do dělohy. Pokud se alespoň jedno z embryí zanoří, může začít těhotenství. Co na první pohled vypadá jednoduše, je v praxi složitou událostí, která se musí sladit v mnoha po sobě jdoucích krocích.

Jednotlivé fáze IVF  

• Podpora růstu vajíčka

Během cyklu dozrává přirozeně jedno vajíčko tak, aby mohlo být oplozeno. Šance na úspěšné zahnízdění embrya je podstatně vyšší, pokud je odebráno více vajíček, aby se mohlo vyvinout alespoň jedno, které je toho skutečně schopno. Do dělohy se přenáší 1 až 3 (nejčastěji 2) embrya. Zvýšit počet dozrávajících folikulů a získat větší počet vajíček se daří díky ovariální stimulaci léky ze skupiny hormonů.

Jako první se podávají GnRH analoga. Těmi se zastaví tělu vlastní hormonální produkce a další pochody se pak mohou lépe ovládat. Jsou dostupné buď ve formě injekcí, nebo nosního spreje.

Následuje vlastní stimulace vaječníků dávkou hormonů HMG (lidský menopauzální gonadotropin) nebo FSH (folikuly stimulující hormon). Během léčby ovariální stimulací se několikrát provádí hormonální a ultrazvukové vyšetření, aby bylo možné s jistotou stanovit vhodný čas pro odběr zralých vajíček.

Jak velké jsou naděje na úspěch a jaká jsou rizika?

Problém spočívá v tom, že ne u každého IVF cyklu se může embryo skutečně přenést. Důvodů může být víc, např. není dostupné žádné zralé vajíčko, spermie vajíčko nemohou oplodnit nebo se oplozené vajíčko dále nevyvíjí. Ne každý cyklus probíhá stejně, neboť u každého páru se mohou vyskytovat přirozená kolísání. To znamená, že žena musí být někdy velmi trpělivá, než je léčba úspěšná.

Podobně jako každý zásah do lidského těla jsou i dílčí kroky IVF spojeny s riziky. Léky sloužící k podpoře vyzrávání vajíček mohou vyvolat přehnanou stimulaci vaječníků. To někdy vede k silným bolestem v podbřišku, které je nutno léčit.

Přenesení dvou, výjimečně tří embryí sice prokazatelně zvyšuje šanci na otěhotnění, zároveň tak může dojít k vícečetnému těhotenství (dvojčata nebo trojčata). Předejít komplikacím můžeme pouze omezením počtu přenesených embryí.

V principu se těhotenství po IVF neliší od ostatních těhotenství. Ovšem určité komplikace se vyskytují po IVF častěji, např. mimoděložní těhotenství, brzké porodní bolesti s hrozícím předčasným porodem a gestózou (vysoký krevní tlak a poruchy ledvin). Zvláště při využití metody ICSI je pozorován drobný nárůst výskytu genetických poruch a špatného vývoje dětí.

České zdravotní pojišťovny hradí z prostředků veřejného zdravotního pojištění ženám do devětatřiceti let tři pokusy o umělé oplodnění. Pokud je ženě více než 40 let, musí si náklady hradit v plné výši sama.

Převzato z: www.zenska-neplodnost.cz