Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Jsou malé děti skutečně uhlídatelné? A co ty starší se svými nápady?

Jsou malé děti skutečně uhlídatelné? A co ty starší se svými nápady?

V poslední době vycházejí v tisku čím dál častěji články informující o různých nehodách či přímo fatálních tragédiích, jejichž oběťmi jsou malé děti. Ty úplně nejmenší v batolecím či předškolním věku.

Snad každého v tu chvíli napadne, co v onu inkriminovanou chvíli dělali rodiče? Kde byli, čím tak strašně důležitým se zabývali, že nepostřehli chybějící dvouleté batole a našli ho až po dvaceti minutách utopené v zahradním jezírku? (Případ z předminulého týdne.)

Kdo je sám rodič, toho při přečtení takové zprávy zamrazí a s úlevou si oddechne, že se něco takového nestalo zrovna jemu. Vzápětí se ujistí, že jemu by se nic takového stát nemohlo, protože on je na své děti opatrný a hlídá je jako oko v hlavě.

Myslím, že své malé děti pečlivě hlídají všichni – nebo skoro všichni – rodiče. Kdo má za sebou zvídavé období svého dítěte mezi jedním a druhým rokem života, ví přesně, o čem je řeč. To je doba, kdy se skutečně dítko nesmí ani na chviličku spustit z očí. Vzpomínám si, že pro mne byl doslova svátek, když si mé batole vzal někdo na starost a já jsem mohla alespoň na hodinku, dvě vydechnout. Přesto se mé dcery nevyhnuly mnoha boulím, pádům či chirurgickému zákroku v podobě sešitého obočí.

Děti jsou děti a častokrát bývají rychlejší než naše reakce či předvídavost. A nejedná se jen o ty nejmenší, ale i o ty, u kterých již předpokládáme poněkud větší rozum a odhad možného nebezpečí. Vzpomínám si, jak jsem ve svých asi devíti letech lezla s o dva roky starším bratrem na skálu. Pojali jsme tento úchvatný nápad po zhlédnutí jednoho filmu o horolezcích a patřičně poučeni jsme se ještě „šikovně“ jistili svázanými švihadly. Myslím, že kdyby nás tehdy na té skále uviděla maminka, muselo by to s ní okamžitě šlehnout.

dětiPěkný majstrštyk jsem rovněž zrealizovala, když mi bylo šest let. Na dovolené ve Špindlerově Mlýně jsem místo způsobného čekání před obchodem vylezla na mostní oblouk, který se zde tyčí nad Labem. Pěkně po čtyřech jsem vyšplhala až nahoru a poté se usedavě rozplakala, jelikož mi nebylo jasné, jak se dostanu dolů. Vylézt pro mne musel tatínek, který mi až po letech přiznal, že měl při této záchranné akci srdce doslova v kalhotách.

Přitom mí rodiče byli velmi zodpovědní a maximálně se nám věnovali. A já jsem ve své podstatě byla docela hodná holčička, která žádné velké alotrie nevyváděla. Jenže dětský mozek funguje jinak než dospělý. Když se dnes podívám na tu skálu, na kterou jsme s bráchou lezli, tak i po čtyřiceti letech se mi sevře srdce a říkám si, že jsme tehdy měli víc štěstí než rozumu.

A tak to má možná většina z nás. Vylomeniny, které jsme ve své nevinné nevědomosti v dětství dělali, mohly častokrát skončit tragédií, která by posléze plnila rubriku Černá kronika.

Také jste dělávali různé nepřístojnosti, nad kterými vám dnes zůstává rozum stát? A co vaše vlastní děti? Hlídáte je nepřetržitě jako oko v hlavě, nebo jim od určitého věku dopřejete víc volnosti a spoléháte, že nic nebezpečného zkoušet nebudou?

Meryl


22.2.2011   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 28   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Jsou malé děti skutečně uhlídatelné? A co ty starší se svými nápady?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
rozarka74
rozarka74 - 23.2.2011 13:01

Když si vzomenu na sebe a své bratry a naši partu....tak průzkum v kanálech byl ještě celkem nevinný..
S batolaty je to taky těžké, syn byl v alotriích často krok přede mnou... koho by napadlo, že bude schválně lít do elektrických přímotopů vodu z picího hrnečku... ještě že bylo léto a přímotopy byly vypnuté... nebo když u nás doma vylezl nečekaně na žebřiny a pak nahoře kvičel... ale ne proto, že se bojí, ale protože dál to už nešlo a on chtěl lézt. Kdybych ho v té chvíli nemusela zachraňovat, tak by to se mnou tenkrát opravdu seklo. smajlik - 76

 
aluskas
aluskas - 22.2.2011 21:52

Také mám živé děti a různé lotroviny jsou u nás na denním pořádku. Ještě jsou malé, takže toho příliš "nedokážou" ale asi bude hůř.
Avšak vše co by je mohlo zabít (léky, chemikálie atd.) či hodně zranit mám z dosahu a jsou náležitě do detailů poučeni co by se stalo, kdyby to snědli či vypili nebo co se stane když spadnou do hluboké studené vody. Myslím, že to chápou velice dobře, nicméně určitá obezřetnost je na místě, pořád to jsou děti.
Vše ostatní nechávám (s mým poučením) na nich.
Už když se učili chodit jsem jim zásadně nedělala "záchranu". 3x si natloukli, pak už si dali bacha a naučili se padat. A tak se snažím přistupovat ke všemu.
A oni se postupně učí, že si sami na sebe musí dávat pozor.

 
Vivian
Vivian - 22.2.2011 21:14

Batole má zvláštní schopnost přemisťovat se z místa na místo tak hbitě, že to snad ani není fyzikálně možnésmajlik - 68... A taky ho někdy napadne věc, kterou by do něho nikdo neřekl.smajlik - 90smajlik - 76 Já myslím, že nikdo nemůže s úplně klidným srdcem říct, že jemu by se to stát nemohlo (že prcka neuhlídá). I "slušného" rodiče může potrefit nešťastná vteřina, které dotyčný pak třeba až do smrti lituje a miliónkrát si uvědomí, jak málo stačilo, a co měl udělat a neudělal...smajlik - 63

 
Hugo-z-hor
Hugo-z-hor - 22.2.2011 18:20

jj, uhlídat malé dítka je někdy dosti náročné. Se starší dcerou jsem měla pohodu, hlídat jsem ji nemusela, stačil dohled "z povzdálí". Nechápala jsem, jak někomu může dítě vypadnout z okna či jiné podobné neštěstí. Přítel se pořád bál, že ji málo hlídám (což mu vydrželo doteď).
Narodil se syn a od jeho 3 měsíců jsem 24h ve střehu, neustále ho hlídám, sleduju, .... bez dozoru nemůže být ani vteřinu. I přesto si dokáže ublížit, minimálně 1x týdně teče krev. Po 2 letech jsem z něj dosti vyřízená a hrozím se toho, co mě čeká v budoucnu.

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 22.2.2011 16:47

jojo,děti..... sama jsem dělala děsná alotria,jízda na kole bez držení a nohama přehozenýma přes řídítka byla to nejmenší.Naštěstí moji rodiče většinu toho neviděli. Moje děti taky vyrostly bez úrazů,bez zlomenin a šití.Až teď po dvacítce z nich pomalu leze,co dělaly než jsme se s manželem vrátili domů.Důležité je,že přežily. Syn utrpěl největší úraz asi v 17ti,na školním WC plkal,couval,zakopl o práh,těžký batoh zapracoval a syn to vzal hlavou o kovové futro.4 stehy a pruban z něj udělaly hvězdu prvních tanečníchsmajlik - 68

 
iljanka
iljanka - 22.2.2011 14:28

uhlídat dítě opravdu není snadné. Učím děti lyžovat. Předminulý víkend jsem měla takového pětiletého cipíska. Jeli jsme na vleku (malá poma), on přede mnou. Byl poučený, jezdil tam už předchozí den, takže by neměl být problém. Byl. Najednou ho zaujalo něco na sjezdovce, otočil se a vyjel mimo stopu, místo nahoru jel do strany. Mohu vám říc, že v tu chvíli jsem byla na mrtvici a jen jsem na něj zařvala, ať se pustí. Už jsem v duchu viděla, jak ho to táhne bůhvíkamsmajlik - 76. No a co myslíte, cipísek se jen otočil zpět do směru a v pohodě a klidně vyjel až nahorusmajlik - 68 a ještě si přitom pozpěvovalsmajlik - 27. A já se z toho vzpamatovávala ještě aspoň dvě další jízdy smajlik - 55smajlik - 76. On měl štěstí, že byl lehoučký a ohebný a šikovný.

 
Petruša
Petruša - 22.2.2011 13:42

tak já mam asi štěstí že moje děti ZATÍM žádné blbiny nevymýšlejí, jsou na sebe opatrné. Starší syn (bude mu sedm) si dvakrát při pádu prokusl ret a jednou přivřel prsty do dveří když je chtěl vzteky zabouchnout. Vše do tří let, pak už nic. Akorát loni přecenil síly, vylezl na prolejzku a bál se dolů. No ale bojim se že to ještě přijde, už taky chodí sám ven. Poučenej je, tak teď mi asi nezbývá než věřit že budeme mít štěstí

 
PEGG
PEGG - 22.2.2011 12:57

sevenofnine - 22.2.2011 4:01 smajlik - 47

 
Bellana
Bellana - 22.2.2011 12:15

My jsme si jako malé děti mohly běhat po vesnici a většině z nás se nic nestalo. Jenže u nás jel tak jeden náklaďák za hodinu, devianti nebyli motorizovaní, každý dospělý na nás trochu dohlédl a my byli vychovaní tak, že je musíme poslechnout, když děláme nějakou lumpárnu. Ani nevím, kde jsem si pořád rozbíjela kolena, vrážela nůž do ruky, od useknutého palce na noze mě zachránily jen gumáky.smajlik - 2 Dnes to mají děti i rodiče horší. Těch nebezpečí číhá mnohem víc.

 
sharon
sharon - 22.2.2011 11:27

denda04: a víš, že když se kluk pořezal, já ho ošetřila, a jak s ním manžel odjel do špitálu na šití tak jsem v koupelně omdlela......

 
Verera
Verera - 22.2.2011 11:16

smajlik - 68Sákryš- ještě ty krvavé- rozražená pusa, když kluk spadl a měl v puse dudlík (10 měsíců), přiskřípnutý prst do dveří ledničky v místech kde byl pant, to bylo dost ošklivé, rozražený ret, když s ed ěti strkaly a holka padla pusou na opěradlo židle, (5 let)- vše se obešlo bez lékařského zásahu, ale přestanu raději vzpomínat, nebo bych se sama vyděsila

 
Verera
Verera - 22.2.2011 11:13

Teď už existuje spousta věcí na zabezpečení a je to za pár korun- Okna jsme měli zajištěná řetízkem, z toho jsem měla největší hrůzu, měli jsme taková ta výklopná paneláková okna, co se můžou protočit o 180 stupňů, tak se holt daly otevřít jen na štěrbinu, kterou bezpečně dítě neproleze.
Existují zarážky do šuplíků, které dítě neotevře, schůdek k umyvadlu, který se nezvrtne, nebezpečné chemikálie se dají z dosahu, kliku otočenou nasvislo dítě cca do 2,5 let neotevře, ohrádka k plynovému vařiči, zásuvky které nekopnou, pokud ne nestrčí něco do obou dírek současně, kryty do zásuvek.....jednodušší než dítě pořád hlídat je zabezpečit byt tak, aby určité věci nešly.

Mně teda děti věřily, že něco pálí nebo bolí a nesnažily se to vyzkoušet, akrobacii na nábytku neprovozovaly, takže kromě toho opaření, zlomeného palce u nohy, kdy kluk najednou spadl v roce z postele a už jsem nestihla zareagovat , a lehkého otřesu mozku (dcera ve 2,5 letech spadla ze židle , na které klečela), nás žádné úrazy nepotkaly, jsou na sebe docela opatrní , doufám, že to vydrží.

 
denda04
denda04 - 22.2.2011 11:05

Kozoroh18: ano přesně tak ,ale je tu to ale ???hlidala jsem syna a nestřeženém okamžiku se pořezal kvve jak z vola já na omdleníííí do nemocnice šit byla to špička prstiku no děs běs smajlik - 76smajlik - 76

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 22.2.2011 10:40

Někdy se říká raději pytel blech, než tak živé dítě. Zavřená okna, dveře na balkón a z bytu to by se mělo zvládnout. Vařící potraviny a nápoje nenechávat bez dozoru. Čistící prostředky a léky uložit tak aby se k nim nedostaly. Při zabíjačce si raději děti nechat pohlídat. Je plno činností kam je lépe děti nevodit. Přílbu, vestu. Moje holky dokázaly svou vynalézavostí překvapit. Úplně všem úrazům se asi zabránit nedá, ale předcházet ano.

 
Sofffie
Sofffie - 22.2.2011 10:35

sharon: do pldele smajlik - 34smajlik - 47

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77048.
    Archiv anket.