Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Milé ženy, dlouho jsem váhal, jestli se mám osmělit a napsat svůj problém na ženský server. Přece jenom jsem muž a my chlapi většinou nemíváme potřebu své záležitosti prezentovat touto cestou. Nakonec jsem se rozhodl, že to risknu, a doufám, že vám svým vpádem nenaruším váš ženský svět.
Po narození našeho syna mám totiž docela problém se svou partnerkou. Malému je už víc než půl roku a situace mezi námi se nelepší, spíš naopak, stále se zhoršuje. S kamarády něco takového řešit nemůžu, ti jsou se vším hned hotoví, většinou zkonstatují, že té mojí hráblo, případně že je hysterka. Rád bych proto znal na celou situaci názor ostatních žen.
Ale teď už k věci. Když se Kubíček narodil, byl jsem šťastný jako blecha. Na miminko jsme se s partnerkou těšili, ale co to se mnou udělá, až ho budu poprvé držet v náručí, jsem si nedokázal představit. Totálně mě to dostalo. Byl jsem u porodu, takže jsem Kubíka držel jako první, a dokonce jsem i přestřihával pupeční šňůru.
Počítal jsem s tím, že se moje partnerka bude po porodu chovat jinak, a byl jsem připraven projevit co nejvíce pochopení. Jenže skutečnost mne dost zaskočila. Ta proměna ženy v matku u ní proběhla nějak bouřlivě, nebo nevím, jak si to mám vysvětlit. Kubíček se stal středobodem jejího světa a já si připadám jako páté kolo u vozu.
Zpočátku mi nechtěla dovolit malého ani vykoupat, prý abych mu neublížil. Postupně trochu polevila, ale prakticky neustále mne pozoruje a kontroluje, když s Kubíčkem jakkoli manipuluji. A to není všechno.
Od doby, kdy se malý narodil, jsme spolu spali jen dvakrát a to po mém dlouhém doprošování a přemlouvání. Samozřejmě, že to nestálo za nic, byla chladná a nezúčastněná, myšlenkami úplně někde jinde.
Doma je neskutečný binec, který vždycky po návratu z práce uklízím, protože partnerka údajně nestíhá. Jediné, co udělá, je, že vypere a uvaří něco k jídlu. Nákupy a veškerý úklid obstarávám já. Kolikrát ji po návratu z práce najdu ještě v noční košili, je schopná v ní doma běhat celý den.
Zkoušel jsem všechno možné. V domě, kde bydlíme, je malý salón s posilovnou a solárkem, nabízel jsem jí, zda tam nechce občas chodit, případně někam jinam. Sice kojí, ale myslím, že když nechá doma dávku odstříkaného mléka, Kubík by to v pohodě zvládl. Nechce o tom ani slyšet, prý od něj nikam chodit nebude, dokud je takhle malý.
Nedostanu ji ani do kina ani nikam jinam. Jediné, co společně absolvujeme, jsou víkendové procházky s kočárkem a návštěvy prarodičů. Obzvlášť k těm jejím jezdíme každý týden. Ona se pokaždé usadí se svou maminkou a já jsem tam jen jako řidič. Tchán totiž pracuje na směny, a když na něj vyjde víkendová služba, nemám tam nikoho na pokec.
Mám svou partnerku rád, moc bych si přál, aby se nějak vzpamatovala a začala se chovat normálně. Snažím se být jí co nejvíce nápomocen, ale možná dělám něco špatně. Nebo nedělám dost. Nevím. Cítím se docela dost vyčerpaný a unavený, netěším se domů z práce, protože tam na mne nic pěkného nečeká. Kromě Kubíčka, samozřejmě. Ale jinak je u nás doma takové podivné dusno, smutno, které ze sebe vyzařuje moje partnerka.
Myslíte, že to přejde? Je její chování normální? Mám se obrnit trpělivostí, nebo mi poradíte něco, co by na ni mohlo zabrat, aby z ní byla zase ta normální a veselá holka, jako byla dřív?
10.3.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 188 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rodina nechápe můj přístup k čistotě
- Druhé dítě. Ano, nebo radši ne? Nemůžu se rozhodnout.
- Máš dítě, tak koukej dřepět doma!
Diskuse ke článku - Máme doma mimino a jsem na druhé koleji
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Pavel, to si teda objavil "drevene zeliezko", ze zena sa po prichode dietata na svet zmeni. Asi ti to nemal kto predtym povedat, nez ste zamiesili, vsak?
Dalsie studie hovoria o tom, ze bezdetne pary maju stastnejsie manzelstvo a menej hadok ako pary, ktore maju deti... Kvoli tejto statistike sa moj manzel boji mat dieta:)
Kazdej zene zblbnu hormony inak, keby si to bol vedel, asi by si sa na miminko az tak netesil. Teraz zijes v krutej realite a si z toho vyhukany ako male decko. Co ti na to povedat? Zelam vela stastia a nervov, budes ich potrebovat...
Verera: no, třeba to takhle bude, vždyť víme, že chlapi vidí vše jinak.
Ale spíš bych se přikláněla k tomu, že paní potřebuje odbornou pomoc
Je zvláštní, že nic nestíhá. Při jednom dítěti se dá stihnout bez problémů jak domácnost, tak úklid, nákupy a ostatní věci. Nevím, proč se tak upnula na dítě. Možná by bylo dobré se poradit s odborníkem.
Verera: Ne zamyslela jsem nad tím,jestli nemá manžel počínající demenci.Že mu nedošlo,že syn co má odpaďák na starost je už od soboty na lyžáku.Ale ve finále odpaďák opravdu odnesl manžel.
arsiela: Boubel:
punh: Myslíš něco jako:
Mám manžela pedanta. Je to milý chlap, je s ním legrace, je na něj spoleh, ale má jednu vadu, je neskutečně pořádný a nesnese, pokud není něco na svém místě. Když jsme byli sami, tak jsem se přizpůsobila, mám taky ráda pořádek. Ale teď se nám narodil syn a mně připadá mnohem důležitější se mu plně věnovat a sem tam nějaký hrníček ve dřezu může počkat. Peru denně, protože to s malým jinak nejde, navařím, ale zbytek jen tak pohoním, nádobí nechávám na manželovi a taky ten úklid podle jeho představ, protože na ten opravdu nemám náladu a stejně to nikdy neudělám tak, aby byl spokojený.
Manžel má opravdu o malého zájem, to mě těší, ale bohužel je to takový vědecký typ, šikovností neoplývá. Manžel ho chce mermomocí koupat, nechci mu v tom bránit, jenže musím být pořád ve střehu. Z počátku mu jednou málem upadnul, chytla jsem ho v poslední chvíli, ale to prý se mi jen zdálo, jsem moc úzkostlivá. No.. vím své. Při mytí má taky silně nadprůměrnou spotřebu nádobí, i když to nerad slyší. Rozbité hrníčky oželím, ale syna mám jen jednoho. Snad až bude větší, zatím je to vážně risk.......
ijaku: nemyslím, že by všichni byli na straně Pavla, mně se třeba vůbec nelíbí, když tady některé ŠŽ psaly, že by to chtělo z jeho strany razantnější přístup, nenechat si sr... na hlavu, paní nezvládá, neumí si zorganizovat práci. Já bych to spíš viděla na nějaký psychický problém, který je třeba řešit s odborníkem. A nebo možná to není jak píše Pavel, vše zveličuje, ale bez výpovědi druhé strany se můžem jen dohadovat
arsiela: No tak jsi mu ho s úsměvem podala, aby se ještě prošel, ne?
Jestli ta noční košile není z praktickýchh důvodů. Vždycky když dítě usne,utahaná matka sebou sekne do postele a usíná též . No uznejte, to nemá cenu se pořád převlíkat
ijaku: Máš pravdu,hele já tu dneska uklízela jak blb,umytej celej barák,umytá okna,dveře.A co myslíš,přišel manžel a povdechl si ach jo tady je binec,zas už nikdo neodnesl odpaďák.
ijaku: v tomhle máš recht. Chlapi vidí bordel v maličkostech, ale např. neumytá okna neřeší Toho mýho vytočí poházený boty v předsíni, ale neutřený prach ho nechává naprosto klidným
Zaráží mě, jak většina z vás je na straně Pavla Pokud neznám názor druhé strany, nemůžu odsuzovat.
Víme přece jak chlapi dokážou zveličovat a vidět věci po svém, tedy chlapskýma očima. Možná neskutečný binec je jen pár hrnečků a nějaká odložená plínka, možná v noční košili byla jen jednou nebo 2x po nějaké náročné noci.....
Nevíme jak dítko často v noci pije, jak často pláče, a půl roku ještě není tak dlouhá doba aby maminka neměla nárok být unavená a také být zaujatá svým dítětem. Samozřejmě, že každá to má jinak, některá se adaptuje rychlejší, některé to trvá dýl. Hormony jsou svi**
Chce to prostě názor druhé strany
..." u nás doma takové podivné dusno, smutno, které ze sebe vyzařuje moje partnerka..." Jestli to opravdu takto citis mozna Ona neni tak uplne v poradku...Muze to byt poporodni deprese, kterou skryva....Snazi se, ale asi ne moc uspesne...Ja bych se s ni o tom snazila mluvit, ale spise o jejich pocitech jak se citi...etc...Pises, ze Ti nechce pujcit dite, kontroluje Te to muze byt jenom matersky ochranitelsky pud. To chce lamat pomalicku, duverou...Psal jsi o tom, ze jedete k babicce a tam si nemas s kym popovidat co vim tak, zenske potrebuji zenske pratelstvi staci jednou tydne, mesicne nejaka zenska seslost, telefonat to je jedno co, ale zenske tohle potrebuji...To je naprosto v poradku. Muzi, kdyz se sejdou tak probiraji sport, auta, techniku...Zenske jsou jine probiraji vztahy, city....Ja na Tvem miste bych s ni hodne mluvila, otevrene, ale citlive...S tim sexem 9 mesicu se zena jeji telo, mysl pripravuje na dite, nejmene dalsich 9 mesicu zase trva nez se telo jakoby vrati zpatky do "normalu". To chce cas a trpelivost...My mame uz 8leteho syna a musim rict, ze je to cim dal vetsi parada...Sportujeme spis pro radost pro zdravi... V sobotu jde synek do hokejove pripravky proste zivot je fajn...A ver mi, ze jsem taky nekdy byla asi hrozna...To zvladnete!!!
Riki: ....tak jim přejme ať se mají rádi a vše vyřeší.....
sharon: klid, to on pochopí, jestli se k tomu vůbec pročte, že poslední poznámka je jen takové přátelské pošťuchování. A jestli si tu studii najde, dočte se tam plno pozitivních informací nejen o matkách, ale i o otcích. Třeba to pak nebude vidět tak černě...