Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Jsem těhotná, miminko by se nám mělo narodit příští měsíc. Moc se těšíme, je to naše první dítě. Výbavičku a vše potřebné pro naše děťátko chystám s velkou láskou a moc si to užívám. Už mám vlastně všechno připravené.
Chtěla bych se zeptat čtenářek, jaký je jejich názor na různé pověry, které jsou spojené s těhotenstvím. Občas mi totiž připadá, jako bych ani nežila v jedenadvacátém století, ale minimálně v tom předminulém. S jednou kamarádkou jsem dokonce musela dočasně omezit kontakt, protože mne vysloveně stresovala.
Ona je doslova jako chodící příručka na těhotenské pověry. Neustále mne nabádala, že nesmím zvedat ruce, prý bych neměla ani věšet prádlo, v létě na chatě mě hlídala, abych večer nekoukala do ohně, varovala mne před konzumací jahod. Bylo toho mnohem víc. V podstatě mi z těhotenství a z těšení na miminko vytvářela jeden nepřetržitý stres.
Když se při jedné návštěvě začala děsit, že už v pátém měsíci chystám výbavičku, málem to s ní seklo. Něco takového je prý předčasné a nedělá se to. Proč, to mi vysvětlit nedokázala, jen řekla, že to nosí smůlu a mohla bych o dítě přijít. Poté, co z úst vypustila toto ohleduplné moudro, ji můj manžel slušně vyprovodil a oznámil jí, že ji až do narození dítěte nechceme vidět. Byla jsem mu vděčná, sama bych to asi nedokázala.
Konečně jsem měla klid a mohla všechny pověry hodit za hlavu. Ovšem ne na dlouho, jak jsem brzy zjistila.
Naši známí nám totiž přenechali po své dcerce hluboký kočárek. A jelikož pro něj neměli doma místo, požádali nás, zda bychom si ho nevzali hned. Neviděli jsme v tom problém a kočárek si odvezli. A to jsme si dali.
Snad každý, kdo k nám přijde na návštěvu se při pohledu na kočárek zhrozí. Jako bychom snad spáchali nějaký trestný čin. Snad jedině moje máma zůstala úplně v klidu a řekla mi, abych se nenechala nikým a ničím rozhodit a kočárek pochválila.
Víte, nejsem z toho nějak vystresovaná, vlastně jsem v naprosté pohodě. Přesto by mne zajímal váš názor na pověry v těhotenství. Připadám si totiž jako z jiného světa. Opravdu je to takový prohřešek, mít doma kočárek ještě před tím, než se miminko narodí? Dodržovaly jste tuto pověru taky, nebo jste ho měly doma v předstihu stejně jako já?
5.10.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odmítám podlehnout hloupým pověrám a okolí to nechápe
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Kristýnko já měla před více než 30lety nachystáno taky vše včetně kočárku dávno dopředu a syn se narodil v pohodě.Totéž dcra,která vlastně vše dědila i ten kočárek.Taktéž snacha měla nachystáno vše dávno před porodem a má tři krásné zdravé dcery.Nenech se otrávit čarodějnicema 
Kristýno, první dítě se mi narodilo předčasně a věřte, že to bylo nemilé shánět kupu věcí i s kočárkem až po návratu z porodnice! Druhé dítě mělo všechno doma připraveno a byla to pohoda. A věřte, že na jejich zdravotní stav to nemělo naprostý vliv. Ženské, které se snaží Vám vemluvit díru do hlavy upozorňováním na pověry, Vám škodí víc, než ten kočár v předsíni. Ony to za Vás pak oběhávat nebudou! Dobře dělá Váš muž, že je pakuje. Nemáte-li vážnějších starostí a chcete-li podlehnout strachu, pak se tím zabývejte, kupte si literaturu, překračujte kanály, z domu vykročte vždy šťastnější nohou, vyhýbejte se černým kočkám....dokud se z toho nezblázníte. Nejlepší je pověry neznat a nezajímat se o ně. Ženskou, která by do mě takto hučela, bych do baráku nepustila ani po porodu. Příbuzná nepříbuzná. Protože taková nedá pokoj. Mohlo by se stát, že by při pohledu na dítě věštecky pronesla...ale ale, má postýlku od severu k jihu, to je zlé znamení......a to bych ji pak musela už konečně přizabít.
no ta výbavička a kočárek...
myslím, že to vzniklo dříve, kdy byla velká umrtnost novorozenců...matce potom zůstane vše na očích a o to víc ji to drásá...
Pověry byly a budou...otravovat život lidem...Kdo z nás neklepe na dřevo?? Nebo vida kominíka drží se za knoflík?? Ale chce to nadhled a né se hned děsit,brát to jako danou věc,vyhazovat "kamarádku"-to se dělá? kvůli takové pitomině??
.JPG)
Tak kočárek jsem neměla přímo doma, ale v komoře, kde moc nechodíme. Samotnou by mě to nedělalo kvůli pověrám dobře, mít ho doma.
Ale postýlku jsme složili a načinčali s předstihem - malý je na konci ledna a přes vánoční volno jsme ji složili.
Výbavičku jsem začala pořizovat až v pátém měsíci, protože jsem po předchozích zkušenostech dřív nechtěla.
Na mě se zase kamarádka dívala jak na blbce, že ještě nekupuju a nechci chodit po obchodech a slintat nad dětskými věcmi. Nám docela trvalo, než se nám malý "podařil" a ještě jsem měla problémy, ona otěhotněla na první "ťuk" a absolutně bez problémů.
Taky jsem s ní omezila kontakt - byla jsem z ní kolikrát úplně vyřízená.
Tchýně zase myslela, že se zředí, když jsem vyrazila s malým ven - bylo mu 10 dní....
Tak jsem ji uklidnila, že mi to doktorka dokonce doporučila. Prostě nechápala.
.jpg)
Kristýnko - ničemu nevěř,nic si neber do hlavy a těš se na mimčo.
Kamarádku vyhodit přes plot a postavit 3m vysokou zeď.
Já jsem výbavičku kupovala celé těhotenství, vyprala a dala pro mimčo do skříňky.Když to vemu,tak jsem měsíc před porodem měla připravenou výbavu sebou do porodnice, postýlku ustlanou a přikrytou.
Kočárek jsme kupovali, až jsem byla doma z porodnice, ale to bylo to,že jsem chtěla si ho sama vybrat, chtěla jsem modrou boudu,ale co kdyby to byla holka....měla jsem modrou hurááá.Pak kočárek čekal na půdě na druhý přírůstek -- opět kluk.....vybrala jsem dobře.
POVĚRY BYLY NA ZASTRAŠOVÁNÍ LIDÍ, ale přes kanál nepřejdu,když vidím přecházet černou kočku,tak udělám tři kroky do zadu,ať jsem kdekoliv.
Přeji ti moc zdraví i malému ,lehký porod, pevné nervy a zůstaň svááááá.
Ten zákaz věšení prádla má do určité míry racionální základ. Ale netýká se to pověšení několika přemáchnutých kousků, spíš práce s rukama nahoře - malování bytu, mytí oken, věšení záclon. Když se to přežene, můžou ty pohyby vyvolat předčasné porodní stahy. Ověřeno v praxi...
.gif)
Heather:
Když nemůžeš, tak nemůžeš
, svět se nezboří. Napsala jsem jen svůj názor, já totiž nemám ráda odfláknuté věci, ať už v práci nebo v životě.
Heather: nemohla... 
kdybych mohla,delala bych to 
Viz příspěvek v 10:34
Stanik: Čistě technická poznámka, nic ve zlým ale: už jsem si toho všimla dřív, nemohla by sis své příspěvky po sobě číst, než je vypustíš do světa? Obvykle nemám potíže s chápáním psaného textu, ale u tebe musím číst některé příspěvky i několikrát, abych se přes překlepy dopracovala k podstatě
tehotenstvi neni nemoc ..aby jsi nesmela veset pradlo a delat to ci ono ... kazda zeme ma sve povery ... ale nektere tak blbe !! o ceskych jsem nevedela ... nebot nejsme POVERCIVA rodina...
a v IT - jsem ze strachu nejake dodrzovala pri prvnim diteti ( clovek nikdy nevi , ze ? mlada, blba ... napr. kocarek donest az se mimi narodi .... zustal v obchode ...)
pri druhem bylo vse jinak ..a neco jsem delala schvalne .. !! napr. miminku se nemaji prvni tyden strihat nechticky ..a az sestihaji - kolem mimca ma byt polozeno - HODNE PENEZ , ZLATO ... atd !!! je to normalni ??
- jak jsem to videla .. tchyne, teta kolem meho maleho synka ... jsem nechapala
- druhemu mimcu jsem schvalne ostrihala nehty v porodnici .... a rekla, ze byl desne v obliceji doskrabany ... proste jsem musela ...
KRISTYNO - never a delej si jak chces TY !!! 
Juana: jj, pověry mají často racionální základ, ovšem z dob, kdy vznikly. Podmínky se mohly značně změnit, je to už zbytečné, jenže nikdo už si pořádně nepamatuje z jakého důvodu se něco nemělo dělat, a tak to bere jako obecně platné.
Dovedu si představit, že v Číně kdysi byla opravdu nezávadná voda problém, po porodu je žena náchylná k infekci obzvlášť kdyby se koupala v řece, takže se jen omývalo s desinfekčním přídavkem , než se zahojily otevřené rány. V době domácí koupelny s chlorovanou vodou je to ovšem jaksi zbytečné.
Podobné je to i s náboženskými zákazy, snadnější bylo něco vydávat za pravidlo , o kterém se nediskutuje než pořádat osvětu, vysvětlovat a pak doufat, že se lidé poučí a budou to ve vlastním zájmu dodržovat. A asi i účinnější tehdy.
No, já teda na nějaké pověry nedám, ale přistupovali jsme k tomu prakticky. Oblečení nějaké bylo, povětšinou ze sekáče a něco ještě po mých mladších sourozencích, kočárek jsme kupovali až na poslední chvíli a zbytek jsem holt dokoupila až po návratu z porodnice, průběžně. Na druhé dítě jsem nekupovala nic, kufry byly plné po klukovi, kočár byl ještě použitelný, akorát mi matka do porodnice přinesla babyvak, protože se holka narodila po povodních, kdy se po Praze nedalo moc jezdit autem, jak byla uzavřená, a já s ní jezdila MHD v babyvaku na břiše, s kočárem by mne nejspíš vyhodili, protože tou dobou jezdilo hodně lidí, co normálně cestují autem, taky MHD.
Ale ony ty pověry někdy mívají racionální původ, jak tu někdo psal o čínské tchýni a o omývání vodou se zázvorem, tak to určitě bylo vyzkoušené, protože zázvor je rostlina proti smrti a určitě zázvorový výluh ničí bakterie a viry. Ty naše "pověry" mají určitě původ v dobách, kdy byla velká novorozenecká úmrtnost, takže nějaké velké chystání výbavy bylo často zbytečné a dokážu si představit, jak těžce musela prvorodička nést pohled na zbytečnou dětskou výbavičku, určitě ji to muselo deptat mnohem víc, než když připravené nic neměla. Myslím tím situaci, kdy dítě nepřežilo.
