Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku
Neumím si vysvětlit chování mého manžela, který se po narození našeho syna začal chovat jako by byl sám ještě dítě. Slyšela jsem, že někteří muži zpočátku na své děti žárlí, ale myslela jsem si, že je to myšleno spíš obrazně. Nikdy by mne nenapadlo, že by dospělý chlap byl něčeho takového schopen.
Teď vidím, že je to opravdu možné a jsem z manželova chování docela zaskočená. Na syna jsme se oba moc těšili, když se před půl rokem narodil, byl to po nás nejkrásnější vánoční dárek. Manžel byl u porodu a k tomu se váže mé první překvapení nad jeho chováním. Na sále všechno probíhalo normálně, i se snažil mi být oporou, utíral mi čelo, masíroval záda atd., ale o pár dní později, když rodině líčil narození našeho dítěte, měla jsem dojem, že tím nejhlavnějším byl on sám. Celé se to neslo v duchu, jak on trpěl, když viděl, jak trpím já, co prožíval, co cítil. Já jsem byla až druhá v pořadí. Naše dítě prostě porodil on, řekla bych. Tehdy jsem to vzala s humorem.
Jenže pak to pokračovalo a pokračuje dodnes. Syn do tří měsíců trpěl kolikami, skoro jsem se s ním nevyspala, do toho kojení každou druhou hodinu. Byla jsem unavená, možná i podrážděná. Bohužel, manžel mi to nijak neulehčil. Patrně dospěl k názoru, že jeho úloha jako otce byla naplněna zplozením potomka a jeho následným odrozením, které patřičně protrpěl a péči o novorozence nechal zcela na mně. Bohužel, nejenom o dítě, ale i o celou domácnost. Jak řekl, jiné matky to taky musejí zvládat.
Kvůli tomuto jeho sveřepému přístupu, který se mi nepodařilo mu vymluvit, jsem se proměnila ve štvance. Teď už je to tedy trochu lepší, malý už se umí zabavit a nepláče celé dny a noci jako dřív, ale i tak toho bylo a je na mne dost. Vrcholem všeho však je manželovo chování v tom osobním vztahu ke mně. Uvědomila jsem si, že na svého syna žárlí a je to pro mne šok.
Vyžaduje mou stoprocentní pozornost, když přijde z práce, chce, abych se mu plně věnovala a poslouchala, co mi vypráví, což já bych samozřejmě ráda, ale když je potřeba nakrmit dítě, nebo začne plakat, tak musí jít všechno ostatní stranou. Na manželovi vidím, jak je mu to doslova proti srsti, nikdy ho nepochová on sám od sebe, ještě mne od toho zrazuje, prý mu neuškodí, když si trochu popláče a měla bych ho už takhle od mala učit, že nemůže být vždycky hned po jeho. No, nevím, jak se dá půlročnímu dítěti vysvětlit, ať ten hlad ještě chvíli vydrží, jen co si tatínek s maminkou dopijou kafíčko.
Tohle co jsem napsala je jen jeden příklad z mnoha. Je toho víc. Když třeba přijdeme na návštěvu k jeho rodičům, tak ti jsou samozřejmě z malého celí pryč a věnují se mu. Manžel jim už několikrát ublíženě řekl, že on je snad vzduch, že do té doby, co se jim narodil vnuk, tak pro ně on jako syn, přestal existovat. Přitom to tak není, bavíme se společně všichni normálně. Jemu prostě vadí, že není středem vesmíru, nebo co.
Nevím, odkud to má, ani když propátrám vzpomínky z minula, nenalézám tam žádné sklony k sebestřednosti. To se projevilo až s narozením našeho dítěte. Není ani jedináček, má dva sourozence.
Co s ním? Trvá to už půl roku. Já se přece nemůžu rozkrájet, momentálně jsem prostě víc máma, než manželka, to by přece měl jako dospělý chlap pochopit. Přitom si nemyslím, že bych ho nějak zanedbávala, ty první čtyři měsíce tedy možná ano, byla jsem opravdu hodně unavená, ale teď už je to z mé strany lepší. Ale on se chová jako malé rozmazlené děcko. Jako by se mu nenarodil syn, ale mladší sourozenec. Jak bych na něj měla působit, aby se v něm probudily normální otcovské pudy? On je snad vůbec nemá.
19.6.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 102 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel žárlí na vlastní dítě, jsem z toho v šoku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jej tak tohle je moc..
Manžel se chová jako kdyby on sám byl ještě dítětem. Jen mě zaražuje, že se jeho žárlivost neprojevila nijak jinak i v minulosti. Měli by jste společně do rodinné poradny, aby mu bylo odborě vysvětleno, že jeho žena už není jen jeho, ale je nyní i matka jeho děcka a není jen pro něho, nýbrž i pro to dítě. Pokud to on sám nedokáže pochopit, je to děs. Je mi Tě líto Martino, držím palce, aby jsyte to brzy vyřešiloi, jinak se z toho zblázníš. Terka
Stanik: nooo 
jelítko: tak to joooo
Jsem v takový tý fázi, že dítě neplánuju, ale kdybych náhodou otěhotněla (antikoncepce není 100%), tak jsem si jistá, že bych si dítě nechala a samozřejmě ho měla nejvíc ráda. Chápeš?
Stanik: Takhle sem to nemyslela, já ho samozřejmě budu mít až ho budu chtít. Věřim, že příde mateřskej pud, tak sem to myslela. Neboj nejsem magor.
jelítko: "ale zřejmě to bude muset přijít!... brr, teda z toho mam husinu. Ja vim, ze mate pohodovy vztah, ale v takhle zasadni veci, to preci lamat pres koleno nejde, nebo jo? 
jelítko: no me prijde predevsim ujete pristupovat tak zasadni veci, na neco, co nechci....
bez urazky... ale to je teda hovadina.
Stanik: No vidiš a co pak chudák já. Dítě nechci, můj partner jo. Ale bohužel on je tady ten co vydělává víc, takže na mateřskou budu muset já. No zatim se bránim úspěšně, ale zřejmě to bude muset přijít 
A to ti řikám, že mu ho vrazim klidně jakmile přijde z práce, protože on je ten kdo ho chce víc.
tornado-lou: 13:00 
přesně tak, teď si na to kápla
a omlouvam se z dotykace se fakt blbe pise.
Stanik, Bellana: zajimava diskuze jenom chci rict, ze napr. nastava novy trend muzu na materske, hodne zen voli karieru (nebo vydelava vice penez nez manzel) tak voli tuto moznost a muzi zase naopak chteji byt s detmi...Mamka prijde domu o pul 6te vecer a dite vidi tak 2 hodiny, plus vikendy...
Kazda rodina musi najit ten balance. Pravda je, ze tak 20 let zivota se hodne mota kolem deti, ale jednou vyletnout a clovek by nemel zjistit, ze vedle nej zije vlastne cizi clovek se kterym se jenom delil o starosti s detmi...
Bellana: Kassy: a nebp halt mazu po materske,ne az po rodicovske do prace ,poridim chuvu a pak muzem byt spokojeny vsichni...a nebude se resit,kdo se komu vic venuje...mame na to profika.Pokud trvam na tradicich,tak ale doslova. Rovnost a spravedlnost? V tomto pripade to neni fair...ale halt zenskY jsou na tom diky prirode a materskym pudum proste hur. Dnes uz di deti porizovat nemuso,pokud to takto nechteji.V tom vidim velke plus.
Bellana: promo,ale red placas.Nemuvim o bowlingu s kolegy,ale o praci.Ake o tom exti proste nemaji poneti,takze chapu,ze proto takto plkas.Ne nejdou mene schopni,jen jsou zensky dneska vic zpovykany mi prijde.Kassy: be nemelo.Pokud vyuzivam toho ,ze nemazu jako jinde po sestinedeli do prace a muzskej pracuje,aby me a dite zivil..tak to je jeho prace,ja mam tu domacnost a decko a jsem rada aspon za ty vikendy. Tak asi tak.
.JPG){kind=avatar}
Stanik: Tvé kolegy neznám, nevím, jestli je zajímá i něco jiného. Znám jak normální ajťáky, tak pro normální život nepoužitelné tvory. Je pravda, že si na bodyshopping chodím odpočinout. Ne snad, že bych tam pracovala méně než v mateřské firmě, ale cítím za to menší zodpovědnost. Není připravená práce? Váš boj, já tu jsem, buď mě použijete nebo ne, zaplatíte to v každém případě. Na mateřské firmě se kvůli tomu zlobím a běhám, abych měla vše, co k práci potřebuji.
V každé práci se člověk může vyšťavit, ale je třeba si stanovit priority. Pokud vlastní dítě není výš než bowling s kolegy, pak to dítě nemělo být počato. Jako analytička mám jiný režim práce než ty, nejsem tolik řízena událostmi a uživateli, ale mám dost přesnou představu, jak to u vás chodí. Stejně je to s péčí o dítě. Můžeš si spoustu věcí naplánovat, ale pak přijde třeba nemoc nebo chvilková nepozornost, a všechno je jinak. Proto si nemyslím, že muž má mít nějakou extra úlevu od vlastního potomka. Hodina denně nikoho nezabije. Cestou z práce se dá hezky přepnout z jednoho režimu na druhý. Matky to tak musejí dělat taky, když se vrátí do práce. Jsou snad muži ti méně schopní?
Stanik: Jenomže ta ženská se celou tu dobu, co je její manžel v práci, doma nefláká, ale taky pracuje. Stará se dítě a o domácnost a je z toho pravděpodobně taky vyšťavená a potřebuje vypnout nebo aspoň přepnout. A to ji ještě pravděpodobně čeká několikeré noční vstávíní. Proč ona má nechat chlapa dýchat a on ji nemusí? Nemělo by to náhodou být oboustranné?
