Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nemůžu sestře odpustit, že šla na potrat

Nemůžu sestře odpustit, že šla na potrat

Stala jsem se černou ovcí rodiny, nemluví se mnou ani sestra, ani rodiče a postavil se proti mně dokonce i můj manžel. Připadám si strašně, jako vyvrhel a že se mne nikdo nesnaží pochopit. Nikoho nezajímají moje pocity, všichni mě označili za hysterku.

Je mi třiatřicet let, jsem sedm let vdaná a prakticky celé ty roky se snažíme o miminko. Strašně moc po dítěti toužím. Zkoušeli jsme už i umělé oplodnění, ale nepodařilo se. Roky mi utíkají a já se bojím, že nikdy nebudu mít vlastní dítě.

Své mateřské pudy si alespoň částečně hojím na dětech mé sestry. Je o pět let starší než já, je jí tedy 38 a má desetiletou a sedmiletou dceru. Své neteře opravdu miluji.

Teď se stalo něco, co se mne hodně dotklo. Kamarádka, která se přátelí i s mou sestrou, se přede mnou nechtěně prořekla, že v prosinci byla moje sestra na potratu. Byl to pro mne doslova šok. Vůbec jsem nevěděla, že je těhotná, nic mi neřekla, ačkoli máme, tedy spíš měly jsme, vždycky hezký vztah. Strašně se mne to dotklo. Že to přede mnou tajila a hlavně, že šla na potrat. Připadá mi to šílené, nespravedlivé, co já bych za děťátko dala a ona ho takhle jednoduše zabije, zbaví se ho jako nepotřebné věci.

Hned ten den, kdy jsem se to dozvěděla, jsem sestře volala a zeptala se jí, jestli je to pravda. Docela se kroutila, ale přiznala se. Prý mi to nechtěla říkat, aby mi to nebylo líto, když mně se otěhotnět nedaří. Vysvětlovala mi, že se sama na třetí dítě ve svém věku už necítila, že i pro ni to bylo hodně těžké se takhle rozhodnout. Dokonce se mi do telefonu i rozplakala a snad chtěla, abych ji ještě politovala.

Řekla jsem jí, že je sobec, že zavraždila nevinné dítě a rozhovor jsme ukončily ve zlém. Ona si pak postěžovala rodičům, ti to řekli mému manželovi a rozpoutalo se rodinné peklo, kdy se všichni postavili proti mně, podle nich jsem to přehnala a nemám žádné právo sestru za její čin odsuzovat. Nikdo z nich, včetně mého manžela, se ani trochu nezamyslel nad tím, jak mi asi je. Ano, já vím a je mi jasné, že nemůžu organizovat sestře její život a ona si má právo rozhodnout o tom, kolik bude mít dětí. Rozumově to vím, ale citově to pochopit nedokážu, jak mohla něco takového udělat. Mám pocit, že jí to nikdy neodpustím.

Rodiče na mne teď naléhají, abych udělala první krok a sestře se omluvila, pořád dokola mi předhazují, jak těžké to pro ni je, že na tom není po potratu psychicky dobře. Jak jsem na tom psychicky já, je patrně vedlejší. I manžel stojí na jejich straně a chce, abych vztah se sestrou urovnala. Už kvůli neteřím a celkově dobrým vztahům, které jsme předtím vzájemně měli, jezdili jsme společně i na dovolené.

Je mi pěkně zle. Připadám si jako vyvrhel. Možná jsem byla na sestru zbytečně příkrá, ale copak nikdo nepochopí, jak to pro mne je těžké? Omlouvat se mi vůbec nechce, možná by se spíš měla sestra omluvit mně, jestli chce obnovit náš kontakt. Co si o tom myslíte? Která z nás je v právu a která se nezachovala správně? Možná jsem moc přecitlivělá ze všech těch dlouhých let marného čekání na vlastní dítě. Já už vážně nevím, co je v téhle situaci správné a co ne.

Romana


17.1.2013   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 111   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nemůžu sestře odpustit, že šla na potrat

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-115
rychlonožka
rychlonožka - 20.1.2013 10:16

Malý dodatek.Už se něco takového v diskusi i objevilo.On kolikrát těch svých dětí má člověk až dost.Tcháni měli sousedy a jejich mladí bydleli na našem sídlišti.Jednou mně bylo přehozeno,jaká je sousedů holka úžasná dcera.Nechápala jsem.Bylo mi vysvětleno,že ona jednoho syna nechala bydlet u rodičů,aby jim nebylo v domku smutno.Reagovala jsem ...A jak tomu dítěti může být,když chodí spát u babičky a dědy a k nim se vrací ze školy?....Jak to může máma udělat,takhle odstrčit dítě?...No já tomu nerozumím,já jsem sobecká. Aha.Od té doby jsem byla připravená rvát se jako lev,kdyby se náhodou po mně chtělo,abych vybrala jedno ze svých dětí a obětovala je.Že manžel by své rodiče jako jedináček podpořil,to mně bylo zcela jasné.Chci tedy dodat,bývalý manžel.Pro upřesnění.Jak nikdo nemá všechno,Romano,tak někdy je lepší toho manžela nemít.Člověk si připadá míň sám.Protože už není v menšině,ale je samostatná jednotka,co rozhoduje o svých věcech a nikdo jí do nich nezasahuje...

 
rychlonožka
rychlonožka - 20.1.2013 10:07

Romano,ženy,které nemohou mít děti,jsou na tohle téma přecitlivělé a nadělá to hodně paseky.S kolegyní v kanclu,s kamarádkou z jógy,s bývalou spolužačkou na srazu se musí mluvit opatrně,protože při jakékoli jí se nehodící zmínce je pomalu schopná člověku vyčíst radost z vnoučat.Chci tím jen říct,že nikdo nemůže mít všechno a že některé věci člověk neumí přijmout s pokorou.Je to, jak to je a všechno zlé je k něčemu dobré.Jak by Vám Romano bylo třeba ve chvíli,kdybyste měla doma mentálně či tělesně postižené vytoužené dítě?Vaše sestra by s Vámi rozhodně nemohla rozebírat studijní úspěchy svých dětí,nemohla by Vám ukázat fotky z finále taneční soutěže či diplom ze závodů.Ukazovala by to jiným,kteří si neudělali smysl života z jednoho kritéria.A Vy byste sem pak napsala:Moje sestra mě zase pěkně podrazila.Všichni vědí,že jejich Jeník měl promoci,někteří tam i byli na oslavě,já sedím jen doma s naším Jirkou a nikam se neurvu,no a ještě se tohle dozvím,když se náhodou prořekne sousedů holka. A co já těm jejím dětem obětovala volného času...! Bane,milá Romano, tudy cesta pro Vás nevede.Obraťte pozornost jinam.Nemáte sice děti,ale máte třeba umělecké vlohy,jste úspěšná v práci,nebo byste ještě ráda studovala?Neberte si děti své sestry,jen tím živíte svoji zoufalou touho po dítěti.Dokonce bych Vám i radila,abyste změnila práci,odstěhovalase jinam,atd.Ta Vaše uminutost rozvrtala rodinné vztahy až dost a je pravděpodobné,že až Vás manžel kvůli tomu i opustí,Vaši rodiče a sestra budou spíše při něm.Změňte svůj dosavadní přístup,škodíte sobě i těm,co za to nemohou.Nevybíjejte se na druhých za to, že nemůžete mít děti.Oni s tím nemají nic společného.Uměla byste adoptovat africké dítě na dálku nebo vzít si české děcko z DD k osvojení či adopci? Můžete být i mámou několika dětem...jak se tomu říká...dříve to byly SOS vesničky,nyní to jsou takové bytové buňky pro dobrovolnou maminku...To asi Vy ne,viďte.Vy jen vidíte svůj kočárek a v něm spící miminko.Škoda,ty děti,co už na světě jsou...by Vás potřebovaly.....

 
čokoládka
čokoládka - 20.1.2013 8:31

Nezlob se, ale tento článek psal sobec... to je samé a co já, co já, co já... tvá sestra se rozhodla tak, jak se rozhodla, myslím, že i velmi ohleduplně vůči tobě. Jsem na její straně a ty by ses měla omluvit... velmi dobře to napsala Mashanka smajlik - 31smajlik - 69

 
mashanka
mashanka - 19.1.2013 17:32

Souhlasím se všemi v tom, že nemáš žádné právu sestru odsuzovat - dokonce ani jen hodnotit její život. Ona nemá vinu na tom, že Ty nemůžeš otěhotnět a nemá ani odpovědnost za Tvoje pocity.

Už výraz "přiznala se" hovoří za vše - jak přiznala ? Ona nemá k tobě žádnou povinnost se zodpovídat ze svých činů, které se Tě nijak netýkají.

Divíš se, že se nikdo nezajímá, jak Ti je ? A divíš se ? Zajímáš se snad ty o to, jak je Tvojí sestře, která se pro tu věc rozhodla ? Zřejmě měla vážné důvody, žádná matka takovou věc neudělá pro zábavu, jen tak, aby nebyla nuda. A Tvoje sestra se zajímala - neřekla Ti to, aby Ti to nebylo líto, když nemůžeš otěhotnět - je to důkaz, že ona se vcítit umí.
Je mi líto, ale nemůžu se postavit na tvojí stranu

 
YXH
YXH - 19.1.2013 17:29

Anahir: Taky je to jenom spicka ledovce, bylo a je toho hodne pod povrchem. Radsi nemluvit, stejne s otehotnenim a interrupci....
Ale radsi od zleho pryc (aspon na chvilku) smajlik - 25smajlik - 25

 
Anahir
Anahir - 19.1.2013 17:15

YXH: no vidím ,že je to jak přes kopírák.....

Můj muž se už od početí nehodil, vadil, takže šupajdil k babičce zatímco štarší bratr u rodičů být mohl. I když se jako starší školou povinný ,,domů" vrátil, nikdy na něj nebyl čas, všude vadil a klidně mu to i řekli.....celý život od prvních vzpomínek po naše soužití byl SÁM. Ta křivda, to že by obtěžujícím elementem, to že se nemohl jako dítě bránit, a ti co ho měli mít rádi ho klidně ,,dali" - to jsou velká traumata a ne happyendy.
dodnes absolutně netuší jak má reagovat, když mu řeknu např. že tuto sobotu se budu o tebe starat...vůbec neví co si s tím počít....ale to mluvím jen o maličkostech, ta velká trápení zde ventilovat nechci.......

 
Anahir
Anahir - 19.1.2013 17:05

Verera: napsalas to hezky.
Je to ale tak složité.....



Stejně si nakonec myslím, že neexistuje na danou věc která se týká tohoto článku jednotné a nejlepší řešení.
Jsme jen a jen lidé a co je dobré pro jednoho je nepřijatelné pro druhého, jedno nejlepší stanovisko neexistuje.....
Ale teď už se stejně bavíme spíše všeobecně na téma potrat x porod. A na to jsou názory různé jako kolik je lidí na světě....

 
YXH
YXH - 19.1.2013 16:55

Anahir: Muj smajlik - 43 na tom byl podobne, maminka zmizela kdyz mu byly 3 tatinek se zdejchnul za kopecky kdyz mu bylo 11. Dodnes mam husi kuzi kdyz na to myslim. Nedovedu sipredstavit jak mu muselo byt. Jeho sestrenici dala mama k babicce na hlidani kdyz ji byl rok, ale nejak ji "zapomnela" vyzvednout. Mela uz 4 deti tak se ji taky nehodila. Ted by se ji libilo, aby se po x letech o ni starala, protoze ty deti ktere si nechala se o ni starat nechteji. smajlik - 66

 
Verera
Verera - 19.1.2013 16:48

Anahir: Ono by to to dítě asi mělo vědět a mělo by se mu to od začátku podávat pozitivně, ale i tak v něm myslím vždycky zůstane pocit křivdy vůči rodičům. Proč se zrovna jeho zbavili, proč zrovna s ním zacházeli jako s věcí a ne dítětem. Tohle myslím je při adopci do takhle blízké rodiny, se kterou se vídá , horší než u anonymní.

 
Verera
Verera - 19.1.2013 16:45

evidlo + 4: Pro dítě možná, pokud by k němu sestra Romany dokázala nepřistupovat tak, jako že k němu byla v podstatě okolnostmi donucena. Možná, že ano, možná by byla nakonec ráda, ale kdo ví.

Ovšem sestra by to psychicky nesla stejně.

Z pohledu matky je to asi individuální, někdo psychicky hůř nese potrat než že dal dítě k adopci, někdo naopak.

 
Anahir
Anahir - 19.1.2013 16:45

evidlo + 4: nebyl.
Až by jednou prasklo, a že by to prasklo, že moje teta starající se o dvě děti je vlastně moje máma jen mě prostě ,,dala" z jakéhosi soucitu sestře ....smajlik - 70
Za každou cenu i za cenu neštěstí a traumat bránit potratu - toť diskutovatelná otázka bez konce diskuse.

Já žiju s člověkem, který byl nechtěné dítě a dokonce byl dán jako dítě babičce aby ,,neotravoval" a nebránil matce v kariéře a péči o staršího syna. Kdybys věděla jaké neštěstí a traumata tohle přináší právě tomu ,,danému" dítěti, tak nebudeš psát o happyendu. Pravděpodobně si to ani neumíš představit, protože něco tak hnusného bych nazvala vším možným jen ne happyendem.
Happyendy jsou v romanťákách, kde si všichni padnou do náruče a mají se rádi až do smrti.
já děkuju bohu, že s ním žiju, ale tu bolest a trápení který si musel jako dítě odžít a co si sebou nese do dospělosti - to není žádný happyend s růžovou mašličkou.

 
YXH
YXH - 19.1.2013 16:32

evidlo + 4: To je clovek a ne kote nebo kus nabytku co se "nehodi do rodiny". Napadlo te ze take mohla prerusti tehotenstvi ze zdravotnich duvodu?
Anakolut: Jsou tu i takove, ktere mely potize otehotnet a i devcata co se musela ze zdravotnich duvodu podstoupit interrupci.smajlik - 26

 
evidlo + 4
evidlo + 4 - 19.1.2013 16:30

monia: všichni tu mluvíte o Rimaně a její sestře a jak to na ně dopadá, ale pro to dítě by to rozhodně happyend byl

 
chytrájakrádio
chytrájakrádio - 19.1.2013 16:15

Připadá mi, že Romana svojí sestru za to, že má dvě děti, nenávidí. A že to v sobě celou dobu dusí a skrývá, protože se pochopitelně nesluší takové pocity ventilovat... Tím potratem to teď jen pořádně vyhřezlo, a Romana konečně může svoji sestru "legálně" a veřejně nenávidět. Romano, vyhledej psychoterapeuta, jinak budeš tzbytečně rápit sebe i ostatní.

 
monia
monia - 19.1.2013 15:28

evidlo + 4: 11,47 Jasně, takže sestra by se těšila 9 měsíců na to, že bude mít adoptované dítě své sestry a ta jí pak řekne - promiň, rozmyslela jsem si to. No to je happyend jak noha. smajlik - 20

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-115
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.