Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Druhé dítě ve čtyřiceti? Manžel chce a já nevím.

Druhé dítě ve čtyřiceti? Manžel chce a já nevím.

Jsem podruhé vdaná, je mi devětatřicet let. S manželem jsme spolu tři roky, brali jsme se teď v létě. Já mám z předchozího vztahu dvě děti ve věku 18 a 16 let. Než jsem poznala svého současného muže, byla jsem s nimi sama od jejich předškolního věku.

Manžel je úžasný muž, moc si rozumíme, má rád i moje děti a ony jeho. Je také rozvedený, ale bezdětný. Posledního půl roku stále častěji mluví o našem společném dítěti. Je na něm poznat, že by si ho moc přál. Já v podstatě nejsem úplně proti, jenže tam mám několik velkých „ale“.

Konečně mám pocit, že můžu zase trochu žít. Když jsem byla s dětmi sama, měla jsem se co ohánět, první muž se na péči o ně nikdy nepodílel, ani když jsme byli ještě spolu. Dodnes mám v paměti, jak jsem bývala utahaná, nevyspalá, přetažená. A jsem už dost velká holka na to, abych si naivně představovala sladké spící miminko. Vím, že to bude náročné.

S tím souvisí i mé druhé „ale“. Věk. Pomalu se mi blíží čtyřicítka, budu mít vůbec na to, abych vypiplala miminko, dost síly? Cítím se dobře, jsem zdravá, rekreačně sportuju, ale i tak na sobě pozoruju určité zpohodlnění. Užívám si, že jsou děti už samostatné a já jim nemusím věčně stát za zadkem a všechno jim připravovat. To by s narozením dítěte skončilo a já nevím, jak bych fyzicky a psychicky ve svém věku zvládala ten náročný kolotoč.

Třetí „ale“ je práce. Mám stabilní (jestli se to tak dá dnes říci) místo, slušný plat, zajímavou práci, která mne baví. Musela bych ji opustit a jistotu, že bych se po mateřské vrátila na tu samou pozici, nemám. Asi by pak bylo těžké najít si novou práci, s malým dítětem a věkově přes čtyřicet.

Pořád přemítám, jak s tím vším naložit. Manžela chápu, že touží po vlastním dítěti a vlastně bych mu ho i ráda dopřála. Ale z mé strany tam není ta touha, ten pocit, že bych dítě strašně chtěla a na ničem jiném nezáleží. Spíš o tom všem přemýšlím rozumově a promítám si všechny možné varianty.

Proto jsem se rozhodla zeptat se vás tady na vaše názory, případně i vlastní zkušenosti. Vím, že dneska mají ženy děti i v pozdějším věku, možná tady mezi vámi bude také některá taková a řekne mi, jak své pozdější mateřství prožívala a zvládala. Předem vám děkuji.

Monika


27.11.2013   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 54   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Druhé dítě ve čtyřiceti? Manžel chce a já nevím.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60
marta79
marta79 - 1.9.2015 11:33

Ahojky, bezva stránečky s články o dětech. Možná tam najdete info, které se budou hodit:

http://www.ctidoma.cz/dite

smajlik - 89smajlik - 89smajlik - 89

 
barboraoul
barboraoul - 21.12.2013 16:29

mne mela mama v 35ti a rikala, ze to snasela proste vsechno o hodne hur nez kdyz byla tehotna po dvacitce :(

--
http://www.oblekame-andilky.cz/

 
Verera
Verera - 1.12.2013 13:11

No, asi je podstatné jak moc důležité je to pro pána. Jestli jen navrhuje, že by to nebylo špatné a nebo chce dítě za každou cenu a neumí si to bez něj představit. Pak bych ale taky čekala, že je ochoten pro to hodně udělat.

Sama za sebe bych do toho nešla. Konečně jsou děti samostatné a je možné se věnovat i sobě. Navíc mi to nepřipadá zodpovědné vůči tomu dítěti. Nepíše se, kolik je pánovi, ale 30 asi ne. Pokud 45, tak se sice může dožít 80, ale teď mám v okolí spoustu pánů, kteří zemřeli ve věku 50-55 let, není to zas až tak nic neobvyklého. Ve 20 letech se běžně končí střední škola, to vám bude 60-65, v tomhle věku už by měly být asi jiné starosti než živit studenta, pokud se rodiče dožijí.

 
sharon
sharon - 30.11.2013 11:55

sevenofnine: já to nemyslela jako že tomu muži jen udělat radost, já myslela že ten muž třeba také po vlastním děcku touží.....

 
PEGG
PEGG - 28.11.2013 10:36

Renee - 28.11.2013 10:27smajlik - 47 mě úplně fascinovaly rady, aby to udělala chlapovi k vůli, aby se náhodou nezačal ohlížet jinde.smajlik - 55

 
Renee
Renee - 28.11.2013 10:27

Jinak já bych v tom věku do dítěte už nešla, kondice nekondice. Vychovávat po padesátce puberťáka je dost náročné a pak taky ten finanční závazek..... I když se ve čtyřiceti cítí skvěle, za pět deset let už to tak být nemusí a ten záhul do toho..... Kdepak. Ani sebevětší láska by mě k tomu nepřiměla, jen kvůli chlapovi rozhodně ne smajlik - 66
A kromě toho pokud ten pán toužil po rodině, měl se poohlížet v poněkud mladších vodách a ne si vzít ženskou před čtyřícítkou se skoro dospělými dětmi. Na tohle měl myslet, a ne se teď divit smajlik - 27

 
Renee
Renee - 28.11.2013 10:13

sallie: To je individuální, každý to má jinak. Mám kamarádku, co jí bude za měsíc 40 a je ve 3. měsíci, ovšem když ji člověk vidí, nikdy by jí ten věk nehádal - vypadá o deset let mladší a stejně tak se cítí smajlik - 47 Je štíhlá, sportovní, plná energie, žádné vrásky, žádné zdravotní potíže.
Na druhou stranu mám další kamarádku, které je 37 (takže mladší než ta první) a hádali byste jí klidně k padesátce. Má asi tak milión vrásek, unavený výraz, vyhaslé oči a v jednom kuse ji trápí nějaké zdravotní potíže. Málokteré ráno vstane bez bolestí. Kdyby teď měla mimino, budou všichni myslet, že si vozí vnouče smajlik - 42
Samozřejmě to záleží na životním stylu, ale taky ne na 100 %. Plno věcí neovlivníme.

 
Stanik
Stanik - 28.11.2013 9:06

sevenofnine: 7:10 smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
Ploduska
Ploduska - 28.11.2013 8:03

Ivča+3:
to není jistý, že bude jednou !smajlik - 68 já si v 39 pořizovala jedno (jakože třetí) a máme osmiletá dvojčata smajlik - 68smajlik - 68

 
Kawa
Kawa - 28.11.2013 7:23

sallie: to, že ty se cítíš dobře neznamená, že jiný nemůže být ve 40 unavený...já mám do čtyř křížků hooooodně daleko, a přesto za sebe - už další dítě ne... smajlik - 95 stačilo a já vím určitě, že dobrovolně bych tu ztracenou energii nechtěla pokoušet...samozřejmě, kdyby se stalo "omylem" tak to je jiná, ale na nezpohodlnění stačí aktivní pes a dětí si (snad) užiju jednou s vnoučatama...

 
sevenofnine
sevenofnine - 28.11.2013 7:10

sharon: uvážila jsem to i z pohledu muže. Mít dítě je rozhodnutí, které mě zaváže do konce života a o těchto závazcích si rozhoduji sama.
Můžu dělat kompromisy a radosti v kategorii, jedu na hory místo k moři, opráším kolo, uvařím něco co nejím, strávím dovolenou na místě kde by mě to bez něj ani nenapadlo, můžu mu darovat ledvinu, můžu se nechat třískat, proč ne lidi jsou různí a dělají jim radost i nestandartní věci, ale mít dítě znamená zatáhnout do jeho plánu nejen mě, ale i další život, dítě není věc. Fajn udělám mu radost má dítě a ze mě je člověk, který se obětoval, tohle nemůže skončit dobře, nejen pro mě, ale hlavně pro to dítě, tohle není o tom splnit muži jeho přání, je to o zodpovědnosti k dalšímu životu, dítě není pes.
Lidi dělají i blbosti, ale mě osobně nejvíc deptá, že na moji chybu nebo nezodpovědnost dojede někdo jiný, nevadí mi dostat životní lekci a pár přes hubu, ale vadí mi, že dostane někdo jiný spolu se mnou a snažím se těmto situacím vyhnout.

 
PEGG
PEGG - 28.11.2013 7:02

sevenofnine - 27.11.2013 21:59 smajlik - 47

 
batum
batum - 28.11.2013 3:49

sevenofnine - lépe bych to nenapsalasmajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

Moniko - je to tvoje rozhodnutí,ale proč jste neměli dítě dřívesmajlik - 76z láskysmajlik - 66 a né z rozumu,.... když jste spolu 3roky......a teď najednousmajlik - 33važ si práce,budou tě potřebovat tvoje děti.
Hodně štěstísmajlik - 45smajlik - 45smajlik - 45

 
sharon
sharon - 27.11.2013 22:06

sevenofnine: zkus to otočit ...z pohledu toho muže ...

 
sevenofnine
sevenofnine - 27.11.2013 21:59

Moniko, pokud dítě Ty sama nechceš tak jej neměj. Děsí mě, jak by některé ženy měli dítě jen kvůli partnerovi. Co když se něco stane? Bude ho mít ráda a postará se i bez partnera? Nedá to dítěti "vyžrat" v případě, že pán půjde za trávou zelenější? Bude mít dost síly, lásky a financí? Co bude s většími dětmi pokud chtějí studovat (a netouží se starat o mladšího sourozence)? Asi nechápu přístup "se máme rádi, ono to nějak dopadne". Děsí mě představa rození dětí aby měl pán radost. Dítě potřebuje spoustu lásky, dostane ji, když jej maminka nechce? To, že Moniku partner opustí, má šanci 50:50 jako všechna manželství, s dítětem i bez něj.
V okolí je víc matek 40+ a, že by všechny byly šťastné, vyrovnané a s partnery se nedá říct. Je to hodně individuální, někdo s dítětem rozkvete, jiná se udusí. Určitě nejsou všechny "staromatky" klidnější, vyrovnanější a víc si užívající mateřství. Osobně bych bez touhy po dítěti do dalšího mateřství nešla a už vůbec ne pro něčí radost. Dítě není hračka na dělání radostí. Za pocit štěstí nebo pekla si každý může sám a je velmi nefér nutit někoho jiného aby tuto zodpovědnost převzal.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78302.
Archiv anket.