Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Duál neznamená souboj. Záludnosti české gramatiky.

Duál neznamená souboj. Záludnosti české gramatiky.

Sledovali jste včera Vesničku? "Bývali Čechové statní jonáci..." Jo, jo bývali Čechové jonáci. Už jen proto, že se dokázali naučit česky :). Jak už jsem v některém z minulých článků psala, gramatický systém staré češtiny byl velmi logický, velmi podrobně propracovaný a velmi složitý. My, potomci reků a jonáků, jsme si zjednodušili, co jsme mohli. A stejně, když na nás někde vykoukne pozůstatek středověku, dokáže nám pěkně zavařit.

Tak třeba úplně obyčejné a zdánlivě neškodné mluvnické číslo. Ano, milí žáci a milé žačky, máme dvě – jednotné a množné. Nic nepochopitelného, že? Stará čeština měla ovšem čísla tři: jednotné, dvojné a množné. U jakéhokoli skloňování striktně dodržovala, jestli daná věc byla jedna, dvě nebo víc jak dvě. A pro všechny případy měla samozřejmě příslušné koncovky. Takže branou například prošla jedna žena, za ní dvě ženě a nakonec tři ženy. Naštěstí byli naši předkové rozumní a už koncem 15. století na dvojném čísle moc nelpěli. Ale stejně nám zůstalo dodnes.

Dvojné číslo, neboli duál, se i dnes používá pro skloňování číslovek dva, oba a také u některých pádů párových součástí lidského těla – ruce, nohy, oči, uši, kolena, ramena, prsa (díkybohu za prsa, neb jedině díky nim pubertálním žáčkům z tohoto učiva v hlavě něco zůstane).

 

Skloňování číslovek dva, oba: 

 

muž. žen. stř.
1 dva, oba dvě, obě dvě, obě
2   dvou, obou  
3   dvěma, oběma  
4 dva, oba dvě, obě dvě, obě
6   o dvou, obou  
7   dvěma, oběma  

 

Největší potíž zpravidla způsobuje sedmý pád. Zakončení -ma je ve většině případů bráno jako nespisovné, ale u duálových tvarů je jediné možné. Takže hyperkorektní tvar *dvěmi není na místě.

Ve výjimečných případech se -ma může objevit i u jiných číslovek: Promluvíme si mezi čtyřma očima (v případě Jana Žižky mezi třema očima...). Ale to je jen výjimka (kvůli těm očím), jinak používáme koncovky množného čísla: Bylo to před dvěma třemi lety. Duál se objevuje také ve spojení: Stálo mě to dvě stě korun. (Píšeme vždy zvlášť!)

U podstatných jmen ruce, nohy, apod. musíme dávat pozor na to, jestli skutečně označují části těla. Potom mají duálové skloňování, které od nich přejímají i jejich rozvíjející větné členy: S těma nešikovnýma rukama se ani nenajíš! Ona modrooká, on taky a mají dítě s tmavýma očičkama...

V případě, že uvedená jména (a jejich zdrobněliny) neoznačují části lidského těla, ale znamenají věci, které jsou jim podobné nebo je připomínají, skloňují se pravidelně podle svých vzorů: u noh židle, mezi nohami židle, hodinky s malými ručičkami, s uchy hrnců...

Z toho, co jsem napsala, byste si měli zapamatovat, že zatímco párové součásti těla ovlivňují koncovky všech větných členů, které je rozvíjejí, číslovky dva, oba takovou moc nemají. Ty se separují a s ostatními tvary moc "nepečou" – všechna slova okolo nich jsou "normální".

Že bych si vás otestovala? Tak schválně, doplňte správné tvary... :)

Koukej, ta s (dlouhé štíhlé nohy), to je kus, co?

Na (ramena) měl batoh se (dvě pytlácká oka).

Málem jsem tam nevlezla, u vchodu stála klec s (dvě malé bílé myši).

talenka


11.1.2007   Rubrika:   |   Komentářů 63   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Duál neznamená souboj. Záludnosti české gramatiky.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 83959.
Archiv anket.