Stala se z ní zlatokopka a stydí se za svou mámu
Problém, který vám chci popsat, se netýká přímo mne, ale mé sestry. Ta je nyní velmi nešťastná a s tím, abych její příběh touto cestou zveřejnila, souhlasí.
Sestře je 54 let, má dvě dcery: dvaatřicetiletou Simonu, která je vdaná a má dvě děti a pětadvacetiletou Kláru. A právě Klárka zasadila své mamince ránu přímo do srdce a ta tím velmi trpí. Čím dál víc se trápí a strašně si přeje, aby se Klára umoudřila. To, co jí totiž udělala, je velmi citlivé a bolavé. Dala své vlastní mamince najevo, že se za ni stydí a téměř se s ní nestýká.
Sestřino manželství nebylo zrovna nejšťastnější. Vyrůstaly jsme na vesnici, sestra se vyučila prodavačkou a nastoupila v místní samoobsluze. Ještě v době učení poznala Mirka, který pracoval v místním JZD (tehdy) jako traktorista. Sotva se Jitka (tak se sestra jmenuje) vyučila, přišla do jiného stavu. Tehdy to nebylo nic výjimečného, následovala rychlá svatba a poté, bohužel, potrat, či spíše předčasný porod mrtvého děťátka v šestém měsíci. Hodně to s námi všemi otřáslo, tehdy poprvé se u jejího muže projevily sklony k alkoholismu. Po roce kvůli tomu přišel o místo traktoristy a pracoval jako údržbář.
Pokusím se vše co nejvíce zkrátit, abychom se dostali k hlavnímu problému s Klárou.
Nějakou dobu poté nemohla Jitka otěhotnět, nakonec se zadařilo a narodila se Simona. Vše vypadalo v pořádku, ale Jitčin manžel byl již příliš lapen do alkoholového opojení. Už vlastně ani nepil, ale spíš chlastal. Jenže víte, jak to ne vesnicích chodí. Odhodlat se k rozvodu není úplně jednoduché, i když o něm Jitka samozřejmě uvažovala. Místo toho však po pár letech podruhé (neplánovaně) otěhotněla a narodila se Klárka.
Po jejím narození se manžel choval čím dál hůř, život s ním byl prakticky nesnesitelný. Přesto Jitce trvalo až do Klárčiných třinácti let, než se odhodlala a učinila zásadní krok. Rozvedla se, manželovi nechala celý barák a s Klárkou (Simona už byla v té době samostatná) se přestěhovala do malého dva plus jedna v bytovce.
Pak šla Klára na střední školu do Prahy, takže bydlela na internátě. Jitka ji co nejvíce podporovala, od druhého ročníku si už Klára našla brigádu a docela dost tím pomáhala, protože si z ní pro sebe spoustu věcí sama financovala. Po střední šla na vysokou a tehdy poprvé si Jitka uvědomila, jak se Klára mění. Domů jezdila čím dál méně, v podstatě jen jakoby z povinnosti na Vánoce a podobně. Pokaždé to pak vypadalo, jako když se doma štítí, kritizovala Jitce nemoderní zařízení a (podle ní) příliš asketický a spořivý způsob života. Jenže Jitka jinou možnost neměla. Žila (a stále žije) sama, plat prodavačky nijak závratný není, platí si byt… Ale nikdy si nestěžuje, svým způsobem si užívá ten klid, který si po letech vedle alkoholického manžela zaslouží.
Kdyby nebylo toho, jak se teď chová Klára, neměla by Jitka žádný důvod ke smutku. V současné době jsou totiž jejich vztahy na absolutní nule.
Ještě na vysoké Klára poznala svého současného partnera, je s ním už tři roky. Jedná se o velmi dobře zajištěného, staršího muže, bude mu brzy padesát let. Klára s ním patrně zažívá něco, co za celý svůj život nikdy nepoznala. Bydlí v krásném domě přímo v Praze, má své vlastní auto a vlastně vše, na co si jen vzpomene. (Tyto informace jsme se dozvěděly v podstatě náhodou.) Patrně jí tento velký svět plný luxusu učaroval a začala se na svou původní rodinu, včetně vlastní maminky a sestry, dívat spatra.
Ačkoli ji její máma několikrát zvala i s přítelem na návštěvu, nikdy se neuskutečnila. Pro Jitku je to velmi důležité, poznat muže, s nímž její dcera žije. Udržovat normální rodinné vztahy. Přístup Kláry ji velmi hluboce ranil. Za poslední tři roky u ní byla na návštěvě jen jednou na Vánoce a od té doby ne. Nezavolá, ani se jinak o maminku nezajímá. Dokonce si změnila telefonní číslo, takže jí Jitka vlastně ani nemá kam zatelefonovat. Stejně tak se Klára chová i ke své starší sestře Simoně. Ona svou rodinu opravdu absolutně odstřihla od svého současného života. Jakoby se za ně před svým movitým a úspěšným partnerem styděla.
Jitka se velmi trápí, přemýšlí, kde udělala chybu. Neustále se obviňuje, že se na Klárce patrně podepsalo neutěšené dětství s otcem alkoholikem a patrně jí zazlívá, že to ona, jako matka, nedokázala vyřešit.
Vlastně ani nevím, jestli je v tomto případě na místě nějaká rada. Žádná asi neexistuje. Určitě by jak mne, tak hlavně Jitku, ale zajímaly vaše názory na celou tuhle situaci. Možná znáte něco podobného ze svého okolí. Předem vám děkuji.
11.4.2012 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stala se z ní zlatokopka a stydí se za svou mámu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nika1: Třeba je sestra na matčině straně, možná proto, že už má odstup nebo že má vlastní děti a vidí to trochu jinýma očima nebo má prostě jinou povahu.
Nemusely si být s Klárou moc blízké, mají odstup 7 let nebo jí Klára vyčítá, že odešla a ji v tom nechala.
A nebo v kontaktu jsou, ale Klára nechce, aby na ni měla matka jakoukoli stopu, kdo ví. Možná Simona.
ax: 
Nika1: mozna proto,ze ji nuti do styku s matkou.Ani bych se nedivila.Bebo mati chce,aby se o ne finsncne staralakdy Simonka ma preci ty deti...ona se pro Klarinku tak obetovala,mela by jim cpat horem dolem...to uz hsem tajy dostkrat videla...
To, že je partner starší ještě nemusí nutně znamenat, že je s ním holka jen pro peníze. Když jsem studovala, také jsem měla přítele, který byl starší a rozhodně mě nijak nerozmazloval ani nezahrnoval dárky.
A pokud je s ním pro peníze, tak já sama bych také 
s práchačema, ale oni nechtějí se mnou ... 
Myslím, že (každá) žena podvědomě přemýšlí nad tím, zda ji (a jednou jejich děti) partner bude schopen finančně zajistit a je to jedno z kritérií, které činí toho chlapa přitažlivějším. (Možná jsem taky zlatokopka?!)
To, že se dcera nezná k matce je věc jiná, ale nikdo přesně nevíme, co si udělaly. Příběh píše sestra, nežila s nimi, nezná všechny okolnosti, vyslechla jen jednu stranu. Je to smutné, ale možná by se k ní neznala, ani kdyby žila s obyčejným klukem ve vedlejší ulici ve stejném městě.
Stanik: matka k psychiatrovi chodila a nic se nestalo-unikla jsem tomu až odchodem z domova. S mamkou se ale stýkám, byla, je a bude prostě slaboch, ale otce pouze "trpím" v její přítomnosti. Je mi fyzicky i psychicky odporný.
Ale nějak mi na ty vaše teorie nesedí to, proč zanevřela i na svou sestru, která za prostředí doma nemohla.
To mohou byt dve varianty bud, ze ji neco neodpustila proste to neco v ni je a nejde to prekonat, jeji detstvi asi nebylo nejstastnejsi, Klara docela rychle pochopila, ze musi byt samostatna z rodiny se ji zadne pomoci ani zajisteni nedostane...Nemyslim financni (ikdyz koho by nepotesil byt od rodicu ja vim, kdyz neni z ceho dat tak to proste nejde...). Druha vec je aspon nejaka psychicka opora, laska, ochrana (no a pokud mamka ji neochranila 13 let pred alkoholikem - stres, strach a mozna i neco horsiho...tak si treba rika za co ji ma mit rada...Ona sama se o zivot neprosila...Nekdy se stava, ze kdyz si holka pomuze finance tak kdykoliv zavola tak pouze slysi lamentace, ze je vsechno spatne na nic nejsou penize a spise jakoby se cekalo, ze dcerka pomuze - opravdu jsou takove pripady, to se potom moc nechce volat...Navic ten starsi muz to nemusi byt zlatokopka mozna ma s nim prave pocit nejake ochrany, bezpeci, stability co treba nikdy nezazila, prijemny bonus je, ze je zajisteny a ona se mozna poprve v zivote nemusi starat o kazdou korunu...
Druha moznost, ze se ji zamotala hlava z toho luxusu a nyni bere vsechno jenom pres penize...Tak se vetsinou chovaji lide co zili opravdu chudobne najednou jakoby uplne ztratili mozek...Kdyz ma nekdo penize relativne stale, skoro blahobyt nebo se bohaty narodil tak vetsinou nedava najevo chudobu druhym - spise bere lidi tak jak jsou (ten rozdil sice vnima, ale umi s tim nakladat)...Jak to je tezko rict ja bych to spis videla na tu prvni moznost - mozna trosku propletenou s tou druhou...
Mne se zda, ze se s tim moc neda delat - jedine cas - bud neco preboli bude odpusteno nebo taky ne....Nekdy se stane, ze po tolika letech kdy spolu lide nejsou jsou si najednou jakoby cizi - a chce to zase cas (hodne) ten vzajemny vztah budovat = cas, trpelivost, ale hlavne touha ten vztah vybudovat znovu...
.gif)
sama Klára nemůže dnes vědět jak si s ní jednou osud zahraje.....nikdy neříkej hop dokud jsi nepřeskočil se říká......třeba jednou matku pochopí a už bude pozdě.....kdo ví...
ploduska: 13:54........asi máš pravdu...ale možná by stačilo jen poslat mámě smsku aby věděla že je v pořádku a žije....
ploduska: ani bych se nedivila.
Verera: jak na Poštu nekoukam, tak tenhle dil jsem videla.
Chapu, ze na vesnici se driv s rozvodem vahalo... ale zena ktera se necha nicict akloholikem, nebo domacim nasilnikem, mela jit minimalne k psychiatrovi ( ab yji pomohl uvedomit si svou cenu a tol, ze detem tehle model tzv. "uplne rodiny" tozhodne nesvedci)
.jpeg)
Asi je to blbost, ale ještě mě napadlo, jestli po ní např. nechce rodina hmotnou pomoc, když se má teď tak dobře
a ona se za ně stydí právě proto. Možná při každém kontaktu slyšela jen výčitky na svůj život a stesky co všechno jí matka obětovala a že by ji to mohla trochu vrátit. Ale když nemáme názor i druhé strany, těžko posuzovat, kde ta pravda je.
Holka prostě udělala tlustou čáru, nechce se vracet k min.životu, nejdřív 13 let s alkoholikem, pak x let v bídě. Sobecké to podle mě je, protože matka jí sama od těch 13ti živila. Co jí provedla starší sestra, že se s ní také nestýká? Je asi i pravda, že se za svoji minulost stydí, protože už je "někde jinde" - v jiné společenské vrstvě. My takovým dámám říkáme " z hovna Přemyslovna" a nemusím se ve své rodině rozhlížet daleko. Sestře bych radila žít si vlastní život.
ploduska: No jo to máš pravdu matka jí vystavila takovýmu teroru, tak to v ní asi zůstalo hodně hluboko až tak, že na matku zanevřela. Ale v tom případě nechápu proč se diví, že holka ztratila zájem o někoho, kdo jí nebyl schopen zajistit šťastné dětství a vystavil jí takovému startu do života. Zvláštní je, že druhá dcera to zřejmě tak hrozně nevidí, když s ní má matka normální vztah. Kde je pravda, se asi nikdy nedozvíme.
Verera: Přesně tak, pokud se mají lidé upřímně rádi, tak kontakty udržují. Pokud ne, tak je přeruší. Něco se tam asi fakt muselo stát.
sharon:
to je to - že nevíme , proč nevolá. pokud, kdykoli zavolala, tak se to ootočilo na výčitky, proč nejezdí atd atd, tak zkrátka nevolá.
taky nevím, proč tu spousta z vás píse, že až ji jednou pán odkopne a podobně... to se přece muže stát každé, že se s nekým rozejde, rozvede, nebo on s ní.
Matka by měla být ráda, že se dcera sama (po svém) vyhrabala z toho v čem vyrůstala a že je štastná. Nedivím se, že by mohla mít matce za zlé, jaké měla dětství. Třeba si zkrátka řekla, že ona takhle žít nebude a dělá pro to to co jí vyhovuje. To by byla radši, kdyby zustala na té vesnici s nálepkou dcera alkoholika, vzala si nějakého podobného a žila tak jako její rodiče.... ona si "užívá klid po letech strávených vedle alkoholika" a dcera nesmí?
.JPG)
nečetla jsem ještě ostatní názory, ale řekla bych že prostě slečně učaroval svět peněz a luxusu, protože to doma nezažila....pokud je aspoň trošku normální, tak si myslím, že to chce jen čas a jednou zjistí, že jsou i jiné hodnoty než výše konta...snad to pro ni nebude moc tvrdé zjištění...
