Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Že nás kompetentní úředníci  Evropské unie vydatně zásobují různými absurdními a leckdy až na hlavu postavenými nařízeními, na to si pomalu, ale jistě zvykáme. I když, pravda, velmi neradi, což není divu. Tím posledním je například nařízení, které míní kadeřnicím určovat výšku podpatků jejich obuvi, počet hlav, které mohou za den ostříhat i to, zda smějí či nesmějí mít při výkonu svého povolání na ruce snubní prstýnek.

Občas se však stane, že podle rčení „poturčenec horší Turka“ nebo chcete-li „papežtější než papež“ se iniciativy stran nesmyslných nařízení chytnou i ti, u nichž by člověk předpokládal alespoň poslední zbytky zdravého rozumu. Protože kálet si do vlastního hnízda, to přece žádný rozumně uvažující člověk neudělá.  Asociace restauratérů rakouské obchodní komory má však jiný názor. Patrně pod všudypřítomným vlivem multikulturnosti a politické korektnosti totiž vydala seznam jídel, která by se měla přejmenovat, nebo ještě lépe z jídelních lístků přímo vyškrtnout, jelikož jejich názvy jsou zcela jasně rasistické. A na to jsme přece v dnešní době všichni hákliví.

Na černé listině (teď sama nevím, jestli bych za spojení „černá listina“ neměla být popotahována, ale risknu to) se tak ocitly pokrmy jako například „cikánská pečeně“ nebo dezert „černoch v košilce“, jako vysoce nekorektní se rovněž ukázal tmavý chléb s názvem „Negerbrot“. Že vám to připadá jako výmysl a novinářská kachna? Kdepak, o této záslužné iniciativě Rakouské obchodní komory minulý týden informovala idnes.cz.

Když jsem po přečtení článku konečně přestala nevěřícně kroutit hlavou, představila jsem si, jak by to asi vypadalo, kdyby se podobná multikulturní osvěta zaměřila na náš jídelníček. V něm se to přece všelijakými nekorektními názvy, které znevažují určitou oblast či národnostní příslušnost, jenom hemží. Pokud je tedy cikánská pečeně vyhodnocena jako nevhodná, tak pak bychom si už asi těžko pochutnali na sladkém indiánkovi, nemyslíte? I taková marokánka by to asi měla pěkně nahnuté.

Vědí vůbec Francouzi, že název pro jedno z našich „obyčejnějších“ jídel zní francouzské brambory? Vždyť by to mohli brát jako znevažování jejich vynikající gastronomie. A jak by se asi Španělům líbilo, kdyby věděli, že u nás s oblibou konzumujeme španělské ptáčky? To už snad zavání hrozícím mezinárodním konfliktem.

Já osobně bych rovněž důrazně protestovala proti častému pokrmu „Katův šleh“. Už jen ten název jakoby nabádal k všelijakým sadistickým praktikám.

A vůbec, proč se zaměřovat pouze na jídlo? Takových nekorektních věcí je ve všech oblastech mnoho a mnoho. Možná, že už je v dohlednu doba, kdy lidstvo konečně správně multikulturně dospěje  a  dojde k přejmenování Cikánského barona, písničky Cikán, černý cikán a konečně i obyvatelům pražského Černého mostu by se určitě ulevilo, kdyby v názvu jejich bydliště nefigurovalo ono nepřijatelné rasistické slovo.

Myslím, že s tím vším se něco udělat dá. Přejmenovat jídla, opery, města a vesnice, to se dá. Starost mi však dělá označení prášků na praní. To bude, myslím, pro výrobce tvrdý oříšek. Leda by se jim podařilo vyvinout nějaký universální prací prostředek pro všechny druhy prádla a tím pádem by jim odpadla povinnost rasisticky dělit prádlo na černé, bílé a barevné. A teď mne tak napadá: Co myslíte, je označení „bílé pečivo“ korektní, nebo i ono nese známky rasismu?

Taky vám podobné nápady a iniciativy připadají jako výplody chovanců psychiatrického zařízení? Jen aby to docent Chocholoušek stíhal, viďte?