Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Co se týče chlupů a smradu- pes teď žije taky v bytě, tak k nim zajděte, posuďte situaci, vyptejte se na to, jak moc je náročné udržovat byt ve stavu, který by vám vyhovoval.

jelítko: to máš pravdu,naši psi byli vždy raději snáma,než venku sami,když jsme byli na chalupě.Lehli si venku poblíž nás a byli spokojení.Jakmile jsme šli dovnitř tak mazali za náma.A doma je to to samé,lehne si k nohám,nebo se mi opře o nohu,spí a je spokojený,když má kontakt
Taky jsem v telce poslouchala jednou veterináře a i on říkal,že pes který je doma a má vedle sebe svoje lidi,je na tom líp a je šťastnější než pes který je sám venku,byť má k dispozici třeba celou velkou zahradu.

Že se pes začlení do smečky a neuznává jednoho pána, no nevím. Naši psi mají vítr z mého muže (je k nim velmi důsledný, i když si s nimi hraje a podobně). Mně naši psi "tolerují", poslechnou, to ano, to ví, že musí, dokonce mi ani nedělají moc kulišáren, ale když se jim hodně nelíbí, co po nich chci, ohlídnou se po manželovi, jestli jako fakt . Ale jinak to sdělení definitivního rozhodnutí se mnou taky škublo. My krom našich psů měli už tolik psů hozenejch přes plot (doslova), protože se někomu omrzeli a nerozmýšleli jsme se ani na okamžik. Někteří u nás dožili, některé si někdo vzal... Nejsem "milovnice pejsků", ale tak jde prostě život.

Jehlička: A hlavně mi přijde, že náš pes v paneláku je mnohem šťastnější, protože je s našima ve většim kontaktu v tom malym prostoru, než ten chudák u babičky na zahradě, kde je celý dny sám venku a stejně jenom leží na jednom místě a nebo spí. Občas se projde po zahradě. Ale je bez kontaktu a takovej smutnej.

Žábina: Moje řeč.
My máme už čtvrtého bydlíme v paneláku a nikdy to problém nebyl.
V paneláku může být jak čivava tak rotvík nebo doga.(my měli postupně,pudla,rotvíky a teď zase pudla)
Když se mu člověk věnuje,chodí na procházky tak pes v bytě nestrádá,žije plnohodnotný život.Chlupy se vysají a pes se sem tam vykoupe.A pes na rozdíl od koček nesmrdí,to spíše jsou cítit kočičky.

Když máte strach s problémem s chlupy, co takhle přesvědčit manžela, že tedy bude denně luxovat? uznávám, že pracujete, ale manžel se doma sám asi nudí a pes by mu dodal více životního optimizmu a tělesné čilosti.Věřím i tomu, že si ho nakonec oblíbíte a budete šťastná, že jste se takhle rozhodla.nemluvím do větru, je to i moje vlastní zkušenost, když nám zeť přinesl štěně vlčáka manželovi k 65.narozeninám.

Kadla - 22.5.2012 15:12
já bych řekla ,že záleží na výchově ,to platí vždy a všude ...

Nečetla jsem příspěvky, ale musím reagovat na článek. Taky máme vlčáka,ostatně je to vidět na mém nicku, sice máme domek se zahrádkou, ale Arna je většivou doma, když byla malá neměli jsme ještě plot a zvykla si na pohodlíčko. Chlupy jsou, ale vůbec nesmrdí. A pro mého partnera je to motivace, v důchodu nesedí jen u tv, ale chodí s Arnou(+ jezevčík Mikeš) několikrát denně na procházku. Známí měli vlčandu taky v paneláku a přežili to všichni, včetně sousedů.
A pokud se jedná ještě o "záchranu", vůbec bych to manželovi nevyčítala. Ostatně, v dnešní době vykrádání bytů je to dobrý hlídač. Přimlouvám se za

Jagea: No, počkej, to přeháníš.. chceš říct, že v rovnoprávném vztahu ona vůbec nemá co mluvit do toho, jestli doma bude pes nebo nebude? Mně teda připadá logické, že když chce jeden z partnerů přivést domů psa, tak se logicky zeptá toho druhého, jestli s tím souhlasí. Paní si viditelně vzala lhůtu na rozmyšlenou, než se definitivně vyjádří. To mi připadá rozhodně lepší a zralejší, než kdyby rovnou řekla, že ne (a to se jí určitě chtělo, když pes není snem jejího života..).

máme v bytě fenu rotvajlera, chlupy pravidelně luxuju, psi nesmrdí jak si někdo myslí jediné co je za nepořádek je permanentně pocákaná podlaha kolem misky s vodou...ona totiž nepije ale chlemtá
pes je starost, velký pes dvojnásobná starost...ale zase život obohacuje a to hodně

Není to vlčák, ale německý ovčák a manžel je supr, že chce domů dovést tak ušlechtilé zvíře, zvláště, když na něj bude mít čas a ještě to bude fajn pro synovce. Chlupy se dají vyluxovat a proč mluvit o smradu?
Ano, autorka je velmi sobecká... A ta věta:"Než dám manželovi nějaké definitivní rozhodnutí..." je přímo na pěst. Copak je malý, nesvéprávný kluk, aby se mu dostalo nějakého definitivního rozhodnutí? Chudák manžel! Pseudoargument, že takový pes do bytu nepatří, je lichý a příliš laciný...

Kadla: Proto je právě důležité si ještě předtím než psa domů přivedu přečíst nějakou literaturu (pořádnou, ne dvacetistránkové knížečy z hobymarketů s návy jako "Naše štěně") případně si základy nechat vysvětlit od někoho, kdo tomu opravdu rozumí (ne od "cvičitele", který vám řekne, že nejlepší je psa položit na záda při každém náznaku neposlušnosti). Člověk je ten, kdo určuje, jak bude jeho vztah se psem vypadat a měl by znát základní zákonitosti psího chování a vědět, jak jich využít a jak se psem jednat, aby pro něj byl srozumitelný, aby pes přesně věděl, co se po něm chce a kam patří. Pak je v pohodě člověk i pes.

Kadla: V tom případě ho mají špatně vychovaného, to je právě ono, že nemá jasno ve své pozici a v tom, kdo tvoří "smečku" a jak je uspořádaná. Existuje jen minimum plemen, u kterých opravdu vzniká vazba jen na jednoho pána a většinou jsou to plemena pastevecká a tzv. přírodní, kde je to dáno tím, pro jaký druh práce a vztahu s člověkem a v jakých podmínkách byla vyšlechtěna (psi, kteří musí být vpodstatě samostatní a člověka mají spíš za partnera). V ostatních případech to bývá opravdu spíš tím, že je pes špatně vychovaný, rozmazlený a nezná svoji pozici v hierarchii rodiny nebo je v ní výš než by být měl. Proč by měl poslouchat někoho, o kom je přesvědčen, že je v hieararchii smečky až pod ním, že...

Kadla: To se nevylučuje. Jestli yorkšírovi přišlo, že jeho místo v hierarchii je hned po pánovi domu a nikdo mu to nevymlouval, tak logicky na ostatní prdí, vrchnost se se spodinou nebaví Tohle je bohužel častý následek toho, že si lidi myslí, že se malý pes nemusí vychovávat, když se dá strčit do kapsy, to se u vlčáků zrovna často nestává.

Kassy: Člověče, já znám hned dvě rodiny, kde mají yorkšíra, a v obou případech to psisko doslova zbožňuje jednoho člena rodiny (v jednom případě pán domu, ve druhém paní domu) a ostatní jen tak s bídou toleruje. Ty ostatní vůbec neposlouchá a prdí na ně... Takže zas až takový mýtus to nebude.. I když tak jako lidé jsou různé, tak i psi budou asi různé