Pozdě večer sama na ulici. Bojíte se?
.jpg)
Spánek mi přetrhl ženský výkřik, při kterém doslova tuhla krev v žilách. Srdce se mi na pár vteřin zastavilo, a když jsem se vzpamatovala, běžela jsem na balkon, abych zjistila, co se děje. U vedlejšího domu stála mladá dívka a zoufale bojovala s nějakým mužem. Zahlédla jsem na okolních balkónech další diváky a začala jsem z výšky jedenáctého patra ze všech sil křičet: „Jdi od ní, nech ji být, už sem jede policie...“ Muž vytrhl dívce kabelku a dal se na útěk. Chuděra pak chvíli otřeseně stála a vzlykala tak, že to bylo slyšet až ke mně nahoru. Vzápětí se ve vchodu, u něhož stála, rozsvítilo a někdo ji odvedl dovnitř. Příšerný zážitek, až do rána jsem nezamhouřila oko.
Čas od času není vyhnutí a musíme absolvovat pozdně noční cestu. Samy, opuštěné. Jenom my, na věži odbíjející půlnoc a matná světla pouličních lamp. Ženy, které pracují ve směnných provozech, takové návraty domů prožívají pravidelně.
Patřím k té první skupině. Půlnoční cesty od autobusové zastávky moc často nezažívám. Ale pokaždé, když mě k tomu nějaké okolnosti donutí, zjišťuji, jak velký jsem strašpytel. Skutečně se bojím. Už v autobusu si připravuji do ruky klíče, které prostrkám mezi prsty, a ruku sevřu v pěst. Nevím sice, zda bych tuto „zbraň“ byla schopná použít, kdyby k něčemu skutečně došlo, ale cítím se alespoň trochu bezpečněji.
Používám také další fintu. Když zjistím že v mém závěsu se vyskytuje nějaký „podezřelý“ muž (a podezřelý je pro mne v pozdní hodinu úplně každý), sáhnu volnou rukou do kabelky pro mobil, předstírám, že vytáčím číslo a pak nahlas hovořím: „Už jsem skoro doma, schválně se koukni z okna a uvidíš mě...“
Přiznám se, že si připadám trochu bláznivě, ale nemůžu si pomoci. Ten strach je příliš velký a nepříjemný. Zatím se mi naštěstí nikdy nic nepřihodilo, ale jistota je jistota, říkám si.
Jak jste na tom vy v podobných situacích? Bojíte se, nebo jste statečné a přesvědčené, že vám se nic stát nemůže? Nosíte s sebou v pohotovosti nějaké obranné pomůcky?
23.5.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 44 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pozdě večer sama na ulici. Bojíte se?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dokud jsem zila v Cechach, mela jsem pri pozdnim navratu strach. V ruce klice, porad jsme se ohlizela......................................behem posledni navstevy Cech jsme se vracela hodne pozde domu - jela jsme z tzv.indickeho vecera u sve kamaradky. Mela jsme takovy strach, ze jsem pozadala asi osmnactileteho studenta, jestli by me doprovodil k poslednimu vchodu. Pri pohledu na me sari mi radeji vyhovel.

Heather: 18:08 

Gorawen: ....já mám taky lidi ráda, ale čekám od nich to nejhorší
, tudíž můžu být překvapená jen příjemně
Uz snad 20 let nosim slzak a na stesti
nikdy jsem jej nemusela pouzit dokonce jsem nedavno zkousela jestli jeste vubec funguje - venku...Myslim, ze clovek by mel situacim umet predejit, neco se stane jednou a clovek bude pak litovat do konce zivota...Rada chodim (ted se snazim i trosku behat) mam takove "zdravotni" kolecko po ranu - vetsinou potkavam pejskare, kere kde by mohl byt nekdo schovany obiham obloukem, kdyz treba vidim partu remeslniku u velkeho auta tak se taky vyhybam, mobil u sebe...Lidi mam rada o tom zadna...
Moc často v noci ven nechodím, ale někdy z nějaké akce jedu nočním rozjezdem. Trochu strach mám, ale nepanikařím. Doufám, že zrovna mě nikdo nepřepadne 

Heather: taky to říkám raději se vrátit brzo ráno než pozdě večer


.jpg)
Taky se bojim, naštěstí chodím v noci sama minimálně. Kdysi, když jsem kouřila jsem chodila s cigaretou abych jí někomu mohla típnout do ksichtu, i když je mi jasný že bych ho tím spíš ještě víc naštvala... Teď taky jdu s klíčeme

Za mého mlada jsem mnohokrát utíkala před nějakým úchylem,jezdívala jsem půlnočním vlakem,ve kterém skoro nebylo kromě mne živé duše...Jinak mě skoro vždy někdo doprovázel až před dům.O dceru mám strach a když někam jde,tak jí říkám,aby mi raději zavolala,že pro ní i pozdě v noci raději dojedu,jen aby nešla sama tím naším předměstím...Myslím si,že obecně je dnes mnohem víc zla v ulicích,než bývalo....

Kawa: jo 
Jinak oni dneska nechytěj ani někoho, kdo zabije několik lidí, nebo kdo krade kudy chodí, nebo kdo ujede od nehody, gang co vykrádá auta atd. Tak se těžko dopátraj toho, kdo zastřelil toho ouchyla co támhle od noci leží.

mashanka: pravdu máš
Jelítko: na nelegální zbraň netřeba zbroják...
ale i jasno v tom, že si radši pudu na pár let sednout, než aby mě nějaký hajzl zprznil, je důvod proč zbroják mám... Nicméně se snažím vyhýbat těmto situacím...i když pamatuju si na střední nám jednou ráno došel spolužák, ve dveřích se složil - 4 bodné rány v hrudníku - za bílého dne ho cigan pobodal před školou bo odmítal odevzdat mobil...
nezrobíš nic...

sharon: tak to sem blbec a nepochopila sem to 


Dlouhodobý život ve velkoměstě ve mně vycvičil instinkty a ostražtost jak při pobytu v džungli
. Sleduju pečlivě okolí, sleduju, kdo se mnou vystupuje z autobusu, nechám chlapy většinou jít před sebou, abych měla přehled, kam jdou a kontrolu prostoru, když vidím někoho, kdo se mi zdá problematický nebo potenciálně obtěžující, jdu si přesednout v metru jinam, i do jiného vagónu, píšu příteli, že vystupuju na zastávce, chodívá mi naproti nebo si sním po cestě volám, i ty klíče mám připravené coby poteciální zbraň. Dcera se někdy vrací v noci z práce, tak jí kladu na srdce, ať si radši vezme taxi a když jde na nějakou akci, tak ať se radši vrátí až ráno (slušná dívka chodí domů za světla, že
), než aby se někde v noci toulala sama, pokud tedy nemá doprovod. Takže prevence, ostražitost a dát na své instinkty, tím se řídím já.
.jpg)
jelítko: Vyrovnala - ono vlastně nic takového jako vyrovnat se s něčím, neexistuje.
Rovnováha je základní stav - daný - rovnováha JE.
Nerovnováha, to je to nepřirozené, něčím vzniklé, způsobené - to, co nám škodí.
Stačí se tedy dostat z nerovnováhy, pokud se v ní ocitneme - vrátit se k tomu "normálnímu", přirozenému - k rovnováze.
To je jako s pravdou - to je taky slovo ......... pravda je - stačí jen odstranit lži a máš ji
No nic, o tom to tu není
.jpg)
jelítko:
to byl pokus o vtip.....
Něco ke kafíčku...
