Nesnáším syna svého přítele
.jpg)
Jsem si vědoma, že už podle nadpisu mě hodně z vás odsoudí, ale přesto to risknu a poprosím vás o radu, jak se v mé situaci chovat. Asi selhávám na celé čáře. Jde o to, že mám velký problém v komunikaci se synem mého přítele.
S partnerem jsme spolu tři roky, bydlíme v jeho bytě. Oba jsme rozvedení. Poznali jsme se až po rozvodu. Já mám dvě děti, které už jsou samostatné a žijí samy, přítel má šestnáctiletého syna, který k němu jezdí každý druhý víkend a někdy i v týdnu. Mají to z bývalou ženou tak domluvené, že záleží na synovi a když on bude chtít být s tátou, tak to jenom oznámí a na pár dní k němu přijede. V podstatě se mi tenhle model líbí, je to rozhodně lepší, než nějaké naschvály.
Problém je v tom, že ty naschvály ale zažívám já od jejich syna. Znám ho od jeho třinácti let, tedy od doby, kdy u něj propukla puberta a není to mezi námi dobré. On mě vůbec nebere a nerespektuje, odsekává, klackuje, očekává, že ho budu obskakovat, uklízet po něm. Jeho otec mu nic neřekne, spolu mají skvělý vztah a on má pocit, že by ho nějakým sekýrováním mohl narušit.
V posledním asi půl roce si syn zvykl jezdit k nám a být u nás často i přes týden. Například přijede na určený víkend a rozhodne se, že si to protáhne až do středy. Oznámí to oběma rodičům a je oni to bez problémů akceptují. Jenže v pracovních dnech je partner až do večera v práci, já dělám do čtyř, tak odpoledne a podvečer už bývám doma, stejně tak synek, který mě zcela cíleně vytáčí.
Dělá nepořádek, přijde ze školy, všechno ze sebe shodí, nechá to válet, kde mu to odpadne od ruky, vyndá si nějaké jídlo z ledničky, nic neuklidí zpátky, jako třeba máslo, sýr, šunku, nechá drobky, talířek, papíry v obýváku na stole a jde do svého pokoje pařit na počítači. Nic jiného nedělá, než že sedí u té bedny a hraje nějaké střílečky. Když přijdu z práce, první co vidím, je ten jeho binec, řeknu mu, aby si to šel po sobě uklidit a on mě úplně ignoruje. Opravdu úplně, jako bych byla vzduch, ani se neotočí, nepozdraví, nereaguje. Natož aby se zvednul a šel to uklidit.
Mně to vadí, takže se skřípějícími zuby po něm jeho binec uklidím, ale strašně mě to ponižuje. Párkrát jsem to nechala, jak to bylo, dokud partner nepřišel z práce, aby viděl, co jeho syn dokáže, ale on na to nějak zvlášť nezareagoval. Místo, aby ho poslal to uklidit, posbíral to sám a ještě mi dal najevo, že toho nadělám, že to snad není takový problém. Vůbec nechápe ten princip celé věci.
Mám pocit, že synek je u táty rád právě z tohohle důvodu. Může si u něj dělat co chce a nikdo po něm nic nechce. Mně má na háku, se mnou absolutně nekomunikuje, jenom když není zbytí, s mámou to má asi jinak, ta ho do latě určitě srovnává.
Nevím, co dál. Přítele mám ráda, když u nás není jeho syn, je všechno v pořádku, ale tím, že kluk je u nás hodně často a chová se, jak se chová, začíná to na mě být už nějak moc. A když vidím přístup jeho otce, tak si říkám, jestli mám tohle vůbec zapotřebí a jestli by mi nebylo samotné líp.
Vy, které máte třeba také občas na starost děti svých partnerů, prosím, poraďte mi, jak na mladého a zároveň i jak na jeho otce? Je vůbec možné, aby mě kluk v pubertě začal respektovat?
25.10.2016 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 35 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nesnáším syna svého přítele
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Spíš se divím, že se otec toho hocha nebojí, že mu partnerka pláchne.
Verera: tak její nesnášenlivost pramení z jeho chování vůči ní, ne naopak....
kubikm: A synek bude nadšený, konečně se zbavil té protivné osoby, která okupuje jeho byt 
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá - ta ženská mě nesnáší, tak jí to vrátím. Tahle varianta je velmi pravděpodobná. Tohle pravidlo se jinak může uplatňovat mezi rovnocennými pozicemi, možná, ale ne mezi dospělou osobou, která by měla mít víc rozumu a zkušeností a dítětem.
a není ani blbý nápad...najít si svůj vlastní byt
akorát, je to drahé
tak bych řekla mužovi, aby mi to hradil
a když přijde synek, že jim vyklidím pole, aby měli čas jen sami na sebe.....
zná ještě někdo
jak se do lesa volá - tak se z lesa ozývá?
chová se jako dementní hulvát?...budu se chovat stejně
neuklízí? ani já po něm
pokud to uklidí tatík, tak časem ho to umoří....
nemůžeš vychovávat cizí dítě....
pokud synek dorazí, najdu si zábavu jinde...proč dělat služku?
odjedu s kámoškama na termály...cvičení....cokoli..jen být doba s tím blbem....
Nenašla si matka nového přítele, že se kluk tak najednou ochotně přesunuje na dýl k otci? To nechodí do školy, že se může v neděli rozhodnout, že ještě pár dní pobyde? Nebo to ví dopředu a bere si věci s sebou?
Určitě by to chtělo si v klidu promluvit s otcem a nastínit , jak by si Magda představovala nápravu. Kluk by mohl sem tam uklidit nádobí, vysát apod. když tam v podstatě napůl bydlí.
Kdyby měl otec kluka ve střídavé péči, muselo by se to taky nějak vyřešit a Magda přece věděla, že má přítel syna.
Nevím, jak je to přesně s tím nezdravením a odsekáváním, v jaké situaci jestli skutečně to překračuje normy slušného chování, ale zajímalo by mě, jestli by v podobné situaci Magda řekla, že nesnáší svého syna, protože ji neposlouchá a dělá binec a ona ho nezvládá. Asi těžko.
Jak čtu,že Magda bydlí u přítele v bytě,tak to asi nebude mít dobrý konec.Ona ať udělá,co udělá,může přítele naštvat a on ji vyrazí,syn přeci jen je bližší osoba.Já osobně bych zkusila po dobrém o všem promluvit,synovi bych neposluhovala ani omylem,a když to nebude mít dobrý konec-takový už je život...
Magdo,nedivím se,že se synkovi u vás líbí - jeho matka tam není,otec nic neřeší a-řešit nebude- syn se má dobře,nemusí nic a zastání má a mít bude.Zůstane u vás zanedlouho natrvalo....potom teprve uvidíte,co dokáže.Nemůžete nic,pokud se nechcete každý den dohadovat s mužem a rozhádat se s ním tak,že Vám se ani nebude chtít domů.Přesně tenhle případ znám
Jen andělská trpělivost zbývá
rychlonožka: 
U nás totéž - po ovdovění ve velkém baráku se synem, který neměl doma na nic čas - nevšímala jsem si jeho prádla, pokud ho nedonesl do suterénu k pračce, nežehlila jsem /na to snad měl přítelkyni, stále se v posteli rozvalující??/ , pochvalami na jeho kuchtění začal obden vařit on a pak se podílel i na velkém nákupu, ,já dávala nádobí do myčky, on ho uklízel - rozpisu na úklid společných prostor si pak taky všiml a jak potom makal sám ve společném bytě s přítelkyní, kde i vymaluje a vše bez kecání jako kdysi u mne
Věkově to probíhalo přesně jako u I.Deváté neboli "tvou pubertu a mé klimakterium přežije pouze jeden z nás"
Ovšem s cizím puberťákem je vše mnohem složitější - prostě dělat, že je LUFT /a to mu Magda i vaří
/ - přece "bez práce nejsou koláče"-protože těžko lze při jeho pobytech připravovat jídlo jen pro dva-nejlépe by bylo - VŮBEC TAM NEBÝT /aspoň přítel nemusí být jako mezi dvěma kameny / !!!
Já si to přečetla znovu. Nikde jsem nenašla informaci, kde Magda žila předtím. Je to tam vůbec?
Dokud budete apelovat na otce, bude z vás kluk mít akorát legraci. Dokud budete po něm uklízet, nic s ním nehne. To, že přestanete dělat to stejné, jako dosud, může věc pohnout jinam. Ponižujete se sama. Jen hochy nechte. Stačí vydržet a dodržet a skutečně ty věci, co tam kluk nechá, nechat bez povšimnutí. Někdy je fakt líp nedělat prostě nic. Koukejte se jinam,. když už to nebudete moct vydržet. Proto bude lépe tam moc nebýt. Oni zpočátku budou rádi. Než zjistí, že se vytrestali sami. Nemáte povinnost něco pro kluka dělat a nemáte povinnost mít ho ráda. On ho život vyškolí. Jednou bude bydlet sám a pak uvidí, že skřítkové, co v noci pracují, aby se jeden probudil do uklizeného, jsou jen výmyslem....
Měla jsem období, kdy jsem dočasně bydlela se synem. Můžu Vám říct - totéž v bleděmodrém. Přestala jsem dělat, že vidím jeho špinavé nádobí, jeho špinavé věci. Věřte mi, taky mám ráda pořádek. Bylo to strašně náročné. Fakt snazší bylo, jít a hned to uklidit. Jenomže - čím častěji to uděláte, tím rychleji vyroste binec nový. Když hoch po x týdnech viděl, že se mnou nic nehne - dalo to přemáhání - pak jsme se docela dobře domluvili. A pak to fungovalo. Jinak doma s přítelkyní s úklidem vyšlapuje. Mělo to efekt.
Verera: O vztah s ní stát nemusí, ale pravidla soužití respektovat musí. Což je věc, kterou jeho otec evidentně přehlíží.
Znám takové případy ze svého okolí dva a vždycky dost záleží právě na tom, jak se k záležitosti staví rodič dítěte. Pokud je mu to jedno nebo nechce dítěti nic vyčítat a být s ním za každou cenu zadobře i přes rozepře s partnerem/partnerkou, je to pro "cizího" partnera opravdu téměř neřešitelná situace. Snad pomůže promluvit si s partnerem, že takhle to dál nejde a že všechno má své meze.
krasaka: tento si taky dovoluje odsud-potud. ono mu to prochází, tak proč by to nedělal. žádnej nechativní následek to nikdy nemělo + bonus v podobě vytočené cizí ženské.
Magdo, všem to vyhovuje a problém máte jen Vy. Budete se muset na věc kouknout odjinud. Zaprvé z té strany, že Vy jste tam taky vlastně na návštěvě a ten kluk tam jezdil dřív, než Vy. Buďte ráda, že s přítelem nebydlíte ve svém vlastním bytě. Tam byste byla totiž zcela bez šancí. Chápu, že tam máte všechny svoje věci a že si taky potřebujete odpočinout, když chodíte do práce. Že vzít tašku a strávit těch x dní třeba u rodičů pro Vás není pravý oddych. Tady vidíte, jak fajn by bylo, kdybyste měla i Vy svoje bydlení. Já vážně nechápu, k čemu se sestěhovávají lidi , co už spolu nebudou zakládat rodinu. Je přece prima se vidět, kdy máme oba chuť a přitom si ponechat svoje soukromí, pohodlí, svou nezávislost! Aby se neplatily dva nájmy, tak se to udělá. A potom - co. Každá dobrá rada drahá. Vám vy se totiž Magdo jedině vyplatilo, být ve svém. Na kluka takhle doplácíte. Ten k vám třeba může jezdit i v pětadvaceti! Servis má, dělá si, co chce...Nevařila bych, neuklízela, nestarala se. Ani před jeho návštěvou, ani během ní, ani po ní. Není to vaše povinnost. Je to jediný způsob, jak přítele donutit k tomu, aby s klukem pohnul. Bude tu kluk týden, fajn, ale potom to tam nechte, jak to zůstalo. Své věci si zamkněte, oznamte, že jedete za dětmi, za rodiči, na víkend, ke kamarádům, najděte si brigádu s bydlením, co já vím, jeďte na chatu ke známým za pomoc na zahradě....vyčistíte si hlavu...a prospěje to Vašemu vztahu. Ten Váš chlap je pak jak mezi dvěma kameny. Ať si kluka užije, ale se vším všudy!!! Vy na něj nedoplácejte. Chtějte vědět, jak u vás bude příští měsíc, a zařiďte se podle toho. Musíte se naučit odpočívat aktivně. Než táta hocha srovná. Ono se to srovná, víte, ale Vy pro to nic neděláte. Resp. děláte to nejhorší, co můžete. Vedete dlouhé marné hovory místo toho, abyste konala žádoucím směrem.
