Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept
Založila ilsa poslat vzkaz
pro všechny věrné čtenářky
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:43

Byl to proslulý italský malíř Giotto di Bondone (1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorování návratu Halleyovy komety (ta se tak ovšem ještě nejmenovala; o zjištění, že jde o kometu opakovaně se vracející ke Slunci, se zasloužil znamenitý anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. stol.) v září 1301 a až návrat komety r. 1910 poprvé zaznamenaný fotograficky prokázal, že Giottův portrét komety byl neobyčejně přesný - rozhodně nejlepší v celých nefotografických dějinách astronomie! Když při posledním návratu Halleyovy komety ke Slunci v polovině osmdesátých let našeho století chystala Evropská kosmická agentura ESA kosmickou sondu směřující k Halleyově kometě, pojmenovala ji proto zcela případně GIOTTO.

 
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:43

Tím jsme však nevyřešili problém, co tedy vlastně mohla být ona hvězda na východě, o níž hovoří Matoušovo evangelium. Správný výklad našel patrně již počátkem 17. stol. proslulý německý astronom Johannes Kepler, který 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. Napadlo ho proto propočítat, kdy ke stejné konjunkci obou planet došlo v období kolem počátku křesťanského letopočtu a zjistil, že se tak stalo v r. 7 př. n. l. dokonce třikrát po sobě: koncem května a září jakož i počátkem prosince, a to v souhvězdí Ryb. Takový úkaz nemohl zajisté uniknout babylónským hvězdopravcům (mudrcům?), kteří o tom dokonce zanechali zprávu na hliněné tabulce, objevené r. 1925 archeology. Podle těchto nezávislých údajů lze odhadnout, že se Kristus narodil nejspíše někdy v září r. 7. př. n. l., což vypadá na první pohled podivně, když přece křesťanský letopočet má mít za svůj počátek datum Kristova narození. Ve skutečnosti však historici vědí už dávno, že se Kristus musel narodit před počátkem letopočtu. Počátek letopočtu se totiž určoval až mnohem později, teprve v 6. století. R. 532 n. l. se o výpočet data Kristova narození pokusil opat římského kláštera Dionysius Exiguus, ale dopustil se přitom několika chyb při navazování tehdy existujících kalendářů zpět do dosti vzdálené minulosti. Na základě srovnání rozličných historických událostí je velmi pravděpodobné, že úhrn těchto chyb dává právě zmíněný sedmiletý rozdíl.

 
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:42

Nakonec lze proto s jistým překvapením konstatovat, že astronomická i historická data o Kristově narození spolu navzájem až nečekaně dobře souhlasí. To fakticky znamená, že dvě tisíciletí od Kristova narození uplynula již koncem r. 1994!

Jiří Grygar

Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. ... Narodí se nám dítě.
(Iz 9,1-3.5-6)

 
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:40

Tři králové

Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný sv. tří králů, je svým obsahem téměř totožný se svátkem Narození Páně. V obou jde o to, že se Bůh zjevuje jako člověk, dokonce jako právě narozené dítě. K tomuto dítěti nejprve přiběhnou prostí pastýři, kteří slyší jásající anděly ohlašující slávu Boží na výsostech a dobrou vůli a pokoj lidem na Zemi. Ti přijdou pohnuti vnitřním puzením, které vychází z jejich srdce. Jdou za tím, kdo je jako oni, kdo patří do Izraele. K témuž dítěti o něco málo později dorazí i králové-mudrci, kteří z pohybu a postavení hvězd neomylně vyčtou, že se narodí velký král, a to v Izraeli. Jsou to cizinci a jinověrci. Je úsměvné, jak tito mužové vědy, moderně řečeno intelektuálové, kteří se dobrali poznání o narození krále králů složitými výpočty a věděli o něm dříve, než k narození došlo, přijdou pozdě. Prostí pastýři jsou už zase zpátky u svých stád, když do Betléma vstupují učenci. Je tu skryto jakési ponaučení. Cesta rozumu může vést ke spásnému setkání s Bohem, ale je složitá a dlouhá, protože vede všemi možnými oklikami pochyb. Cesta srdce je daleko přímější, ale vyžaduje, aby srdce bylo citlivé a vnímavé. V druhém svátku se tedy Kristus zjevuje pohanům a v postavách svatých králů je zosobněno přijetí Krista za krále všech.

 
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:38

Postavy králů mají celou řadu významů. Předně znamenají tři fáze lidského života. Jeden je mladý, druhý je zralý muž, třetí je stařec. Říká se tím, že Kristus je Pánem každého života od počátku do konce. Králové jsou však i vladaři všeho pozemského času. Mladý král je králem budoucnosti. Na našem obraze je oblečen do zeleného roucha naděje. Překvapivé je, že králem přítomnosti je král stařec. Ten na obrazech zpravidla klečí u Ježíška a něco koná.
Na našem obraze jednak líbá ručku dítěte, jednak mu podává dar zlata. Králem přítomnosti, tohoto právě probíhajícího děje, je král stařec proto, že jsoucí okamžik brzo přejde do velikého prostoru minulosti. Právě tak jako stařec upadne do spánku smrti. Zralý muž, který stojí trochu nakloněn nad ním, je pak králem minulosti. Nedejme se zmást tím, že se jeví oproti starci velmi mladě. Zralost a plnost žití přichází v gotické představě teprve v hodině smrti. Smrt také zastavuje čas života, takže v této plnosti uzrání již navždy zůstaneme. Dalo by se říci, že každý v plné síle své osobnosti. Tento král je králem snědé, až i černé tváře. To ovšem není způsobeno sluncem, jak zpívá sazemi umouněný chlapec při tříkrálové koledě. Je to způsobeno stínem smrti, který leží nad minulostí. Tvář jejího krále je ve stínu. V tomto smyslu ukazují králové, že Kristus je Pánem veškerého času, je králem věčně.

 
Holinka
Holinka - 3.1.2010 7:37


Také dary, které králové přinášejí, mají symbolický význam. Jsou to substance v té době všech známých skupenství. Zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného. Kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného, a kapaliny zastupuje myrrha. Tu přináší král s temnou tváří, neboť to byla mast užívaná při pohřbech. Není nic a nikdo, co by se vymykalo z Kristovy Boží suverenity.

 
TULI
TULI - 1.1.2010 20:35

taky se pridavam

USPESNY NOVY ROK 2010 PLNY ZDRAVICKA, STESTI, POHODY ....

 
habaděj
habaděj - 31.12.2009 17:45

obrázek - Snap1(4).jpg

 
illča
illča - 31.12.2009 17:25

Holinka: smajlik - 47

 
celina
celina - 31.12.2009 17:10

obrázek - PF_celina.jpg

 
verca
verca - 31.12.2009 14:40

Všem čtenářkám a čtenáři z Borovice přeji hodně úspěchů,štěstí a zdraví do Nového roku.smajlik - 31smajlik - 45smajlik - 31
obrázek - Novorocenka_6(1).jpg

 
Holinka
Holinka - 31.12.2009 8:56

obrázek - fotka_tretina.php_PF.jpg

 
Jarča*
Jarča* - 30.12.2009 21:41

Holinka: smajlik - 5zajímavé jako vždysmajlik - 47
Přeju všem na Borovici do nového roku všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví, a taky spoustu pěkného čtenísmajlik - 45smajlik - 46smajlik - 45smajlik - 30

 
Holinka
Holinka - 30.12.2009 12:57

Silvestr
Jak to vlastně všechno začalo? Někdy v druhé polovině 3. století spatřil v Římě světlo světa chlapec, kterého rodiče pojmenovali Silvestr. Protože byl křesťanské víry, byl za vlády císaře Diokleciána pronásledován. V roce 313, za vlády Konstantina Velikého, kterého Silvestr už jako biskup osobně pokřtil, se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím. O rok později se Silvestr stal papežem. Silvestr I. zemřel 31. 12. roku 335. V 16. století se díky gregoriánskému kalendáři zavedenému v křesťanských zemích ustavilo datum příchodu nového roku a den úmrtí Silvestra se začal slavit jakožto den bilancování nad uplynulým rokem a touhy po úspěších v roce nadcházejícím.
Novoroční zvyky a předsevzetí

Dnes už si na Silvestra, kterému se po jeho smrti dostalo cti svatořečení, málokdo vzpomene; co se ale udrželo do současné doby, jsou novoroční zvyky a předsevzetí. Zvyky se držely hlavně na venkově: do každé chalupy chodily ženy ometačky, které očistily plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela. Na Nový rok se nepralo a nevěšelo prádlo – to věštilo smrt někoho blízkého. Na Nový rok se také nemá k jídlu podávat drůbež, aby neuletělo štěstí. Množství vařené čočky se naopak meze nekladou – čím více čočky sníte, tím bohatší v novém roce budete.
A jak je to s předsevzetími? Mezi ta nejčastější v současné době patří následující: přestanu kouřit, přestanu pít, budu se více věnovat rodině, budu víc číst a méně koukat na televizi, začnu více cvičit a méně jíst, začnu více sportovat… Zkrátka udělám něco pro své zdraví.

 
habaděj
habaděj - 24.12.2009 6:47

smajlik - 54
obrázek - SNAP031.JPG

 
TULI
TULI - 23.12.2009 19:39

prijemne proziti Vanoc vam vsem

obrázek - tapety_na_plochu_vsenaplochu_wallpapers_svatky_vanoce_16.jpg

 
verca
verca - 23.12.2009 16:00

Všem přeji krásné Vánoční svátky a hodně zdraví a štěstí v Novém roce.smajlik - 31smajlik - 31smajlik - 31
obrázek - Vanocni_obrazek_L.5.jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 23.12.2009 10:48

JarkaP: smajlik - 25 Preju ti take krasne proziti svatku a vsem vernym ctenarkam tez smajlik - 30obrázek - Frostmoonfullsize_1_(1).jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 23.12.2009 10:47

Holinka: Stejne jako Svatebni kosile, pry nasli hrbitov, kde se to skutecne odehralo, meli jsme to tu na Borovici

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 23.12.2009 10:46

Holinka: smajlik - 47 Tahle basen me vzdycky fascinovala - v cerne zemi hnije, uboha Marie smajlik - 76 jako dite jsem pri tom prozivala docela hruzne chvile smajlik - 6

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:31

Něco ze školních let - Karel Jaromír Erben

ŠTĚDRÝ DEN *

I

Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen;
v krbu se svítí, stará podřimuje,
děvčata předou měkký len.

„Toč se a vrč, můj kolovrátku!
ejhle adventu již na krátku,
a blízko, blizoučko štědrý den!

Mílotě děvčeti přísti, mílo
za smutných zimních večerů;
neb nebude darmo její dílo,
tu pevnou chová důvěru.

I přijde mládenec za pilnou pannou,
řekne: Pojď za mne, dívko má!
budiž ty mi ženkou milovanou,
věrným ti mužem budu já.

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:29

Já tobě mužem, ty mně ženkou,
dej ruku, děvče rozmilé! -
A dívka, co předla přízi tenkou,
svatební šije košile.

Toč se a vrč, můj kolovrátku!
však jest adventu již na krátku,
přede dveřmi štědrý den!“

II

Hoj, ty štědrý večere,
ty tajemný svátku!
cože komu dobrého
neseš na památku?

Hospodáři štědrovku,
kravám po výslužce;
kohoutovi česneku,
hrachu jeho družce.

Ovocnému stromoví
od večeře kosti,
zlatoušky na stěnu,
tomu, kdo se postí.

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:28

Hoj, já mladá dívčina,
srdce nezadané:
mně na mysli jiného,
jiného cos tane.

Pod lesem, ach pod lesem,
na tom panském stavě,
stojí vrby stařeny,
sníh na šedé hlavě.

Jedna vrba hrbatá
tajně dolů kývá,
kde se modré jezero
pod ledem ukrývá.

Tu prý dívce v půlnoci,
při luně pochodni,
souzený se zjeví hoch
ve hladině vodní.

Hoj, mne půlnoc neleká,
ani liché Vědy:
půjdu, vezmu sekeru,
prosekám ty ledy.

I nahlednu v jezero
hluboko - hluboko,
milému se podívám
pevně okem v oko.

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:27

III

Marie, Hana, dvě jmena milá
panny jak jarní růže květ:
která by z obou milejší byla,
nikdo nemůže rozumět.

Jestliže jedna promluví k hochu,
do ohně by jí k vůli šel;
pakli se druhá usměje trochu -
na první zas by zapomněl!

Nastala půlnoc. Po nebi šíře
sbor vysypal se hvězdiček,
jako ovečky okolo pastýře,
a pastýř jasný měsíček.

Nastala půlnoc, všech nocí máti,
půlnoc po štědrém večeru:
na mladém sněhu svěží stopu znáti
ode vsi přímo k jezeru.

Ta jedna klečí, nad vodou líčko;
ta druhá stojí podlé ní:
„Hano, Haničko, zlaté srdíčko!
jaké tam vidíš vidění?“

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:26

„„Ach vidím domek - ale jen v šeře -
jako co Václav ostává -
však již se jasní - ach, vidím dvéře,
ve dveřích mužská postava!

Na těle kabát zeleni temné,
klobouk na stranu - znám jej‚ znám!
na něm ta kytka, co dostal ode mne -
můj milý bože! Václav sám!!““

Na nohy skočí, srdce jí bije,
druhá přikleká vedle ní:
„„Zdař bůh, má milá, zlatá Marie!
jaké ty vidíš vidění?““

„Ach vidím, vidím - je mlhy mnoho,
všecko je mlhou zatmělé;
červená světla blýskají z toho -
zdá se mi býti v kostele.

Něco se černá mezi bílými -
však mi se rozednívá již: -
jsou to družičky, a mezi nimi -
pro boha! rakev - černý kříž!“

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:25

IV

Vlažný větřík laškuje
po osení mladém;
sad i pole květovým
přioděny vnadem;
zavzněla hudba od kostela zrána,
a za ní hejsa! kvítím osypána
jede svatba řadem.

Švárný ženich jako květ
v kole svatebčanů,
kabát tmavě zelený,
klobouk v jednu stranu:
tak viděla jej v osudné té době,
tak si ji nyní domů vede k sobě,
švárnou ženku Hanu.

-

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:18

-

Zašlo léto. Přes pole
chladné větry vějí.
Zvoní hrana. Na marách
tělo vynášejí:
bílé družičky, planoucí svíce;
pláč, bědování, trouby hlaholíce
z hlubokosti znějí:
Miserere mei!

Koho věnec zelený,
koho v rakvi kryje?
Umřela, ach umřela
panenská lilie!
Vykvětla, jakby zalívána rosou,
uvadla, jakby podsečena kosou -
ubohá Marie!

V

Nastala zima, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen;
v krbu se svítí, stará polehuje,
děvčata zase předou len.

 
Holinka
Holinka - 23.12.2009 10:17

„Toč se a vrč, můj kolovrátku!
však jest adventu zase na krátku,
a nedaleko štědrý den!

Ach ty štědrý večere
noci divoplodné!
když si na tě vzpomenu,
k srdci mne to bodne!

Seděly jsme také tak
loni pohromadě:
a než rok se obrátil,
dvě nám chybí v řadě!

Jedna, hlavu zavitou,
košiličky šije;
druhá již tři měsíce
v černé zemi hnije,
ubohá Marie!

Seděly jsme také tak,
jako dnes a včera:
a než rok se obrátí -
kde z nás bude která?

Toč se a vrč, můj kolovrátku!
všeckoť ve světě jen na obrátku,
a život lidský jako sen!

Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!“

<< ^ >>

 
Jarča*
Jarča* - 21.12.2009 12:04

illona: Holinka: ruzovyelf:smajlik - 5smajlik - 5
Tady je tolik hezkého čtenísmajlik - 47 Bohužel nám doma zlobí net a v práci nemám tolik času se zúčastňovat, tak si aspoň vždycky jdu trochu počíst.
ruzovyelf: tak si to pěkně užijte, přeju pohodové prožití vánočních svátků a hodně štěstíčka a zdravíčkasmajlik - 30smajlik - 30

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 21.12.2009 10:09

babkatapka: smajlik - 25smajlik - 24 To jsem rada, ze se ti to libi, preju ti taky hlavne to zdravicko smajlik - 45smajlik - 30 My budem na Vanoce a Silvestra na chate, dnes vecer odjizdime , jeeee, to bude cesta daleka, mame to asi ctvrt hodinky autem smajlik - 68smajlik - 58

 
babkatapka
babkatapka - 21.12.2009 9:48

ruzovyelf: díky za tolik, tolik krásného čtení, je to pro mou dušičku moc dojemné, ale to nevadí, trochu si popláču, ale radost z toho krásného povídání to nezkazí. Díky elfíčku a užij si překrásné vánoce v novém hnízdečku, přeji vám všem, kaštánkovi i Princovi jen to nejlepší! Hlavně zdravíčko !!smajlik - 31smajlik - 31

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 21.12.2009 4:44

obrázek - stromecek(5).gif
Zapomínáme na poselství Vánoc
Opravdová krása Vánoc se spíše nachází v jednoduchosti
(Brian Cavanaugh)
z knihy "Kolik váží sněhová vločka" , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

V horečném tempu vánoční doby míváme sklon zapomínat na poselství a příslib, které Vánoce zvěstují. Velmi často býváme v zajetí toho, co všechno ještě musíme stihnout na poslední chvíli. Pospícháme, tlačíme a strkáme se a málem že srážíme lidi shánějící ten extra dárek, který si my vážně nemůžeme dovolit.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 21.12.2009 4:43

Mohl by být všechen ten spěch a shon satanovou pomstou Bohu nebo jeho odvetným tahem za Vtělení - zrození Syna Božího? Satan nás všechny oslepuje třpytem a leskem, zvoněním zvonků a cinkáním pokladen v obchodech. Přestali jsme dbát na význam Vánoc – poselství míru mezi všemi muži a ženami, příslib radosti lidem dobré vůle.

Opravdová krása Vánoc se spíše nachází v jednoduchosti - jednoduchosti pramenící z uvědomění a umění naslouchat. Neboť čím více nasloucháme okolnímu světu, tím plněji si uvědomujeme nesnáze a bolesti, hněv, vypětí a vyčerpání, kterými muži a ženy trpí. A právě poselství a příslib Vánoc může přinést naději malým a zbloudilým; poraněným, ukřivděným, týraným a zlomeným.

Jedním z největších darů, jež můžeme přinést světu, každému muži, ženě či dítěti, které potkáme v této vánoční době, je "prokazovat laskavost a konat nezištné krásné skutky". Vzpomínám si na humoristický seriál kreslíře Johnnyho Harta uvedený před několika lety, ve kterém vystupuje postava Wileyho hledajícího odpovědi na nejzávažnější otázky života. Jedna z těch otázek je velmi jednoduchá, a přesto současná. Na prvním obrázku se Wiley ptá: "Co se stalo s laskavostí?"

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 21.12.2009 4:42

A pokračuje těmito verši:
"Proč lidi nelitují síly,
aby jiným trable způsobili?
Proč schválně druhým štěstí hatí,
ač vědí, že se jim zlo dvakrát vrátí?
Proč tak rádi zraňujeme
i ty, které milujeme?

Proč člověk milá slova sotva svede?
Vždyť jedna rána k druhé vede.
Proč se nechováme, jak nám velí
jeden slogan známý?
Veďme si tak, jak bychom chtěli,
aby se jednalo s námi.

Proč chyby druhých nám tak vadí,
jeden sotva uvěří..,
Odpuštění a láska vystrnadí
satanův zadek ze dveří.. "

Darujte o příštích Vánocích dar, který má trvalou hodnotu, dar, který vás nadlouho přežije. "Prokazujte laskavost a konejte nezištné krásné skutky." Jen do toho, zkuste to! Pro vás je to jen maličkost. Ale jsem si jist, že lidé kolem vás budou udiveni a svět bude ohromen. Jen do toho, buďte laskaví ostošest. Takové šoky svět moc potřebuje.


***

Se svolením převzato z knihy: Kolik váží sněhová vločka a jiné příběhy, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 21.12.2009 4:22

Holinka: smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5 Moc krasne, moc moc moc, az me to dojalo smajlik - 47smajlik - 24
TULI: smajlik - 31

 
Holinka
Holinka - 20.12.2009 19:39

Vánoční píseň



JAROSLAV SEIFERT

Rolničky slyším, slyším hlasy,
myslím si: Kdo to přijel asi?
Dlouho už neviděl jsem sáně,
a proto toužím dychtivě
podívat se zas jednou na ně,
pohladit koně po hřívě.
Však venku nikdo. Jenom vrána
do pola sněhem zasypána.


A slyším hudbu. Nechám všeho,
jdu přivítati neznámého.
Kdo je to? Slyším, někdo troubí,
housle se ozvou k tomu vráz
i basa, která zpívá zhloubi.
Nic, jenom tma a ticho v domě
opírají se silou o mě.


A v koši u psacího stolu
hryže si myška. My dva spolu
známe se dávno. Tiše vklouzla
tak jednou ke mně. Od těch dob
je pokoj stále plný kouzla.
Jen, prosím, neplaš, nerozzlob
tu přítelkyni malých dětí,
umí tak krásně vyprávěti.


Vždyť je to ona, myška malá,
jež s Kristem Pánem v seně spala
a viděla, jak Marie Panna
už dlouhou cestou umdlévá
a klesá k zemi uplakaná
na trochu slámy do chléva.
A viděla, jak s nebe rázem
andělé slétali se na zem.


A teď je u mne. Pode dveřmi
tou škvírou chodí ke mně, věř mi.
A od těch dob mi takhle hrají,
rolničky slýchám v tento čas,
okna mi květy rozkvétají
a s nebe slýchám krásný hlas.
Ne obyčejný, ale svatý,
když do tmy ráno vyjdu vraty
a spěchám sněhem na roráty.


 
TULI
TULI - 20.12.2009 19:37

Holinka: smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5

presne tak ! moje italske svagrove se vzdy divi , proc se s tim delam, ze je plno cukrovi vsude - ke koupeni .....
a ja rikam ! NO PRECE TRADICE PRO NAS !! smajlik - 47

 
Holinka
Holinka - 20.12.2009 19:28

Tak ještě něco k vánočnímu cukroví.
Historii tradice na vánoční cukroví. Pečení vánočního cukroví lze u nás dohledat až do 16. Století, kdy jsou datovány první zmínky o vánoční sladkosti, které dnes říkáme vánočka. Ačkoli vánočka, dříve nazývaná calta nebo húska, není zrovna tím, co si většina z nás představí, když se řekne cukroví, je přece jen tohle sladké pletené pečivo tradicí, která má vánoce i v názvu. Dalšími dobrotami, na kterých si o vánočních svátcích rádi pochutnáme, jsou nejčastěji výrobky z lineckého těsta (linecká kolečka). Všeobecně velmi oblíbené jsou perníky a vanilkové rohlíčky, bez kterých si spousta lidí vůbec neumí vánoce představit. Tím ovšem výčet vánočního cukroví ani zdaleka nekončí, kdekdo si rád pochutná na kokosových kuličkách, ořechových pracnách a tak bychom mohli pokračovat dál a dál, protože se dá říct, že ačkoli existuje určitý tradiční základ, každá domácnost má své speciality a obměny a každému chutná něco jiného. Dokonce i v dnešní době, kdy je zvykem si vše koupit hotové a bez práce, si většina rodin na vánoce dá tu práci a peče alespoň část vánočního cukroví. Pečení vánočního cukroví je nádherná tradice, která patří k vánocům stejně neodmyslitelně jako vánoční stromek nebo koledy a vedle dárků je tahle sladká radost možná jedním z hlavních důvodů proč se lidé, a zvláště děti, na vánoce tak těší.

 
TULI
TULI - 20.12.2009 18:13

KRASNY ZBYTEK NEDELE VSEM smajlik - 31

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 20.12.2009 7:06

illona: Holinka: smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 5
smajlik - 31 Zdravim vsechny verne ctenarky a preju prijemne proziti ctvrte adventni nedele obrázek - 110_F_15448413_XRH2j2eFN9QDQCQKgjRJXjZOYR7LXKZu.jpg

 
illča
illča - 20.12.2009 0:10

Holinka: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
illča
illča - 20.12.2009 0:09

Vánoční cukroví

Doma všechno krásně voní
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.

Všichni při tom pomáhají,
voní cukrem vanilkou,
dětem se pak večer snáší
zvláštní sen nad postýlkou:

Na nebi, kde jindy svítí měsíček,
visí bílý vanilkový rohlíček,
hvězdičky jsou ze zázvorek, Večernice z marcipánu,
vítr vozí cukroví v oříškovém eroplánu...

 
Holinka
Holinka - 19.12.2009 8:55

http://vanoce.vira.cz/index.php?a=koledy&s=koledy-ke-stazeni
poslechněte si kolekdy, které se vám budou líbit

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 19.12.2009 4:28

Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upadl jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.

Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k Vám pro troníček,
troníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
Budete-li se mi smáti,
musíte mi krejcar dáti.
Však já s vozem nejedu,
co mi dáte, to vezmu.
Dáte-li mi kus medu,
ještě lépe pojedu.
Pán Bůh Vám to nadělí,
na zahradě, na poli,
v chlévě telátka,
v maštali hříbátka,
pod lavicí housátka.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 19.12.2009 4:26

ŠTĚPÁN
26. prosinec
Patron: jáhnů, koní a kočích, zedníků
Atributy: kameny, palmová ratolest
I. století

Mučedníka Štěpána známe jen ze Skutků apoštolů. Byl prvním ze sedmi jáhnů mladé křesťanské církve; jáhen byla osoba, která pomáhala apoštolům ve správních věcech. Soudě podle jeho jména Stephanos, můžeme Štěpána zařadit mezi helénisty, o nichž se mluví ve Skutcích; byli to křesťané židovského původu nebo nově získaní stoupenci, kteří vyšli pravděpodobně z jeruzalémských synagog řeckého jazyka. Štěpán se velmi brzy věnoval kazatelství. Byl tak nadšený apologeta, obdařený mnoha milostmi, že to zakrátko podráždilo Židy; sanhedrin ho dal zatknout, a využívaje falešných svědků, kteří vypovídali, že "tenhle člověk vede neustále řeči proti chrámu a proti Zákonu a také říkal, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která máme od Mojžíše", vyslýchal ho. Všichni, kdo seděli ve veleradě, upřeně se na něj podívali a viděli, že jeho tvář se podobá tváři anděla, praví Písmo. Když se ho velekněz zeptal, je-li tomu tak, co říkají svědci, pronesl Štěpán obdivuhodnou řeč opírající se

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 19.12.2009 4:26

o Starý zákon a rabínské tradice. Vyzvedl dva hlavní body: Boha je možno nalézt nejen v chrámu a v Palestině, ale kdekoli; židovští vůdcové odmítali stále Boží proroky, pronásledovali je, kamenovali a své dílo dovršili vraždou Spravedlivého, Syna člověka. Když to Židé slyšeli, "rozzuřili se a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. Zvolal: Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici. Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli."
Vyvlekli ho za zdi Jeruzaléma a kamenovali. Jáhen před smrtí ještě zvolal: "Pane, nepočítej jim tento hřích!" Při popravě byl i Pavel, budoucí apoštol národů, který se sice kamenování neúčastnil, ale kamenujícím hlídal oděvy. Svatý Augustin mohl tedy právem říci: "Kdyby se byl Štěpán nemodlil, církev by nebyla získala Pavla." Svatý Štěpán, o němž se mluví jako o prvomučedníku, zahynul mezi rokem 36-38.

 
illča
illča - 18.12.2009 13:24

TULI: moje byla taky taková - a zatím ji stále mám!!!! Sice ted hodně nemocnou, ale snad to dobře dopadne.
Takybřečím - když babička umírá a Barunka klečí u její postele....

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 18.12.2009 4:40

TULI: smajlik - 75 Ja taky smajlik - 30
illona: smajlik - 5 Diky smajlik - 47

 
TULI
TULI - 17.12.2009 21:20

illona: dik ! jsi hodna. smajlik - 25.... treba to pujde ....ale ja u toho budu smajlik - 85
ja mela zrovna jednu takovou babicku ... hodnou smajlik - 47

 
illča
illča - 17.12.2009 20:54

TULI: jedna babička je z roku 1940 ,natočil František ČÁP .

http://www.csfd.cz/film/2067-babicka/

Druhá z roku 1971 -natočil Moskalyk

http://www.csfd.cz/film/6817-babicka/

Vypadá to, že obě u nás vyšly na DVD!!!

 
illča
illča - 17.12.2009 20:49

TULI: jsou dva filmy babička - v jednom hraje Jarmila Kurandová,barunku hraje Libuše Šafránková. Ta druhá je starší, babičku hraje Terezie Brzková .

Tady jsou nějaké odkazy - ale nevím, zda jsou funkční:

http://www.war-king.cz/viewtopic.php?f=346&t=64406&start=0

dole je odkaz na stahování.

Ještě zapátrám, třeba najdu další odkaz.

 
TULI
TULI - 17.12.2009 20:41

illona: tu pohadku jem cetla az v Italii- o holcicce ...

A BABICKA od Bozeny Nemcove je nadherna .... da se stahnout z netu film ? kdo ho ma, at mi poradi , aspon z ktereho roku je natoceny .... dekuji smajlik - 47

 
illča
illča - 17.12.2009 11:12

Děvčátko se sirkami - H. Ch. Andersen (jedna z mých nejmilejších pohádek, u které jsem skroro vždy brečela)

Byla hrozná zima, sněžilo a smrákalo se k večeru, však to byl také poslední večer roku, večer silvestrovský. A v té zimě a v té tmě šlo po ulici malé děvčátko, prostovlasé a bosé. Pravda, když šla z domova, měla sice pantofle, ale co ty jí byly platné!
Byly jí totiž hrozně veliké, předtím je nosila její maminka, takové byly veliké, a teď je malá ztratila, když přebíhala ulici, protože se kolem hrozně rychle hnaly dva kočáry. Jeden pantofel nemohla najít a s druhým jí utekl jeden uličník, že prý až sám bude mít děti, poslouží mu jako kolíbka.

 
illča
illča - 17.12.2009 11:10

Bosé nožičky mělo děvčátko zrudlé a promodralé mrazem. Ve staré zástěře měla hromadu sirek a ještě jich svazeček držela v ruce. Celý den od ní nikdo nekoupil ani jednu, ani pětník jí nikdo nedal. Hladová a promrzlá chodila po ulicích a vypadala naprosto zuboženě, chudák malá. Sníh jí padal do dlouhých plavých vlasů, tak hezounce vzadu na krku zvlněných, ale na parádu ona opravdu neměla ani pomyšlení. Ze všech oken zářilo světlo a celou ulicí lákavě voněla husí pečínka, však byl také Silvestr - ano, na tohle myslela.
Nakonec se usadila a schoulila do koutku mezi dvěma domy, jeden vyčníval do ulice o kousek víc než ten druhý. Nožičky stáhla pod sebe, ale teď jí byla zima ještě víc a domů se bála, vždyť neprodala za celý den ani sirku, nedostala ani pětník, tatínek by jí natloukl. Ostatně i doma byla zima, v podkroví měli jen tu střechu nad hlavou a všude tam fičelo dovnitř, i když ty největší škvíry ucpali slámou a hadry. Ručičky měla skoro úplně mrtvé mrazem.

 
illča
illča - 17.12.2009 11:10

Ach, takhle aspoň jedna sirka, to by bylo blaho. Kdyby si tak troufla aspoň jednu ze svazečku vytáhnout, rozškrtnout ji o zeď a ohřát si prsty! A teď tedy jednu vytáhla, škrt, jak zajiskřila, jak hoří! Teplounký, jasný plamínek to byl, jako svíčička, když kolem ní přidržela dlaň. Jaké to bylo podivuhodné světlo! Děvčátku připadalo, že sedí u velkých železných kamen s lesklými mosaznými koulemi a mosazným válečkem, oheň v kamnech tak krásně hořel a blaženě hřál. Ach, děvčátko natahovalo nožky, aby si je také ohřálo; v tom plamen zhasl. Kamna zmizela - děvčátko sedělo na chodníku s oharkem ohořelé sirky v ruce.
Rozškrtlo novou, rozhořela se, svítila, a jak její záře dopadala na zeď, stávávala se zeď průhlednou jako závoj; děvčátko jí vidělo do světnice. Stál tam stůl prostřený zářivě bílým ubrusem a jemným porcelánem a na něm překrásně voněla pečená husa plněná jablky a švestkami! A co bylo ještě nádhernější - husa vyskočila z mísy, kolébala se po podlaze s vidličkou a nožem v hřbetě a zamířila přímo k chuděrce děvčátku. V tom sirka zhasla a děvčátko vidělo zas jen studenou masivní zeď.

 
illča
illča - 17.12.2009 11:09

Škrtla další. A hned seděla pod tím nejkrásnějším vánočním stromkem, byl ještě větší a ještě bohatěji nazdobený než ten, co letos o Vánocích viděla skleněnými dveřmi u jednoho bohatého kupce. Na zelených větvích hořelo tisíce svíček a ze stromku na ni shlížely pestré obrázky, takové, jaké byly ve výlohách obchodů. Maličká vztáhla ruce nahoru - a v tom sirka zhasla, vánoční svíčky stoupaly výš a výš, teď viděla, že jsou to jasné hvězdy, jedna právě spadla a po nebi za sebou zanechala dlouhou ohnivou čáru.
"Někdo umírá!" řeklo si děvčátko, neboť její babička, jediný člověk, který k ní byl kdy hodný, ale která již umřela, říkávala: "Když padá hvězda, odchází nějaká duše k Bohu." Děvčátko znovu rozškrtlo o zeď sirku; zazářila a v její záři se mu objevila babička. Nesmírně jasná, zářící přívětivá a předobrá.

 
illča
illča - 17.12.2009 11:09

"Babičko," zvolala maličká, "vezmi mě s sebou! Já vím, že až zhasne sirka, budeš pryč, pryč jako ta roztopená kamna, jako ta krásná husička a jako ten nádherný vánoční stromek." A honem rozškrtla všechny zbylé sirky, co jí ve svazku ještě zbývaly, chtěla babičku ještě zdržet. A sirky se rozzářily takovým světlem, že kolem ní bylo jasněji než za bílého dne. Babička ještě nikdy nebyla tak hezká a tak veliká. Zvedla si holčičku do náruče a obě spolu letěly v lesku a radosti vysoko převysoko; tam nebyla ani zima, ani hlad, ani úzkost ani strach - byly u Pánaboha!
Ale v zákoutí u domu sedělo v mrazivém jitru děvčátko s červenými tvářemi; s úsměvem na rtech a bylo mrtvé; zmrzlo v poslední večer starého roku. Novoroční jitro se rozbřesklo nad mrtvolkou sedící tam se sirkami, jejichž jeden svazeček byl téměř vyškrtán. "Chtěla se ohřát, "říkali lidé. Ale nikdo nevěděl, co krásného viděla a v jakém jasu odešla s babičkou do radostí Nového roku.
obrázek - devcatko_sz.jpg

 
illča
illča - 17.12.2009 11:01

...omlouvám se, nevložilo se to celé.... pokračovní posledního odstavce

.....A v tom se dovnitř vřítili dva menší Rastříci, chlapec a holčička,a ječeli, že venku před pekárnou ucítili husu a hned poznali, že je to ta jejich, luzná představa šalvěje a cibule opájela malé Rastříky takovou měrou, že křepčili kolem stolu a vychvalovali mladého Petra Rastra až do nebes, zatím co on foukal do ohně, až váhavé brambory konečně vzkypěly a hlučným klepáním do pokličky se domáhaly, aby je někdo pustil ven a oloupal.
"Kdepak jenom vězí ten náš drahý tatínek?" ozvala se paní Rastrová. "A váš bratříček Týnýnek! Taky Marta se nějak opozdila...."

 
illča
illča - 17.12.2009 10:58

A tohle nesmí chybět!!!

Dveře Vydřigrošovy pisárny byly otevřeny,aby mohl hlídat svého písaře, který v neutěšeném kumbálu vzadu, v jakémsi sklípku,opisoval dopisy.U Vydřigroše hořel sice velmi malý oheň,ale písařův ohníček byl ještě o tolik mizivější,že vypadal jako jediný řeřavý uhlíček.Poněvadž si však Vydřigoš ponechával uhlák trvale u sebe v pokoji, nemohl si písař přiložit,neboť na to mohl vsadit krk, že jakmile by tam vkročil s lopatkou v ruce, pán by ihned začal prorokovat, že se budou muset rozejít. Písař si tedy ovinul kolem krku bílý vlněný šál a pokoušel se ohřát od svíčky - ale protože neměl dost silnou fantazii, jeho snaha ztroskotala.
"Veselé Vánoce, strýčku! Dej Vám Bůh štěstí!" zvolal radostný hlas. Byl to hlas Vydřigrošova synovce, který vrazil do pisárny tak prudce, že si strýc teprve nyní uvědomil, že k němu přišel.
"Pchá" odfrkl si Vydřigroš. "Nesmysl!"
"Vánoce že jsou nesmysl, strýčku?" podivil se Vydřigrošův synovec. "Na mou věru, to přece nemyslíte doopravdy!"
"Myslím!" odpověděl Vydřigroš. "Veselé Vánoce! Jaképak právo máš být veselý? Jakýpak máš důvod se veselit? Jsi přece chudý."
"Ale jděte," namítl synovec zvesela " a jaké máte vy právo být smutný? Jakýpak důvod mrzoutit? Jste přece bohatý." ...

...Tu povstala paní Rastrová,Rastrova žena,vystrojená sice chudě v šatech již dvakrát obrácených,ale bohatě našňořených pentličkami, které jsou laciné a za půlšilink stačí na pořádnou parádu, a s pomocí Květy Rastrové, své druhé dcery, také našňořené pentličkami, prostřela ubrus. Mladý pán Petr Rastr zatím píchal vidličkou do brambor v kastrole, a když si přitom zamotal do úst cípy obrovského košilového límce,zaradoval se z vědomí, že je dnes tak švihácky vyfintěný, a zatoužil, aby se mohl v takovém prádle blýsknout v některém elegantním parku. A v tom se dovnitř vřítili dva menší Rastříci, chlapec a holčička,a ječeli, že venku před pekárnou ucítili husu a hned poznali, že je to ta jejich, luzná představa šalvěje a cibule opájela malé Rastříky takovou měrou, že křepčili kolem stolu a vychvalovali mladého Petra Rastra až do nebes, zatím co on foukal do ohně, až váhavé brambory konečně vzkypěly a hlučným klepá

 
illča
illča - 17.12.2009 10:57

ruzovyelf: jee - vidiiiš - letos jsem si ještě Rybovu mši nepouštěla, hned to napravím!!! smajlik - 47 Dík!

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 17.12.2009 4:40

Musíme dobře pozorovat své chyby a snažit se, abychom se jich vystříhali
Jakub Jan Ryba
Bohu, vlasti, lidu sloužit,
po obecném dobru toužit,
s Múzami se celovati,
čísti, housti, rýmovati,
vzdělávat se bez ustání
jest mé denní zaměstnání.
Jakub Jan Ryba
obrázek - ryba03.jpg

obrázek - ryba05.jpg
Varhany

obrázek - Hrob_Jana_Jakuba_Ryby.jpg
Hrob Jana Jakuba Ryby

obrázek - Mohyla_Jana_Jakuba_Ryby.jpg
Mohyla Jana Jakuba Ryby

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 17.12.2009 4:36

Jakub Jan Ryba
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Jakub Jan Ryba, pedagog, skladatel, spisovatel a básník. Rod Rybův pochází z jihozápadních Čech, z Klatov a Nepomuku. Jakub Jan se narodil 26. října 1765 v Přešticích. Zde mu začal jeho otec, učitel a hudebník, dávat základní hudební vzdělání. Když bylo Jakubovi šest let, přestěhovali se Rybovi do Nepomuku, rodného města jeho otce. Zde zpíval ve sboru, hrál na housle i klavír, později na varhany a otec jej zasvětil do základů harmonie. Jakub zde také začal skládat. Jakubův strýc Jan Vaněček poznal v chlapci talentovaného hudebníka a navrhl rodičům, že jej vezme do Prahy. V Praze Jakub studoval v bezplatném piaristickém semináři, navštěvoval produkce tehdejších vynikajících výkonných hudebních umělců a se svým třídním profesorem provozoval hudbu i aktivně. Složil zde 12 klavírních koncertů, 24 kvartety, kvintet, 4 koncerty, 8 serenád, množství menuetů a německých tanců, četné písně, zpěvohru, mši a jiné duchovní skladby. Některé jeho skladby byly prováděny v kostele sv. Jindřicha. To vše svědčilo o jeho ohromném hudebním nadání. Některé skladby psal bez partitury rovnou do hlasů, během dne složil i rozměrnější dílo, jež pak bylo ještě týž den prováděno. Tak si Jakub začal vydělávat účinkováním na kůrech, hraním na varhany u Salvatora a prodejem svých skladeb. V r. 1785 musel Jakub na přání svého otce Prahu s hořkým srdcem opustit. Poté krátce pobýval v Nepomuku a později v Mníšku pod Brdy u svého příbuzného Josefa Jana Jakoubka. Zde uplatnil i své vlastní kompozice a také se zde pravděpodobně seznámil i s některými díly Wolfganga Amadea Mozarta.
V r. 1788 se Jakub odebral do Rožmitála, kde se za onemocnělého starého učitele hledal nástupce. V Rybově době sídlil na zámku hospodářský, berní a soudní úřad správy arcibiskupského panství. Farním chrámem byl kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 17.12.2009 4:36

Hudba se provozovala také v novějším rožmitálském kostele sv. Jana Nepomuckého na náměstí. V r. 1790 se oženil s Annou, dcerou rožmitálského purkrabího Jana Laglera. Svatba se uskutečnila v Třebsku. Nevěstě bylo 18 let a ženichovi 24 let. Jakub se stále více dostává do rozporu s místní duchovním správcem Kašparem Zacharem (+1803): Farář není přítelem nového školního zřízení. Nemá zájem o úřední nařízení, nečte je a neřídí se jimi. Stačí mu, umějí-li děti ministrovat, zpívat a odříkávat křesťanskou nauku ... Neptá se, zda děti vše chápou... Zásady mé a farářovy se liší jako černá a bílá barva, píše Jakub. Vleklé spory s farářem se však, zejména po intervenci farářových nadřízených, postupně ukončily, pokračovaly však spory s vrchností. V letech 1788 - 95 napsal Jakub přes třicet mší různých typů. Nejznámější se stala česká vánoční mše Hej, mistře, vstaň bystře. Vznikla v r. 1796 a byla zřejmě poprvé uvedena právě v Rožmitále, i když její provedení vyžaduje poměrně zkušené hudebníky. Ti však mezi Rybovými žáky byli. Ve svých dalších hudebních dílech se stále více přikláněl k českému jazyku. V závěru svého života byl Jakub nemocen, častěji se stranil lidí, chodil na procházky po okolních lukách a lesích, většinou sám. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by chtěl ukončit svůj život. V sobotu 8. dubna 1815 vstal časně ráno, políbil ženu jako obvykle, vzal si s sebou knížku a odešel. Zúčastnil se jitřní mše v kostele Povýšení sv. Kříže jako obvykle a nikdo na něm nepozoroval nic neobvyklého. Domů se však již nevrátil. 10. dubna jej našli v lese nad Voltuší mezi hustým, téměř neproniknutelným houštím. Podřezal si břitvou tepny na krku a obou zápěstích. Hrob byl Jakubu Janu Rybovi jako sebevrahu vykázán na "starém krchově", někdejším morovém hřbitově, severozápadně od Starého Rožmitála. V r. 1855, z podnětu jeho syna Josefa Arnošta Ryby, universitního profesora a očního lékaře, se farář Jan Fähnrich postaral o přenesení ostatků na nový starorožmitálský hřbitov.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 17.12.2009 4:30

illona: smajlik - 75 Ano, babicka je jednicka, at uz knizka nebo film, vzdycky me spolehlive na konci rozplace smajlik - 47

 
illča
illča - 16.12.2009 20:23

TULI: nějaké krátké ukázky jsou na netu ...Babička je prostě nejlepší, že? smajlik - 25obrázek - Babicka(8).jpg
ruzovyelf: smajlik - 31

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 16.12.2009 17:57

LenkaT: illona: smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 32smajlik - 33 Parada, diky diky smajlik - 47

 
TULI
TULI - 16.12.2009 17:29

illona: hezke.. az me to dojalo .... BABICKA... smajlik - 5
kde jsi to kopirovala ?? ze bych si to cetla sama - cele, vis ! smajlik - 47

 
illča
illča - 16.12.2009 17:16

Vánoce na Starém Bělidle
Byl to zvyk jak ve mlýně, tak v myslivně i na Starém bělidle, že kdokoli přišel na Štědrý den a Boží hod, jíst a pít dostal do sytosti, a kdyby nikdo nepřišel, babička byla by šla hledat hosta na rozcestí. Jakou radost měla ale tenkráte, když znenadání přišel před Štědrým dnem syn Kašpar a bratrův syn z Olešnice. Celého půl dne radostí plakala a přes chvíli od pečení vánoček odběhovala do sednice, kde příchozí mezi dětmi seděli, aby se na syna podívala, aby se bratrovce zeptala, co dělá ten nebo ta v Olešnici, a dětem opakovala nejednou: "Jak tuhle vidíte strejčka, tak byl v tváři také váš dědeček, jenže vzrůst po něm nemá." Děti prohlížely strejčky se všech stran, a velice se jim líbili, zvláště to, že mile na každou jejich otázku odpovídali.
Každý rok chtěly se děti postit, aby viděly zlaté prasátko, ale nikdy k tomu nedošlo, vůle byla dobrá, ale tělo slabé. Na Štědrý den štědře podělen byl kdekdo, drůbež a dobytek dostaly vánočky, a po večeři vzala babička ode všeho, co k večeři bylo, po kousku, hodila polovičku do potoka, polovic zahrabala do sadu pod strom, aby voda čista a zdráva zůstala a země úrodná byla, všecky pak drobty sesbírajíc hodila "ohni", aby "neškodil".
Za chlívem třásla Bětka bezem, volajíc: "Třesu, třesu bez, pověz ty mi, pes, kde můj milý dnes;" a v světnici slívaly děvčata olovo a vosk a děti pouštěly svíčičky v ořechových skořepinách na vodu. Jan tajně postrkoval mísu, v níž voda byla, aby se hnula, a skořápky, představujíce loďky života, od kraje ku středu se houpaly. Pak volal radostně: "Dívejte se, já se daleko, daleko dostanu do světa!"
"Ach milý hochu, až se dostaneš do proudu života, mezi víry a úskaliny, až budou vlny loďkou tvého života smejkat, pak budeš vzpomínat toužebně na tichý přístav, z něhož jsi vyplul," řekla si tiše matka, rozkrajujíc jablko chlapcovo "na štěstí" ve příční polovice.
"Přinese nám Jezulátko něco?" ptaly se děti babičky potajmo, když se začalo uklízet se stolu.
"To já nemohu vědět, uslyšíte, jestli zazvoní," řekla babička. Děti menší postavily se k oknu míníce, že Jezulátko musí jít okolo oken a že je uslyší.
"Což nevíte, že není Jezulátko vidět ani slyšet?" pravila babička. "Jezulátko sedí v nebi

 
illča
illča - 16.12.2009 17:15

Děti se dívaly do oken, nábožně babičku poslouchajíce. Vtom kmitla okolo oken světlá zář a zvenku zazněl hlas zvonku. Děti sepjaly ruce, Adélka pak šeptala tiše: "Babičko, to světlo bylo Jezulátko, viďte?" Babička přisvědčila, vtom také matka do dveří vcházela, oznamujíc dětem, že v babiččině světnici Jezulátko jim nadělilo. To byl shon, to bylo radosti, když viděly osvětlený, okrášlený strom a pod ním krásných darů! Babička sice neznala ten způsob, mezi lidem se to nedělalo, ale líbil se jí; dlouho před Vánocemi vždy už sama pamatovala na strom a dceři okrašlovat ho pomohla.
"V Nise a Kladsku panuje vesměs ten způsob; víš-li pak se pamatovat, Kašpare, byl jsi tenkráte, když jsme tam byli, už hodný hoch?" pravila babička synovi, nechajíc děti těšit se s dary a usednouc vedle něho ke kamnům.
"Jak bych se nepamatoval, hezký to zvyk a dobře, Terezko, děláš, žes ho zavedla; budou to někdy dětem krásné vzpomínky, až se octnou v trudech života. Na ten den si člověk dokonce v cizině nejraději vzpomíná, já to zkusil po kolik let, co jsem ve světě byl. Dost dobře jsem se mnohdy měl u mistra, ale vždy jsem si myslil: Kýž bych seděl raději u matky a měl kaši s medem, buchtičky s makovou odvárkou a hrách se zelím, všecka ta dobrá jídla bych vám za to dal."
"Naše jídla," usmála se babička a přikývla hlavou; "ale ještě jsi zapomněl sušenou míchaninu (ovoce)."
"To víte, o to jsem nehrubě dbal; v Dobrušce říkají tomu muzika. Na něco jiného jsem ale vzpomínával, co jsme všickni rádi poslouchávali."
"Však já vím, co myslíš: pastýřskou koledu, to je zde také, počkej, uslyšíš to zanedlouho," pravila babička, a sotva to dořekla, ozvala se zvenčí u okna pastýřská trouba. Nejdřív odtroubil melodii pastýřské písně koledník, pak začal zpívat: "Vzhůru vstaňte, pastýřkové, hlasná novina, Spasitel se nám narodil v Betlémě v chlívě."
"Máš pravdu, Kašpare, kdybych neslyšela tu píseň, ani by mi Boží hod nepřicházel tak veselý," pravila babička, poslouchajíc s potěšením. Pak ale šla ven a naložila pastýřovi do mošny výsluhu.

 
illča
illča - 16.12.2009 17:13

smajlik - 31smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47
díky za pěkné čtení!

 
Holinka
Holinka - 16.12.2009 14:15

LenkaT: OKsmajlik - 31

 
TULI
TULI - 16.12.2009 13:42

LenkaT: dik LENI .smajlik - 47smajlik - 5

 
LenkaT
LenkaT - 16.12.2009 7:12

NORSKO
Vánoce jsou v Norsku tím nejoblíbenějším svátkem. Norové náruživě vyzdobují své domovy, kde v zimě tráví hodně času.
Dárky nosí norský skřítek Nisse - trpaslík, která odmítl v Betlémě věnovat jediný chlup na přikrývku Ježíškovi. Za trest musí roznášet dárky. Skřítkové bydleli s lidmi na farmách a bděli nad tím, aby vše probíhalo tak, jak má. Na Štědrý večer se Nisemu do stodoly přinášela rýžová kaše. Pokud si udržíte Niseho přízeň, čeká vás hojnost a spokojenost v životě.
Norský vánoční stromeček okamžitě upoutá cizincovu pozornost. Odshora dolů jsou na něm pověšeny jako řetěz malé vánoční vlajky. Ty Norové používají při všech významných slavnostních příležitostech.
Vánoční tradice se v různých částech Norska liší především kuchyní. Na východě Norska a podél fjordů dominuje vepřové žebírko. Na jihu a severu je pak vařená treska a na západě jehněčí žebírka.
Po večeři se rozbalují dárky a poté se celá rodina chytne za ruce a chodí okolo stromečku a přitom zpívá koledy. Jedna věc Nory a Čechy o vánocích spojuje. Norové si už nedokáží představit vánoce bez české pohádky Tři oříšky pro Popelku, tu vysílá norská televize každý rok na Štědrý den.

 
LenkaT
LenkaT - 16.12.2009 7:11

FRANCIE
Ve Francii se slaví Štědrý večer tradičně v rodinném duchu. Všichni se sejdou 24. prosince u večeře, kdy se podává le reveillon. Tento pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí je v tento den k mání i v restauracích a barech.
Na venkově se také připravuje na štědrovečerní večeři pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami. Francouzi si dopřávají také škeble, kaviár, lososa a obalovaná žabí stehýnka. Kromě toho se servíruje pečený kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou, aby se podobal malému Ježíškovi. Podle starých zvyků se rozdává chudým. Francouzi popíjí k večeři víno nebo calvados. Nesmí chybět bohatá sýrová tabule.
V Alsaské oblasti se nejčastěji na svátečním stole objeví pečená husa a v Burgundsku pečený krocan s ořechy. V metropoli Paříži se jedí čerstvé ústřice.
Večer 24. prosince dávají děti své vyčištěné boty obvykle před domácí krb a čekají na bíle oděného Pere Noel (Otce Vánoc), který jim je naplní dárky. Zlobivé děti naopak "vytrestá" plácnutím nebo políčkem přes zadek Pere Fouettard. Někde se přivazují dárky dlouhými papírovými stuhami k větvím vánočního stromečku.

 
LenkaT
LenkaT - 16.12.2009 7:06

ČÍNA
Vánoce se v Číně příliš neslaví. Ani vánoční zvyky neexistují. Období, které v Česku patří vánočním svátkům, to jsou v Číně běžné pracovní dny.
I když v Pekingu v některých velkých obchodech můžete vidět Santa Clause. Ale ten je tam kvůli západním turistům. Prostí Číňané o tomhle svátku nevědí. Existují dvě skupiny lidí, kterých se Vánoce nějak dotýkají. Jsou to čínští křesťané, kteří chodí do kostela na vánoční mši a rovněž někteří vysokoškoláci se snaží dodržovat západní svátky. Posílají si navzájem vánoční přání.
Někteří Číňané na Vánoce osvětlují své domy papírovými lampiony, které v menších verzích věší i na stromečky (vedle papírových řetězů a ozdůbek). Podobně jako v Americe rozvěšují čínské děti po domě ponožky a očekávají příchod Santa Clause, kterému říkají Dun Che Lao Ren - Vánoční stařec.

 
LenkaT
LenkaT - 16.12.2009 7:03

A kdybyste si chtěli Anglický vánoční puding uvařit, zde je recept:
Potřebujeme: 800g hovězího loje, 450g zkaramelizovaného cukru, 120g citrónové kůry, 120g kandovaného ovoce, 1 kávovou lžičku muškátového ořechu, 450g strouhané housky, 225g prosévané mouky, 450g vajec (vážíme ve skořápce), 1 sklenici (na bílé víno) koňaku, 0,5l mléka

Postup přípravy: Do dobře ušlehaných vajec zpracujeme všechny přísady, přidáme mléko a vše dobře umícháme. Celé necháme stát osmnáct hodin v chladu. Poté přidáme koňak a těsto vlijeme do dobře tukem vymazané pudingové formy. V páře vaříme osm hodin.

Výše uvedené množství pudingu vystačí pro dvacet až osmadvacet osob. Při dobrém uskladnění vydrží vánoční puding rok i déle.

 
LenkaT
LenkaT - 16.12.2009 7:00

tak ještě něco přidám

ANGLIE
V Anglii začínají vánoce tím, že někdo z královské rodiny zažehne za doprovodu vánočních písní obrovskou jedli na Trafalgarském náměstí. Další jedle se vztyčují na schodech západního vchodu do katedrály sv. Pavla a uvnitř ní. Ta vnitřní bývá ověšena dary a hračkami pro staré lidi a chudé děti. Okna britských měšťanů zdobí slaměné ozdoby a panenky. Večeří se hrachová polévka a šunka. Pečeného krocana krájí pán domu pod trsy jmelí a cesmínových větviček.
Na stůl putují i bochánky plněné jižním ovocem a pudink. Než jdou děti 24. prosince spát, věší na krbovou římsu punčochu. Santa Claus se buď spouští komínem, nebo v noci přijede na saních tažených sobím spřežením a nadělí jim dárky. Slavnostní večeře je až příští večer.
Tradičním vánočním jídlem je ve Velké Británii vánoční puding (Christmas pudding), na kterém si o Vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského předměstí.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 15.12.2009 17:09

LenkaT: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47 Diky za podivani se do sveta smajlik - 33

 
TULI
TULI - 15.12.2009 17:02

LenkaT: v Italii je taky 24. 12 pracovni den -- zacina se az vecer veceri v rodine, ale svatek je az 25. a 26. 12 smajlik - 76

 
LenkaT
LenkaT - 15.12.2009 13:49

MEXICO
Vánoční oslavy v Mexiku se dost liší od našich, jsou velmi veselé a hlučné.
Vánoční oslavy v Mexiku se značně liší od evropských představ o důstojné oslavě narození malého Ježíška. První známkou blížících se Vánoc jsou stánky s kouřícími kamínky vytápěnými dřevěným uhlím a s lacinými pestrobarevnými hračkami pro děti.
Stromky se dovážejí z Kanady a jsou velmi drahé, proto má většina lidí místo stromku tzv. pinata, tj. velký hliněný džbán na vodu, který je bohatě ozdobený a plný hraček a dárků. Pinatu věší na dveře a její rozbití je vyvrcholením vánočních oslav.
Vánoční hra začíná průvodem se svíčkami, kterého se zúčastňují všichni členové. Děti se zapálenými svíčkami procházejí ztemnělým domem, klepou na dveře a zpívají koledu o Svaté rodině marně hledající útulek v Betlémě. Všechny dveře jsou zamčeny, stejně jako srdce lidí, kteří odmítli vpustit Marii a Josefa do svého domu. Nakonec průvod přijde k místu, kde je zavěšena pinata. Dveře jsou otevřené a všichni vcházejí dovnitř. Děti se snaží za bujarého veselí pinatu rozbít dřevěnými hůlkami, dokud se jim to nepodaří a celý obsah se nevysype na zem. Každý si z hraček, píšťalek, cukroví a jiných dárků vybere, co se mu líbí. Vánoční dárky totiž nejsou označeny lístečky se jmény obdarovaných, a tak záleží nejen na šikovnosti a štěstí, ale často i na ostrých loktech.
Mexické oslavy vánočních svátků patří k těm nejveselejším a nejhlučnějším v křesťanském světě.

 
LenkaT
LenkaT - 15.12.2009 13:44

Vánoce v Belgii
Zde nejsou vánoce tak důležitý svátek jako u nás a předvánoční shon se tu nekoná.
Ani v Belgii však děti o své dárky nepřijdou. Kdo by ale na ně čekal až do 24.prosince, přišel by o to hlavní. Zde totiž oslavy začínají o mnoho dříve, s příchodem Mikuláše.
Přípravy na Mikuláše začínají už s příchodem listopadu. Obchody jsou zaplaveny čokoládovými figurkami Mikuláše. Belgie je čokoládovou velmocí a tak je samozřejmé, že většina figurek (ty největší jsou až půl metru vysoké) je vyrobena z výborné čokolády.
Na večer 5.prosince nechávají děti venku látkové boty, aby je ráno našly naplněné hračkami a laskominami.
Vánoce v Belgii nemají tradici. Ježíška tu nemají, objevuje se tu ale Santa Claus. Ani dárků se už na vánoce nekupuje tolik jako u nás.Čtyřiadvacátého večer je normální pracovní den a tak v době, kdy v Čechách lidé konečně dokončili úklid bytu, ozdobili stromeček a připravují vánočního kapra, zde se ještě pracuje. Večer pak někteří stráví doma, jiní se schází s rodinou v restauraci u dobré večeře. V noci pak jdou na půlnoční mši. Když se vrátí domů, čekají už na ně dárky. Většinou si ale jejich rozbalování nechají až na ráno, aby na to měli více času.
Belgičané nemají žádné typické vánoční jídlo. Po večeři ale přichází typický belgický vánoční zákusek - Kerststronk (pro Vlámy) - Buche de Noel (pro Valony). Kerststronk je dort, plněný a zdobený máslovým krémem. Krémové ozdoby mají vánoční tématiku, takže na dortu vždy najdete stromečky a ježíška. Kde nemají rádi krémový dort, podávají podobně zdobený zmrzlinový dort.

A tak jediný volný vánoční den rychle uteče a šestadvacátého se jde opět do práce.

 
Holinka
Holinka - 15.12.2009 5:54

ruzovyelf: smajlik - 47

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 15.12.2009 5:23

obrázek - gryla2.gif

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 15.12.2009 5:22

Vánoce na Islandu
Vánoce jsou většinou vnímány jako svátky klidu. Na Islandu však jsou spojeny také se zlem v člověku a se strachem.

Stará pověst vypráví, že v čase vánočním schází ze sněžných hor třináct Jolasveinarů, mladíků, kteří mají na svědomí třináct různých zločinů. Každý z nich se nazývá podle svého prohřešku. Na svých zimních toulkách jsou však spíš lehce škodolibí než skutečně zlovolní. Setkat se s nimi tváří v tvář se nedoporučuje, ale také není třeba se bát.

Legenda o třinácti kriminálnících je pozůstatkem staré pověry o Gryle, groteskní obludě s pařáty na rukou, která chytá a jí zlobivé děti. Postupem času pověst ubrala na hrůze, ale některé její aspekty zůstávají, a tak z čarodějnice zbyl pouze její doprovod.

„Vánoční zvyklosti na Islandu jsou smíšeninou křesťanských zvyklostí a původních místních pověr,“ říká islandský etnolog Arni Bjornsson a dodává: „Dlouhá léta to vypadalo, že Santa Claus a evropské tradice původní pojetí úplně zlikvidují. Nyní se však mnoho rodin kloní spíš k domorodým legendám. Vyprávění o obludách a loupežnících poskytují větší možnosti dětské fantazii a evropské tradice jsou čím dál víc orientovány komerčně. Vánoce plné dárků zde pro mnoho lidí znamenají výlet letadlem do Británie nebo do Irska na nákupy.“

Pověst o třinácti hříšnících však nezapomíná ani na obdarování, mladí muži ale nechávají jen malé dárky za okny.

Křesťanská tradice štědrovečerní večeře zůstává zachována. V šest hodin večer všichni směřují do svých domovů, na ostrově se zastaví hromadná doprava a všichni užívají vánočních nálad. Na rozdíl od Evropy, kde světla spíš zhasínají a slavnostnost je podtržena bodovým světlem svíček do tmy, Islanďané si na Vánoce dopřejí osvětlení své zimní temnoty. Ve všech oknech se objeví mohutné svícny, a někde dokonce i lustry.

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 14.12.2009 8:31

obrázek - menorah.gif

obrázek - Hanukkah_lampa__nalezena_blizko_Jeruzalema_c._1900.jpg
Hanukkah lampa nalezena blizko Jeruzalema c. 1900

obrázek - chanuka_3.jpg

obrázek - chanuka.jpg

obrázek - 00701781.jpg

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 14.12.2009 8:20

Holinka: smajlik - 5 Diky, za moc zajimavy nahled do zidovskeho nabozenstvi smajlik - 47

 
Holinka
Holinka - 14.12.2009 8:18


13. prosince 2009 21:13
PRAHA - Premiér Jan Fischer, který se aktivně hlásí k židovství, v neděli na pražském Palachově náměstí rozsvítil obří svícen u příležitosti židovského svátku Chanuka. Asistoval mu izraelský velvyslanec Jaakov Levy. Takzvaná menora svítí na prostranství před Rudolfinem již podvanácté.

 
Holinka
Holinka - 14.12.2009 8:15

Chanuka je židovský svátek, který se slaví osm dnů. Začíná 25. kislevu, což je devátý měsíc židovského kalendáře. Tento svátek je známý také jako tzv. Svátek světel.
Po 8 dnů svátku zapalujme světla na osmiramenném svícnu, chanukii, každý den nové světlo a světlo z předchozího dne, takže osmý den hoří všech osm svíček.
Po zapálení světel zpíváme písně Hanerot halalu a Maoz Cur.
Chanuku slavíme na památku povstání Makabejců proti Seleukovské říši a znovuvysvěcení druhého Chrámu. Po znovuvysvěcení zbyl v chrámu olej do menory, který stačil na jediný den. Stal se ale zázrak, a menora hořela osm dní. Osm dní byla doba, během které se stačil vyrobit nový olej. Proto na Chanuku jíme jídla smažená zejména v olivovém oleji - bramborové placky latkes nebo například koblihy.
Nejen děti si tradičně hrají s dreidlem, který je podobný káče, na jejíž stranách jsou hebrejská písmena, která zkracují větu "Stal se tam veliký zázrak".
Dětem se také dávají peníze, aby měly větší radost ze svátku, tzv. Chnaukagelt (V jidiš).
S Chanukou souvisí i téma Makabejské povstání.

 
Holinka
Holinka - 14.12.2009 8:13

Chanukové zvyky a tradice
Kromě již uvedeného zapalování chanukie se nám osm dní svátku světel pojí se sevivonem /dreidl, káča/, na kterém jsou napsána čtyři hebrejská písmenka - nun, gimel, hej, šin - znamenající větu: „nes gadol haja šam " /zázrak velký byl tam/. Lidová tvořivost však písmenům přiřkla jiný význam. S dreidlem totiž točíme při chanukové „hazardní" hře. Do banku vloží každý z hráčů desetník a postupně točíme dreidlem. Komu padne nun /ništ, jidiš nic/, má smůlu. O svůj vklad přišel a hraje další. Padne-li gimel, bere hráč celý bank /ganz, jidiš vše/. Hej znamená jidiš halb, půlku banku a šin vyzývá k opakování pokusu /špíl, jidiš hraj/. Chanuka má i svá typická jídla - sufganiot /koblihy/ a levivot /latkes (jidiš), bramboráky/. Obě jídla, jak vám maminky potvrdí, vyžadují mnoho oleje a olej přeci patří k chanukovému příběhu.

Chanukové písně
Při zapalování chanukových svíček, po odříkám příslušného požehnání, zpíváme dvě známé písně - Hanerot halalu /tyto svíčky/ a Maoz cur /mocná skála/.

Chanuka a ženy
Existuje mnoho příběhů pojících se k svátku chanuka. Znáte ten o Cháně, dceři velekněze, která dala podnět ke vzpouře proti utlačovatelům, když odmítla být po vůli syrskému vojevůdci? Chytrá Judita, podle jiného příběhu, zase se lstí vstoupila do stanu syrského generála a nabídla mu velmi slaný sýr. Generál dostal žízeň, Judita ho opila vínem a zneškodnila. Když Syřané viděli, že jsou bez generála, vzdali se a uprchlí ze země. Smutnější je příběh o jiné Cháně, matce sedmi synů, které jí postupně ubili řečtí vojáci jen proto, že chlapci nechtěli přestoupit příkazy Tóry. Dodnes ženy, po dobu kdy hoří chanukové svíčky, nepracují, aby si připomněly památku těchto statečných žen.

 
Holinka
Holinka - 14.12.2009 8:11

Symbolika osmi dní

Častá je otázka, proč slavíme chanuku osm dní. Osm dní hořelo světlo z jediného nalezeného džbánku olivového oleje označeného pečetí velekněze, ale jen sedm dní se tak dělo „zázrakem". Někteří komentátoři proto tvrdí, že již první den uhořela pouze osminka oleje, a tak zázrak skutečně trval osm dní, jiní považují za první den zázraku již samotný den vojenského vítězství nad velikou nepřátelskou přesilou.
(Maharal, pražský rabi Lów, říká, že číslo osm v sobě skrývá tajemství. „Do vnitřní části svatyně jeruzalémského chrámu", píše ve své knize Ner micva /světlo příkazu/, „mohl vstoupit jen ten, kdo byl obřezaný. Obřízka se provádí osmý den chlapcova života, na znamení, že člověk má schopnost překonávat omezení a nástrahy fyzického světa, symbolizovaného sedmičkou - sedmi dny stvoření, sedmi dny týdne a sedmi rameny menory. Menoru odděloval závěs od nejsvatější svatyně, od místa, kde byly v arše úmluvy uloženy desky desatera a svitek Tóry, které svým významem přesahují naše chápání, protože jsou „Boží Moudrostí". I proto byla na lahvičce oleje pečeť velekněze, který svoji chrámovou službu sloužil v osmidílných šatech. Díky „osmičce", díky schopnosti překonávat nástrahy světa, byli Řekové, nositelé lidské moudrosti, poraženi. Nevěřili, že jsou věci, které svým významem přesahují člověka a jeho chápání. Proto slavíme chanuku osm dní." Tak to alespoň píše moudrý rabi Löw v knize

 
TULI
TULI - 13.12.2009 18:57

Holinka: prave na tom tacku ma ty oci !! Siracusa je od nas kousek a kousicek od naseho domu je i kostel svate Lucie- dnes je tam velka oslava a od rana strili ohnostroj a bouchaji a nas smajlik - 40 - jen steka a boji se !! smajlik - 76

Holinka: deticky se usmivali a farar se ptal, kdo tu ma v kostele oba rodice , at se prihlasi . ze si daji pusu v kostele a nikdo se nehlasil ... smajlik - 68

 
Holinka
Holinka - 13.12.2009 17:15

TULI: copak asi ty dětičky odpovídaly?

 
Holinka
Holinka - 13.12.2009 17:14

Svatá Lucie (284(?), Syrakusy – 304) je jedna z katolických a pravoslavných svatých. Uctívají ji (jako jediného svatého) i luteránští Švédi a Norové. Je patronkou slepých. V katolické církvi je oslavovaná 13. prosince.
Prokazatelně je uctívána od 5. století. Byla z dobře situované rodiny, ale rozdala svůj majetek i plánované věno chudým. Byla udána jako křesťanka, za což musela podstoupit mučednickou smrt.
Známá je legenda, podle které si vydloubla oči, aby se nemusela vdát za pohanského ženicha, za což ji Panna Maria obdařila ještě krásnějšíma očima.

 
TULI
TULI - 13.12.2009 16:40

a dneska mame tu SVATOU LUCII

obrázek - santa_lucia.jpg

 
TULI
TULI - 13.12.2009 16:23

- dneska se ptal pan farar deti v kostele, kdy jsou stastni ....
- jestli kdyz dostanou nejake super darky pod stromecek a nebo kdyz se maminka a tatka pusinkuji .... ???

smajlik - 44smajlik - 44smajlik - 44smajlik - 44

 
TULI
TULI - 13.12.2009 16:22

cauk ..... ja uz taky stojim rovne !! a obrázek - espre2(3).gif a smeju se !!
ale to ja porad - nekdy si pripadam prdla.... smajlik - 26smajlik - 68

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 13.12.2009 8:15

Holinka: smajlik - 76 Doufam, ze jsem ti do toho zase neskocila smajlik - 72smajlik - 68smajlik - 80

 
Holinka
Holinka - 13.12.2009 8:14

Obrázek se nepovedl.smajlik - 76

 
Ruzovyelf
Ruzovyelf - 13.12.2009 8:14

Holinka: smajlik - 31smajlik - 5smajlik - 47 To jsem zazila v Bavorsku v kostele, jak tam zrovna to svetlo prinesli smajlik - 30 Ja dneska odbocila od Vanoc, ale zase myslim, ze ne tolik, prislo mi to v tech uhonenych a uspechanych dnech docela prihodne smajlik - 64smajlik - 58smajlik - 62

 
Holinka
Holinka - 13.12.2009 8:14

Betlémské světlo
Kdo by si chtěl převzít toto světlo, podívejte se na: www.betlemskesvetlo.cz , tam si na celé mapě Čr dozvíte víc
http://i3.cn.cz/1260641898_200912120144_DDD_1.jpg

Brno - Brněnští skauti dnes po roce opět přivezli do Česka betlémské světlo. Pro plamen, který má přinášet radost a pohodu všem lidem dobré vůle, si mohou lidé přijít poprvé na nedělní bohoslužbu do katedrály svatých Petra a Pavla na Petrově. V pátek 18. prosince si v pražské katedrále svatého Víta plamen symbolicky převezme kardinál Miroslav Vlk. O den později začnou skauti světlo štafetově rozvážet po celé zemi, řekl ČTK vedoucí skautské výpravy Jan Svoboda.

 

-- Kompletní archiv diskuse --


Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.