Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
.jpg)
Rozvádím se. Vím, že nejsem první ani poslední, ale dává mi to zabrat. S manželem jsme spolu byli dvacet čtyři let, vychovali dvě děti, žili normální běžný život. Zařídili byt, koupili auto, jezdili na dovolené a společně se věnovali zájmům. Vše bylo zaběhané, vyhovovalo nám to. Tedy alespoň jsem si to myslela. Manžel byl stále pozorný, milý, ochotný. Až na drobné, běžné třenice kvůli maličkostem jsme se nikdy nehádali. Takže vlastně IDEÁL. Až do jednoho dne.
Manžel byl v práci, děti na koleji a internátě a mně nečekaně skončila pracovní doba dřív. Šla jsem si tedy udělat radost do města. Procházela jsem nákupní zónou, pozorovala vystavené věci ve výlohách a přemýšlela, co hezkého si koupím. Najednou jsem zahlédla známou postavu. Manžel se vedl s holčinou a vrkal jako holoubek. Nevěřícně jsem zírala na tu dvojici. Vůbec jsem nemohla pochopit co vidím. Neudělala jsem žádnou scénu ani jsem se nerozbrečela. Pomalu jsem došla k domu a rovnala si myšlenky.
Doma jsem si udělala kafe a přemýšlela co dělat. Mám mlčet a dělat, že nic nevím? To nevydržím. Mám se zeptat? Co když to zapře? Pak už klaply dveře a ozval se ten důvěrně známý hlas: „Miláčku, jsem doma!“ Požádala jsem manžela, aby se posadil, a řekla mu, co jsem viděla. Nezapíral. Tvářil se úplně normálně. Prý to nic neznamená. Bere to jako zpestření manželství. On přeci také neřeší, s kým ještě spím. V tu chvíli jsem měla chuť ho zabít. Místo toho jsem oznámila, že podám žádost o rozvod. Můj manžel vůbec nechápal proč.
Žádost jsem podala a věci dostali nečekaný spád. Manžel se odstěhovat nehodlá, s rozvodem nesouhlasí a přítelkyně považuje za zcela běžné. Dokonce se odmítl vystěhovat z ložnice, takže od té doby spím u kamarádky, protože manžel očekává manželské povinnosti. Nechápe, proč už mu neperu, nevařím, nepřebírám poštu. Prý i dvojice, které se rozvádí, spolu dál spí a žijí tak nějak normálně. Já nevycházím z údivu a mám pocit, že toho chlapa vůbec neznám.
Máme za sebou první stání, které bylo fiaskem. Soudce se nejspíš shoduje s názorem manžela a mě podrobil podrobnému výslechu. Proč s manželem nechci dál sdílet dobré i zlé? Proč neplním své povinnosti, když manželství dosud trvá? Proč přistupuji k tak radikálnímu řešení? Měla jsem pocit, že jsem u soudu coby obžalovaná. Manžel oproti tomu prohlásil, že mě miluje, rozvádět se nechce, na svém životě také nic měnit nechce a že po celé manželství jsem byla dobrou ženou. No byla to fraška. Nakonec jsem prohlásila, že k dalšímu stání už budu mít právníka.
Bohužel nemám kam jít natrvalo. Rodiče už nemám, sourozenci bydlí daleko a děti svoje domácnosti nemají. Mimo to byt je můj. Zdědila jsem ho po otci. Deptá mě to, že přijdu domů a manžel dělá jako by nic. Jen s tím rozdílem, že se slečnami už si volá veřejně, a dokonce ta jedna pro něj přijela až k nám domů. Přitom mě se snaží stále objímat, dál mi říká miláčku, ptá se, co bude k večeři, jestli nepůjdeme o víkendu do kina atd. Podle něj bych se měla sebrat a neničit dlouholeté manželství kvůli maličkosti. Mě začínají pochodovat nervy a to jsem jinak mírná povaha a absolutní kliďas. Manžel je mi odporný, představa, že na mě sáhne, mi obrací žaludek.
Celou situaci jsem probrala s kamarádkou a kolegyní. Jedna by jednala jako já - rozvedla by se. Druhá prý to má doma také a vůbec to neřeší. Našla si milence a dál spí i s manželem. Mají volné manželství a oběma to vyhovuje. Tahle představa je pro mě děsná.
Jsem divná? Máte někdo s něčím podobným zkušenosti?
12.8.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Život v tzv. volném manželství, nebo rozvod?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pokud vztah nefunguje, tak ho ukončete rozvodem. Já jsem si nedávno objednala advokátní kancelář z internetových stránek https://www.cikr.cz/, která mi poskytla cennou právní pomoc při podání žádosti o rozvod. Jejich profesionální přístup a ochota věnovat čas mému případu byly neocenitelné. Rozvod je citlivá záležitost, ale díky nim jsem měla pocit, že jsem v dobrých rukou.
až etraz úpozerám na dátum- veď to už asi máte vyriešené
Aj by ma zaujímalo, ako
No, to je presne na rozhodnutí dvojice-čo je "dobré a správne", a čo nie, to podľa mňa nemá zmysel hodnotiť...je to osobné rozhodnutie každého na základe toho, ako to cíti...sú "voľné" vzťahy a sú takto spokojní. A sú vzťahy, ktoré sa kvôli "bezvýznamnej "nevere( -ám)-rozpadli...Jedno je isté- s takým, alebo onakým modelom spolužitia musia súhlasiť OBAJA-inak to nejde. A keďže u Vás Ty toto ozaj nechceš, asi to inak ako rozvodom neskončí...ja neviem, ja nejako čím som staršia, tým viac pozerá na manželstvo ako na inštitúciu predovšetkým PRE DETI. To ostatné sú bonusy, a málokomu sa po pár rokoch pošťastia...a Ty píšeš, že manželstvo bolo spokojné po všetkých stránkach...teraz sa Ti zrútila predstava, v ktorej si žila roky- preto sa pochopiteľne nevieš za pár týždňov ani mesiacov s "novou" situáciu vyrovnať...A manžel Ti to svojím správaním teda neuľahčuje...aspoň toto by mu malo byť jasné, že Ťa zraňuje, keď si OTVORENE volá s nimi...bohvieakým psychológom zrejme nebude...
Neviem, v posledných rokoch aj u nás stúpajú naše požiadavky na manželstvo- chceme uspokojenie intelektuálne, materiálne, citové, fyzické atď, atď, at´d...naši predkovia takéto nároky nemali...a bolo mnoho z dnešného pohľadu- nešťastných manželstiev, kým dnes ich je stále menej a menej...PRETOŽE- sa rozvádzame.Je na zvážení každého, aký model si zvolí- manželstvo za cenu kompromisov- aj takých, aké chce od Teba Tvoj muž, alebo bude žiť single s výhodami a nevýhodami ktoré prináša tento stav...Verím Ti, že sa cítiš hrozne...
a držím palce, aby si to prekonala, a rozhodla sa tak, aby si bola spokojná- či už s ním, alebo bez neho...
Milá Hano, rozvod ve Vašem případě je jediné řešení, jak sama sebe neutopit v pocitu, že jste k ničemu. Tolik let spolu, dle Vašeho dojmu spokojených, je teď pro Vás jedna velká hádanka - jednou jste ho chytila, ale co když to probíhalo s vícero slečnami už dříve? Ztráta důvěry je nepřekonatelná pro fungování vztahu. Pokud máte pocit, že soudce nereagoval dobře, najděte si advokáta ( pořád jste vdaná, berte náklady podle toho, jak doma hospodaříte, klidně ze společného ), i soudce můžete odmítnout jako podjatého...prostě bojujte za svou svobodu, své sebevěcomí, svůj byt a život, který Vám může přinést ještě hodně pěkného. Držím palce. Barbara
.jpg)
Co kdyby jste manželovi sbalila kufry, vyměnila zámek u dveří a požádala na úřadě o zrušení jeho trvalého bydliště u Vás, přistoupila bych i k zavolání policie a zinscenovala bych týrání, zkrátka, udělala bych všechno pro to, aby se odstěhoval, neboť jeho chování opravdu není normální!
.jpeg)
Linda - 
Milá paní, možná se Vámmůj názor oproti předchozím, bude zdát dost radikální, ale volila bych rozchod od stolu i od lože. Čili rozvod. Jste ještě ve věku, kdy můžete začít znova. Máte výhodu, že byt je Váš. Jemu po rozvodu můžete soudně zrušit jeho užívání a žít v klidu. Věřte, člověk s takovýmito názory se nezmění. Abyste teď trpěla, a čekala na pozdní nárok na důchod na to jste příliš mladá. Jste -li finančně samostatná neváhejte. Uvidíte, že Vás ještě bude prosit, protože dnes si pořídit bydlení není jednoduché. Ale existují i takové mladice, které byt mají a nemohou narazit na chlapa . V této nejistotě byste prožila zbytek života.
Asi jsem ze staré školy, ale tohle by mně vadilo. Nedovedu si dost dobře představit, že by manžel měl milenku, já o tom věděla a spala s ním.Zachovala bych se stějně jako pisatelka.
.jpg)
Pokud to oběma vyhovuje, proč ne, ale musí to vyhovovat skutečně OBĚMA.
Nenech se vmanévrovat do pocitu, že taková nějaká divná, která chce rozbít manželství kvůli prkotině, jsi ty. Nejsi - není to normální, jak se ti muž snaží namluvit, ani běžné.
já bych asi v tomto vztahu nevydržela. Rozvod je podle mého jediné řešení. Co se týče bytu, bude se muset počkat až na vyrovnání´. Já osobě jako majitelka bytu, bych ten byt prodala a nastěhovala se jinam. Já vím, že to je těžké, ale já si taky prošla porozvodovým stěhováním a prodejem bytu, ale ta námaha stála za to. Přeji hodně štěstí
.gif)
kvůli jedné pipině se hned rozvádět ? no nevím, asi bych dost přemýšlela a taky "hubu nesušila"....
Vikina: a nebo tenhle
Ptají se Pepy Kalianků: "Co ti řekla manželka, když tě načapala s tou laborantkou?" - "Celkem nic a ty dva přední zuby jsem si stejně chtěl nechat vytrhnout!"
.jpg)
Vikina: Trenér tenisu? :-)
.jpg)
sevenofnine: jakže to byl ten vtip? Alespoň přibližné znění: Manželka přijde domů a na stole má lísteček: O VÍKENDU NEBUDU DOMA, BUDU SE SVOU 25 LETOU PŘÍTELKYNÍ, VRÁTÍM SE V NEDĚLI VEČER.......
V NEDĚLI VEČER SE MANŽEL VRÁTÍ, PLOTNA STUDENÁ, V KOUPLNĚ HORA PRÁDLA A NA STOLE LÍSTEČEK. - TAKÉ NEBUDU DOMA , BUDU SE SVÝM 25 LETÝM TRENÉREM TENISU A NEVÍM, KDY SE VRÁTÍM. Co myslíte, kdo na tom byl líp? 
Monacha1- naprostý souhlas - bezva nápad. Doporučuji.
Před pár lety jsem se rozváděla s chronickým nevěrníkem - a je to přesně tak. On chtěl kompletní servis +sex+ volnost ale jen pro sebe. Já bych měla poskytovat obojí, ale když jsem si v rámci té volnosti taky našla protějšek (svého nynějšího muže) tak bylo zle. Oni chlapi opravdu neměří stejným metrem oběma.
Co ti poradit? Striktně oddělit pokoje (ložnice) a dohodnout se na servisu - ano budu ti prát a vařit, ale budeš mi dávat tolik a tolik a na oplátku budeš dělat to a to (starat se mi o auto nebo uklízet chodbu v baráku - to je fuk)
A určitě bych našla advokáta a řešila majetek - čím dřív tím líp. Ono pak se chlap zblázní, zamiluje a uvidíš jak se všechno změní - abys nesplakala nad vejdělkem. Není řečeno, že musíte hned od sebe - ale být na to připravena to je důležité...
