Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

DANDYNA1: to víš, že měli něco do sebe, já mám uschované všechny dopisy dětí z tábora, koresponďáky a balík dopisů od syna z vojny a to už je přes 18 let......taky jsem si psala dlouho s ruskou a polkou....

Kassy: no já jsem asi ze staré školy,tehdy mejly a smsky nebyly a já psávala moc ráda a to mi asi zůstalo.....rozdíl popsat nedovedu, prostě to tak cítím...

Také na dobu " dopisovou" ráda vzpomínám.Psala jsem si s Polkou, Němci, Ruskami, kamarády z táborů.Nejlepší psavec byla moje maminka, psala mi každý týden a velmi často i dalším příbuzným a známým.Já byla jedna z mála, která jí stejně rychle odepisovala. Dopisy jsou pro mně krásnou nostalgickou vzpomínkou.Nejdéle si píši z kamarádkou z dětství a školy-zhruba 30 let.Naštěstí/?/ nemá PC, tak si píšeme jako za mlada....

Jéééé, co já napsala dopisů :-) Já mám vůbec ráda papír a je fuk jestli je dopisní nebo knižní :-)
V době mailů a sms už píšu jen dceři, když je na táboře nebo ŠVP. Ale objevila jsem nádherné barevné a obrázkové obálky :-) Tak zase v dubnu až odjede :-) nakoupím pohlednice a papíry a začnu ... Milá Verunko, doufám, že se máte dobře a užíváte si sluníčka ...

kde ty časy jsou

Je fak že jít z dobou znamená požívat informační technologieje to rychlejší levnější a jednodušíale přiznejme to upřímně ty ručně psané dopisy nebo pohledy se známkou a obrázkem měli něco do sebe

Dostavila se u mě těžká nostalgie Já byla velký psavec a dopisy mi chodily snad denně. Družila jsem se hned s několika Rusy, Němkou, Polkou, Ukrajincem.... pak s několika vojáky, ....s fanynkou Karla Gotta, Petra Nagyho, atd......se Slovenkami, s holkou s Českých Budějovic, s nějakou Zuzkou Solánskou už ani nevím odkud....ach, jsem si těžce zavzpomínala Ale stejně nejlepší byly dopisy od otroků z Jihlavy

Almega: No jo, ale to není e-mailem jako takovým, ale způsobem a účelem, za kterým ho používáš... Já píšu do mailů i různých jiných elektronických komunikačních prostředků hodně osobních věcí a dostávám taky. Rozhodně to pro mě nejsou jen "nápisy na obrazovce". Je to prostě komunikační prostředek a jak moc bude osobní záleží na tom, co s jeho pomocí pošlu.

a co se týče moderních vymožeností, nevadí mi, ba dokonce jsem jimi potěšena. Mail a sms jsou rychlejší a hlavně levnější. A jak píše Kassy, taky si ráda přečtu maily staré několik let a smsky ze začátku vztahu s přítelem mám schované a moc ráda si v nich čtu...ale zrovnatak ráda se probírám právě těmi dopisy z dětských let a z dospívání. Tak krásně naivní jsme byli... je to prostě nostalgie v jakékoliv podobě.

Tak jsem si kvůli vám vytáhla starý dětský kufřík s krtečkem, kde mám schované všechny dopisy od kamarádek, kamarádů, lásek a bratra (utekl z domu v 17ti asi na dva měsíce, tak jsme si psali přes jeho nynější manželku). Jednou mi přišel dopis od mladší holky, že našla mou adresu v učebnici matematiky pro 4.třídy, dodnes se zdravíme a prohodíme slůvka, když se jednou za čas potkáme. A s kamarádkou z tábora jsme si psaly 11 let a vůbec se za tu dobu neviděly, ale jak přišel mail, pár jsme si jich vyměnili a už to nebylo ono a skončilo to takže jsem se právě rozhodla, že jí napíšu dopis A básničky, malůvky apod. na obálkách? No jéje, celá zadní strana plná, někdy i na přední straně, že z nás poštovní úředníci museli být běsní Psala jsem si taky s ruskou, už nevím jak se jmenovala,ale pamatuju, že byla z Almaaty. Obdiv kominice, žes zvládla tu ruštinu, já bych ju už ani nepřelouskala...Fakt tleskám a

S kamaradkou - spolužačkou - jsme si o každých prázdninách vyměnily 60 dopisů - opravdu šedesát ! Každý den jsem sedly a psaly a psaly - hustě na 4 stránky. Pak se musela vyzdobit obálka - obrázky, nálepky, básničky... dost věcí z mládí jsem vyhodila, ale tyhle dopisy mám všechny schované .

Jak už jsem psala níže,těžko někdo vydá"Maily Olze" ,že....Pro mě je to jen nápis na obrazovce,nepíšu takto nikomu nic osobního,jen a jen pracovní záležitosti.Je to pro mě zkrátka taková sice rychlá,ale neživá korespondence,dopis chce víc,musíte mít papír,obálku,propisku(pero),známku,čas,nad ručně psaným se více zamýšlíte,než na počítači,kde se to dá x-krát vymazat....

Kassy: jedna z mých sester používá program, který dělá z majlu psaný dopis.
Jenže ona je desetiprstá psavka

Ota: To dá, asi i víc, než naškrábat to ručně. Takže pokud se míra osobnosti dopisu určuje podle toho, kolik dal pisateli práce, bude na tom možná takový e-mail líp než papírový dopis
Jinak v zásadě souhlasím a proto právě neshledávám mezi dopisem a e-mailem takový rozdíl. V prvé řadě jde o obsah, ne o to, jakou cestou přišel.

sharon: Výborná odpověď, děkuju, to jsem přesně chtěla slyšet...
Mě FAKT zajímá, V ČEM vidíte ten rozdíl. Já nepopírám, že papírový dopis má své kouzlo a chápu, že je to spíš emocionální záležitost, ale fakt bych ráda věděla, v čem vidíte takový rozdíl mezi papírovým dopisem a e-mailem stran míry osobnosti za předpokladu, že obsah bude stejný. Já tomu prostě nerozumím a žádný rozdíl nevidím.