Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Osamělá důchodkyně. Mám šanci vyjít s penězi?

Osamělá důchodkyně. Mám šanci vyjít s penězi?

Asi se jen potřebuju vypovídat z obavy, která mě čím dál více užírá. V lednu bych měla jít do důchodu a strašně se toho bojím. Mám strach, jak budu žít, jak všechno zvládnu. Jsem totiž rozvedená, bez partnera.

S mužem jsem se rozvedli před skoro dvaceti lety, já pak sama postavila naše dvě děti do života. Měla jsem se co ohánět, alimenty byly minimální, ale nějak jsem to zvládla. Dnes už jsou syn i dcera dávno samostatní a mají vlastní rodiny. Já jsem si nového partnera nikdy nenašla, od rozvodu jsem sama.

Když děti vylétly z hnízda, začala jsem si konečně trochu normálně žít. Myslím po finanční stránce. Už jsem nemusela počítat každou korunu, vyšla jsem hezky i každý měsíc něco ušetřila. Bohužel, asi jsem udělala velkou chybu, když jsem před pár lety skoro všechny ušetřené peníze investovala do nového zařízení bytu. Říkala jsem si, že když to neudělám, už nikdy to pak nebude možné. Měla jsem opravdu staré vybavení, lednici i pračku víc než dvacet let, stejně tak nábytek. Když jsem si pořídila téměř všechno nové, byla jsem nadšená.

Jenže teď se mi blíží důchod a já začínám mít obavu, jak všechno utáhnu. Byt, ve kterém bydlím, je nájemní, na vlastní jsem se nezmohla. Nájem i s poplatky pro jednu osobu je osm a půl tisíc. Teď to ještě jde, můj plat je patnáct čistého, ale nevím, jak to budu zvládat z důchodu, který bude asi kolem deseti tisíc, kdo ví, jestli ne spíš méně. Sice jsem od doby nákupu zařízení bytu ještě něco naspořila, ale není to nic moc. Vyčítám si, že jsem ty předešlé úspory tak neuváženě rozfofrovala, kdybych si je nechala, mohla jsem být v klidu a postupně z nich každý měsíc čerpat nějakou menší částku.

Plánuju, že dokud budu schopná, přivydělám si někde na brigádě, klidně doplňování zboží v supermarketu nebo něco podobného. Ale nevím, jak dlouho budu v takové kondici, abych to zvládala. Čím jsem starší, tím více na sobě pozoruju, že už zdaleka nevydržím tolik, co dřív. Navíc i má současná práce je fyzicky dost náročná, svým způsobem se na důchod a odpočinek i těším.

Chtěla bych se zeptat, jestli pro mne nemáte nějakou radu, nebo příklad z vlastní zkušenosti, jak se dá důstojně žít v důchodu, když je člověk úplně sám. Momentálně hledám nějaké levnější bydlení, stačila by mi garsonka, ale i ty jsou cenově dost náročné. Začínám zkrátka docela panikařit a možná zbytečně, třeba bude někdo z vás mít nějaký nápad, nějaký fígl, něco, co mi ukáže cestu z toho bludného kruhu ven.

Táňa


8.7.2015   Rubrika:   |   Komentářů 86   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,7/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Osamělá důchodkyně. Mám šanci vyjít s penězi?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-86
Lisa
Lisa - 12.8.2015 9:56

Pravděpodobně stále bydlíte v bytě, který byl dost velký pro celou vaši kompletní rodinu.
Posílám řešení, které zvolila moje prateta:
Nejdříve si dala inzerát, že nabízí spolubydlení (výhoda - Praha) studentce. Tak to fungovalo asi pět let, bydlely u ní dvě studentky a celou tu dobu hledala hezký a levnější menší byt. A našla si 1+1 s balkónkem, přestavěný na 2+kk, může dokonce jednu místnost pronajímat dál, nejsou průchozí. Ale teď uvažuje, že se k ní nastěhuje její kamarádka, protože je lepší, když nebude bydlet sama.

Největší problém byl, kam s věcmi a nábytkem - musela se spousty (dnes už ví, že zbytečných) věcí zbavit. Zato jí teď i z důchodu zbývá nejen na všechny potřeby, ale jednou za dva roky i na kratší dovolenou u moře - a na své úspory nemusí sahat.

 
Denrepa
Denrepa - 20.7.2015 14:37

Á jé. Před pár lety tady byla ohnivá debata na téma vlastní bydlení. Bylo v diskuzi víc těch, který to vlastní bydlení považovaly za přítěž a omezení a preferovaly nájemní styl života. Že až na to nebudou mít, tak se přestěhují do lacinějšího a proč by teda měli cpát prachy do betonu. Tak jo, tady je výsledek. Lacinější a menší byt se shání těžko. Pořád jde odejít na třeba Mostecko nebo do Bruntálu, žít v otřesných podmínkách a po soumraku se bát vycházet z domu, ale i tam jednou byty dojdou nebo nepůjde jít s cenou ještě níž. Tak pak hurá pod most. Paní z článku neporadím. Jestli má slušný děti, tak jí snad v nouzi pomůžou. Já nevím, že za posledních patnáct dvacet roků lidem nedošlo, že zůstat bez vlastního bydlení je strašnej nerozum, protože z toho nájmu můžou kdykoliv vyletět i s novým nábytkem a něco jiného odpovídající současným ne/příjmům ještě s několikaměsíční kaucí prostě nesehnat. Budiž to jako ponaučení pro další. smajlik - 42

 
rychlonožka
rychlonožka - 12.7.2015 22:15

Zdravím Vás,Ťáňo, myslím, že je moc dobře, že jste si pořídila poghodlné a nové zařízení, poněvadž žít v důchdodu s tím, že mi cokoli kdykoli může dosloužit, by Vám na nějakém optimismu nepřidalo. Věřte mi, že samostatně žijících důchodkyň je asi polovina z celkového počtu důchodkyň a že mají problémy všechny stejné. Když nevíte, jak vyjdete, zkuste si to nyní nanečisto, když chodíte do práce. Těch pět dávejte stranou a uvidíte. Nic Vám přece nebrání přesluhovat i třeba jen na část úvazku nebo si přivydělat jinde. Lidé, co do práce musejí a mají ji dobře placenou, zaplatí spolehlivé paní úklid, uvaření, nákup, přivedení a ohlídání dětí, nástupem do důchodu nic nekončí. Určitě nebudete sedět doma ve strachu, co bude zítra. No a nejzazší možností je, nastěhovat se do jednoho pokoje k některému z dětí a přidávat na nájem a energie. Hodně zdaru a v zimě napište, jak to zvládáte!

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 12.7.2015 20:01

devcata ruku na smajlik - 100, ktera znas se tesi do nejakeho pecovatelaku.
Tana pise, ze setrila, udelala si radost a vymenila urcite veci co bylo treba a pise ze setri dal. Kolik matek samozivitelek si mohlo dovolit koupit byt do vlastnictvi. Urcite mely strach pokud nebudou mit praci, nebude na splaceni a prijdou i o to co jiz zaplatily. Ktera z nas je stestim bez sebe, ze se muze odstehovat do nejakeho mesta, kde jsou nizsi najmy a ztrati sve pratele a na ,,stara kolena" udelat takovou zmenu.Nebo bydlet s kamarodkou, jak by se to delalo, kdyz by za jednou chodily navstevy vice jak za druhou. Hned by byl problem ve spotrebe vody a energie. Nebo, ze by mela kazda svou koupelnu a kuchyn, to asi muze zustat ve svem.
Problem je hlavne v tom, ze vetsina lidi co pronajimaji, chce vydelavat a podle toho ty najmy vypadaji.
ja se rosim uz jen pri pomysleni, ze se musim stehovat. Ziju v jednom byte pres 62 roku.

 
sharon
sharon - 12.7.2015 16:44

moje teta v Praze měla žádost do DD 15 let .....když jí bylo 82 tak na ni došla řada , ona se tam tak strašně těšila....byla tam 2 měsíce a umřela ( asi od radosti)......
a já žádost pro mamu roztrhala avyhodila rok po její smrti , neměla jsem odvahu jí to dát podepsat......žádost v DD může ležet třeba 10 let a jestliže přijde dotyčný na řadu a nemá zájem tak se posune....nemusí hned nastoupit ...alespoň před desíti lety to tady tak bylo , tak mi to bylo vysvětleno......smajlik - 26

 
Linda
Linda - 11.7.2015 16:31

Nevim jak je to dneska, moje mama zemrela uz skoro pred 10 roky, ale taky mela zazadano o misto v pecovatelskem dome s tim ze az jednou bude nejhur a nedokaze se o sebe postarat a to bylo nekdy 5-6 roku pred smrti. A uz tenkrat ji rekli, ze ji daji do poradniku ale netusi jestli jeji duchod pokryje naklady na pobyt. Mama nastesti mela penize na uctu z prodeje prazskyho bytu ,takze to ji netrapilo, ale uz tenkrat nebyl pecovatelak za hubicku. Netusim jak je to dneska smajlik - 26. Navic do slusneho pecovatelaku je poradnik a cekaci doba klidne i hodne roku. Takze at si pani klidne poda zadost, ale jeji soucasnou situaci to rozhodne neresi.

 
Renee
Renee - 11.7.2015 15:49

Naše babička měla na sklonku života zažádáno o místo v pečovateláku, bohužel se ho ale nedožila. Čekala 5 let, bylo jí skoro 90, než se na ni dostalo, umřela. Pro nás to byla velká komplikace, k nikomu nechtěla, my to k ní měli 150 km daleko, postarala se o sebe už blbě. Naštěstí k ní aspoň docházela služba s jídlem a kontrolovat ji.
Nedokážu si představit žádat tam o místo jako šedesátnice. Nejenže bych si tam připadala dost hloupě, když jsou tam lidi o generaci starší, ale zároveň by to bylo jako rozsudek konce života - taková rezignace, čekání na smrt, už se nebudu o nic snažit, život skončil, zubatá s kosou přijď si pro mě smajlik - 42 Dokud je člověk zdravý a při síle, může se životem počít cokoliv, jenom ne tohle.

 
orinka
orinka - 11.7.2015 15:29

Anahir: dobře, třebas už na stará kolena blbě chápu, ale určitě se nezačnu hádat kvůli případu, co absolutně neovlivnímsmajlik - 26

 
Anahir
Anahir - 11.7.2015 15:18

orinka - 11.7.2015 15:14 jeden případ obrázek nedělá.
já bych ti pak mohla kontrovat případem tak děsným a který zachraňuje právě obětavost pečujících v pečovatelském domě.
A přesto nebudu tvrdit, že je to obrázek pečovatelské služby.

 
Anahir
Anahir - 11.7.2015 15:16

orinka: Řekla jsem že místa v pečovatelském domě jsou pro lidi, co potřebují péči a ne že potřebují ušetřit jako paní v článku.
Takže nesouhlasíš s něčím, co jsem vůbec nenapsala.smajlik - 64

 
orinka
orinka - 11.7.2015 15:14

Jo, a to, že jsi v pečovateláku, neznamená, že je o tebe postaráno. Nám tam zemřel na dehydrataci příbuzný. Byl sám v tom bytě, od pátku do neděle mu stavěli na chodbu ke dveřím ešusy s jídlem a nikoho nenapadlo, proč je neodebírá. Nemohl - ležel uvnitř za dveřmi, nemohl se pohnout ani zavolat o pomoc. My jsme se k tomu náhodou nachomýtli a až pak zavolali sanitku. Kdyby se v ten osudný pátek někdo zeptal, proč si pan XY nevzal oběd, mohl žít. Tolik k pečovatelské služběsmajlik - 42

 
orinka
orinka - 11.7.2015 15:12

Anahir: nesouhlasím s tím, že kdo si zažádá o pečovatelák, musí být neschopný samostatné existence. V době, kdy si žádáš, tomu tak být může, ale za dva tři roky se to taky může prudce změnit. Však se to dá zrušit, ale je fajn, když to máš v záloze. Jestli je paní z příspěvku čilá a šikovná, jistě si poradí jinak.smajlik - 58

 
Anahir
Anahir - 11.7.2015 14:40

orinka: samozřejmě že může, ale nic to nemění na tom, že pečovatelské domy jsou pro lidi, kteří potřebují péči, která nespočívá v tom, že jim někdo akorát pohodlně uvaří a víc nepotřebují. Kdo toho využívá a přitom nic nepotřebuje, jen chce ušetřit, tak je to dost odporné jednání.
Tyto domy jsou pro úplně jiné lidi a ne pro takové jako je autorka článku. A tento návrh zde padl, aby se po takovém domě podívala. A s tím já prostě nesouhlasím, protože paní z článku skutečně pečovatelské služby nepotřebuje a jen by zabírala místo těm, co by ho potřebovali nutně.
Takže s čím přesně se mnou nesouhlasíš?

 
orinka
orinka - 11.7.2015 12:46

Anahir: dovoluji si malinko nesouhlasit. Do domu s pečovatelskou službou se může přihlásit každý senior. Ve vyšším věku prakticky každý pomoc potřebuje, a tady je nejblíž. Ale pečovatelský dům není špitál! Pokud se senior bez pomoci ještě obejde a nežádá ji, žije samostatně a nikdo si ho nevšímá. Jinak si může služby objednat, třeba donášku jídel v ešusu. Vím to proto, že v takovém žili naši příbuzní. Měli byt 1+1 se dvěma lodžiemi - ten sám, ve kterém bydlíme my tady v paneláku, až na to, že máme jen jednusmajlik - 68 Ale pokud máš obecní byt a žádáš pečovatelák, musíš se toho svého vzdát.

 
Anahir
Anahir - 11.7.2015 10:58

Někdo tu zmínil pečovatelský dům....já bych ráda podotkla, že místa v pečovatelském domě jsou pro lidi, co potřebují péči a ne pro ty, co chtějí ušetřit.
Kvůli těmhle se pak nedostávají místa pro ty, co péči opravdu potřebují.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-86
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 77963.
Archiv anket.