Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Prokletý dům. Koupili byste ho?

Prokletý dům. Koupili byste ho?

Řešíme s mužem dilema ohledně koupě domu. Naskytla se nám totiž příležitost pořídit krásný dům se zahradou ve skvělé lokalitě za naprosto bezkonkurenční cenu. Dům prodává sestra manželova kolegy, je to tedy přímý prodej, ne přes realitku. Jenže to má háček.

Současná majitelka nám při prohlídce domu na rovinu sdělila, že zde něco není úplně v pořádku. Doslova to nazvala, že ten dům je jako prokletý. Ona si ho před třemi lety koupila společně s manželem, který ale před půl rokem zemřel po úraze. Opravoval střechu, spadl a následně svým zraněním podlehl. Bylo mu teprve pětačtyřicet let.

Nejdřív jsme si mysleli, že paní dům prodává, protože ji k němu pojí tyto smutné vzpomínky a dává tomu domu za vinu smrt svého muže. Ale pak jsme si od sousedky, staré paní, která zde žije od svého narození, vyslechli celou historii toho domu a docela nás z toho zamrazilo. Ačkoli nejsme nějak senzibilně zaměření a na všelijaké duchy a nevysvětlitelné záhady nevěříme, tentokrát jsme museli svůj racionální životní názor přehodnotit. Historie toho domu je v místě všeobecně známá a traduje se ústním podáním už sto let. Popíšu vám aspoň stručně, co všechno se v něm odehrálo, tak jak nám to ona stará dáma vyprávěla. Její rodiče se znali s úplně prvním majitelem toho domu, věděla tedy vše od úplného počátku. Její vyprávění jsme poslouchali doslova se zatajeným dechem.

Dům byl postaven na přelomu minulého a předminulého století, konkrétně v roce 1898 mladým mužem, který ho stavěl pro svou rodinu. S tou se tam pak nastěhoval, v té době měli dvě děti a v tom domě se jim pak narodily další tři. Při posledním porodu však maminka zemřela. Otec si po čase našel novou ženu, taky vdovu, která měla dvě své vlastní děti. Společně utvořily rodinu, bohužel ale ne zrovna příkladně fungující. Nová matka si k pěti vyvdaným dětem nevytvořila vztah a upřednostňovala hlavně své dvě a později i další dvě narozené děti. Těch pět, kterým jejich maminka zemřela, zažívalo hodně ústrků, hlavně nejstarší dcera, která maceše fungovala jako služka a holka pro všechno. Psychicky ten tlak pravděpodobně neunesla a v šestnácti letech spáchala sebevraždu, oběsila se ve stodole. Její o rok starší bratr věděl, kdo za tímto sestřiným zoufalým činem stojí a v afektu nad smrtí své sestry se při hádce s macechou neudržel a praštil ji do hlavy lopatou tak nešťastně, že byla na místě mrtvá. Samozřejmě skončil ve vězení.

Otec pak zůstal s ostatními dětmi sám, nejstarší postupně odešly z domova a později, když už měl u sebe jen dvě nejmladší, se opět oženil. Jeho nová žena s ním pak čekala dítě a při jeho narození zemřela i s miminkem, stejně jako jeho první manželka. Podle vyprávění se pak prý otec nějak pomátl, hodně pil, přestal pracovat a jen se poflakoval, nejmenší děti si nakonec vzaly k sobě ty starší. Když zůstal otec v domě sám, usoudil, že je to ten dům, který za všechno může a rozhodl se ho prodat.

Koupil ho od něj mladý řemeslník, kterému jako prvnímu z řady zájemců nevadilo, co se v domě odehrálo. Založil rodinu a provozoval zde svou živnost. Žili si spokojeně několik let, ale pak se stalo neštěstí. Jejich pětiletý syn spadl ve stodole z trámu a zabil se. Rok na to zemřela nejmladší teprve roční dcera na španělskou chřipku a do třetice zemřela jeho žena při porodu. Manžel si vybavil, co všechno o tom domě slyšel a zcela zlomený se rozhodl ho prodat. Kupce hledal dlouho, nikdo neměl zájem, s cenou musel jít hodně dolů. Nakonec si dům koupili starší manželé, kteří se chtěli na podzim života přestěhovat z města na venkov.

Dům si upravili a byli v něm spokojení. Asi po pěti letech, při jedné návštěvě dcery s vnoučaty, došlo k velkému neštěstí. Tříletá vnučka spadla do studny a než ji stačili vytáhnout, utonula v ní. Za další rok náhle zemřel majitel domu. Prý byl zdravý vitální, bylo mu něco málo přes šedesát a jednoho rána se prostě neprobudil. Jeho žena nechtěla v domě zůstávat sama, a tak se dům opět prodával.

Už to zkrátím. Každého dalšího majitele a obyvatele domu postihla nějaká tragédie nebo neštěstí. Úmrtí, úrazy, neštěstí. Posledními majiteli se stali manželé, respektive paní, která nám dům nabízí ke koupi. Když ho kupovali, prý na nějaké zkazky a hrůzostrašné historky nevěřili. Jenže po dvou a půl letech bydlení, kdy její muž zahynul při úraze, svůj pohled přehodnotila a chce tam odtud pryč. A na rovinu nám říká i důvod. Nechce nic zamlčovat, protože chce mít čisté svědomí a hlavně – stejně bychom se to dozvěděli. I proto nám zprostředkovala setkání se sousedkou – pamětnicí.

A my teď stojíme s mužem před velkým dilematem. Máme dům koupit, nebo ne? Jak jsem psala, je za cenu více než přijatelnou, v místě, které nám vyhovuje jak lokalitou k bydlení, tak ohledně dostupnosti do zaměstnání. Dům je sice starý, ale dobře udržovaný, svými nájemníky postupně rekonstruovaný, takže nějaké opravy a úpravy ho sice čekají, ale v podstatě je bez problémů obyvatelný tak, jak je. Dole je velká kuchyň, obývák a příslušenství, nahoře tři pokoje a na půdě ještě mansarda. U domu je dvorek a zahrada s ovocnými stromy.

Váháme. Hodně. Láká nás to, ale zároveň se bojíme. Jsme mladí, právě čekáme narození našeho prvního dítěte. Možná jsem i kvůli svému těhotenství poněkud senzibilnější, nevím. I když pravda je, že i muž si není úplně jistý. Říkáme si, je to dům, neživá věc, to všechno zlé, co se v něm stalo, byla jen souhra náhod a okolností. Ale kdo ví, že? Prostě ten červíček pochybností nám vrtá a způsobuje, že chvíli se přikláníme ke koupi a vzápětí ji zavrhujeme.

Co si myslíte vy? Koupili byste si dům s takovou historií?

Lucie


16.3.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 47   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Prokletý dům. Koupili byste ho?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
YXH
YXH - 18.3.2016 19:18

dadka: smajlik - 47 Taky si myslim ze to neni domem. Kdyby se clovek poradne rozhledl, tak takovych domu uvidi kolem sebe hodne. Nestesti nechodi po horach ale po lidech. smajlik - 65 Jestli se tam nekdo neciti dobre, at se tam nestehuje, aby mel ciste svedomi. Ale aby dum byl bez minulosti, to by si museli postavit vlastni, a to jeste nevi, co se stalo na pozemku, kde by chteli stavet, mohlo tam byt pred tisici lety nejake pohrebiste ci co.

 
YXH
YXH - 18.3.2016 19:18

dadka: smajlik - 47 Taky si myslim ze to neni domem. Kdyby se clovek poradne rozhledl, tak takovych domu uvidi kolem sebe hodne. Nestesti nechodi po horach ale po lidech. smajlik - 65 Jestli se tam nekdo neciti dobre, at se tam nestehuje, aby mel ciste svedomi. Ale aby dum byl bez minulosti, to by si museli postavit vlastni, a to jeste nevi, co se stalo na pozemku, kde by chteli stavet, mohlo tam byt pred tisici lety nejake pohrebiste ci co.

 
dadka
dadka - 18.3.2016 14:07

Myslím si, že všechno je v lidech, že dům není prokletý. Umřela tam matka s dítětem při porodu...to kdysi bylo časté. Četné porody, nedostatečná hygiena, zvláště na venkově, porody doma bez odborníka.
Že se oběsila dcera, když se otec znova oženil a ona nevycházela s nevlastní matkou ,dobře...Byla v pubertě, při takovém počtu dětí matka potřebovala pomoc, starší děti pomáhaly rodičům s mladšími dětmi nebo v domácnosti, dceři to vadilo, nebo dokonce mohla být těhotná...člověk neví. Utopené dítě ve studni... chyba dospělých, že nechají otevřenou studnu, když jsou tam malé děti, které nechají bez dozoru. Voda je magnetem pro děti. Dítě spadlo ve stodole...zase chyba dospělých. Děti by měly být neustále pod dozorem. A tak bych mohla pokračovat. Ten dům za nic nemůže.

 
Arna
Arna - 17.3.2016 20:03

Ono je asi rozdíl když někde straší, zjevují se duchové, něco vrže a pod. Ale pokud se tam vyskytuje časté úmrtí, je to spíš způsobené něčím jiným, patogení zóny a hlavně jejich křížení. To by určitě zjistil nějaký proutkař.

 
illča
illča - 17.3.2016 16:58

.... u nàs je taky jeden takový dům, prý v něm straší. Pravda je, že po té ,co umřeli původní majitelé , se to tam hodně střídá a pár lidí řeklo, že se v domě bojí smajlik - 26

YXH: sladký....mňam mňam.

 
Petruša
Petruša - 17.3.2016 16:54

kubikm: přesně. A skákání přes gumu smajlik - 68

 
Petruša
Petruša - 17.3.2016 16:52

souhlasím s Vererou...

 
YXH
YXH - 17.3.2016 16:52

illča: Jo mi povidej, driv jsem snedla pul kila cokolady na posezeni nebo 20 rakvicek a nic. Ted je vidim na internetu a priberu 5 kg smajlik - 68

 
Verera
Verera - 17.3.2016 13:16

Ve svém domě byste se měli cítit hlavně dobře. Pokud byste měli pořád myslet na to, že se může něco stát, nemá smysl dům kupovat i kdyby byl naprosto skvělý a nezávadný, protože to bude mít vliv na vaši psychiku.

Představ si, jaké to bude, až budete mít dítě. Jestli by ses od něho bála hnout s myšlenkou na historii domu, za chvíli budeš zralá na psychiatrii a za to žádná výhodná koupě nestojí.

 
Bellana
Bellana - 17.3.2016 11:59

Před pár lety jsme hledali dům. Nejdříve jsem se jela podívat, jestli se mi bude líbit okolí. Tak jsem zavrhla hodně domů. Teprve pak jsme si sjednali prohlídku. Když jsem měla pocit, že tam na mě všechno padá, nevzali jsme ho. Jsem váhavý střelec i při nákupu bot, a to je proti domu pakatel. Takže moje rada je: nedat na řeči sousedů, ale na svůj pocit. A když z něho nebudete mít špatný pocit, tak na posudek odborníka, který pozná, jestli do domu budou nutné velké investice. Při pochybnostech je lepší hledat dál. Čeho se člověk bojí, to přivolává.

 
tornado-lou
tornado-lou - 17.3.2016 7:10

Jinak jak rikaji holky - driv byly takovyhle pribehy dost bezny. Deti casto umiraly. A kdybys hledala, tak podobny story najses leckde. Ale myslim ze byste nemeli kupovat neco o cem mate pochybmosti.

 
tornado-lou
tornado-lou - 17.3.2016 7:02

Jestli o tom nejste presvedceni, tak to nekupujte. At uz je to pravda a nebo ne. Kdyz kupujete bydleni, melo by se vam tam libit. Vy vahate.

 
kubikm
kubikm - 16.3.2016 20:47

Petruša: a švihadlo...a školka s míčem...a vybika...

 
Petruša
Petruša - 16.3.2016 20:42

Arna: 9:54: přesně klepadla na koberce...nejlepší prolejzačka a na hraní různých her smajlik - 68

 
illča
illča - 16.3.2016 20:27

YXH: no fyzičku jsem měla mizernou...u babičky o víkendech jsem "žila" občas divoce , ale během pracovního tydne jsem volno po škole trávila zalomená v nějaké poloze, nad knihou... smajlik - 68 ...a cpala se krající chleba že sadlem.
Nenáviděla jsem tělocvik a veškeré aktivity tělocvik připomínající smajlik - 68
Fakt se divím, že jsem v 14ti letech nevážila metrák. Naopak...byla jsem vysokà a vychrtlá....ach jo...to byly krásné časy ...člověk se cpal a nepřibíral.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84181.
Archiv anket.