Zajíc polní. Vidět ho můžete i na Měsíci.
Zajíc polní je obyvatelem polí, luk a lesů. Zajíce zná každé malé dítě a obecně bývá považován za velmi plaché zvíře. Však se taky dostal do nejrůznějších přísloví, například „byl vyděšený jako zajíc“ nebo „utíkal jako zajíc.“ Mnozí mají taky svou vlastní zkušenost, když jim na lesní pasece najednou zpod nohou „vystřelil“ zajíc a prchal v dál. Zajíc má svou vlastní útěkovou vzdálenost. Zvíře leží do poslední chvíle přitisknuté k zemi a čeká, že ho člověk přehlédne. Jakmile však člověk překročí jeho útěkovou vzdálenost, zajíc začne instinktivně utíkat.
Zajíc je vynikající běžec a dokáže vyvinout rychlost až 50 km za hodinu. Delší zadní končetiny mu umožňují skákat dopředu dlouhými skoky a na rovině a do kopce se mu běží skvěle. Z kopce se občas překulí a utíká dál. Dovede taky zmást svého pronásledovatele, když změní směr v běhu v pravém úhlu, nebo dělá dlouhé skoky různými směry.
Zajíc není žádný zbabělec nebo hlupák, a nemá-li na vybranou, přijme boj, i když většinou prohraje. Překulí se na záda a brání se svýma silnýma zadníma nohama. Někdy se mu tak podaří zvítězit nad dravými ptáky.
Zajíc si nehrabe nory, ale odpočívá v mělké prohlubenině v trávě nebo ve křoví, která se nazývá pekáč. V pekáči 
taky samice rodí velmi samostatná, osrstěná a vidoucí mláďata. Zaječice má dvě až čtyři mláďata a za příznivých podmínek může mít jedna zaječice až pět vrhů za rok. Zajíc je výlučným vegetariánem a v zimě mu tak nastávají krušné časy. Zelené potravy je málo, a tak okusuje i kůru keřů a stromků. Jestliže se v létě dostane do zahrady, nepohrdne ani zeleninou. Svou základní potravu si však zajíc obstarává na loukách, v polích a v lese.
Zajíc je taky jedním ze znamení čínského horoskopu a právě tento rok je rokem Zajíce. Rok Zajíce má být rokem rodinné pohody a zlepšení mezilidských vztahů. Kéž by tomu tak bylo. O lidech narozených ve znamení Zajíce se tvrdí, že se dožívají dlouhého věku. Číňané si zajíce velmi považují zejména proto, že je zobrazen na Měsíci. Zadíváte-li se pozorně na měsíc v úplňku, a máte-li alespoň špetku fantazie, skutečně zde spatříte siluetu sedícího zajíce.
Ruský kreslený seriál Jen počkej zajíci! zase spolehlivě dokáže rozesmát i toho největšího škarohlída a pobavit celou rodinu. Zajíc je rovněž jedním ze symbolů Velikonoc. V předvelikonočním čase na nás z regálů obchodů vesele pokukují usměvaví čokoládoví zajíci. No nekupte je, když jsou tak roztomilí, že ano.
8.4.2011 Rubrika: Příroda, zahrádka | Komentářů 11 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jelen evropský - vážný, bojovný a panovačný
- Vepř divoký neboli kanec. Potkat ho radši nechtějte.
- Jezevec lesní. Ve dne ho nepotkáte.
Diskuse ke článku - Zajíc polní. Vidět ho můžete i na Měsíci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
punh: a já si zas pamatuju tu písničku, kterou pořád hráli v rádiu tou dobou "Roste na Champagni tráva, tráva zelená. A v té trávě spává zajíc kudrna..." Zpíval to nějaký zpěvák, už nevím který, závěr písně "že život v lásce není jen samé ó lala, mívá zajíc den co den očka ospalá" - což potvrzuje, že máš pravdu a zajíci byli exportováni kvůli množení. Tolik jsme jich měli...
.gif)
Jarča*: orinka: holky, já si pamatuju, jak jsem asi v 15 byla nahánět zajíce do sítí, myslivci je odchytávali a pak putovali do Francie. Ale to už je přes 30let. Když jedu autem, tak skoro pokaždý mi nějaký zajíc vlítne do cesty, snažím se jezdit opatrně, abych je nesrazila. 
Nejvíc zajíců (nebo divokých králíků) je tam, kde vidí včas divočáky, kteří jim likvidují mláďata (planiny). Loni jich bylo na polích kolem začátku D1 za Prahou (kousek za průmyslovou zónou, kolem 10. km) jak naseto. Skutečně stovky. Byli vidět na bílém pozadí (nasněžilo), vypadalo to, jako když nasype mák. Úžasná podívaná. Jen nevím, jestli to byli zajíci nebo králíci.
Kdysi tady nedaleko od našeho města byla malá zoo,s místními zvířaty,a tam byl nejoblíbenějším zvířetem zajíc,který uměl za nějaký pamlsek bubnovat průvodci na klobouk....My mívali za mého dětství dost často zvěřinu,takže u nás visel zajíc,bažant...Prohlíželi jsme si je zevrubně a litovali,že jsou mrtví a chtěli jsme pacičku ze zajíce pro štěstí,jenže ta moc dlouho nevydržela a po čase se rozpadla....
LenkaT: Oni tam ti naši známí mají na Moravě kamarády, ti nám sem pro změnu jezdí zase střílet naše kance
Jarča*: atˇ nejezdí nikam k Brnu střílet nám naše zajíce, my jich tu už taky moc nemáme
Když sedíme na dovolené hezky venku a koukáme po krajině, občas nějakého zahlídneme, na Znojemsku, a je to paráda, takhle je pozorovat v přírodě
orinka: kdybych je našla, neprodám
My máme kamaráda myslivce, u nás v záp.Čechách je prý zajíců málo, jezdí na ně na Moravu, někam do okolí Brna. Ale jak už jsem psala, já bych je nechala žít...
Jarča*: já pamatuju, jak spolu s bažanty visívali na podzim ve dveřím prodejny Ryby drůbež zvěřina - to už je dávná historie a jsem ráda, že už je tam nevidívám.
Jarča*: kdybys je našla, koupííím!!!!
orinka: jé, Srdíčka jsem měla na chalupě po babičce, kdoví, kde je jim konec.
Zajíc v přírodě je krásnej, ale když jsem ho jednou dostala zastřelného od myslivce, byla jsem z něj nešťastná, co s ním
Raději bych ho nechala běhat
jééé, zajíc Hrdina pohádek, je i taková, jak se dostal na Měsíc. Jenomže už si ji nepamatuju. Byla v prvorepublikovém časopise pro nejmenší, jmenoval se Srdíčko, kde je mu konec. Mrzí mě, že se mi tyhle věci postupně ztratily. A protože je jaro, tak vzpomínám na procházky do polí, kde v zeleném osení hopkovali. Kolikrát je prozradily jenom uši. Zajíček, divoký králík - kéž by jich bylo v přírodě víc. Snad už se na zajíce hony nepořádají, když jsou vzácní.