Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Velikonoce. Pověst o velikonočních vajíčkách

Velikonoce. Pověst o velikonočních vajíčkách

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky spojené s ukřižováním a následným vzkříšením Pána Ježíše Krista. Jsou to svátky pohyblivé, podle tradice se slaví po jarní rovnodennosti stanovené na 21. březen a to v neděli po prvním jarním úplňku. To tedy znamená, že Velikonoční neděle může být v době od 22. března do 25. dubna. Velikonocím předchází čtyřicetidenní půst, v jehož rámci je šest postních nedělí. Poslední, šestá neděle postní se nazývá Květnou nedělí a je dnem připomínajícím vjezd Ježíše Krista na oslu do Jeruzaléma. Svůj název nese neděle od květů, neboť přijíždějící Ježíš Kristus byl jeruzalémským lidem vítán palmovými ratolestmi. V jižních krajích se na paměť této události světily palmové listy, v naší zemi se světily větvičky jívy, nám dobře známé kočičky.

Posvěcené kočičky se zastrkovaly za domácí kříž nebo svaté obrázky ve světnici, loňské staré kočičky se pálily. Po Květné neděli následuje Modré pondělí, pak Šedivé úterý a již přichází Škaredá středa, jejíž název pochází od toho, že se tento den Jidáš škaredil na Ježíše Krista. Podle lidové víry se tento den nesmí nikdo mračit, neboť by se škaredil po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek je dnem Poslední večeře Páně.

Toho dne se jedla zelená zelenina jako špenát nebo zelí a má se za to, že právě tato zelenina dala čtvrtku název. Lidé vstávali časně a omývali se rosou, aby se tak chránili před kožními nemocemi. Biskupové a opati na Zelený čtvrtek umývali nohy 12 starcům nebo řeholním bratrům na paměť toho, že tak Ježíš Kristus stejně učinil i dvanácti apoštolům. Tento zvyk držel i rakousko-uherský císař František Josef I., který rovněž umýval nohy 12 starcům. Taky kostelní zvony zněly při mši na Zelený čtvrtek naposledy a pak umlkly až do Bílé soboty, neboť „odletěly do Říma“. Po vesnici chodili chlapci s řehtačkami, které nahradily zvuk zvonů, a tvrdilo se, že chlapci honí zrádného Jidáše.

Velký Pátek, den ukřižování Ježíše Krista

Tento den je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, ale i dnem, kdy je třeba myslet na spásu. Mše se nekoná a bohoslužba je složena jen z čtení textu a zpěvu. Zároveň se uctíval svatý Kříž a později k nám jezuité přinesli taky zvyk, že věřící rozjímali u Božího hrobu se sochou nebo obrazem Ježíše Krista a monstrancí zakrytou rouškou. Lidé se na Velký Pátek ráno myli v potoce, aby se uchránili před nemocemi. Podle lidové víry se tento den otvírala země, aby vydala své poklady. Tak ke starým hradům a skalám chodilo mnoho hledačů pokladu, kteří se měli orientovat podle různých znamení, například podle rozkvetlého kapradí.

O Bílé sobotě se nesloužily žádné mševelikonoce

Před kostely byly zapalovány ohně a od nich věřící zapálili svíce, které vnášeli do kostela a tím jej rozsvítili. Z Božího hrobu byla vyzvednuta monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha, popřípadě obraz. Noc ze soboty na neděli je Velkou nocí, která dala svátkům jméno a kterou začíná oslava Kristova vzkříšení. Na Velikonoční neděli pak připadá Boží hod velikonoční, opět se odhalují oltáře, předtím na znamení smutku zastřené, a konají se slavnostní bohoslužby.

Velikonoční beránek – symbol Kristovy oběti

Na slavnostním stole nesměl chybět velikonoční beránek – symbol Kristovy oběti. Děvčata chodívala po vsi se stromkem zdobeným barevnými stuhami, které přinášely radost a zdraví. A následuje Velikonoční pondělí, nebo taky Červené pondělí, ke kterému se sice nějaké významné liturgické úkony neváží, ale je to den pomlázky a tato tradice se dodnes udržuje. Chlapci a muži chodí s pomlázkami, obyčejně zhotovených z vrbového proutí, opatřených pestrými stuhami, a šlehají jimi dívky a ženy, za což dostávají malovaná vajíčka, kraslice.

Pověst o malovaných vajíčkách

Je to zvyk prastarý a k jeho vzniku se váže jedna pěkná pověst: Když Pán Ježíš Kristus a sv. Petr chodili po světě, přišli do vsi a v jednom stavení poprosili chudou chalupnici o kousek chleba. Ta však v celém domě neměla ani suchou skývu, ale přece chtěla hosty náležitě uctít. Vzpomněla si, že má ve spíži odloženo několik vajíček, která chtěla následující den prodat na trhu ve městě a zakoupit si trochu mouky. Vajíčka uvařila a nabídla je hostům. Ti pojedli, pěkně za jídlo poděkovali a odešli. Jaké však bylo překvapení chudé chalupnice, když zbylé skořápky od vajíček se proměnily v ryzí zlato. A tak od těch dob ženy a dívky na Velikonoční pondělí dávají mužům i chlapcům malovaná vajíčka na důkaz dobré vůle, lásky a přátelství.

Jiří Glet


12.4.2011   Rubrika: Tradice a lidové obyčeje   |   Komentářů 1   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Velikonoce. Pověst o velikonočních vajíčkách

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon
sharon - 12.4.2011 10:31

hezkej článek....smajlik - 45

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.