Jak se bydlí.... ve světě?
Když se člověk musí chránit před vražedným vedrem nebo smrtícím chladem, projeví se jako velmi vynalézavý tvor.
Geniálně vyřešili tento problém Mongolové se svými jurtami. Nůžková konstrukce z ohebného dřeva sestavená do kruhu tvoří kostru, která je obložena plstěnými rohožemi staženými po obvodu látkovými pruhy. Třiceticentimetrová vrstva plsti má stejnou izolační schopnost jako cihlová zeď silná 6 cm. Jurta poskytuje dostatek místa pro čtyři až šest členů rodiny a lze ji složit nebo p ostavit za méně než hodinu. V jurtách žije dodnes v Mongolsku 61 procent obyvatelstva, a to i ve městech.
Naopak arktičtí Eskymáci si stavějí dům zvaný iglú na místě, kde právě jsou, a z materiálu, který jim příroda sesílá z nebe: ze sněhu. Z vrstvy sněhu vyřezávají nožem kvádry a kladou je na sebe do kruhu, takže vlastně stavějí dům zevnitř. Přitom si vyřezávají sníh pod nohama. Podlaha tak stále klesá a dům roste vzhůru do výšky. V kupoli vysekají otvor, jímž uniká teplý vzduch. Na závětrné straně vede podzemním průchodem cesta ven. Zvenku jsou pak ještě všechny škvíry utěsněny sněhem. Za dvacet minut je iglú hotovo. Jeho stěny izolují tak dobře, že uvnitř lze dosáhnout teploty 0 stupňů Celsia, i když je venku – 50 stupňů Celsia.
Kočovní obyvatelé pouští a jejich okrajových částí to ovšem tak jednoduché nemají. Sánové (Křováci) v jihoafrických pouštích Namib a Kalahari, beduíni a Tuaregové na Sahaře, Mongolové v poušti Gobi a australští domorodci si musí svá obydlí vozit či nosit s sebou. Sánové a Austrálci jsou přitom typičtí tím, že nemají žádné velké nároky. Stačí jim zástěny proti větru nebo prosté chýše z větví, kusů trávy nebo kůry. O něco pracnější obydlí mají Tuaregové, kteří na svých kočovných výpravách pouští žijí v podlouhlých stanech z barvených kozích nebo ovčích kůží. Pokud zůstanou delší dobu na jednom místě, stavějí si chýše ze slámy a palmových listů. Usedlí Tuarégové žijí v hliněných a zděných domcích. Podobně bydlí beduíni, jejichž velké tkané obytné stany bývají někdy vystlány koberci a mohou se vyznačovat i přepychem.
V Africe najdeme hned několik druhů obydlí. Nejprimitivnější formou afrických obydlí jsou kopulovité nebo úlovité chýše, které jsou stavěny trpasličími kmeny v konžském pralese. Budují se tak, že se do země zarazí větve nebo kruhovitě uspořádané kůly, které se nahoře zahnou do středu, kde se svážou, čímž vzniká střecha, jež je dodatečně ještě pokryta listy. Do chýše se vlézá kruhovitým nebo vejčitým otvorem, který je umístěn několik decimetrů nad zemí, aby do chýše nevlezli hadi nebo jiná zvířata. Kolem chýší je zahrádka nebo pole, dále pak jen neobdělávaná půda nebo prales. V oblasti tropických pralesů se pro stavbu chýší používá dřevo, palmové listy, bambus a chýše se zastřešují větvemi, trávou nebo kůrou stromů.
Ve stepích je stavebním materiálem hlína nebo tvrdý materiál z termitišť. Větve rozestavené po obvodu chýše jsou oplácány hlínou a navzájem svázány, čímž se vytváří střecha chýše.
Že jako obydlí lze využít i jeskyni asi nikoho nepřekvapí. Typickou ukázkou je obec Kandovan v severozápadní části Iránu. Kamenné útvary ve tvaru kuželů přirozenou cestou vytvořené ze stlačeného sopečného popela způsobují, že krajina vypadá jako obrovská termitiště. Tento způsob bydlení – moderním civilizaci možná nepochopitelný, je však místním lidem znám již odpradávna a ostatně není žádnou specialitou jen tohoto kraje. Stejný způsob ubytování v jeskyních můžeme třeba nalézt i v Číně, Tunisu a jinde. Existuje spousta pověstí o uprchlících, kteří si tato obydlí vybudovali a přizpůsobili. Historická pravda však bude pravděpodobně daleko prostší. Jeskyně jsou prostě vynikajícími tepelnými izolátory a bydlení v nich je nejen snadné na pořízení, ale i poměrně teplotně luxusní.
Nepřipadá vám v porovnání s těmito obydlími klasický evropský zděný dům příliš drahý? Nepřipadá vám zbytečně náročný na stavbu? Zbytečně luxusní? Všichni si stavíme své opevněné hrady. Ale nenapadlo vás někdy, jak úžasné by bylo oprostit se od „pevného“ domu a žít jen tak volně?
V Německu, v Polsku, Rakousku i Maďarsku vyrůstají jurty napodobující tu klasickou mongolskou jako po dešti. Čím dál více lidí zvažuje koupi mobilního domu. Jen se podívejte, jak luxusně může jurta vypadat:
Vyzkoušeli jste si někdy bydlení v netradičním obydlí? Třeba v maringotce, mobilním domě nebo jurtě? Zkusili byste to, kdybyste měli tu možnost? Měli byste strach ze zlodějů? Nebo z posměchu ostatních lidí? Potřebujete svůj opevněný hrad nebo toužíte po volnosti?
(Použité zdroje: RD: Věda na rozpacích, radekburda.com, www.yurts.com)
8.11.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 28 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak se bydlí.... ve světě?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Kadla: náš panelák byl někdy z roku 1980 a talky tam bylo slyšet všechno. Za normálního provozu se to člověk naučil nevnímat, ale třeba večer, když už bylo doma ticho, tak byl normálně slyšet hovor ze sousedního bytu. A jiné projevy jakbysmet.. Díky tomu například vím, jakou frekvenci styků měli sousedé a že ten nad námi nevydržel, chcípák, ANI ty blbé tři minuty
Zvědavka: Ty odtamtud pocházíš?
Kadla: já vííím
Zvědavka: Na Valašsku je krásně
Tak spala jsem kde všude, přes širáky, na sněhu mnohokrát, stany, tee-pee, salaše, seníky, jesličky, jeskyně, kanál .... Ale to vše ještě v dobré tělesné kondici. Něco z toho bych chvilkově dala i dnes, ale něco už ne. Ovšem bydlet v tom natrvalo ???? ....
Jinak bydlím v paneláku a taky jsem jich už několik vystřídala a že bych zažila tak ,,zvukové nepohodlí", jak tu někdo psal, to opravdu ne. Teď bydlím v paneláku z cca 1984 -6?? a pokud zrovna soused něco nevrtá, tak o nikom ani nevím.
Ale MOC MOC bych se chtěla, až vystřelí dcera s maturitou v kapse, odstěhovat na nějakou dřevěnku, pokud možno asi na Valachy. Ale možná najdu i jiný kout republiky ????? Hlavně PRYČ z města
no bóže, dnes se bydlí i v kanálech, tak co...
YXH: recyklace trochu jinak
Kromě stanů jsem spala ve staré opuštěné salaši, bez dveří a bez oken. Taky jsem spala na hradě Velhartice, ještě za komoušů. Sice máme velký zděný dům, ale na stará kolena bych klidně brala mobilhouse nebo i tu jurtu, už jsem před nějakou dobou zkoumala stránky někoho, kdo tu jurty staví.
Tady dalsi hezke obydli Lindisfarne, severovychodni Anglie, Svaty ostrov... Ze starych lodi vlastne takove boudy pro rybare...
Jina zajimavost tzv. Stromovi lide, Papua opravdu ziji na stromech ve vysce az 40m, videla jsem dokument jak ty svoje obydli stavi tak me napadlo, ze ziji jako ptaci v korunach stromu...
http://www.papuatrekking.cz/korowai-kombai-tree-people.html Papua, Kombaiove - stromovi lide
Hezky clanek
já jsem spokojená s panelákem, má to svoje mouchy, ale pokud jsou dobří souisedé, je to celkem fajn. Na nějaké pokusy už jsem příliš stará
Jen když poslouchám jak se žije v Anglii, nebo v Dánsku, je mi z toho trochu smutno. Ale už to těch pár let vydržím
Jezdili jsme pod sirak leta, bez stanu a deckam se to libilo, tady to nejde, neco by nas mohlo sezrat a nejsou to komari.
Co takhle dum z lahvi od formaldehydu? Byl postaven v roce 1952 v Kootenay v Britske Kolumbii
lee: no vida Ještě, jaký by se tam platil nájem
Almega: Jarča*: na slovensku jsou taky skalní domky,nedávno jsem o tom četla, žili tam lidi ještě před pár lety, jen že staří umřeli a mladí tam nechtějí žít, je to málo luxusní.. vypadalo to tam krásně, všechno jednoduché a s tím teplem, prý je tam v zimě v létě asi 19 stupňů,to není špatný...
u nás je toho taky hodně slyšet (cihlový dům). I běžný hovor, pod náma je teď kancelář asi o třech lidech a dost je slyším když jsem tady potichu (syn chodí po obědě spát a i když zatím nespí a povídá si tam tak je slyším)
Ale zvuky z wc a podobně naštěstí ne
Nika1: Ten náš panelák stavěli v roce 1988, my se stěhovali do novostavby v roce 1989.. A slyšet bylo fakt úplně všechno...