Ježíšku, prosím, přines mi... Jaké bylo vaše úplně největší vánoční přání?
Vánoce, to jsou především svátky rozzářených dětských očí, napjatého očekávání a netrpělivého rozbalování dárků. Vzpomínáte si na to jemné šimrání kolem žaludku, které znemožňovalo polykat sousta štědrovečerní večeře? Víc než maminčin vynikající bramborový salát nás zajímalo, jestli pod stromečkem bude alespoň něco z toho, co jsme si usilovně, toužebně přáli.
Pro malé děti jsou nejkrásnějším dárkem hračky. Také jsem byla taková. Do určitého věku mne rozhodně nenadchly žádné kousky oblečení, to pro mne nebyly skutečné dárky, kdepak.
Za to když jsem rozbalila knížku, omalovánky, nové pastelky či zajímavou stavebnici, má radost neznala mezí. A když se pod stromečkem objevila i nějaká krásná panenka, byla jsem přímo v sedmém nebi.
V době, kdy jsem byla malá, nebylo k dostání tolik druhů panenek, jako je tomu dnes. Co si tak vzpomínám, toužila jsem postupně po třech: po chodičce, pak po panence, která vypadala jako miminko, a nakonec po nějaké 
s dlouhými vlasy, abych ji mohla česat. Jelikož jsem však byla z rodiny sic poctivé, leč chudé, na naplnění své touhy jsem si musela vždycky trpělivě počkat.
Dodnes si pamatuji, jaký je ten okamžik, kdy se to, o čem sníte a co si úplně nejvíc ze všeho přejete, promění ve skutečnost. Chvíle, kdy jsem konečně držela v dětské náruči panenku – miminko, se mi vryla hluboko do paměti a na pocit štěstí, který mne v tu chvíli zaplavil, nikdy nezapomenu. Toužila jsem po ní dlouho, žadonila, prosila... Každé narozeniny a svátek jsem čekala. Marně. A pak to najednou přišlo: Seděla jsem pod stromečkem, v náruči chovala své „opravdické“ miminko a v očích jsem měla slzy štěstí.
V té době už jsem věděla, že dárky nenosí Ježíšek, přesto jsem ty Vánoce vnímala jako zázrak.
Máte také nějakou vánoční vzpomínku, která vám utkvěla hluboko v nitru? Splnil vám Ježíšek opravdu velké a vroucí přání alespoň jednou?
7.12.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 39 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ježíšku, prosím, přines mi... Jaké bylo vaše úplně největší vánoční přání?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Boohuska: Dívám se, že mají velký výběr kosmetiky a dekorativní kosmetiky. I doplňky stravy.
Já ho používám ráda, ale teď jsem ho delší dobu neměla a konečně jsem si ho koupila.
Boohuska: Tuhle vůni miluji na léto i na zimu. Je to pro mě vůně čistoty, také objednávám na notino, jsem s obchodem moc spokojená.
Já jsem objednávala letos kosmetiku a parfémy, sobě jsem si konečně koupila https://www.notino.cz/dolce-gabbana/light-blue-eau-intense-parfemovana-voda-pro-zeny/, je dokonce teď ve slevě.
Můj syn si přál na Vánoce kvalitní koženou peněženku, podobnou jako nosí táta. Nechtěla jsem pro něj kupovat peněženku za tisíce, tak jsem mu koupila neznačkovou kvalitní koženou peněženku z obchodu https://kozena-penezenka.cz/ Porovnávala jsem jí s tou manželovou a zdá se mi snad i lepší a to byla výrazně levnější
batum: já ty kalhotky letos úplně náhodou koupila holce k vánocům
taky jsem je jako děcko strááášně chtělajen nejsou dny anglicky, ale česky a nemají kytičky, ale smajlíky
stanik:pejsemk krásnej a říkat mu Jantárku by taky bylo dobrý
Jinak moje přání...já měla kupodivu vždycky ráda měkké dárky
v deseti jsem dostala nádhernej prihovanej svetr na zip..pruhy byli odstíny fialové a byl kupovanej a né pletenej od tátyto bylo radosti
.jpg)
tu tatru jsem kdysi taky chtěla a nedostala... tak jsem jí koupila prvnímu synovi když mu byl rok a 3/4 (tedy před šesti lety) k Vánocům a nějakej extra úspěch neměla, máme jí doteď a mladšího taky nijak nebere
Stanik a lee: jééé, to jsou opravdu ty nejkrásnější dárečky. Já svého pejsana dostala před 12 lety za maturitu a on si nás ochočil komplet celou rodinu 
Co si pamatuju, tak největší přání jsem měla asi ve čtyřech letech - velkou oranžovou Tatru. Přání se mi splnilo, Tatra dodnes "parkuje" v garáži s mým autem. 
.JPG)
Gorawen: tu knížku mám doma, je krásná
tu propisku s Mickeym si taky pamatuju
a ty kalhotky taky, kdo je měl byl in
Stanik 11:56: je nadhernej takovy plysatko zivy...At vam dela jenom radost...K Benikovi vsichni psi jdou do nebe to je skoro na 100%...
lee:12:08: ty mas tedy zviireny...
batum: 15:12 hezky s tim kocarkem a zvonenim 2x....
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Ja si pamatuji, ale to nebyly Vanoce byla jsem tehdy nemocna a ze skoly jsem chodila kolem knihkupectvi a papirnictvi v tom knihkupectvi meli krasnou knihu - Pohadky z tisice a jedne noci Frantisek Hrubin (ilustrace Jiri Trnka) ta kniha me ucarovala - hlavne ten obal, kazdy den jsem ji okukovala za tou vylohou...
Hned vedle v papirnictvi meli za vylohou takovou propisku oranzovou a uvnitr byl Mickey Mouse ten byl na konci te tuzky v takovem jakoby pruhlednem skle a kdyz se ta tuzka otacela nahoru a dolu tak Mickey padal shora, dolu...Asi jsem byla hodne nemocna nejake vysoke horecky a oboji jsem dostala knizku i tu propisku to beru za nejvetsi moje detska prani, ktere mi vysly....
- - - - - - - - - - - - --
http://www.umedvidkapu.cz/detail.php?zbozi=513966 (tuzka podobna te moje trochu ten Mickey uvnitr je uplne stejny...)
http://www.antikvariatmotyl.cz/search?q=Franti%C5%A1ek+Hrub%C3%ADn+-+Poh%C3%A1dky+z+tis%C3%ADce+a+jedn%C3%A9+noci (kniha je presne zde)...
.jpg)
batum: já ty kalhotky raději nenosila aby vydržely,pak zpuchřely gumičky a vyhodily se
To je hezky clanek
Me to zase dojalo, jak jsem si to predstavila.
Vybavila se mi taky scena z filmu Edith Piaf, jak tam Edith jako holcicka chodila koukat za vylohou na panenku a tata ji pak tu panenku prinesl.
No a batum s tim druhym zazvonenim, to je taky takovy hezky.
Ja se hrozne tesim na kazdy dalsi Vanoce s detma 
.jpg)
Hezký článek
Linda+evropka- vy jste mi připomněli krásné vánoce, kdy jsem taky dostala gaťky se jmény na celý týden...
.heččč.... já to měla tenkrát anglicky, na ramínku v igelit. srdíčku zabalené..slečna šťastná,že mám něco co holky nééé.Ty brďo to je snad včera
Byla jsme normální rodina,peněz nebylo nikdy dost,ale vánoce byly nádherné...rodiče se snažili nám vše vynahradit, od jídla přes ovoce,ale i jižní jsme měli, to byla vzácnost,ale taky to lepši chutnalo než teď.
Dárky jsme měli co bylo potřeba do školy, na sebe...to se vždy přešlo, ale knížky, hry, hračky na prvním místě, jako všude....ale chtěla jsem od Jéžička kočárek...péráček s boudou a červený...no a pod stromečkem nebyl, to bylo zklamání,ale někdo zvonil ještě jednou a musel jít otevřít ten nejmladší ...tak jsem ubrečená šla......no a za dveřma můj vysněný kočárek a mrkačka sádrová v něm a já křičela, že Jéžišek zapomněl,ale vrátil se a má mě rád.......pak jsem skoro každý rok čekala na druhé zvonění.
No už jsem o pár kil starší,ale stejně věřím na Jéžiška a běda mu jak nepříjde
V mé paměti není žádný dárek,který by mi udělal opravdu velkou radost!-myslím tedy v dětství...Byli jsme chudí a dárků bylo málo,a ještě jsme byli moc zvědaví,takže jsme s bráchou vždycky všechno našli a předem okoukali.Na panenky jsem nebyla zvědavá nikdy,měla jsem bráchu místo ní.Od 2. třídy až do 7. jsem si přála přestat chodit na housle-ale ani to rodiče nechtěli pro mne udělat,až v 8.třídě....Tak to bylo radosti!!
