Dokážou bytoví architekti vytvořit teplo domova?
Co člověk, to jiný názor na zařízení bytu. Každý z nás má jiné představy o tom, co je útulné, praktické, oku lahodící… Jednomu navodí příjemnou atmosféru zabydleného domova háčkované dečky a spousta drobných ozdobných předmětů, jinému z toho naskakuje husí kůže jako pralinky a dává přednost spíše střízlivému stylu.
Ať je to tak nebo tak, rozhodnout, co je a co není správné, je takřka nemožné. Osobní vkus je záležitostí každého z nás a navíc, při zařizování bytu nehraje vždy roli jen dokonalá účelnost, sladěnost a respektování módních směrů. K mnoha věcem máme často velice úzký osobní vztah, a tak se může stát, že na čestné místo v obývacím pokoji vystavíme něco, co by citově nezaujatý člověk označil za vrchol nevkusu.
Vysvětlujte pak někomu, že ten malovaný hrneček s ulomeným ouškem, na němž se skví přesladce vyvedení chlapeček s holčičkou, je „dědictví“ po babičce, kterou jste nade vše milovala. Nebo že kostrbatá keramická kasička je dárek z lásky od tehdy desetileté dcerky, která ji pro vás přepečlivě tvořila? Když někoho pohled na takové přeměty esteticky uráží, je to jeho problém. Já si pokaždé, když při úklidu utírám prach, na babičku vzpomenu a stejně tak se vrátím v čase a vidím svou dnes dospělou dceru, jak mi se zářícíma očima plnýma očekávání svůj dárek předávala.
Několikrát jsem zhlédla pořad o bydlení, který vysílá jedna naše televizní stanice. Parta vystudovaných bytových návrhářů, kteří mají ten „správný patent“ na to, co je zaručeně „in“, nemilosrdně vtrhne do soutěžního bytu, slovně se pozvrací nad současným zařízením, aby pak předvedla, jak se má takový byt správně a bezchybně zařídit. I když se snaží vzbudit dojem, že jim jde vždy o respektování osobnosti majitele, dle mého názoru jim pokaždé – byť v různých obměnách – vyjde bohužel v podstatě jedno a to samé. Taková kreativní uniforma.
Napadlo mne, jak by se asi tvářili, kdyby přišli k nám, pakliže bych byla (jako že nejsem) ochotná vpustit je do svého soukromí. Ne že bych si nechtěla nechat poradit, inspirace není nikdy dost, ale aby někdo rozcupoval jako kus špinavého hadru něco, co jsem po léta tvořila, zařizovala... na to opravdu zvědavá nejsem.
Co vy? Byli byste ochotni přenechat zařízení svého bytu někomu cizímu? Někomu, kdo k místu, kde žijete, a k věcem, jež máte, nejen nechová citový vztah, ale ani špetku úcty?
A pochlubte se – též se vaše vitríny a poličky pyšní absolutními kýči, nad kterými vám vlhne oko a jihne hlas?
30.5.2012 Rubrika: | Komentářů 72 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dokážou bytoví architekti vytvořit teplo domova?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.My jsme si při zařizování domu žádného architekta nezvali. Bydlení jsme si udělali tak, jak se nám líbí a jestli se to někomu nelíbí, tak je to jeho problém. On tu s námi nebydlí. Nejvíc jsem pyšná na naši podlahu. Je to dlažba imitace dřeva z https://www.koupelny-dlazba.cz/dlazba-imitace-dreva , která na první pohled vypadá jako dřevěná podlaha.
Holky nemáte prosím některá zkušenosti s krbem na líh do bytu?
Koupila jsem si přesně tuto krbovou vložku na líh https://www.krby-bef.cz/cz/katalog-produktu/krbove-vlozky-teplovzdusne/bef-spirit/bef-spirit-6 , kupuji si od nich i bio líh, ten jediný není cítit, když se spaluje.
Kde jste ji koupila? od které značky? a jaký líh se tam zapaluje prosím?
My ano, koupila jsem ho asi rok a půl zpátky. Často v něm zapalujeme líh, navodí to velice příjemnou atmosféru, navíc se kvůli tomu nemusela dělat žádná stavební úprava.
Ahoj holky, prosím nemáte náhodou některá v bytě krb na líh? jak to prosím přesně funguje?
Díky mockrát za velmi zajímavé počteníčko. :-) Já osobně si myslím, že pokud bytovému architektovi vysvětlíte, jak si své nové bydlení představujete, tak by měl být schopen vaši představu vystihnout a teplo domova tak vytvořit. Já mám v tomto ohledu například skvělou zkušenost s bytovými architekty z http://www.pwinterier.cz/ :-)
Příslušenství pro černé a zelené nalepovací tabule:
http://www.nalepovacitabule.cz/17-prislusenstvi-pro-cerne-a-zelene-tabule
Já souhlasím se Slávkou. Teď už je tolik možností, jak si sama a hezky sestavit byt bez pomocí nějakého bytového designéra. Místnosti jsou na internetu už přímo sestavené, tak když se něco líbí, tak to prostě koupíte a máte to hotové a nemusíte kupovat skříňku o skříňce :-) Taktéž jsme teď kupovali ložnici (http://www.postele-matrace-mt.sk/moderna-spalna-volinois-wenge/) jako nevypadá to, jako na obrázku, ale snažíme se , ať se to tomu aslespoň přiblíží :D :-)
Mě se třeba moc líbí, ale vážně není nad to si to udělat doma sama. Na internetu je plno inspirací a proto mi přijde, že není nutné pomáhat. Teda pokud máte aspoň trochu cit na takové věci. My tedka teprv zpravujeme byt a koupili jsme ložnici, už teda přímo sestavenou a moc se nám líbí, takže není potřeba ani žádnej designér :-) Je sice jen úplně obyčejná, ale časem do ní ještě naskládáme pár věcí (http://www.mt-nabytok.sk/spalna-margaret-1/)
mě by se právě moc líbilo, kdyby ukázali ten samý byt třeba po půl roce, jak se tam lidem bydlí, jak to zabydlelia co se jim třeba nevyhovuje a tak
Mně se ten pořad taky líbí, ale protože mám doma člověka z branže, tak na to koukám jinak. Jako "kam dávají knihy?". Pěkný jsou ty proměny na ČT, musí se vejít do stanoveného limitu a ti lidé říkají, co potřebují. Ten druhý pořad je spíš o stylingu. Ad ty osmdesátky - já jsem sice generace dospělých v osmdesátkách, ale teď jsme pořizovali nový byt a zjistili jsme, že ty osmdesátkový věci jsou pěkný - alespoň některé z nich. Pravda je, že třeba stůl máme na míru. Starý prádelník používá manžel jako zásuvky k psacímu stolu, má mělká široká šuplata a je dubový. Takže - je to o fantazii. Pobavil mne kolega, který mi v práci líčil, jak s přítelkyní zařizují byt. Tak jsem mu vylíčila, že máme krásnou šatní skříň z ikea. Byl užaslý z toho, že můj muž má doma ikea. Holt časopisy i televizní pořady vzbuzují v lidech představu, že jakmile si pustí domů architekta, vyrobí jim nádraží s pohovkou natuzzi za stodvacet tisíc. Jo, jsou takoví. Dokonce jsou na to i pyšní. Ale opakuju, v tom bytě žijete vy a jestliže tam chcete sádrový trpaslíky, mějte je tam. Vám tam musí být dobře.
tak tady asi budu za "černou ovci"nebo "bílou vránu" ale mě se zmiňovaný pořad moc líbí, téměř všechny proměny (sleduju to pravidelně)
myslim že nějaká domluva s těmi lidmi tam je, jen to není v tv. A třeba mají úložné prostory jinde, těžko říct. A určitě si tam ti lidi pak dají nějaké osobní věci, knihy atd.
já bych si je kidně do bytu pustila
ale třeba ten byt co tu na něj byl odkaz, ten jsem dneska taky viděla a ten se mi teda moc nelíbí, jen možná ta ložnice
Mne se prave libi, kdyz k nekomu prijdu a vidim jeho dusi, neco z neho...Nejvic me vzdycky zaujmou obrazy, knihy, kvetiny, ale i ubrus, vyhled z okna...
Lisa: Přesně po takové knihovně toužím taky. Byl by v ní temně zelený koberec s dlouhým vlasem a na oknech těžké závěsy, aby se dalo udělat přítmí. A pak by tam byl jestě čajový stolek a sedací polštářky na zemi. Taková knihovno-čajovna. Ale jaksi mi na to chybí místnost :-(
My máme momentálně dům zařízený převážně nábytkem, který jsme růzě podědili nebo získali zadarmo od příbuzných, kteří se ho zbavovali. Jídelní stůl a lavici v kuchyni nám tu nechali předchozí majitelé, protože se jim do nového bytu nehodila. V obýváku máme sedačku po tchýni a stěnu po mojí babičce, jejíž součástí je stokilová šatní skříň z masivu. V ložnici máme matraci na nožičkách bez rámu, kterou jsme ještě coby dva studenti bez stálého příjmu kupovali na privát a místo šatních skříní vyřazený kancelářský nábytek od tchýně z práce. Ze začátku mi tenhle systém "co kdo dal" a každý pes jiná ves dost vadil, protože na design si potrpím, ale pak mi kamrádka řekla, ať jsem ráda, že se o nábytek nebudu muset bát, až budu mít malé děti. A že zařídit si dům novým nábytkem podle svého vkusu můžu, až všechny moje děti pochopí, že po nábytku se nečmárá, nekope se do něj, nepoužívá se místo prolízaček a podobně.