Hospodyňky, nástup! Bez těchto rad nemůžete existovat.
Doby, kdy byla děvčata od útlého věku připravována na oslnivou celoživotní kariéru u plotny, jsou dávno pryč. Dnes už naštěstí tráví ženy mimo domácnost více času než v ní, ale přesto péče o rodinný krb zůstala převážně v jejich kompetenci. A tak určitě i dnešním dívkám a ženám přijdou vhod různé dobře míněné rady, kterak si „domácnost čistou udržeti, jak chutného pokrmu docíliti a jakým způsobem různé druhy oděvů práti“.
Zatímco některé rady jsou skutečným přínosem a mohou nám usnadnit čas i námahu, jiné jsou spíše k pousmání. Někdy to skoro vypadá, jako by autoři odborných příruček pochybovali o ženské inteligenci. Při listování jednou starší knihou plnou dobrých rad jsem se nad některými postřehy moudré hospodyně opravdu dobře bavila.
Nevěřily byste, jakou vědou se může stát třeba úplně obyčejné čištění klik. Je prý rozumné čistit vždy všechny kliky najednou, neboť když už si připravíme speciální roztok, je ho jen na jednu kliku škoda. Výborně, to si musím zapamatovat. Ocenila jsem i důrazné doporučení, že domácí práce nemá vykonávat jenom žena. Prý je vhodné zapojit všechny členy domácnosti. Mno, to my přece víme, že? Teoreticky to většinou nebývá žádný problém, v praxi je pak mnohdy situace úplně jiná.
Zcela šokována jsem byla radou, abych v případě, že nemám na přípravu jídla dost času, volila nějaký méně časově náročný pokrm. To by mě vskutku samotnou nenapadlo. Ale pojďme dál. Dočetla jsem se také veledůležitou informaci o tom, že domácí práce je možné dělat dobře nebo špatně, rychle nebo pomalu a s velikou námahou či téměř bez námahy. Bez mučení přiznávám, že nad tímto sdělením jsem poněkud v koncích. O tom musím ještě hodně popřemýšlet.
Naprosto mě také uzemnilo zjištění, že dle jakéhosi výzkumu ujde průměrná žena za den v kuchyni 10 km (slovy deset kilometrů). Tak tady jsem na vážkách. Sice jsem si to nikdy neměřila, ale když se podívám do své panelákové kuchyně, dovolím si o serióznosti onoho výzkumu tak trochu pochybovat. I když, kdo ví. Taková babička Boženy Němcové toho po seknici našukala možná ještě o něco víc.
A teď pozor! Důležité! Nakupujte jen tolik potravin, kolik spotřebujete. Těžký nákup si pak rozložte do dvou vyvážených břemen. Lépe se vám ponese a vaše páteř vám bude vděčná.
Pak jsem v příručce našla ještě cenné postřehy a praktické návody na zorganizování práce a účelné rozmístění nábytku… A to vše bylo završeno perlou, kterou toto povídání zakončím: pokud se vám někdy stane, že něco pokazíte, či se poraníte, nikdy neztrácejte hlavu. Zastavte se a v klidu přemýšlejte, jaké další kroky musíte učinit. Jestliže jste v koncích, neváhejte zazvonit na zkušenější sousedku a požádat ji o radu. Ve svém rozčilení byste totiž mohla udělat nějakou další chybu.
Zdroj: Kniha Rady pro domácnost
23.8.2012 Rubrika: Náš domov | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Hospodyňky, nástup! Bez těchto rad nemůžete existovat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Na čištění mosazi, která je pěkný prevít je nejlepší asi popstupovat tak, jak je to popsáno tady
http://www.rady-kutilum.com/cisteni-mosazi-159
Ve stručnosti, jar, čistící prostředek a hlavně olej, ten dělá opravdu zázraky, i když aby fungoval úplně dokonale, tak je nutno mít například kliku odmontovanou.
Ta kniha o té domácnosti mě bavila už jako školačku, četla jsem si ji před spaním. Třeba když jste si našly říznutí do prstu, tak tam psaly, jak tomu předcházet. Kdyby z někoho už teklo krve, jak z vola, tak tu knihu asi rozcupuje na kousky. A maminka mi půjčilai knihu o miminku, když jsem byla těhotná, asi z 50. nebo 60. let. Už když jsem četla: ...jistě si vyberete slušivé těhotenské šaty, vždyť je šily vaše družky, řehtala jsem se jako malá.
Já bych si dovolila reagovat na předposlední odstavec. Jednou jsem táhla nákup v obou rukou, těžké to bylo jak cosi... No a potkala jsem "kamaráda". Tajně doufala, že mi s tím pomůže a on vtipně poznamenal:" Máš to těžké? Tak si to dej do druhé ruky."
YXH: Jo to byla zábava,ty hodiny "péče",bylo to každých 14 dní a střídalo se to s vařením...Pamatuji se,jak jsme ta " mimina" zlomyslně točily za nohu nad hlavou,jako nám padaly na zem a podobně...Kdepak by mne napadlo,že jednoho dne někdo bude točit živými dětmi....
Křeček: Neco takoveho jsme se dozvidaly ve skole v hodine Pece o dite. Byla to takova kravovina, ze jsem se snazila te vyucovaci hodine vyhnout. Chtela jsem radsi delat na zahrade nebo s klukama v dilne. Kdyz se mne ptali proc, tak jsem rekla ze deti mit nebudu A taky vareni, nektere receptury byly silene.
Bellana: to datum 21/8/68 mi říáká, že jsem měla 10 dní před svatbou
na staroměstskou jsme se nedostali, ale novoměstská nás vzala...takže, když potom v 69 byly prověrky, tak na dotaz
co soudím o srpnu 68 jsem klidně mohla říct, že to si budu pamatovat celý život, že jsem se vdávala
poslali mě pryč
Když jsem byla poprvé těhotná, dostala jsem po nějaké z babiček knížku "budeme mít děťátko"
Když jsem se hned na prvních stránkách dočetla, že sovětské ženy porodní bolesti nemají, neb vědí, že to jsou jen stahy, někam jsem ji zahodila
nojono to byly časy - zkoumala se prostěradla po svatební noci a hospodyňkám se udílely "dobré rady" do života
Jaru super článek...díky....
Bellana: 10:38......já včera měla taky v Globusu vrchovatý vozík....jen pro rodinu , ne pro potkany , ale taky 14 dní do supermarketu nevkročím....víš....
kubikm: jo jo....sidol.....byla i básnička.....čistím čistím sidolem psi mi se@ou pod stolem.... a dál nevím...
Bellana: tak já ti to teda věřím, hlavně že vědí kolik je států v Americe....
kubikm: To ti nezávidím. U nás už bohudík byly bakelitové, ty se cídit nemusely. Vlastně jsem z chudé rodiny, a tak se nemuselo ani čistit stříbro, oprašovat bibeloty a vůbec dělat spoustu zbytečností. Zlaté Valašsko padesátých a šedesátých let.
loupák: Omlouvám se, že jsem nepochopila, že je to vtip. Čím dál tím častěji musím někomu vysvětlovat slova z nedávné minulosti, a tak už trpím deformací a uvádím na pravou míru v míře větší než nezbytné. Pokusím se polepšit. Třeba tento týden jsem musela několika lidem pod třicet vysvětlit, co se stalo 21. srpna 1968. No, věřila bys tomu, že to doopravdy nevěděli?
Meryl, dík za článek. Hezky mně pobavil.
kubikm: sidol nepřipomínej, při větě "Je třeba vyčistit kliky", jsem se každý týden osypala.
Také mám doma několik takovýchto skvostů. Musím však říci, že výlevky soda+ocet, jak to dělala mamka, čistím takto dodnes. Věřte, nemá to chybu a je to levnější.