Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Bolševník velkolepý k nám přišel z Kavkazu

Bolševník velkolepý k nám přišel z Kavkazu

Znáte nějakého rostlinného přivandrovalce? Samozřejmě že ano. Asi nejpopulárnější je bolševník velkolepý, Heracleum mantegazzianum. Je to vskutku impozantní rostlina – až 5 m vysoká, s bílými květy v okolících, které mohou mít průměr až 75 cm. Pochází z Kavkazu, ale tamní rostliny jsou prý výrazně menší. Jak je vidět, v našich krajích se mu daří. Musíme jej odlišit od našeho domácího druhu, bolševníku obecného, Heracleum sphondylium, který je mnohem menší a nedělá problémy.


Jako mnoho dalších rostlin byl bolševník přivezen botaniky a jako zajímavost pěstován v botanických zahradách. Jeho atraktivní vzhled zaujal zahradníky a ti jej začali nabízet jako okrasnou rostlinu do zahrad a parků. V Čechách byl poprvé vysazen r. 1862 v parku zámku Kynžvart a postupně se šířil do dalších parků. V Británii je prý stále nabízen jako okrasná rostlina.


Problém s bolševníkem začal až po 2. světové válce, když se v západních Čechách objevilo veliké množství neobdělávaných ploch – polí, luk, okrajů lesů a cest. Tam mohl bolševník naplno projevit své schopnosti. Vytváří veliké množství dobře klíčivých semen roznášených větrem a vodou, množí se i vegetativně, bujně roste a jeho široké listy účinně potlačují vegetaci v okolí. Jedna rostlina bolševníkmůže vážit až 35 kg a listy mají plochu až 6 metrů čtverečních, vytvoří v průměru 15 000 semen (maximum je udáváno přes 100 000).


V šedesátých letech už byl v západních Čechách problémem. A nejen tam. Rozšířil se i do středních Čech, na Křivoklátsko, Plzeňsko, střední Povltaví, dolní Posázaví, Pošumaví, do jihočeské pánve, do Železných hor a Javorníků. Vyhýbá se teplým oblastem a horám. K jeho šíření napomáhají i lidé – sušené okolíky i se semeny jsou oblíbenou dekorací, která později končí v kompostu nebo na skládce.


Na bolševník mám osobní vzpomínky. Když jsem r. 1972 vojákoval ve Velké Hleďsebi  u Mariánských Lázní, při první vycházce do města mě zaujaly nápadné rostliny kolem silnice. Zpět jsem šel pěšky a natrhal si plné kapsy semen. Poslal jsem je domů a táta je rozházel za zahradou podél potoka. Druhý rok jsme se těšili z bujných rostlinek. A další rok vykvetly. To byla krása. Všichni sousedé obdivovali ohromné okolíky, včelaři žasli nad množstvím včel, které se na květech pásly, na podzim se slepice mohly umlátit po voňavých, olejnatých semenech. Kdekdo si u nás trhal semínka a vyséval je u baráku. A táta všem zájemcům hrdě říkával: „To donesl náš Jarka z Mariánských Lázní.“ Jednu rostlinu jsem dovezl příbuzným na Břeclavsko. U jezírka jim narostla ohromná rostlina s květy až půl metru v průměru. Všechny jejich návštěvy ji obdivovaly.


Pak se v televizi objevila reportáž o tom, jak je bolševník děsně nebezpečný. Druhý den byl u jezírka v trávníku prázdný flek a tetička mezi vrátky na mě vybřéskla: „Cos nám to donesl za sviňu. Když to dědeček viděl v televizi, hned vzal mačetu a toho hajzla porúbal a vyhodil na kompost!“ A na Vysočině táta vytáhl kosu a sekal a sekal. A sousedé se zastavovali a vyčítavě říkali: “Tohle svinstvo dovezl váš Jarka.“ A táta na to: „Co vykládáš, kdoví, odkud se to sem dostalo.“


Z mohutných rostlin bolševníků měly velikou radost děti. V jejich porostu se dobře válčilo a mohutné stonky sloužily jako klacky pro vzájemný boj. Až si malý Jakub postříkal šťávou ruku a vylezl na slunce. Za chvíli měl na kůži pořádné spáleniny. A tím je vlastně bolševník nebezpečný. Oba druhy obsahují furanokumariny, látky, které způsobují fotosenzibilitu, čili citlivost kůže na světlo. Na kůži vzniknou pořádné spáleniny, které se dlouho a obtížně hojí.


Proti bolševníku se úspěšně používají účinné herbicidy. Ale bolševník, podobně jako jiní rostlinní vetřelci, je především problémem neobdělávaných ploch. Dokud bylo každé políčko obděláváno, každá louka, mez i příkopa vysečena, okraje lesů vypaseny, byl bolševník pouze okrasnou rostlinou někde v parku. Řešení rostlinných invazí (pochopitelně ne všech) spočívá
tedy ve fungujícím zemědělství a v řádné údržbě krajiny.

 

Zdroj:
Pyšek P., Tichý L.: Rostlinné invaze, Rezekvítek Brno, 2001

Jaroslav Pokorný


25.4.2013   Rubrika: Náš domov   |   Komentářů 10   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Bolševník velkolepý k nám přišel z Kavkazu

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
YXH
YXH - 27.4.2013 14:37

Bellana: Oprava z Ruska smajlik - 68smajlik - 68

 
krasaka
krasaka - 27.4.2013 12:32

smajlik - 61toho svinstva je ještě plno kolem hranic na Tachovsku atd. protože mezi prvními a posledními ''drátěnými ploty'' to nikdo nevysekával celých 40 roků a po otevření hranic se starostové nestačili divit - moje návštěva z Ostravy /4dospělí a 7dětí/ v r.1986 jásala nad krásnými velkými klobouky bolševníků, přenesli semena do mé zahrady, naštěstí jsme je vymýtili ještě před květem - ale většina těch dětí měla na rukou puchýřky a museli jsme s nimi k lékařismajlik - 76smajlik - 48

 
Bellana
Bellana - 26.4.2013 7:41

YXH: smajlik - 3 Tohle svinstvo sem zavlekla šlechta ještě před sojuzem. Stejně jako smrkové monokultury.smajlik - 2

 
YXH
YXH - 25.4.2013 20:59

smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68 Krasny clanek, diky za pobaveni.
Jo jak je videt vsechno svinstvo k nam prislo ze Soujuzu smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Gorawen
Gorawen - 25.4.2013 16:43

Pekny clanek...smajlik - 47

 
Jarča*
Jarča* - 25.4.2013 12:58

„Cos nám to donesl za sviňu"smajlik - 34
Taky si pamatuju, když jsme jezdívali do Mariánek, co ho všude kolem bylo. Rostl nám jeden čas i na zahradě na chalupě. Dodnes máme v předsíni na zdi jeden sušený květ. Ale už jsem ho dlouho nikde neviděla, tak se asi daří ho likvidovat.

 
Bellana
Bellana - 25.4.2013 12:50

Jako malá holka jsem byla v lázních v Kynžvartu. Chodili jsme hodně na procházky. V jednom úseku se mi hrozně špatně dýchalo. Rostla tam spousta bolševníku. Ale kontakt jsme s ním neměli, jen jsme procházeli po silnici.

 
Almega
Almega - 25.4.2013 11:02

U nás na západě toho je...sama jsem mnoho let chodila kosit na loučku poblíž naší chalupy bolševníky,snad už jsou zlikvidovaný,neviděla jsem je tam už více let.....Na tu šťávu jedovatou moc nevěřím,měla jsem to kolikrát v holých rukou,i šťáva na mě tekla a slunce svítilo a nic se nestalo.Asi je na to někdo holt citlivější...Pamatuji se také,jak jsme měřívali na Sokolovsku a abychom viděli na sebe,museli jsme mačetou celé úseky vykosit.Ten smrad je hnusný! Velice hodně byly zarostlé Prameny (vesnice),nechápala jsem,jak tam lidi nedělali s tím nic,měli to všude okolo domů,v zahradách...Nejlepší to jde zlikvidovat useknutím kosou těsně před rozkvětem a pak nalít do té duté stonky roundup.A useknuté části spálit.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 25.4.2013 9:31

Kadla - je krásný, ale nebezpečný. Jeden čas to lidi chtěli na zahrádce a snad se z toho dělaly stínidlana světla.

Plevel je také křídlatka (nevím zda Japonská). Mě stačí sousedův pamelnik, který musíme každý rok likvidovat.
Dcera mě kdysi přivezla sáček býlých kytiček směs z Japonska já to vysela a mezi rostlinkama svlačecsmajlik - 76, já ho tu likviduji a tam ho mají ve sněsi. Leze to po plotě a blbe se to čistí, když se to nechá.smajlik - 36

 
Kadla
Kadla - 25.4.2013 9:00

Švagr měl "osobní konflikt" s bolševníkem, co se jim urodil na zahradě, a s těžkými popáleninami obou předloktí a obou rukou marodil třičtvrtě roku.. A doteď tam má velké jizvy...

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84338.
Archiv anket.