Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Včera jste si mohli přečíst první část článku o dánských školkách, dnes vám přinášíme jeho dokončení.

Bebíčko pofoukají všichni

Velký důraz se klade na rozvoj osobnosti, na různé kreativní dovednosti a hlavně na sociální cítění. V praxi to znamená pomocí všech smyslů – hmatem, čichem, chutí prozkoumat jakoukoliv hmotu, ať už se jedná o těsto nebo bláto, ušpiněni nebo zranění je vedlejší produkt, s kterým se počítá. Ač to tak může vypadat, nenechají děti růst jako dřiví v lese, ale pomocí her a tvořením všeho možného z různých materiálů se pedagogové snaží usměrnit dětí a umožnit jim vyzkoušet si v podstatě všechno. Pokud se někomu něco stane, samozřejmě dostane ”první” pomoc ve formě náruče a náplasti, ale hlavně náruč musí poskytnout i všechny ostatní děti, jednomu se něco přihodilo a všichni ostatní s ním povinné soucítí. A neexistuje převlékání se do školkoveho oblečení. Každé dítě má svoji skřínku na oblečení, ale tam si uloží bundu a boty a má tam kompletní rezervní oblečení pro případ nehody plus oblečení do deště a holinky. Děti si s sebou nosí jídlo = madpakke, které společně poobědvají, odpoledne mají ovoce, které platí obec. Školka letos stojí 1.419,- kr.

Pokud má rodina 2 dětí, platí plnou cenu za dražší zařízení a poloviční cenu za levnější, to znamená plnou cenu za jesle a polovičku za školku, nebo, pokud jsou obě děti ve stejném zařízení, platí se jenom za jedno a půl dítěte. Podobná redukce ceny je samozřejmě i pro vícedětné rodiny, ale konkrétní částku jsem na internetu nenašla.

Jesle jsem nikdy nepotřebovala, a tak je nedokážu objektivně ohodnotit. Naopak do školky chodily obě dcery. Mladší byla mazlík, a kdykoliv nemusela do školky, byla štěstím bez sebe. Starší byla kombinace houby, nasávající do sebe všechno nové, a perpetua mobile. Ta byla školkou a jejími možnostmi nadšena. Všechno si vyzkoušet, všechno osahat, do každé akce se hlásila jako první, nenasytná po vědomostech. Pro takové dítě je dánská školka požehnáním, pro dítě vyžadující pravidelný režim je to záhuba.

Pokud bych měla mateřskou skolku charakterizovat jednou větou, tak prostě nezbývá než se smířit s tím, že si ve školce vyzvedneme blíže neurčitého jedince, z kterého se při troše štěstí až doma ve vaně po odloupnuti několika vrstev zaschlého bláta, špíny, barev a čert ví čeho ještě vyklube naše k smrti unavené, ale šťastné a o nový zážitek obohacené zlatíčko.

A ještě drobná vysvětlivka: rodiče můžou do žádosti o místo v jeslích nebo školce napsat, kam chtějí dítě umístit, nejlépe je navrhnout úřednicím hned několik možností. Ale obec má pouze povinnost umístit dítě do nějakého zařízení na svém území, nemá povinnost umístit ho do požadovaného zařízení a nebo do zařízení v blízkosti bydliště/zaměstnavatele rodičů apod. A totéž bohužel platí i o sourozencích. V praxi to znamená, že pokud jste šťastlivci, máte děti ve stejném zařízení v dostupné vzdálenosti. Pokud patříte mezi ty méně šťastné, tak se vám může klidně stát, že sice máte o děti postaráno, ale jedno dítě máte umístěné v jeslích 5 km severně od bydliště a zavírají v 16 hodin, druhé dítě máte ve školce 3 km jižné od bydliště a zavírají v 16.30, vy pracujete v lepším případě na zkrácenku ve stejném městě a děti svážíte a rozvážíte na kole, což je na těchto ostrovech běžný dopravní prostředek. V horším případě vám nezbývá, než si najmout někoho na vyzvedávaní dětí, což je docela slušný přivýdělek pro puberťáky, kdy běžná sazba se pohybuje kolem 50,- kr za týden.